Jak hnědý trpaslík způsobil předčasnou smrt svého bratra

Vypadá to tak, že za smrt hvězdy může být kolikrát zodpovědný její souputník, a to ne něco velice hmotného jako černá díra nebo neutronová hvězda, ale naopak hnědý trpaslík, který má tak nízkou hmotnost, že nedokázal zažehnout jadernou fúzi. V našem případě jde o systém, kde je jednak tento hnědý trpaslík a pak bílý trpaslík, čili zbytek hvězdy o původní mase 0,5 až 8 našich Sluncí, jenž má aktuální hmotnost jen 0,2 až 0,3 Sluncí. Co se týče hnědého trpaslíka, jeho odhadovaná hmotnost se má rovnat 34 až 46 Jupiterům (obvykle má jejich typ hmotnost 15 až 75 Jupiterů).

 

 

Tento binární systém se nachází v oblasti souhvězdí Persea a namísto bílého trpaslíka tak v něm dříve byla hvězda podobná Slunci, což by nebylo nic překvapivého. Dle astronomů se však stalo to, že když se hvězda začala měnit v rudého obra, který pozřel hnědého trpaslíka, ten nebyl zničen. Naopak měl spustit masivní vyvržení materiálu z rudého obra, čímž jej předčasně "zabil". 

 

 

Je tak zřejmé, že oba objekty jsou velice blízko sebe, však až se z našeho Slunce stane rudý obr, měl by narůst alespoň velice blízko k Zemi, pokud ji rovnou celou nepozře. V tomto případě se však hnědý trpaslík asi ukázal jako příliš velké sousto pro řídkou obálku rudého obra, a tento trpaslík tak nebyl zničen, ale naopak přežil a stále obíhal v podstatě uvnitř rudého obra. To ale způsobilo tření, takže kinetická energie trpaslíka se přenášela i do materiálu vnějších částí rudého obra a tato energie rostla, až způsobila obrovský výron materiálu, který vystřelil pryč z hvězdného systému. 

 

Hnědý trpaslík tak přežil, ale rudý obr byl náhle ochuzen o značnou část své hmoty, takže se z něj v podstatě ihned stal bílý trpaslík, do nějž by se hvězda sice také nakonec přeměnila, ale mnohem později. 

 

Astronomové tak mluví o předčasné smrti, přičemž hnědý trpaslík z ní nic nezískal a stále zůstal objektem na pomezí mezi planetou a hvězdou, který aktuálně obíhá kolem svého souputníka s velice krátkou periodou pouhých 3 hodin. 

 

Zdroj: Astronomy