Jaký čipset pro nová Pentia III
18.4.2000, Jan Krahulec, zpráva
Porovnání výkonnostních parametrů...
Po uvedení nového procesoru iPIII s jádrem coppermine, celosvětový trh očekával také příchod nových čipových sad, které by plně využily předností tohoto procesoru. Mezi hlavní výhody oproti starším iPIII postavených na jádře katmai je podpora 100 MHz a 133 MHz FSB, odlišná 2nd level cache umístěná přímo v jádře procesoru běžící na plné rychlosti procesoru, ovšem o poloviční velikosti tj. 256 kB, typ zapouzdření SECC a FC-PGA, atd. Frekvence tohoto procesoru začíná na 500 MHz a končí zatím na 1000 MHz. Aby nedocházelo v rozmezí 500 MHz až 600 MHz k záměně starého iPIII za nový iPIII je nový procesor označován písmenem E (iPIII 550E). Pokud nový iPIII využívá 133 MHz FSB je ještě označen písmenkem B. Tzn. že např. v 600 MHz frekvenci existuje starý iPIII 600, iPIII 600B a dále nový iPIII 600E, iPIII 600EB v SECC a FC-PGA zapouzdření tj. celkem šest variant procesoru.
Jako první optimalizovanou čipovou sadu pro iPIII uvedl samozřejmě Intel. Jednalo se i810E, která ovšem vycházela z čipové sady pro iCeleron. Ryze optimalizovanou čipovou sadou byla až i820 a i840, která je ovšem z hlediska zaměření určena spíše pro iPIII Xeon. Samozřejmě, že i starší čipové sady i440BX a i440ZX, které byly primárně určeny pro starší typ iPIII pracují i s novými. Asi zatím poslední čipová sada, která byla vytvořena pro iPIII, pochází od firmy VIA a nese značení VIA Apollo PRO133A.
i440BX – Tato čipová sada je již dva roky stará, ovšem stále velice populární. Byla určena pro procesory se 100 MHz FSB té doby a samozřejmě funguje s jakýmkoliv procesorem podporující 100 MHz FSB i dnes. Mnoho výrobců základních desek již v minulosti umisťovalo k této čipové sadě čip, který určuje FSB s možností nastavení i vyšších hodnot FSB (102,105,112, atd.) až do cca 150 MHz. Tj. i hodnotu 133MHz. Ovšem problém byl s dělením FSB na hodnoty PCI , AGP a paměťové sběrnice, kdy docházelo k přetaktování některých komponent, což mohlo mít za následek nestabilitu PC popř. i zničení dané komponenty. Tzn. při FSB 100 MHz byla frekvence PCI 33 MHz, AGP 66 MHz (AGP 1X) a paměť 100 MHz což jsou standardní hodnoty. Pokud se použila FSB 133 MHz běžela PCI sběrnice na 44 MHz, AGP na 88 MHz a paměť na 133 MHz, tzn. že pro určení frekvence uvedených částí základní desky se používalo třetinové dělení (1/3, 2/3). Výrobci základních desek v době, kdy bylo patrné, že přijde 133 MHz FSB, přizpůsobily své desky s i440BX čipsetem tak, že přidali dělení čtyřmi (1/4) pro určení frekvence PCI sběrnice. Z hlediska AGP není tak jednoduché upravit frekvenci, neboť vychází přímo z čipové sady. Na druhou stranu v modu AGP 2X běží AGP karta na frekvenci 133 MHz (4/3) což zahrnuje i frekvenci 88MHz, neboli pokud si nejsme jisti je lepší nastavit AGP na 1X a tím zajistíme sice nestandardní hodnotu AGP, ale nedojde k přetaktování AGP karty. Ovšem rozhodující je vždy typ a výrobce grafické karty a zdali zvládá onu frekvenci (poměr z hlediska nabídky na trhu je cca 90/10 pro karty zvládající 88MHz AGP frekvenci). Pro osazení pamětmi při 133 MHz FSB je nutné použít PC133 SDRAM paměti. Takto víceméně vznikl standard pro čipovou sadu i440BX-133 ovšem nejde o oficiální řešení i z hlediska výrobců základních desek, ale o řešení akceptované počítačovou veřejností.
i440ZX – Tato sada přímo vychází z předchozí a vlastně se jedná o odlehčenou variantu i440BX (podpora jen jednoho procesoru, atd.). Jelikož se tato sada u výrobců moc nerozšířila je počet nabízených základních desek o mnoho nižší než se sadou i440BX. Úpravy z hlediska přizpůsobení pro 133 MHz FSB jsou stejné jako u i440BX, ovšem těchto základních desek je opravdu málo.
i810E – Tato sada byla první oficiálně podporující iPIII s coppermine jádrem. Vychází ze standardní sady i810, která je prioritně určena pro procesory iCeleron a přidává k ní podporu 100 a 133 MHz FSB a podporu iPIII. Hlavní a rozhodující nevýhodou této sady je integrovaná AGP grafická karta založena na grafickém čipu i740/i752 (max. rychlost 2X) a z toho plynoucí absence AGP slotu. Z toho plyne určité kontraproduktivní zaměření této alternativy čipové sady. Uplatnění této sady je na trhu méně výkonných PC, kde plně vyhovuje procesor iCeleron, popř. .starší verze iPII nebo iPIII.
i820 – První ryze iPIII čipová sada. O této sadě se říkalo, že by měla nahradit starší sadu i440BX. Má všechny vlastnosti moderní sady - hubová architektura, AGP 4X, UltraATA/66 FSB 100 MHz a 133 MHz, zlepšená správa řízení spotřeby, přímá podpora paměti RDRAM a zprostředkovaná podpora SDRAM, atd. A právě u typu použité paměti RAM bych se chvíli pozastavil. Ceny pamětí RDRAM jsou oproti SDRAM pamětem dražší o 6 až 7x a tudíž pro normální uživatele neakceptovatelné. Pokud se použijí SDRAM paměti musí být na základní desce doplňkový čip (MTH) (popř. na použité redukci), který se stará o převod signálu z SDRAM pamětí na řadič, který je ovšem primárně přizpůsoben pro práci s RDRAM. Při této kombinaci musí doplňkový čip přizpůsobit časování přenosu dat z RDRAM technologie na SDRAM technologii Toto se ovšem projeví ve výsledné propustnosti dat. Z hlediska nastavení frekvencí se vše opět děje z nastavení FSB. Pro PCI existuje podíl 1/3 pro 100 MHz a 1/4 pro 133 MHz. Frekvence AGP je při 100 MHz 2/3 a při 133 MHz 1/2. Paměť, pokud je použita SDRAM, funguje vždy na 100 MHz, neboť MTH podporuje jen 100 MHz taktování. U RDRAM pamětí jsou podporovány frekvence 600, 700 a 800 MHz, ovšem tato frekvence nelze přímo srovnávat se 100 MHz pamětí SDRAM. Stejné určení frekvencí z FSB používají všechny čipové sady i8x0.
i840 – o této čipové sadě bych se pouze zmínil pouze okrajově, protože její uplatnění je spíše u procesoru iPIII Xeon. Cena této sady také nepatří do oblasti standardních počítačů. Vychází z předchozí i820 a je uzpůsobena do oblasti serverů a vysoce výkonných PC.
VIA Apollo PRO133A – Je v tuto chvíli asi jedinou čipovou sadou, která nepochází od Intelu a je v určité míře konkurenceschopná. Toto je podloženo i faktem, že mnoho výrobců základních desek ji využívá. Vychází z předchozí PRO133, která také podporuje iPIII, ale chybí jí určité rysy moderní základní desky (např. AGP 4X). Je založena na architektuře tzv. jižního a severního mostu (south/north bridge) stejně jako i440BX. Podporuje široké spektrum procesorů a měla by svými parametry a určením konkurovat sadě i820. Oproti Intelu ovšem z hlediska RAM pamětí nevyužila novou RDRAM technologii, ale osvědčenou SDRAM technologii a zvýšila použitelnou frekvenci ze 100 na 133MHz. Tím, dalo by se říci, vznikl standard SDRAM pamětí PC133. Pro snadné srovnání vlastností stěžejních čipových sad pro iPIII je níže uvedená tabulka.
Mezi další známé čipové sady, které přímo podporují iPIII s coppermine jádrem a brzy by se měly objevit na trhu, patří ještě např.: i815 (Solano) nebo SiS630.
Z mnoha testů, které byly provedeny na základních deskách s uvedenými typy čipových sad, se dospělo k zajímavým výsledkům. Za měrnou hodnotu bude brána základní deska se standardním čipsetem i440BX + SDRAM PC100.:
Absolutním vítězem všech testů se stal ”přetaktovaný” i440BX ovšem je zde jedno ale, a tím je, že i440BX-133 není oficiálním čipsetem. Dalším pravidlem, pokud se pro tuto variantu rozhodneme, je dobrý výběr grafické karty, popř. její vyzkoušení předem. Pokud tedy zavrhneme i440BX-133 je nejlepší oficiální variantou pro výkonný domácí a kancelářský PC čipset Apollo PRO133A ve spojení s pamětí PC133. Výhodou může být i podpora FSB66 pro procesory iCeleron. Čipová sada i820 s RDRAM pamětí je bohužel z hlediska ceny a výkonu určena hlavně pro pracovní stanice, které vyžadují vysokou přenosovou rychlost mezi CPU a RAM (tj. 3D modelovací a animační software, databázové aplikace, atd.) a při koupi PC s touto kombinací není hlavním rozhodovacím faktorem cena. Stále dobrou variantou je i starý dobrý i440BX s PC100 pamětí. Při této kombinaci a pokud to základní deska podporuje, můžeme koketovat s možností nastavení 133 MHz FSB (i440BX-133). Ovšem nevýhodou je, že nepodporuje některé nové technologie (AGP 4X, atd.). Naopak absolutním propadákem je kombinace i820+SDRAM paměť. Poměr cena/výkon je ze všech kombinací nejhorší. Pokud vás k nákupu této kombinace nevedou nějaké vnitřní pohnutky, nedoporučuji si ji pořizovat.
Jako první optimalizovanou čipovou sadu pro iPIII uvedl samozřejmě Intel. Jednalo se i810E, která ovšem vycházela z čipové sady pro iCeleron. Ryze optimalizovanou čipovou sadou byla až i820 a i840, která je ovšem z hlediska zaměření určena spíše pro iPIII Xeon. Samozřejmě, že i starší čipové sady i440BX a i440ZX, které byly primárně určeny pro starší typ iPIII pracují i s novými. Asi zatím poslední čipová sada, která byla vytvořena pro iPIII, pochází od firmy VIA a nese značení VIA Apollo PRO133A.
i440BX – Tato čipová sada je již dva roky stará, ovšem stále velice populární. Byla určena pro procesory se 100 MHz FSB té doby a samozřejmě funguje s jakýmkoliv procesorem podporující 100 MHz FSB i dnes. Mnoho výrobců základních desek již v minulosti umisťovalo k této čipové sadě čip, který určuje FSB s možností nastavení i vyšších hodnot FSB (102,105,112, atd.) až do cca 150 MHz. Tj. i hodnotu 133MHz. Ovšem problém byl s dělením FSB na hodnoty PCI , AGP a paměťové sběrnice, kdy docházelo k přetaktování některých komponent, což mohlo mít za následek nestabilitu PC popř. i zničení dané komponenty. Tzn. při FSB 100 MHz byla frekvence PCI 33 MHz, AGP 66 MHz (AGP 1X) a paměť 100 MHz což jsou standardní hodnoty. Pokud se použila FSB 133 MHz běžela PCI sběrnice na 44 MHz, AGP na 88 MHz a paměť na 133 MHz, tzn. že pro určení frekvence uvedených částí základní desky se používalo třetinové dělení (1/3, 2/3). Výrobci základních desek v době, kdy bylo patrné, že přijde 133 MHz FSB, přizpůsobily své desky s i440BX čipsetem tak, že přidali dělení čtyřmi (1/4) pro určení frekvence PCI sběrnice. Z hlediska AGP není tak jednoduché upravit frekvenci, neboť vychází přímo z čipové sady. Na druhou stranu v modu AGP 2X běží AGP karta na frekvenci 133 MHz (4/3) což zahrnuje i frekvenci 88MHz, neboli pokud si nejsme jisti je lepší nastavit AGP na 1X a tím zajistíme sice nestandardní hodnotu AGP, ale nedojde k přetaktování AGP karty. Ovšem rozhodující je vždy typ a výrobce grafické karty a zdali zvládá onu frekvenci (poměr z hlediska nabídky na trhu je cca 90/10 pro karty zvládající 88MHz AGP frekvenci). Pro osazení pamětmi při 133 MHz FSB je nutné použít PC133 SDRAM paměti. Takto víceméně vznikl standard pro čipovou sadu i440BX-133 ovšem nejde o oficiální řešení i z hlediska výrobců základních desek, ale o řešení akceptované počítačovou veřejností.
i440ZX – Tato sada přímo vychází z předchozí a vlastně se jedná o odlehčenou variantu i440BX (podpora jen jednoho procesoru, atd.). Jelikož se tato sada u výrobců moc nerozšířila je počet nabízených základních desek o mnoho nižší než se sadou i440BX. Úpravy z hlediska přizpůsobení pro 133 MHz FSB jsou stejné jako u i440BX, ovšem těchto základních desek je opravdu málo.
i810E – Tato sada byla první oficiálně podporující iPIII s coppermine jádrem. Vychází ze standardní sady i810, která je prioritně určena pro procesory iCeleron a přidává k ní podporu 100 a 133 MHz FSB a podporu iPIII. Hlavní a rozhodující nevýhodou této sady je integrovaná AGP grafická karta založena na grafickém čipu i740/i752 (max. rychlost 2X) a z toho plynoucí absence AGP slotu. Z toho plyne určité kontraproduktivní zaměření této alternativy čipové sady. Uplatnění této sady je na trhu méně výkonných PC, kde plně vyhovuje procesor iCeleron, popř. .starší verze iPII nebo iPIII.
i820 – První ryze iPIII čipová sada. O této sadě se říkalo, že by měla nahradit starší sadu i440BX. Má všechny vlastnosti moderní sady - hubová architektura, AGP 4X, UltraATA/66 FSB 100 MHz a 133 MHz, zlepšená správa řízení spotřeby, přímá podpora paměti RDRAM a zprostředkovaná podpora SDRAM, atd. A právě u typu použité paměti RAM bych se chvíli pozastavil. Ceny pamětí RDRAM jsou oproti SDRAM pamětem dražší o 6 až 7x a tudíž pro normální uživatele neakceptovatelné. Pokud se použijí SDRAM paměti musí být na základní desce doplňkový čip (MTH) (popř. na použité redukci), který se stará o převod signálu z SDRAM pamětí na řadič, který je ovšem primárně přizpůsoben pro práci s RDRAM. Při této kombinaci musí doplňkový čip přizpůsobit časování přenosu dat z RDRAM technologie na SDRAM technologii Toto se ovšem projeví ve výsledné propustnosti dat. Z hlediska nastavení frekvencí se vše opět děje z nastavení FSB. Pro PCI existuje podíl 1/3 pro 100 MHz a 1/4 pro 133 MHz. Frekvence AGP je při 100 MHz 2/3 a při 133 MHz 1/2. Paměť, pokud je použita SDRAM, funguje vždy na 100 MHz, neboť MTH podporuje jen 100 MHz taktování. U RDRAM pamětí jsou podporovány frekvence 600, 700 a 800 MHz, ovšem tato frekvence nelze přímo srovnávat se 100 MHz pamětí SDRAM. Stejné určení frekvencí z FSB používají všechny čipové sady i8x0.
i840 – o této čipové sadě bych se pouze zmínil pouze okrajově, protože její uplatnění je spíše u procesoru iPIII Xeon. Cena této sady také nepatří do oblasti standardních počítačů. Vychází z předchozí i820 a je uzpůsobena do oblasti serverů a vysoce výkonných PC.
VIA Apollo PRO133A – Je v tuto chvíli asi jedinou čipovou sadou, která nepochází od Intelu a je v určité míře konkurenceschopná. Toto je podloženo i faktem, že mnoho výrobců základních desek ji využívá. Vychází z předchozí PRO133, která také podporuje iPIII, ale chybí jí určité rysy moderní základní desky (např. AGP 4X). Je založena na architektuře tzv. jižního a severního mostu (south/north bridge) stejně jako i440BX. Podporuje široké spektrum procesorů a měla by svými parametry a určením konkurovat sadě i820. Oproti Intelu ovšem z hlediska RAM pamětí nevyužila novou RDRAM technologii, ale osvědčenou SDRAM technologii a zvýšila použitelnou frekvenci ze 100 na 133MHz. Tím, dalo by se říci, vznikl standard SDRAM pamětí PC133. Pro snadné srovnání vlastností stěžejních čipových sad pro iPIII je níže uvedená tabulka.
Mezi další známé čipové sady, které přímo podporují iPIII s coppermine jádrem a brzy by se měly objevit na trhu, patří ještě např.: i815 (Solano) nebo SiS630.
Z mnoha testů, které byly provedeny na základních deskách s uvedenými typy čipových sad, se dospělo k zajímavým výsledkům. Za měrnou hodnotu bude brána základní deska se standardním čipsetem i440BX + SDRAM PC100.:
Absolutním vítězem všech testů se stal ”přetaktovaný” i440BX ovšem je zde jedno ale, a tím je, že i440BX-133 není oficiálním čipsetem. Dalším pravidlem, pokud se pro tuto variantu rozhodneme, je dobrý výběr grafické karty, popř. její vyzkoušení předem. Pokud tedy zavrhneme i440BX-133 je nejlepší oficiální variantou pro výkonný domácí a kancelářský PC čipset Apollo PRO133A ve spojení s pamětí PC133. Výhodou může být i podpora FSB66 pro procesory iCeleron. Čipová sada i820 s RDRAM pamětí je bohužel z hlediska ceny a výkonu určena hlavně pro pracovní stanice, které vyžadují vysokou přenosovou rychlost mezi CPU a RAM (tj. 3D modelovací a animační software, databázové aplikace, atd.) a při koupi PC s touto kombinací není hlavním rozhodovacím faktorem cena. Stále dobrou variantou je i starý dobrý i440BX s PC100 pamětí. Při této kombinaci a pokud to základní deska podporuje, můžeme koketovat s možností nastavení 133 MHz FSB (i440BX-133). Ovšem nevýhodou je, že nepodporuje některé nové technologie (AGP 4X, atd.). Naopak absolutním propadákem je kombinace i820+SDRAM paměť. Poměr cena/výkon je ze všech kombinací nejhorší. Pokud vás k nákupu této kombinace nevedou nějaké vnitřní pohnutky, nedoporučuji si ji pořizovat.
