Jak nastavit základní desku Asus A7V (1.část)

Uvedená základní deska patří na současném trhu mezi nejlepší volbu pro procesory socketu AMD Duron a Thunderbird (Athlon). Její přednosti tkví hlavně ve stabilitě, konfigurovatelnosti a rychlosti. Ovšem pro dosažení co možná největšího výkonu je nutné vědět jak nastavit několik základních věcí a parametrů. V první řadě je nutné nastavit BIOS desky i s přihlédnutím na ostatní komponenty v PC. Druhým krokem je přizpůsobení operačního systému pro daný čipset základní desky (v tomto případě VIA KT133). Posledním krokem, který již ale není zcela závislý na použité základní desce, je volba ovladačů ostatních periferií. Některé poznatky ohledně nastavení BIOSu, lze aplikovat jak na ostatní základní desky s čipsetem KT133 tak i na základní desky s čipsetem PRO133A/Z (obdoba KT133 pro procesory Intel). Také poznatky o přizpůsobení operačního systému pro daný čipset a výběr ovladačů lze využít pro ostatní desky s KT133 a PRO133A/Z čipsetem.

Jednotlivé parametry této základní desky asi není nutné připomínat, neboť byla již mnohokrát rozebírána. Pro popis nastavení byla použita následující základní konfigurace.:

• ASUS A7V rev. 1.02, bez onboard zvukové karty, BIOS v. 1005 03e
• AMD Duron 600 @ 954 MHz
• DIMM SDRAM 64MB PC133 CL3
• WD Caviar 153AA, 5400 ot/m, ATA/66 – připojený na onboard radič VIA (primary/master)
• CD ROM ACER 50X ATA/33 - připojený na onboard radič VIA (secondary/master)
• ATI Xpert 128 16MB AGP (Rage128GL, AGP 2X)
• ACER AW 320 PCI (3 PCI slot)
• Realtek RTL8029(AS) PCI Combo (2 PCI slot)
• Windows 98 PE

Důležité pro otestování bylo také připojení HDD k ATA/100 řadiči Promise, který je integrován na základní desce a použití AGP grafických karet podporující režim AGP4X (např.: karta s čipsetem GeForce 2MX)

BIOS:
Obecně platí pravidlo používat vždy nejnovější BIOS. Ovšem zřídka se stává, že toto pravidlo neplatí a je lépe použít nějakou starší verzi BIOSu, která ovšem může mít určitá omezení. Většinou se setkáme buď s plně certifikovaným BIOSem pro danou základní desku, v našem případě je to verze 1004D, nebo s nejnovějším tzv. beta BIOSem – v 1005 03e. Pro A7V se dle zkušeností zatím nejvíce hodí jako oficiální BIOS v.1004D popř. starší 1003 (jistá omezení ve W2000). Použití uvedeného beta BIOSu má své výhody (např. nepatrně vyšší stabilita celého PC, atd.), ovšem může mít i své nevýhody. Současná beta verze 1005 03e může způsobit po upgradu zničení bootovacího oddílu na HDD, pokud je připojen na ATA/100 IDE řadič Promise !! Proto je lepší před upgradem přesunout všechny HDD s ATA/100 IDE řadiče Promise na ATA/66 IDE řadič integrovaný v čipsetu KT133.

Popis BIOSu (v.1005 03e).:
BIOS je rozdělen na pět základních menu - MAIN, ADVANCED, POWER, BOOT a EXIT.

MAIN (kurzívou jsou označeny výchozí hodnoty):

• Systém time – systémový čas
• Systém date – systémové datum
• Legacy diskette A - (disable, 1.44MB 3 1/2, 1.2MB 5 1/4, atd.) nastavuje se dle připojené disketové mechaniky, dnes připadá většinou jen v úvahu 1.44 MB 3 1/2 disketová mechanika.
• Legacy diskette B – viz. předešlá položka
• Floppy 3 mode support – (disable, enable) podpora pro 3 1/2 mechaniky s velikostí 1.2 MB, u nás platí vždy disable.
• Primary master – (none, auto, user type HDD, CD ROM, LS-120, ZIP-100, MO, other ATAPI device) nastavení zařízení na primárním kanálu v master pozici u integrovaného ATA/66 IDE řadiče čipsetu KT133 – standardně se položka nechává nastavena na auto (autodetekce obsazené pozice na kanále), pokud k uvedenému kanálu a pozici není nic připojeno je z hlediska rychlejšího nabíhání PC lepší nastavit hodnotu ”none”. Pokud se nastaví “user type HDD” (popř. CD ROM, atd.) je možné měnit základní charakteristiky disku (cylindry, hlavy a stopy) – toto nastavení je nutné použít v případě starších disků, které BIOS nerozpozná automaticky. Dále je možné měnit přenosové vlastnosti HDD,CD ROMu, atd. (multi sector transfer – maximum a smart monitoring - disable) a přenosové protokoly PIO (0-4) a DMA (0-4 a 5-tato hodnota je samozřejmě nefunkční-beta BIOS) u každého zařízení. Pokud se HDD správně zdetekuje, nastaví se maximální hodnoty PIO a DMA. Pokud koketujete se změnou FSB (viz.níže) nad hodnotu cca 106, dochází k většímu přetaktování PCI sběrnice, na které je IDE řadič připojen a někdy je lépe snížit hodnotu DMA a PIO kvůli zachování integrity dat na HDD a stabilitě celého PC (z ATA/66=DMA4 na např. ATA/33=DMA2).
• Primary slave – nastavení zařízení připojeného na primární kanál v pozici slave – dále viz. primary master
• Secondary master – nastavení zařízení na sekundárním kanále v pozici master – dále viz. primary master
• Secondary slave – nastavení zařízení na sekundárním kanále, pozice slave – dále viz. primary master
• Keyboard features – nastavení vlastností klávesnice (submenu):
  • Boot up num lock - (on ,off) zapínání numerické klávesnice po startu PC, standardně nechat na on.
  • Keyboard auto repeat rate - (6,8,10,12,15,20,24,30) jak často je psán daný znak za sekundu pokud je klávesa stlačena. Ovlivňuje přímo jen psaní v DOSu ostatní OS (W9x, W2k) si toto nastavují samy.
  • Keyboard auto repeat delay – (1/3, 1/2, 3/4, 1) jak je dlouhá prodleva v sekundách mezi reakcemi na stlačenou klávesu. Ovlivňuje přímo jen psaní v DOSu ostatní OS (W9x, W2k) si toto nastavují samy.
• Language – (english) použitý jazyk pro nabídky v BIOSu.
• Supervisor password – heslo pro administartora PC (základní desky) – pokud je nastaveno je nutné jej zadat pokud chceme cokoliv měnit v BIOSu nebo spustit PC, smysluplně využitelné jen např. ve větší firmě.
• User password – heslo pro uživatele – pokud je nastaveno menší práva než administrátor, určeno pro spuštění PC a změnu jen některých nastavení v BIOSu, opět použitelné jen např. ve větší firmě.
• Halt on - (all errors, no errors, all but keyboard, all but disk, all but keyboard/disk) položka sloužící k zastavení náběhu PC při testech BIOSu, pokud základní deska zjistí problém. Standardně nechat na ”all errors”. Pokud nastavíme např. “all but keyboard” BIOS nezjišťuje přítomnost připojené klávesnice a PC nabootuje i bez připojené klávesnice.
• Installed memory – informativní položka, kolik paměti RAM BIOS rozpoznal na základní desce.

ADVANCED je menu, které hlavně ovlivňuje výkon.

• Operating frequency setting – (standard, user define) pokud je nastavena hodnota “standard” bere základní deska násobič a frekvenci FSB dle detekce CPU. Hodnota “user define” dovoluje nastavit násobič (pokud toto CPU dovoluje, tzv. odemknuté CPU) a frekvenci ručně.
• CPU clock multiplier - (5 ÷ 12.5 po 0.5 kroku) tato volba je zatím dostupná jen ve verzi 1005 03e, ovšem není funkční. Další podmínkou pro změnu násobiče je odblokování CPU (propojené L1 můstky na CPU). Změnu násobiče lze provést zatím pomocí DIP přepínačů na základní desce. Lze to provést jak v jumperless modu (všechny ostatní hodnoty měněny z BIOSu – frekvence FSB, napájení CPU) tak i ve standardním modu, kdy se všechny hodnoty nastavují pomocí DIP přepínačů na základní desce (násobič, frekvence FSB a napájení CPU).
• CPU frequency - (90,95,100,101-166 po 1 MHz, u BIOSu 1004D a starších se nenabízejí některé hodnoty např. 104, 106, atd.) standardní frekvence FSB pro CPU Duron a Thunderbird je zatím 100 MHz, rozmezí FSB od 101 do 105 MHz lze považovat za relativně bezpečné zvýšení výkonu CPU. Frekvence od 106 MHz jsou již na vlastní nebezpečí, hodnoty nad 110 MHz se již ani mezi normálními overclokery u těchto CPU moc nedoporučují.
• DRAM frequency – (100,133 – při 100 MHz FSB; ovšem např. pokud je hodnota FSB 106 MHz jsou nabízeny hodnoty 106,141) standardně nastaveno 100 MHz, pokud máte SDRAM paměti PC133 rozhodně změňte nastavení na 133. Pokud je FSB do 105 MHz lze u drtivé většiny SDRAM pamětí PC133 nastavit hodnotu 140 a u PC100 pamětí hodnotu 105 (FSB 105 – DRAM frequency 105, 140). Pro vyšší hodnoty FSB mohou být některé paměti PC100 příčinou nestabilního systému, pokud jde o PC133 paměti, je možné přepnout na pomalejší hodnotu (105,140).
• System performance setting – (normal, optimal) při ”optimal” hodnotě je AGP nastaveno do režimu max. 4X, pokud máte AGP grafickou kartu podporující pouze mód 2X, je lepší z hlediska stability PC nastavit hodnotu “normal”. Pokud máte grafickou kartu podporující mód 4X a chcete ji takto provozovat, je nastavení optimal nezbytností.
• CPU vcore setting –(auto, user define) nastavení napájení procesoru. Hodnota “auto” nastaví napájení CPU dle autodetekce (např.: AMD Duron – starší typy 1.5 V novější 1.6 V). Hodnota ”user define” vyvolá submenu s nastavením:
  • CPU vcore – (1.1 ÷ 1.85 po 0,05 krocích) tuto volbu použijte jen v případě pokud CPU hodláte přetaktovat (změna násobiče nebo/a změna FSB). Zvýšení voltáže záleží od jednotlivého kusu a způsobu o kolik je CPU přetaktováno. Orientačně lze říci pro Durony - 800 MHz=1.6 V, 900 MHz=1.7 V, 1 GHz=1.8 V, u Thunderbirdů ještě o 0,05 ÷ 0,1V výše. Pokud zvyšujete napájení, je bezpodmínečně nutné zajistit kvalitní chlazení CPU. Stabilně tyto procesory pracují do teploty maximálně cca 60 ÷ 65° C.
• CPU level1 cache – (enable,disable) tato položka zapíná/vypíná cache první úrovně v CPU, z hlediska výkonu vždy ponechat na výchozí hodnotu.
• CPU level2 cache - (enable,disable) tato položka zapíná/vypíná cache druhé úrovně v CPU, z hlediska výkonu vždy ponechat na výchozí hodnotu.
• CPU level2 cache ECC check – (enable, disable) položka umožňující kontrolu integrity dat v L2 cache. Pro normální uživatele není podmínkou ji zapínat.
• Bios update – (enable, disable) položka povolující aktualizaci Biosu, ponechat na “enable”.
• PS/2 mouse function control – (enable, auto) položka pro nastavení PS/2 portu pro myš. Pokud je nastavena na “auto” a Bios nezjistí přítomnost PS/2 myši uvolní IRQ12. Nastavením na “enable” je vždy IRQ12 přiřazen pro PS/2 port myši. Pokud nemáte PS/2 myš ponechte výchozí hodnotu, pokud ano je lepší nastavit hodnotu na “enable”.
• USB legacy support – (enable, disable, auto) tato položka zapíná podporu USB zařízení. Pokud nemáte připojeno žádné USB zařízení ani příležitostně nastavte na “disable”, pokud máte stále připojeno nějaké USB zařízení nastavte “enable”, jinak výchozí hodnotu neměňte.
• OS/2 onboard memory 64MB - (enable, disable) pokud je v PC více jak 64 MB RAM a je používán operační systém OS/2, změňte hodnotu na ”enable”.
• Chip configuration – nastavení obsahující submenu konfigurace vlastností čipsetu:
  • Onboard PCI IDE enable – (both, primary, secondary, disable) nastavení onboard IDE řadiče KT133, pokud se IDE nepoužívá, popř. se používá jen jeden kanál (primary), je dobré nastavit hodnotu na disable, popř. primary, uvolní se tím IRQ 14 a 15 popř. 15 pro jiné komponenty v PC. V ostatních případech se ponechává nastavení ”both”.
  • Spread spectrum control – (enable, disable) tuto hodnotu je nejlépe ponechat na výchozí nastavení.
  • AGP 4X drive strenght - (auto, manual) standardně se nechává nastavena hodnota auto. Pokud máte hodnoty v BIOSu nastaveny pro používání AGP4X a OS je také korektně nastaven na používání AGP4X (viz. níže, 4in1 ovladač), může se stát, že i takto je provozování grafické karty v módu AGP4X nestabilní (např. některé karty s čipem GeForce). Potom je dobré nastavit hodnotu na “manual”. Vyskočí další hodnoty AGP drive strenght Pctrl a Nctrl, které je možné nastavit v rozsahu 0-F. Pro např. karty s čipem GeForce2 je dobré nastavit hodnoty Pctrl-D, Nctrl-A, nebo EA.
  • AGP fast write – (disable, enable) položka povolující pro mód AGP4X, tzv. rychlý zápis (optimalizovaný algoritmus pro přenos dat s čipu graf. karty do paměti). Pokud tento algoritmus podporuje čip grafické karty, nastavte hodnotu na “enable”.
  • SDRAM configuration (by SPD, user define, 7ns, 8ns) hodnota obsahující submenu, nastavující rychlost přístupu do paměti. Nastavení “by SPD” přečte z DIMM modulu rychlost paměti a nastaví některé hodnoty submenu (CAS latency, RAS prechange time a RAS to CAS latency) na hodnoty optimalizující stabilitu přístupu do paměti. Hodnoty “7ns” a “8ns” mají přednastavené hodnoty submenu dle rychlosti přístupu na paměť. Tyto dvě nastavení nedoporučuji používat, jsou trochu zavádějící. Pokud chcete ručně měnit hodnoty submenu je nutné použít nastavení ”user define”.
    • CAS latency - (2T,3T) hodnota “2T” vždy nastaví kratší dobu pro vybavení požadavku na paměť RAM, čímž způsobí zrychlení celého paměťového subsystému PC. Pokud při nastavení ”by SPD” je tato hodnota přednastavena na 3T a následně ji změníte na 2T, zrychlí se vám přenos dat z a do paměti RAM, ovšem může dojít ke snížení stability běhu PC. Vždy záleží na typu použité paměti RAM (DIMM modul), jak snese rychlejší přístup.
    • RAS prechange time - (2T,3T) nastavení viz. předchozí hodnota. I z hlediska stability, pokud je předchozí hodnota optimalizována dle SPD na 3T, je tato hodnota také většinou optimalizována na 3T.
    • RAS to CAS delay - (2T,3T) nastavení viz. nastavení hodnoty CAS latency. Obecně je nastavení této hodnoty na vyšší výkon (volba 2T), než je detekovaná (3T), více odolné proti nestabilitě než předchozí dvě nastavení.
    • PCI master read caching - (enable disable) položka nastavující cache pro komunikaci mezi zařízeními na PCI sběrnici. BIOS 1004D a starší dovoloval toto nastavení měnit. Verze 1005 03e již i z hlediska vyšší stability systému hodnotu nastavuje dle CPU (Duron-disable, Thunderbird-enable) bez možnosti změny. Pokud tuto hodnotu změníte v BIOSu 1004D a starší, může být PC nepatrně rychlejší ovšem náchylnější k pádům.
    • Delayed transaction – (enable, disable) položka umožňující vyřízení požadavků se zpožděním, kdy CPU není např. tolik vytížen. Nastavení hodnoty viz. PCI master read caching.
  • PCI to DRAM prefetch – (enable, disable) položka pro nastavení vyrovnávací paměti mezi PCI sběrnicí a pamětí RAM. Optimální nastavení je ”enable”.
  • Byte merge - (enable, disable) ponechat na výchozí hodnotu.
  • Položky DRAM read latch delay, memory early/delay write, memory data drive a CAS#drive – nastavují prodlevy při čtení a zápisu do paměti (první dvě) a metodu řízení (druhé dvě). Je možné pomocí těchto hodnot nepatrně zvýšit výkon, ovšem neexistuje přesný popis jak toho docílit, neboť záleží na použitých komponentách v PC a hlavně na vlastnostech použitých pamětí RAM. Všechny uvedené hodnoty jsou nastaveny na výchozí hodnotu “auto”. Toto nastavení by mělo optimalizovat výkon, dle použitých pamětí a proto je dobré hodnoty neměnit.
  • DIMM interleave setting (auto, disable) pokud je na základní desce osazena více jak jedna pozice pro DIMM moduly, může čipset dle určitého algoritmu ukládat data do pamětí dle okamžitého stavu na DIMM modulu (prokládaní pamětí na DIMM modulech) aniž by musel čekat na např. tzv. refresh paměti.
  • I/O recovery time - (enable, disable) položka dávající určitý obnovovací čas na I/O operace. Pokud je vypnuta může CPU tento čas využít pro jinou činnost. Ponechte hodnotu na disable.
  • Graphics aperture size - (4,8,16,32,64,128,256) vymezení kolik paměti může AGP grafická karta využít pro sebe. Odvíjí se od velikosti paměti RAM v PC. Z hlediska dostatečného výkonu je optimální hodnota 64 pro všechny stávající AGP karty, pokud máte v PC méně jak 128 MB RAM (vyjma karet 3Dfx Vodooo 2000 a 3000, které mohou mít vyšší výkon při nastavení 16 oproti 64). Pokud máte minimálně 128 MB RAM, můžete změnit nastavení na 128, získáte tím vyšší výkon vašeho grafického subsytému.
  • Video memory cache mode – (UC, USWC) nastavení algoritmu cache paměti pro AGP grafickou kartu. Metoda USWC vykazuje vyšší výkon, ovšem musí ji grafická karta podporovat (např.: karty s čipem GeForce2).
  • I/O device configuration – submenu obsahující konfiguraci vstupně/výstupních rozhraní PC (COM a LPT porty, atd.)
  • Onboard FDC swap A&B – (no swap, swap AB) pokud jsou připojeny dvě disketové mechaniky, je možné pomocí této volby docílit změnu písmen mechanik bez nutnosti hardwarové změny zapojení mechanik na kabelu (nastavení swap AB). Standardně na ”no swap”.
  • Onboard serial port1 – (3F8 IRQ4, 2F8 IRQ3, 3E8 IRQ4, 2E8 IRQ10, disable) základní nastavení na hodnoty 3F8 IRQ4 (COM1).
  • Onboard serial port2 – (možnosti viz. předešlá hodnota) sériové porty pomalu začínají ztrácet pro normální PC význam (myš se přesunula na PS/2 port, modemy na USB, atd.), proto většinou stačí, aby byl v PC funkční jen jeden sériový port (COM1). Pokud není potřeba druhého sériového portu je lepší nastavit hodnotu na disable, získáme jedno volné IRQ (v tomto případě 3). Standardní hodnota 2F8 IRQ3.
  • UART use infrared – (disable, enable) druhý sériový port (COM2) lze použít za pomocí redukce na základní desce jako infra port (hodnota se musí nastavit na enable)
  • Onboard parallel port – (378 IRQ7, 278 IRQ5, 3BC IRQ7, disable) nastavení LPT1, standardně na hodnotu 378 IRQ7
  • Parallel port mode – (normal, EPP, ECP, ECP+EPP) pokud zařízení připojené na LPT1 přímo nevyžadují speciální nastavení je dobré změnit hodnotu na normal (kvůli problémům s kompatibilitou přenosu dat). Ovšem např. některé tiskárny HP, pokud je hodnota pro LPT nastavena na ECP, umožní rychlejší zvládnutí tiskové úlohy. Pokud se nastaví hodnota ECP, nebo ECP+EPP, je nutné nastavit ještě hodnotu DMA - ECP DMA select (3,1), standardně není nutné měnit základní nastavení.
  • Onboard peripheral resource control – submenu nastavující kodeky AC97 pro audio a modem. V případě že MB nemá vyvedeny konektory pro audio (některé starší revize MB A7V jej mají), použijí se jen v případě použití AMR slotu. Onboard AC97 modem controller - (enable, disable) pokud se nepoužije AMR karta (v současnosti je již AMR rozhraní skoro mrtvé), která využívá AC97 modem controller, nastavte hodnotu na disable. Onboard AC97 audio controller – (enable, disable) viz. předchozí nastavení AC97 modem controller.
  • PCI configuration – submenu nastavující vlastnosti PCI sběrnice:
  • SLOT 1 IRQ – (auto,NA, 3-5,7,9-12,14,15) tento slot osazujte PCI kartou pouze v mezních případech, neboť sdílení IRQ s AGP kartou není optimální variantou. I když většina grafických karet umožňuje sdílení IRQ, může se stát, že PCI karta ve slotu1 bude kolidovat s grafickou kartou, nebo např. v 3D aplikacích může toto sdílení způsobovat nestabilitu. Hodnota “auto” přiřadí IRQ dle volných možností. Pokud IRQ u PCI slotu1 nastavíme na určitou hodnotu, použije ji i AGP port. Většinou se nastavuje na hodnotu 9, 10, nebo 11. Nastavení NA se použije jen v případě, že v uvedené pozici není žádná PCI karta a ani žádné onboard zařízení pozici nesdílí.
  • SLOT 2 IRQ – (auto,NA, 3-5,7,9-12,14,15) tento slot sdílí IRQ s onboard ATA/100 Promise IDE řadičem. Pokud se IDE řadič Promise nepoužívá, lze jej osadit jakoukoliv PCI kartou. Pokud se používá není dobré jej osadit např. PCI zvukovou kartou SB Live! (viz. možné problémy s fungováním SB Live!) popř. staršími PCI kartami, které neumí sdílet IRQ. Promise IDE řadič většinou použije IRQ 10, i když je nastaven na auto, tzn. klidně jej lze nastavit na hodnotu 10.
  • SLOT 3 IRQ – (viz. SLOT1 IRQ) PCI slot jenž lze využít prakticky pro všechny PCI karty, aniž by mohlo dojít k problémům (je sdílen s AMR slotem, popř. s onboard zvukovou kartou, která u této revize MB není). Lze použít jakékoliv volné IRQ, např. 5, 3 (pokud je vypnut COM2), atd.
  • SLOT 4/5 IRQ - (viz. SLOT1 IRQ) nastavení PCI slotů 4 a 5. Tyto sloty mezi sebou sdílí IRQ a ještě sdílí IRQ s USB řadiče, který je integrován na MB. Pokud se USB nepoužívá, lze opět použít pro slot 4 jakoukoliv PCI kartu. Pokud se použijí sloty 4 a 5 (taková kombinace se používá opět jen pokud nezbývá nic jiného) je nutné opět vědět, že obě karty musí podporovat sdílení IRQ. Pokud se používá USB sběrnice a jeden z uvedených slotů většinou nedochází k problémům (ovl. USB podporuje bez problému sdílení IRQ a datový tok na USB nedosahuje relativně velkých objemů). Použití USB sběrnice a obou PCI slotů najednou sice může fungovat, ale rozhodně bych takovou kombinaci nedoporučoval.
  • PCI/VGA palette snop – (disable, enable) standardně se využívá výchozí hodnota, hodnota ”enable” se použije jen ve spojení s PCI grafickou kartou pokud jsou určité problémy se zobrazováním (prakticky se nastavuje jen u velmi starých PCI karet)
  • PCI latency timer – (0-99) standardně se hodnota nastaví automaticky na předem stanovenou hodnotu (např.32) a nedoporučuje se ji měnit.
  • Symbios SCSI BIOS – (auto, disable) pokud se detekuje firemní ASUS SCSI řadič s daným čipsetem aktivuje se SCSI BIOS uložený v BIOSu základní desky, pokud se daný SCSI řadič nepoužívá, klidně nastavte hodnotu na “disable”.
  • USB function – (enable, disable) položka zapínající/vypínající fungovaní USB sběrnice. Není nutné hodnotu měnit, jen v případě že by jste nikdy nehodlali toto rozhraní používat.
  • PCI/PNP IRQ resource exclusion – submenu obsahující nastavení a rezervaci IRQ pro ne plug&play zařízení. Jelikož MB již neobsahuje ISA sloty, lze toto nastavení využít pro např. rezervaci IRQ (5) pro emulaci klasické SB kompatibilní zvukové karty za pomocí PCI zvukové karty pro starší aplikace (hodnota No/ICU-nerezervuje dané IRQ, hodnota yes-rezervuje IRQ).
  • PCI/PNP DMA resource exclusion – submenu obsahující rezervaci DMA kanálů. Obdobná filosofie a nastavení jako rezervace IRQ.
  • PCI/PNP UMB resource exclusion – menu pro reservaci UMB paměti. Obdobné použití výše zmíněných, ovšem nyní skoro nepoužívané.
  • Shadow configuration – položka obsahující submenu nastavující oblasti paměti RAM, které lze použít pro obsah pamětí ROM některých komponent v PC.
  • Video ROM BIOS shadow – (enable, disable) pokud je hodnota na enable překopíruje se při startu PC obsah paměti ROM z grafické karty do určité, předem stanovené paměti RAM, ke které je rychlejší přístup.
  • C8000-CBFFF shadow, atd. – (enable, disable) tyto položky umožní vyhradit část RAM paměti pro ROM paměť některých přídavných karet. Dnes se již skoro nepoužívá.

Příště se budeme věnovat dokončení nastavení položek v BIOSu Power, Boot a Exit, přizpůsobení OS pro daný čipset základní desky a vhodnost ovladačů.