Jak lidé zneužívají kreditní systém v Battlefront II?

Star Wars Battlefront II stále nabízí možnost pořizovat si novou výzbroj, výstroj, karty, postavy a podobně. Ovšem nefungují pro to krystaly, které se kupují za opravdové peníze, ale herní měna známá jako kredity. Problém je však v tom, že ty se přidělují především za samotný čas strávený ve hře, takže v podstatě nezáleží na tom, jak je kdo schopný. Záleží hlavně na tom, aby prostě hrál, anebo vymyslel, jak se zařídit jinak. 

 

 

Mikrotransakce jsou tak zatím vypnuty, ale systém zůstal stejný. Ve hře lze postupovat s využitím loot boxů, které nabízí náhodný obsah. Z toho vyplývá, že někdo se stovkou odehraných hodin na tom může být hůř než jiný člověk, který jich odehrál třeba jen padesát, vůbec mu to nejde, ale měl prostě štěstí na to, co mu herní "jednoruký bandita" poskytl. 

 

Každého pak může napadnout, že si lze vydělávat kredity i tehdy, kdy sami nehrajeme a popravdě to lidem vzhledem k nastavenému systému ani moc nelze zazlívat. Pochopitelně se nestačí jen přihlásit do hry a nechat naši postavu jen tak postávat. Musíme zajistit, aby se pohybovala, a to náhodně, aby ji neodhalily příslušné mechanismy. Co si pro to připravil Lowberg z Redditu? 

 

 

V jeho podání jde o "Progression Droida", čili soustavu dřívek, kloubů, motorků a nejspíše také Arduina či jiného mikropočítače, který tím vším hýbe. Pak stačí do takového přípravku umístit herní ovladač a hezky hromadit kredity. Co na tom, že taková postava v multiplayeru kazí zábavu všem ostatním, i když je spíše otázka, zda toto umožňující systém nekazí zábavu všem. 

 

 

Jistý F0ngen zašel ve zneužití systému ještě dále, zatímco sám vyvinul naopak daleko méně snahy. Využil prostě dvě gumičky pro páčkové ovladače na gamepadu a tvrdí, že díky občasnému autospawnu bez nutnosti zmáčknout tlačítko X stačí i to. 

 

Co se týče hráčů na PC, pak těm by mělo stačit jen nějakým způsobem zaměstnat myš, pokud ovšem není nutné se strefit do nějakého tlačítka pro vstup do hry, přičemž monkey_ping navrhuje prostě myš položit senzorem na hodinky. A pokud bychom se měli předhánět v tom, kdo pro to vymyslí pohodlnější řešení, pak bych mohl přispět s nápadem položit myš na vedle ležícího kocoura. V mém případě jeho chlupy zaměstnají senzor myši také, on samotný ji ignoruje a aspoň bude občas k něčemu také užitečný.