V článku vám přinášíme recenzi základní desky MSI K7T Turbo, která je postavená na čipsetu VIA KT133A. Jeho největší předností je oficiální podpora 133 MHz externí sběrnice typu DDR.
Diskuze k článku: Jak si stojí čipset VIA KT133A
2.2.2001, Jakub Lohniský, zpráva
Odšlehl jsem si bios. Kam čip poslat na flashnutí? Dík.
Odpovědět0 0
Shanim odkaz ke stažení aktualizace biosu?Znate nejaky?
Odpovědět0 0
Měl jsem podobný problém. Vlastním TNT 2 Pro, ale po změně ovladačů grafické karty nyní vypínám poč jedna radost. Jináč mám: Durona 750MHz, 256 RAMek, TNT 2 Pro, Teac W-58E atd atd...
Odpovědět0 0
Mam s touto deskou jeden problem. Vse funguje normalne az do vypnuti pocitace. Pri vypinani ve WIN 98 zustane viset na obrazovce "Windows konci svoji cinnost" (nebo tak podobne), zhasne LED Power a tlacitkem nejde vypnout.
Podeziral jsem grafickou kartu (stara S3 Virge 2MB na PCI), tak jsem ji zkusil vymenit za AGP kartu nVIDIA Vanta (32 MB) a skutecne nastala zmena: pri vypinani se na stejnem miste objevila znama modra obrazovka (Blue Death) a uz s tim neslo nic delat. Setkal jste se jiz s tim nekdo? Moje konfigurace: MSI K7T Turbo Ltd, Duron 750, Quantum Big Foot (PIO4) jako master na primaru, CD-ROM Teac 540 (ATA 33) jako master na sekundaru, PCI modem Askey 56k. Co s tím?
Odpovědět0 0
Ahoj,mám desku K7T Turbo,jako primary master disk Seagate/ATA 100 a sec.master CD-RW Teac CD-W58E. Cd-čko podle manuálu umí ATA 33 ale tvrdošíjně mi BIOS hlásí při bootu v tabulce, že jede na PIO 4. Takže ve Windoze ME při práci s CD jede CPU na 100%. Což je docela blbý. Zkoušel jsem snad všechno, co mě napadlo a nevím si rady. Jinak si myslím, že je to dobrá deska.
Odpovědět0 0
Ano, jsou dve verze: verze R se lisi pouze pridanym radicem Promise. Dodavaji see i ve stejne krabici oznacene "K7T Turbo", na ktere je napsano "RAID radic (volitelne)" a nekde tam je zaskrtavaci policko, jestli tam radic je, nebo neni. Z toho asi plyne vynechvani pismene R v nekterych clancich.
Popis desek na MSI webu:
K7T Turbo:
http://www.msicomputer.com/products/detail.asp?ProductID=162
K7T Turbo-R:
http://www.msicomputer.com/products/detail.asp?ProductID=174
w
Odpovědět0 0
Mám stejnou desku, vypalovačku i zapojení. Problém je stejný.
Stejně jako kolega bych uvítal i k tomuto nějaký komentář či radu.
Dík
Odpovědět0 0
Pokud mate starší bios než 2.5 je třeba upgradovat kde se tato konkrétní chyba řeší. Pokud tento bios už máte dejte CDRW na slave. Ja mam to same a RW jede na slave bez problémů. "Nejlepe upg. Bios-tam nemam žádný problém"
Odpovědět0 0
Zdravím,
ja mám trochu staršiu W54E ale mám ten istý problém. Zaujímavé je, že pokiaľ som vo Win2000 nastavil DMA mód tak mi dokonca neukončovala napalovanie takže si myslím že asi W54E ani W58E nepodporujú DMA33
Odpovědět0 0
Existujou nejake ovladace, ktere umi prehravat i vice zvuku najednou ?
Jde mi o to, ze treba mi hraje MP3 a k tomu slysim i ICQ !!!
(deska K7T Turbo - ma integrovaný zvukový čipu standardu AC?97)
Ve win2000 je to tusim uz vyreseno, ale chtel bych to i ve win98.
poradte nekdo prosim
dekuji
Odpovědět0 0
Ahoj,potreboval bych poradit,mam tuto desku MSI K7T turbo a ta umi,kdy se vynda ten takovej cudl v desce udajne 133MHz,mam procesor Thunderbird 750MHz,no a tedy mam 7,5*100=750,odemkl jsem si mustky na procesoru,abch mohl menit nasobic no a tam mam ale jenom moznost dat od 7,5-12,5x100-132...Kdyz bych vyndal ten cudl,aby mi sbernice jela na 133,tak se vlastne dostanu na 7,5*133=cca1GHz a to uz nenabehne..Jak to jde udelat?Diky za info.Jirka
Odpovědět0 0
Rad bych jeste jednou zopakoval otazku, kterou polozil ctenar Viktor
na zacatku diskuze. Z obrazku v clanku (jsou videt IDE konektory navic)
je videt, za deska K7T Turbo ma na sobe asi pridavny IDE radic, ktery by
mel umoznit pripojit dalsi 4 IDE zarizeni, celkem tedy 8 IDE zarizeni.
Zajimal jsem se o to uz trosku driv na strankach MicroStaru, kde jsem nasel
rozporne informace ohledne vybaveni desky. V te souvislosti je tam
jeste i model K7T Turbo-R. Tento by prave mel logicky podle nazvu az mit
pridavny radic (nejspis Promise, nebot ten je integrovan i na jinych MSI deskach).
Nicmene je fakt, ze kdyz jsem to studoval i ja, tak u popisu K7T Turbo
byl radic uveden.
Proste nevim jestli existuji dve verze desky K7T Turbo (s radicem a bez)
a nebo jsou jen nekde lini uvest to R s pomlckou.
Odpovědět0 0
... zalezi len na tom aky kvalitny material je pouzity pri vyrobe ... aj tie procesory ktore idu len na 111MHz su samozrejme z kvalitneho materialu... rozdieli su fakt minimalne ale strasne zavazia ...!!!!!!!!
Odpovědět0 0
Dobry den, nevim, jesdtli tohle jeste bude kdo cist, ale jak jsem se ptal pred 10 dny, jestli proc zvladne 133 MHz, tak tady je ma odpoved na Vase , urcite SPRAVNE, odpovedi. Bez jakohokoli zasahu - znema napeti ci multiplikatoru - jsem nastavil na TETO SUPER desce FSB 133 a to nastavene manualne na 145 MHz a BEZI TO STABILNE uz 2 dny bez 1 SPADNUTI. Jeste pro zajimavost - mam Thunderbirda 750 MHz = 7.5 * 100 @ 7.5 * 144 = 1088. SUPER DESKA
Odpovědět0 0
No nezbyva mi, nez konstatovat, ze pojmy ETR, TEP, TMP, VFO ve vodici, kvantovou fyziku,... vnasite do dikuze vy. Ja jsem se snazil vse vysvetlovat popularne, tj. i laikovi pochopitelne.
Nesouhlasim s tim, ze signal se sirit vzduchem nemuze, resp. to nestoji za rec. Jiz Nikola Tesla dosel k opacnemu nazoru a nazorne predvedl. V soucasne dobe se staci podivat na libovolny radio ci televizni prijimac, mobilni telefon, satelitni prenosy,... je toho kolem nas azaz. Pro dukaz staci vzit nejake postarsi radio, strcit ho do vnitrku pocitace, zacpat usi a zapnout (:-O)). (Mozna jeste trochu upresneni: Ve svem prispevku jsem zamerne psal pouze "signal". Je zrejme ze v nasem oboru se vzdy jedna o sireni elektromagnetickeho signalu, ktere jak nazev napovida, se sklada ze dvou neoddelitelnych slozek a to elektricke a magneticke. Jde jen o jejich pomer v danem prostredi. V elektrickem vodici mnohonasobne previsuje elektricka slozka (proto lze mluvit o "elektrickem signalu") naopak ve feromagnetikach mnohonasobne previsuje magneticka slozka. Dale jde o to kterou slozku budeme dale zpracovavat. Magneticka slozka se zpracovava blbe, takze vesmes jde o slozku elektrickou (opet lze tedy zjednodusit na "elektri
cky signal"), ale nesmime zapominat, za magneticka slozka se umerne vodivosti latky jejiz i castecnym zavitem prochazi se meni na elektrickou. Toho se hojne vyuziva v generatorech elektrickeho proudu, v mikrovlnych troubach,...).
Co se tyka presnosti desetin ns, tak to rozhodne neimplikuje pouzivat presne soucastky. Nikdy nesmime brat presnost absolutne, ale relativne. Ano pokud mam na ruce hodinky, ktere meri cas v radech 100 000 s, pak presnost desetin ns je obrovska (10na-13 %), ale pokud mluvime o delkach pulzu v jednotkach ns, pak jde o toleranci celych desitek % a tedy o 14radove nizsi presnost, nez ve vyse uvedenem priklade. Potom nam staci tranzistory s parazitni kapacitou v libovolne toleranci a k nim nakalibrovane (jak jsem vyse uvadel) odpory s toleranci jednotek procent - tj. naprosto bezne a levne soucastky.
Co se tyka onech pasivnich soucastek, s tema jste prisel vy. Nicmene jak jsem se zminil kapacita je parazitni a nikdy se ji nezbavime, v tomto pripade ji naopak vyuzijeme - tj. zadna soucastka. No a odpory sice sloziteji, ale lze vytvorit "az na par drobnych odporikov ...". (psal jsem o dvou kusech tj. prave paru).
K FETu: i CMOS FET je FET. Chtel jsem rici, ze na pouzite technologii vubec nezalezi. Kdyby jsme sli do detajlu, tak klasickou CMOS FET technologii uz asi nenajdeme - rozhodne ne v zarizenich s frekvencemi nad 1 MHz, nebot prave parazitni kapacity CMOS technologie jsou obrovske!!!
Ano 12 cm neni az tak mnoho, nicmene NB resp. GMCH (pouzivaji i cipsety pro Celerony, nejen pro P4) jsou vzdy v tesnem sousedstvi s CPU. Duvodem jsou preslechy, minimalizace zkresleni signalu kapacitou dlouheho vodice,... a prave specifikace zbernic vzdy definuji maximalni delku zbernice (IDE - 40 cm, Ethernet TP - 150 m,...). Pri pretoceni o jednou 360° vsak jiz jde o 36 cm, a to je prilis!!!
Nesouhlasim s tim, ze rychlost signalu ve vodici je "viac-menej irelevantna". Potom by podle Vas byl irelevantni i okamzik navratu signalu a tedy i cele casovani, kvuli kteremu se ten signal forwarduje a tim by jste poprel to cim jste v uvodu zacal.
Navic kdyz porad trvate na odraze, muzeme se klidne pobavit o co konkretne se signal odrazi. Jestli o zkrat, nebo o rozpojeny konec - ani jedna z techto variant nam neumozni vyuzit signal v NB. Jakykoliv jiny odraz ma za nasledek ztratu energie signalu a tedy jeho vyrazne degradaci. Prictu-li ztraty vedenim, tak nevim, jestli zpatky u CPU mam pouzitelny signal, ktery navic musim oddelit od vystupniho signalu z CPU. Obavam se, ze uroven prichoziho odrazu bude k urovni vystupu nizsi o desitky dB a zanikne v sumu indukovaneho z hojneho poctu vodicu kolem.
Co se tyka GHz na cipsetu - tak i ja tvrdim, ze tam neni a zpozdeni se ridi analogove, nikoliv synchronne s nejakymi hodinamy coz jste nadhodil vy. Nicmene i kdyby tam bylo par desitek tranzistoru bezicich na GHz a zbytek cipsetu bezel na sve frekvenci, tak jak bezi, tak spotreba techto tranzistoru (a tedy i generovane otepleni) bude oproti zbytku naprosto zanedbatelna a rozdil nenamerite zadnym pristrojem.
Odpovědět0 0
Prosil bych (nějakou dobrou duši 8-) ) o radu, mám základní desku Asus P2B a v manuálu se píše o max. podporované frekvenci procesoru 450 MHz, já ale vím o funkčním chodu i vyšších frekvencí - závisí na verzi ovladače pro desku. Chci si na Asusku dát co nejlepší procesor (místo stávajícího Celeronu 333). Má s tím někdo nějaké zkušenosti a/nebo mohl by někdo doporučit vhodný procesor (pořád nejsem rozhodnutý mezi PII/PIII/Celeron ) pro tuto desku? Případné rady směřujte, prosím, na e-mail ondra8@seznam.cz
Děkuji.
Odpovědět0 0
... rad by som chcel podotknut ze pliect do takejto mikro-makto techniky teoriu o prenose signalu vo vodici je zbytocne zapletavanie sa do problemov kvantovej fyziky ... nebavyme sa tu o javoch ktore vznikaju prenosom elektromagnetickeho ziarenia (aj ked je to tak) ale o javoch sposobenych prenosom VFO signalu (vysokofrekvencneho obdlznikoveho signalu) v realnom, plochom a medennom vodici ... nie vo vzduchu ... vo vzduchu a za normalnych podmienok sa ani !elektricky! signal sirit nemoze!... teda moze ale jeho celkova prenasana energia je tak mizerne mala ze je o tom zbytocne rozpravat ... tu si nasinec dokaze vyst aj s klasickou fyzikou s tym ze je doplnena o niektore kvantove javy ktore nutne vznikaju pri VFO signale ... to je add.1 ... add.2 ... RC clen miesat do obvodu kde treba presnost na desatiny ns je trufalost najvyssieho rangu ... chcem vidiet taky R a taky C ktory by dosiahol takej presnosti aby to bolo mozne realizovat ce RC clen ... ale aj tak to bude na prd, pretoze staci aby som na to fukol a te
plo z mojho dychu rozsteluje celi obvod ... to je nemislitelne uz len sum v ovvode by docielil nepresnost taku ze by tak drahe suciastky boli zbytocne ... takze toto je nemislitelne ... (cena takto presnych suciastok sa pohybuju o 2-3 rady vyssie ako ceny obycajnych ... takze zaplatit 10Sk (7,7Kc) za C o nejakej smiesnej kapacite (1-10pF +-20%) a zaplatit nejakyc 1000-10000Sk (770-7700Kc) za to iste len s presnostou +-1% a lepsie je nemyslitelne ... taketo suciastky sa vyuzivaju vo vojenskej technike a samozrejme vo vesmire kde je takato presnost nevyhnuta ... ... nie je jednoduchsie a lacnejsie prasknut tam jeden tranzistor (este k tomu FETu ... dnes sa vyrabaju VF digitalne zariadenia za pouzitia CMOS technologie ... a vylucne snou ... takz ked sa povie tranzistor ktory ma nieco s niektorym cipakom na doske, mysli sa s tym CMOS FET tranzistor integrovany v tom cipaku) ... pri integracii sa z tranzistoru a niecoho okolo stava tlupa tranzistorov bez pasivnych suciastok ... az na par drobnych odporikov ... pr
etoze su tvorene prevrstneim vodiveho materialu a dlzkov spojovacich vodivov vo vnutry cipu ... zvysok zabezpecuju externe pasivne suciastky ... ... tie vlnovky na DPS su tam samozrejme aj koli tomu aby sa dlzky vodicov zhodovali ... je predsa nemislitelne aby jeden bol kratsi a druhy dlhsi ... potom by sa spolu suviesiace signali dostavali na miesto urcenia s takymi rozdielmi casu prichodu ze toto potom zosuladit by bolo omnoho tahsie ako ich jednoducho predzit na rovnaku dlzku ... a tych 12cm nieje pre maticnu dosku az tak vela ... skus si to zmerat ... ;o) ... samozrejme rychlost sirenia vo vodici na DPS je nizsia ako ta maximalna ... takze tu je rychlost viac-menej irelevantna ... aj v dosledku toho ze spetne prijaty signal sa moze "pretozit" aj o vyse 360deg... nemysilm si ze pre North brige je take jednoduche vyrabat si signal o niekolkych GHz ... sak uz aj tak sa bez toho Via KT133 prehrieva az az ... voci tomuto cipsetu mam svoje vyhrady ... ale je to zatial jedine co je u nas k dostaniu ... ... k P4
som sa uz nedavno vyjadril ... v mojich ociach si intel po vydani pohto mutanta velmi neposilnil ... ask jeho teoretycky vykon je niekde strasne vysoko nad jeho realnym vykonom ... a nepomozu ani optimalizovane aplikacie ... :o( ... tak a to je tak vsetko ... :o)
Odpovědět0 0
... mas pravdu ZB ... ale to som sa snazil napisat polopatisticky ... v IT terminologii nenajdes uz elektrony ako take ale signali a impulzi ... no ale to nebolo predmetom mojho prispevku to som aj povedal v casti kde som sa odvolaval na ETR ... ale podstatou bolo aby som to vysvetlil nazorne ... inu ... rychlost elektromagnetickeho pola teda sirenia je 299 78X XXXkm/s ... ale to nie je rychlost sirenia signalu vo vodici ... ako dobre viem a asi tazko by si mi to len tak vyhovoril (bez literatury ktora ti to povrdi), pretoze som sa to tak ucil ... je maximalne 48000km/s (specialny medzikontinentalny kabel) ... som totiz spojar kvalifikaciou :o)... a len nahodou sa zhoduje s II. kozmickou rychlostou ... rychlej sie signal vo vodici samozrejme moze putovat ale na to by ten vodic musel byt supravodivy a tam platia ine zakoy na prenos elektrickej energie ... takze aj podstatne kratsi kabel moze urobyt dostatocny "fazovy" posun... nie je dolezite aby ten signal prisiel este pocas vlasnej medzeri (teda medzi dvoma
impulzami z ktorych je ten prvy) ... moze prist aj o xyz imulzou neskorsie ale musi prist ... to aby North Brige opozdoval signal je nemislitelne sak by musel bezat aspon na 2x takej frekvencii ... alebo dokonca 4x ... aby dosiahol dostatocnu skalovatelnost ... ale to on neroby ... on ten signal len prijme ... a momente ako registruje nabeznu hranu vysle druhy signal ... nie ten isty ... pretoze ten je aj tak poriadne zoslabeny ... ten ktory prime len spusta vyrobu ineho signalu ... a akonahle signal ustane ... zostupna hrana ... inac povedane typo signalu ... vyroba kopie signalu sa zastavy ... na tento proces staci akurat jeden tranzistor v spinacom stave .. samozrejme plus nejake tie pasivne suciastky ... vsetko je podstate integrovane na cipe NB ... toto je podstatne jednoduchsie ako si to predstavuje ZB ... ak by sa mu to podarilo zostavit z 10tranzistorov tak saosobne ospravedlnim ... ale ani nemam vlasne za cio ... pretoze AMD a Compaq(Alpha) to takto defionovali sami ... a Via sa len drzi tohoto co je
j dali pretoze je to naj jednoduhsie ... parazitne javy, zle vplyvajuce na signal siriaci sa vo vodici su odstranovane alebo potacovane alebo sa m vyhybaju tym ze ploche vodice DPS su kosene pri zakrutach tupim uhlom najlepsie 135deg... su vytvarane plosne cievky ... a vrsvy DPS v ktorych su vodice su oddelene vrdvami kde je tirnenie ... atd...
tak to je asi tak vsetko...
Odpovědět0 0
Opet par upresneni:
Rychlost sireni elektromagnetickeho pole ve vakuu neni 299 78X XXX km/s, ale je 299 78X XXX m/s anebo 299 78X km/s. [Nechtel jsem se s temi X zaobirat, proto jsem uvedl 300 000 000 m/s coz je jednak v toleranci 0.1% (kez by bylo vse tak presne) a druhak v podminkach, v kterych bezne pouzivame pocitac neni vakuum, ale vzduch a to o ruznem tlaku, vlhkosti, znecisteni,...]
Mas pravdu, ze pro vedeni signalu se uvnitr pocitace vyuziva nejcasteji med a ne vzduch, a tam je rychlost vyrazne nizsi. Nicmene i pri uvedene rychlosti 48 000 km/s, by delka vodice musela byt 12 cm (48 000 000 m/s * 0,000 000 005 s /2) a pri pretoceni faze pres 360° prodlouzen o prislusny cely nasobek 24 cm.
Nevim proc by melo byt nemyslytelne, aby signal opozdoval North Bridge (ev. ICMH). Zpozdeni asi nebude rizeno nejakymi hodinami (i kdyz GHz hodiny pro CPU ci Gbps Ethernet jsou jiz zcela bezne), ale beznym RC clankem. Bohuzel parazitni RC clanky jsou ve vsech elektrickych obvodech a zapricinuji frekvencni bariery a prave zpozdovani signalu. Problem je, ze v "momente ako registruje nabeznu hranu vysle druhy signal", ale ten moment trva nejakou tu ns. (Asi je zbytecne popisovat, ze prichozi signal se nejprve zacne odpoutavat od puvodni urovne (nejde to moc rychle - musi nabit kapacitu spoje), ale do okamziku nez projde prahovou urovni, nesmi prijemce reagovat, jinak by byla neunosne snizena inertnost vuci sumum, kterych je uvnitr PC...(napr. prave rychlejsi sireni signalu vzduchem kolem vodice), pak je signal v zakazanem pasmu, prijimac uz sice muze reagovat, ale nesmi to brat prilis vazne, dokud neprojde prichozi signal opacnou prahovou urovni, pak nasleduji prekmity,...). No a jde o to to zpozdeni presne urid
it. Nemyslim si, ze by tam byla pridavana zamerne kapacita, te parazitni je tam azaz, ale ridit rychlost nabijeni odporem je jiz mnohem jednodussi. K vyse uvedenemu tranzistoru ve spinacim stavu plus nejakym tem pasivnim soucastkam staci pridat jeden kalibrovany odpor, prip. jeste jeden a (treba i pomaly) FET spinac a hned muzeme ridit dve urovne analogoveho zpozdeni signalu.
Samozrejme, kdyz uz jsme se dostali do takovychto detailu, tak uz z toho take jasne vyplyva, proc jsou na deskach ony vlnky tam a zpatky - nejde o civku, jak by nejprve napadlo, ale jde o presne dodrzeni zpozdeni signalu.
Tak to je asi taky tak vsechno...
Odpovědět0 0
Drobna chybicka: misto zkratky GMCH jsem omylem uvedl ICMH.
Odpovědět0 0
ABIT KT7A je nejlepsi.
Odpovědět0 0
Az na par drobnosti, skvely prispevek vysvetlujici funkcnost EV6 a rozdil od DDR.
Nicmene jednu drobnost si nemohu odpustit. Elektrony se v materialu sice pohybuji relativne rychle, ale velmi chaoticky. Pokud na vodic je pripojeno napeti, zacne diky pusobeni elektrickeho pole jedne smer prevladat. Nicmene efektivni rychlost elektronu je pouze v radech mm/s, takze to bychom se odrazu elektronu nedockali. Elektricky puls se po vodici siri diky elektromagnetickemu poli, ktere vodic obklopuje a rychlost elektromagnetickeho pole je shodna s rychlosti svetla. Aby tedy doslo posunu hrany prostym odrazem o 5 ns (1/100 MHz/2) musel by vodic byt dlouhy 0.75 m (300 000 000 m/s * 5 ns / 2). Je tedy jasne, ze vetsina onoho zpozdeni je generovana North bridgem a tedy by mohla byt riditelna => prepinani pri autodetekci u KT133A cipsetu.
Hlavni problem ve vyuzivani jinych FSB u EV6 i u DDR nez predepsanych je v drastickem snizovani toleranci zmen signalu. Okamzik cteni dat je dan hranou signalu, problem je pri vystavovani dat. U SDR (RAM i CPU) byl dan opacnou hranou hodin, nyni je odhadovan. Nesmi byt moc brzo, aby prijemce dat stihl precist predchozi data a nesmi byt moc pozde, aby se nova data na sbernici ustalila (eliminace prave onech odrazu elmag. pole od zmen impedance na spojich, ohybech,...). Protokol DDR i EV6 definuje tyto doby a zarizeni je musi splnovat. Zysovani frekvence vetsinou nema vliv na dobu do vystaveni novych dat, Zkracena je doba na ustaleni dat. Jinymy slovy zdroj dat pocka pul doby (2.5 ns) a teprve po ni zacne vystavovat data, ta by se mela druhe pul doby ustalovat, ale ouha ona najednou prijde hrana. Takze je rapidne (procentualne dvojnasobne - frekvenci zvysim napr. o 10% ustaleni musi byt rychlejsi o 20%) zkracovana doba na ustaleni signalu. No a ustaleni signalu je tak nepredikovatelna zalezitost, ze jinak nez k
us od kusu a stavu prostredi to byt nemuze.
Odpovědět0 0
... cipset automaticky rozpoznava 100(200) a 133(266)MHz FSB procesori ... identifikuje ich podla ID procesora ... to ci sa da nastavyt 100MHz FSB procesor na 133MHz FSB zalezi na niekolkych veciach ... hlavne na tom ako stabylne dokaze CPU dekodovat prichadzajuce dvoj bity ... ide o to ze AMD procesory nepouzivaju klasicku DDR systemovu zbernicu ale modyfikovanu EV6 ... ta zarucuje prenos dat vysokymi rychlostami po zbernici ... pritom vsetky data maju hned k dyspozicii aj svoju adresu a su okamzite posielane na spravne miesto ... nezdrziavaju sa v bufferi v north brigu (P4 vs. QPB) ... AMD procesory dokazu posielat dat len raz za tik hodin ale forwardovanim CLK signalu (odrazenim siganalu) v north briku sa ziskava druha nabezna hrana a tym sa data mozu prenasat znova v tom istom cykle ... problem je ale prave vo forwardovani ... uvazme ze procesor je pripojeny k north brigu vodicmi urcitej vzdialenosti ... elektrony sa v tychto vodicoch pohybuju realnou a konecnou rychlostou ... spec.teoria relativity to an
i inac nepovoluje :o) ... takze kym elektron z CPU prejde do NB(north brigu0 trva mu to urcity cas aj ked kratky... potom sa v NB odrazi a ide spat do CPU ... to mu trva tiez urcity cas ... ak je frq. FSB 100MHz tak sa elektricke impulzi vytvaraju kazdych 10ns v trvani 5ns ... na to aby boli posielane data spravne identyfikovane musi byt dlzka signalu vacsia ako 2ns (+-0.5ns) ... ale to je podnienene tym ako rychlo (teda v akom case) sa vrati forwardovany signal ... ak sa vrati prilis skoro alebo neskoro tak cas na identyfikaciu dat je prilis kratky a dojde ku chybe ... te ko sai +-10% (niekedy je to lepsie az +-17% ... zalezi od kusu) ... ale niekde nieje povedane ze ak zvysime frq. FSB na 133MHz ze tato podmienka nieje splnena ... aj ked sa signal vracia uz pri vyrobe dalsieho signalu ... takze podmienka pre cas identyfikacie je splnena ... (experimentalne zistene z asi 20 kusov CPU roznych frq.)da sa povedat ze vacsina CPU, ktore sa daju bez zvysenia napatia pretaktovat o 30-50% je ich chod na 133MHz FSB b
ezproblemovy ... ale netreba to brat ako fakt ale ako pravidlo... pozor na to! ... to by bolo tak add.1 ... add.2 by som chcel upozornit ze AMD K7(K75) "pouzivaju DDR system" tak ako P4 "nepouziva QDR system" ... takze si to netreba mylit ... nikde v dokumentoch AMD sa nedocitate ze K7 pouziva DDR ... ona pouziva omnoho starsi sistem ... kym sa DDR len vyvijalo tak EV6 uz pouzivala prevos dvoch bitov v jednom cykle davno... a suvys medzi DDR a EV6 sa s tym konci pretoze jeden system je pouzivany pre pamate a druhy pre procesory ...
Odpovědět0 0
Dobry den, nejprve jsem chtel pochvalit autora clanku "JAL" za SKVELE provedenou recenzi desky. Mel bych ale malicky dotaz, ktery primo nesouvisi s deskou,ale NIKDE jsem se o tom nedocetl.
Kdyz bych mel "normalni" 100 MHz, teda 200MHz DDR procesor a nastavil bych frekvenci na 133 respektive na 266 MHz DDR a nasobic tak, aby frekvence co nejvic odpovidala puvodni, bude to fugovat? Mozna jsem to v clanku prehledl, ale nepisete, zda je proc. puvodni FSB na 100 nebo na 133.
Moc dekuji za odpoved nebo kdyby mel nekdo pripominku, napiste mi, uvitam to. Chci si koupit zakladni desku a nemuzu se rozhodnout jakou. DIK
Odpovědět0 0
Podle mně jsou MSI desky jedny z nejlepších pro DURON/THUNDERBIRD. Co si cením, je jednoduchá konfigurace, spolehlivost a v neposlední řadě cenová přitažlivost. Znám dobře předchůdce K7TMPro2a (s UltraATA100), takže pokud bude Turbo minimálně stejně kvalitní, pak můžu jen doporučit.
Odpovědět0 0
Je tam radic Promise 20265R. Vyrobce uvadi, ze umi RAID 0 nebo 1, coz IMHO nutne neznamena, ze neumi 0+1.
Odpovědět0 0
tazatel Viktor nejspíše nemyslel značku MB, ale značku přídavného čipu pro RAID, zajímalo by to i mě. Díky....
Odpovědět0 0
Nevim sice, jak podrobne jste clanek cetl, ale nekolikrat tam je uvedeno, ze se jedna o znacku MSI nebo-li Microstar!!! A nahodou RAID 0+1 neumi!!!Cituji: Podporovány jsou ale pouze dva režimy - RAID 0 (stripping) a RAID 1 (mirroring).Nez zacnete kritizovat,tak si laskave poradne prectete clanek.
Odpovědět0 0
Pokud se nemýlím, tak tahle deska má na sobě přídavný řadič, co nám takhle třeba říct co je to za značku! A neumí taky náhodou RAID 0+1 !
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
