Jak je důležité mít rychlou sběrnici?
10.4.2000, Vít Zatloukal, zpráva
Rychlost FSB a její vliv na výkon
Za časů 386 procesorů pracoval procesor i ostatní komponenty počítače na stejné frekvenci. Pak přišly 486-ky a začalo být jasné, že frekvence procesorů roste rychleji než frekvence paměti. Vyrobit rychlejší paměť je totiž technologicky a hlavně finančně mnohem náročnější než procesor. Intel proto uvedl procesory označené DX2, kde dvojka znamená, že procesor pracuje na dvojnásobné frekvenci vzhledem k paměti. Pravda, nárůst výkonu nebyl tak velký, jako kdyby stejně s frekvencí procesoru vzrostla i frekvence paměti (tedy FSB). Na druhou stranu se nesplnilo očekávání některých (a nebylo jich málo) skeptiků, že v důsledku pomalého přísunu dat z paměti nebude mít procesor stejně “co dělat” a nárůst výkonu bude prakticky nulový. Ale dost historie, skutečnost je taková, procesory pracují na mnohem vyšší frekvenci než paměť a pro odvození své pracovní frekvence od FSB používají tzv. multiplikátor. Jen pro úplnost, procesory Pentium II/III a Celeron mají multiplikátor uzamčen a není možné ho žádným způsobem změnit (s výjimkou inženýrských vzorků). Podobně jsou na tom procesory Athlon, u nich však lze multiplikátor změnit pomocí speciální přetaktovávací karty. Ostatní procesory umožňují multiplikátor měnit libovolně.
A teď už zpět ke sběrnici. V současnosti jsou nejčastěji používané frekvence 66, 100 a 133 MHz (některé procesory Cyrix pracují s FSB 75 nebo 83 MHz, některé K6-2 s 95 MHz). Od frekvence sběrnice jsou odvozovány i frekvence dalších částí počítače, včetně čipsetu. Nás bude především zajímat frekvence PCI a AGP sběrnic. Podle specifikace pracuje PCI sběrnice na 33 MHz, AGP na 66 MHz. Těchto frekvencí se dosahuje dělením frekvence FSB. Jak spolu tyto frekvence souvisejí ukazuje následující tabulka:
Se zvyšováním frekvence FSB se pochopitelně zvyšuje i frekvence PCI a AGP, což může být příčinou nestability systému při přetaktování, zvláště u vyšších hodnot. Pro přetaktování se proto vyplatí používat kvalitní komponenty - paměti, grafickou kartu i další PCI karty. Jako použitelné se v praxi osvědčuje přetaktování z 66 MHz na 75 MHz a ze 100 MHz na 110 nebo 112 MHz. Na vyšší hodnoty už potřebujete i kus štěstí (na kvalitní procesor) a odvahy.
Zajímavý experiment s různými hodnotami FSB byl prováděn na Tom’s hardware. K testům byl použit procesor Pentium III 667 MHz, jednalo se však o tzv. inženýrský vzorek, který umožňoval změnit frekvenci sběrnice i multiplikátor. Pracoval na základní desce Asus P3V4X (čipset VIA Apollo Pro133A) se 128 MB PC133 SDRAM paměti a grafickou kartou Asus V6600 (GeForce). Zcela jednoznačně je vidět, že rychlejší sběrnice má na výkon vyšší vliv než pouhé zrychlení procesoru. Například Pentium III 750 se 150 MHz sběrnicí je rychlejší než Pentium III 800 se 100 MHz sběrnicí. Benchmarkové výsledky si můžete prohlédnout zde, stojí opravdu za to.
Podle Tom’s hardware
A teď už zpět ke sběrnici. V současnosti jsou nejčastěji používané frekvence 66, 100 a 133 MHz (některé procesory Cyrix pracují s FSB 75 nebo 83 MHz, některé K6-2 s 95 MHz). Od frekvence sběrnice jsou odvozovány i frekvence dalších částí počítače, včetně čipsetu. Nás bude především zajímat frekvence PCI a AGP sběrnic. Podle specifikace pracuje PCI sběrnice na 33 MHz, AGP na 66 MHz. Těchto frekvencí se dosahuje dělením frekvence FSB. Jak spolu tyto frekvence souvisejí ukazuje následující tabulka:
| FSB | PCI | AGP |
 | Poměr 1:2 | Poměr 1:1 |
| 66 MHz | 33 MHz | 66 Mhz |
| 75 MHz | 37,5 MHz | 75 MHz |
| 83 MHz | 41,5 MHz | 83 MHz |
| Poměr 1:3 | Poměr 2:3 |
| 100 MHz | 33 MHz | 66 MHz |
| 103 MHz | 34,3 MHz | 68,6 MHz |
| 112 MHz | 37,3 MHz | 74,6 MHz |
| 124 MHz | 41,3 MHz | 82,6 MHz |
| 133 MHz | 44,3 MHz | 88,6 MHz |
| Poměr 1:4 | Poměr 1:2 |
| 133 MHz | 33 MHz | 66 MHz |
| 140 MHz | 35 MHz | 70 MHz |
| 150 MHz | 37,5 MHz | 75 MHz |
Se zvyšováním frekvence FSB se pochopitelně zvyšuje i frekvence PCI a AGP, což může být příčinou nestability systému při přetaktování, zvláště u vyšších hodnot. Pro přetaktování se proto vyplatí používat kvalitní komponenty - paměti, grafickou kartu i další PCI karty. Jako použitelné se v praxi osvědčuje přetaktování z 66 MHz na 75 MHz a ze 100 MHz na 110 nebo 112 MHz. Na vyšší hodnoty už potřebujete i kus štěstí (na kvalitní procesor) a odvahy.
Zajímavý experiment s různými hodnotami FSB byl prováděn na Tom’s hardware. K testům byl použit procesor Pentium III 667 MHz, jednalo se však o tzv. inženýrský vzorek, který umožňoval změnit frekvenci sběrnice i multiplikátor. Pracoval na základní desce Asus P3V4X (čipset VIA Apollo Pro133A) se 128 MB PC133 SDRAM paměti a grafickou kartou Asus V6600 (GeForce). Zcela jednoznačně je vidět, že rychlejší sběrnice má na výkon vyšší vliv než pouhé zrychlení procesoru. Například Pentium III 750 se 150 MHz sběrnicí je rychlejší než Pentium III 800 se 100 MHz sběrnicí. Benchmarkové výsledky si můžete prohlédnout zde, stojí opravdu za to.
Podle Tom’s hardware
