Skupina výzkumníků z Národní univerzity v Jokohamě vyzkoušela v praxi supravodivý procesor nataktovaný na 2,5 GHz. Jedná se o CPU zvané MANA, aneb Monolithic Adiabatic iNtegration Architecture.
Diskuze k článku: Japonské supravodivé adiabatické CPU vyzkoušeno na 2,5 GHz
20.1.2021, Jan Vítek, aktualita
jak velkou vzdálenost uběhne signál (pohybující se max. rychlostí světla) při frekvenci 10GHz ? Jestliže procesor pracuje s frekvencí 1 GHz, signál se během jednoho cyklu dostane jen do vzdálenosti 300 mm tedy při 10Ghz max do vzdálenosti 30mm.... nebude při vyšších hodnotách taktu procesoru rychlost světla limitujícím faktorem?
Odpovědět0 0
jadro se zrejme do 30mm vejde a komunikacni sbernice budou mit zrejme nizsi takty.
Odpovědět0 0
odstinit pred zarenim a sup s tim do vesmiru, tam bude chlazeni zadara...
Odpovědět1 1
Odpovědět0 0
A nie je vakuum nahodou tepelny izolant? Minimalne v termoske to tak funguje.
Odpovědět0 0
Jenomze v termosce to helium nevari.
Kdyz budete varit vodu v hrnci, tak dokud vam tam nejaka voda zbude, tak se nedostanete pres 100 stupnu bez ohledu na to, jak velkym plamenem ohrivate (za normalniho tlaku).
U kapalneho helia je to podobne, to ale vre pri cca -269°C. Takze pri jeho doplnovani je nizka teplota zarucena.
Kdyz budete varit vodu v hrnci, tak dokud vam tam nejaka voda zbude, tak se nedostanete pres 100 stupnu bez ohledu na to, jak velkym plamenem ohrivate (za normalniho tlaku).
U kapalneho helia je to podobne, to ale vre pri cca -269°C. Takze pri jeho doplnovani je nizka teplota zarucena.
Odpovědět0 0
Mel jsem rano asi vlci mlhu... ono je tam vakuum a ja ctu helium :)
Vakuum znemoznuje konvektivni chlazeni (chlazeni proudenim), ale je mozne jeste chladit zarenim kdy pri teplote okolniho vesmiru (~2.7K - teplota reliktniho zareni) je mozne ziskat nejaky teplotni spad, nicmene chladici vykon bude velmi omezeny.
Vakuum znemoznuje konvektivni chlazeni (chlazeni proudenim), ale je mozne jeste chladit zarenim kdy pri teplote okolniho vesmiru (~2.7K - teplota reliktniho zareni) je mozne ziskat nejaky teplotni spad, nicmene chladici vykon bude velmi omezeny.
Odpovědět0 0
Ano tak nejak vakuu funguje, ale vzhledem k "teplote" ve vesmiru pod -200 je to pro tuto aplikaci idelani :D
Odpovědět0 0
Niob (Niobium) má chemickou značku Nb, nikoliv Ni, jak je uvedeno v článku. Ni patří Niklu.
Odpovědět4 0
Chudak KINGPIN ostane bez prace :P
Odpovědět1 0
Ten to bude práveže pretaktovávať na 69 GHz pri teplote 3.14K
Odpovědět2 0
" A to přitom výzkumníci dle zdroje počítají i s energií, která je zapotřebí pro jeho chod při uvedené teplotě" Uplně tomu nerozumím. Takže uchladit podobný čip na teplotu kolem absolutní nuly sežere něco kolem 100W? Tak to je super. Ale pokud to nemá skoro žádné odpadní teplo... Docela by bylo fajn vidět, čím to chladí.
Odpovědět2 0
Dusík - 77 K
Kyslík - 20,27 K
Hélium - 4.2 K - 20.27 Celzia od absolútnej nuly
Kyslík - 20,27 K
Hélium - 4.2 K - 20.27 Celzia od absolútnej nuly
Odpovědět1 0
Na tu teplotu je asi nutne pouzit kapalne helium. Skoda, ze to je prakticky neobnovitelna surovina, jeste k tomu jedna z tech co nam dojdou mezi prvnimi.
Odpovědět0 0
Myslia to tak že keď naleješ hélium do zavretej nádoby s procesorom tak odpadné teplo z cpu a radiácia tepla z vonku dnu do priestoru kde je cpu je toľko krát efektívnejšia..
Keby rátali aj s schladenim toho cpu čo má literary pár gramov (stačilo by použiť už predchladený cpu kt. bol ponorený v tekutom dusíku) tak by to bolo pri tej váhe zanedbateľná strata..
Tiež prečo to porovnávaš s 100w desktop cpu? Čo ak to oni porovnávajú s Arm/risc jadrami? Veď prvý arm cpu bol napájaný len prúdom prichádzajúcim z multimetra.. Tie supravodiče nemajú žiaden odpor tak sa nenahrievajú, jediné straty sú na tranzistoroch a asi aj elektro-magnetickej radiacii z prúdu pretekajucim vodičom
Keby rátali aj s schladenim toho cpu čo má literary pár gramov (stačilo by použiť už predchladený cpu kt. bol ponorený v tekutom dusíku) tak by to bolo pri tej váhe zanedbateľná strata..
Tiež prečo to porovnávaš s 100w desktop cpu? Čo ak to oni porovnávajú s Arm/risc jadrami? Veď prvý arm cpu bol napájaný len prúdom prichádzajúcim z multimetra.. Tie supravodiče nemajú žiaden odpor tak sa nenahrievajú, jediné straty sú na tranzistoroch a asi aj elektro-magnetickej radiacii z prúdu pretekajucim vodičom
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
