Jak zapojíme síť: WiFi bez tajemství

Pokud jste majiteli operačního systému Windows, MAC OS nebo novějších distribucí Linux, pak je pro vás správa WiFi sítí a připojení k nim o něco snadnější díky integrované podpoře pro bezdrátové sítě. V těchto verzích systému je zabudován poměrně kvalitní a postačující vyhledávač bezdrátových sítí, pomocí nějž jste schopni vyhledat dosažitelné sítě a nastavit vše potřebné pro připojení k nim.
Ve starších systémech je potřeba použít nějaký dodatečný software a postupovat podle následujících tří kroků:

• Zapněte software dodaný s 802.11 adaptérem. Nejčastěji jeho ikonu naleznete dole v liště vedle hodin.
• Spusťte vyhledávání a vyčkejte, než se vám zobrazí seznam všech nalezených a dostupných bezdrátových sítí.
• Poklikejte na zvolenou síť, čímž se do ní připojíte.

Tento postup je zcela obecný - u většiny sítí je ještě potřeba vyplnit přihlašovací údaje jako WEP či WPA klíč apod. Bohužel na starších adaptérech není search funkce podporována a tudíž je potřeba zadat všechny přihlašovací parametry hezky manuálně. Především je potřeba vyplnit SSID, kanál na kterém je síť provozována a také bezpečnostní klíče. V novějších typech karet je již tato funkce usnadněna tím způsobem, že karta automaticky sbírá údaje SSID, číslo kanálu a další a zobrazí nám je pro snazší orientaci.

Nyní si trochu objasníme zapojení bezdrátové sítě u nás doma či v podniku. Prakticky pro nás mohou nastat dva základní stavy :

1. Již máme vybudovanou metalickou síť a chceme ji pouze rozšířit o funkce bezdrátové například pro připojení notebooků či PDA. Je tedy potřeba zakoupit HWAP a zapojit do něj síťový kabel z naší sítě.
2. Zakládáme kompletně novou síť. Zde je vhodnější si rovnou pořídit HWAP router, který v sobě kombinuje DSL modem, switch, firewall a klasický access point. Můžete tedy koncové stanice zapojit jak klasickým UTP kabelem nebo bezdrátově.

V obou případech tedy musíte zakoupit HWAP. Veškeré jeho nastavení se pak provádí skrze web-management (pomocí internetového prohlížeče), čili stačí zadat adresu IP (naleznete ji v průvodci rychlým nastavením nebo na zadní straně přístroje) a po výzvě vyplnit uživatelské jméno a heslo (najdete na stejném místě spolu s IP adresou). Pro malou domácí síť většinou prakticky postačuje ponechat skoro veškeré tovární nastavení a pouze si změnit přihlašovací jméno a heslo. Pokud ale sdílíme DSL přípojku, pak je potřeba vyplnit několik polí hodnotami získanými od providera.
Jakmile si tedy přidáme nové AP do naší sítě, je potřeba změnit několik základních údajů - pro nás podstatné bude jistě SSID (název naší sítě), v tomto poli je většinou továrně nastaven název společnosti například Linksys, Asus...

Druhou hodnotou, kterou bychom měli zohlednit, je kanál - možná bude vyhovovat defaultní nastavení (kanál číslo 6), ale pokud víte, že váš soused používá hodnotu stejnou (programem Network Stumbler vše snadno zjistíte), pak je vhodné ji změnit. A jako poslední vřele doporučuji nastavit minimálně WPA šifrování.

Detailní nastavení jako vyplnění MAC tabulky, nastavení routovacích procesů, přesměrování portů apod. zde nebudu rozebírat, neboť tato problematika je zcela mimo rozsah tohoto článku. Věřím ale, že šikovní uživatelé jistě na tyto funkce přijdou díky poměrně kvalitně vyvedené nápovědě, která bývá v AP zabudována.