Je Vám třeba ATA66?
31.5.2000, Emil Pavelka, zpráva
ATA33, ATA66 a kdo ví co si to ti výrobci ještě vymyslí…
Většina počítačů má v sobě stále desku s řadičem ATA33 (UDMA2). Naproti tomu, koupit IDE disk jiný než ATA66 (UDMA4) je dnes raritou. A tak si člověk říká, jestli dovybavit svůj systém řadičem ATA66, nebo připojit nový disk na stávající, integrovaný řadič.
Myslíte si, "ta číslice 33 to má znamenat max. 33 MB/s - to mi stejně žádný IDE disk nedá". No to je pravda, ale nebude tu přece jen nějaký patrný rozdíl? A bude patrný i pro mne a u disku, který jsem si vybral? Vyzkoušíme to. Diskutovat můžeme měsíce, ale praxe je praxe.
Jaké náčiní na pokus použijeme? Tady je soupis:
Základní deska ASUS P2B, Intel PIII-500/512Kb, RAM 128MB/100
Disk1: IBM DJNA-371800 (18GB/7200ot/ATA66) - systémový disk.
Disk2: Seagate ST34313A (4,3GB/5400ot/ATA66) - levný ATA66 testovací
Disk3a4: Maxtor 52049U4 (20GB/7200ot/ATA66) - nejvýkonnější IDE disky co jsem měl zatím v ruce
ATA66 řadič od ABITu - Hot Rod (HotPoint čip, cca 1000Kč s DPH).
ATA66 řadič/RAID od Promise - FastTrak66 (cca 6000Kč s DPH)
Disk1 je systémový, je použit, aby se nám během testu příliš neměnilo prostředí. Jako operační systém slouží Windows98. Testovací disky jsou zapojeny jako jediné na daném kanále řadiče, a před každým testem zformátovány. Testuji pomocí programu, simulujícího reálné činnosti (nastavím posloupnost, druh a parametry činností - měří se čas). Přenosovou rychlost jsem změřil pomocí Matrox HD Benchmark. Nastavení a provedení testů zabralo 17 hodin času. V reálu jsem testoval více způsoby a výsledek je nějakým průměrem.
A jaký je ten výsledek?
Potěšilo, že oba ATA66 řadiče vykazovaly nižší zatížení procesoru než integrovaný ATA33. Nejlépe tu dopadl Hot Rod. Rozdíly v rychlosti mezi ATA66 řadiči vzájemně se pohybovaly kolem dvou/tří procent (opět ve prospěch ABITU), takže v podstatě nedůležité. Dále tedy jen ATA66 versus ATA33.
Disk2: Koupíte-li si něco levnějšího s 5400 otáčkami, potom je pro Vás investice do řadiče ATA66 zřejmě nezajímavá. V aplikačních testech je rozdíl mezi ATA33 a vyzivateli kolem tří procent, což znamená, že v kancelářských aplikacích v reálu nic nepoznáte. Maximální datový tok je však na řadiči ATA66 o 15,4 procent vyšší než na ATA33. Nooo... to je pěkné. A je to vůbec pravda? JE! Přidal jsem do počítače kartu pro zachytávání videa schopnou dodávat datový tok až 19 811 KB/s (704x576/25 snímků). Na ATA33 jsem skončil u 10 307 KB/s (12 snímků/s) bez ztráty snímku, zatímco na ATA66 jsem to dotáhl až na 11 892 Kb/s (15 snímků/s). Tohle praktické měření jsem absolvoval jen proto, že jsem sám nevěřil hodnotám které dávají různé benchmarky. Na disk za cca 3000 Kč. Bomba.
Disk3: Tady jsme si připlatili a taky to poznáme. V aplikačních testech se rozdíl oproti ATA33 posunul o další cca 3 procenta ve prospěch ATA66. Objektivně ovšem musíme říci, že nějakých šest procent zvedne ze židle jen málokoho. Něco jiného je datový tok. Na ATA66 jsem zachytil 10 GB v datovém toku 19 811 KB/s (do dělených AVI po 2 GB) - ztratil jsem vždy jen jeden snímek při zakládání nového souboru. Silnější kalibr nemám. Tak zkusím utahat alespoň integrovaný řadič. A je to tady, na nejvyšším toku jsem ztratil 12 procent snímků. No, půjdeme dolů, a ještě níže. Na 15 851 KB/s (20 snímků/s) už je to bez ztráty snímku. Pěkný rozdíl. To se počítá.
FastTrak nám ovšem umožňuje ještě další kouzlo. Podporuje RAID 0 a RAID 1. RAID 1 je zrcadlení, což znamená že informace jsou ukládány na dvou svazcích nezávisle, přičemž na každém z nich jsou data úplná. Je to tedy spíše bezpečnostní opatření. Rychlost zápisu je v podstatě shodná se samostatným diskem. Při čtení je tu ovšem nárůst výkonu. Pro milovníky velkých rychlostí je tu RAID 0. Řadič si vytvoří ze dvou až čtyř disků pole, které bere jako logicky jediný celek. Data jsou potom zapisována/čtena systémem chodí pešek okolo. Máme-li dva disky (můj případ - Disk3 a 4) ukládá střídavě jednotlivé bloky na jeden a druhý disk. Teoretický nárůst přenosové rychlosti je tedy dvojnásobný. Měřicí programy jej jako takový také vykazovaly. Co když spojíme do RAID 0 disky 2,3 a 4? Výsledná velikost svazku je dána velikostí nejmenšího disku, vynásobenou celkovým počtem disků. 4,3x3=12,9 (to jsme si pomohli ;-). S datovým tokem je to na chlup stejné. Výsledkem tu byl tedy téměř shodný datový tok jako kdybychom použili pouze disky 2 a 3. Takže tady jsme si ani nepolepšili ani nepohoršili. Z toho vyplývá, že je vhodné spolu spojovat shodné disky.
Co dodat. Potřebujete to? To záleží na typu činností, které s počítačem provádíte. Do kanceláře je to zatím v podstatě jedno, pro malý server je kombinace RAID 0+1 velice lákavá. Na nelineární střih videa je ATA66 nebo dokonce RAID 0 opravdovým přínosem. Při doplňkovém subjektivním testu, kdy jsem na disky nainstaloval Windows98 a bootoval z nich, se jevilo znatelné zrychlení zavádění operačního systému (měřeno pouze ručně, ale i tak to bylo znát). Testy jsem prováděl vždy třikrát na prázdném a třikrát na do poloviny zaplněném disku.
Nejméně vhodné je připojení ATA66 disku na ATA66 řadič pomocí klasického kabelu pro disky ATA33 (40 žil). To jsem vyzkoušel, a věřte, že zpomalení po pouhé výměně kabelu, na 10 až 30 procent výkonu v aplikačních testech (podle nastavení operací) bylo znát. Také maximální datový tok poklesl na 56 procent.
Myslíte si, "ta číslice 33 to má znamenat max. 33 MB/s - to mi stejně žádný IDE disk nedá". No to je pravda, ale nebude tu přece jen nějaký patrný rozdíl? A bude patrný i pro mne a u disku, který jsem si vybral? Vyzkoušíme to. Diskutovat můžeme měsíce, ale praxe je praxe.
Jaké náčiní na pokus použijeme? Tady je soupis:
Základní deska ASUS P2B, Intel PIII-500/512Kb, RAM 128MB/100
Disk1: IBM DJNA-371800 (18GB/7200ot/ATA66) - systémový disk.
Disk2: Seagate ST34313A (4,3GB/5400ot/ATA66) - levný ATA66 testovací
Disk3a4: Maxtor 52049U4 (20GB/7200ot/ATA66) - nejvýkonnější IDE disky co jsem měl zatím v ruce
ATA66 řadič od ABITu - Hot Rod (HotPoint čip, cca 1000Kč s DPH).
ATA66 řadič/RAID od Promise - FastTrak66 (cca 6000Kč s DPH)
Disk1 je systémový, je použit, aby se nám během testu příliš neměnilo prostředí. Jako operační systém slouží Windows98. Testovací disky jsou zapojeny jako jediné na daném kanále řadiče, a před každým testem zformátovány. Testuji pomocí programu, simulujícího reálné činnosti (nastavím posloupnost, druh a parametry činností - měří se čas). Přenosovou rychlost jsem změřil pomocí Matrox HD Benchmark. Nastavení a provedení testů zabralo 17 hodin času. V reálu jsem testoval více způsoby a výsledek je nějakým průměrem.
A jaký je ten výsledek?
Potěšilo, že oba ATA66 řadiče vykazovaly nižší zatížení procesoru než integrovaný ATA33. Nejlépe tu dopadl Hot Rod. Rozdíly v rychlosti mezi ATA66 řadiči vzájemně se pohybovaly kolem dvou/tří procent (opět ve prospěch ABITU), takže v podstatě nedůležité. Dále tedy jen ATA66 versus ATA33.
Disk2: Koupíte-li si něco levnějšího s 5400 otáčkami, potom je pro Vás investice do řadiče ATA66 zřejmě nezajímavá. V aplikačních testech je rozdíl mezi ATA33 a vyzivateli kolem tří procent, což znamená, že v kancelářských aplikacích v reálu nic nepoznáte. Maximální datový tok je však na řadiči ATA66 o 15,4 procent vyšší než na ATA33. Nooo... to je pěkné. A je to vůbec pravda? JE! Přidal jsem do počítače kartu pro zachytávání videa schopnou dodávat datový tok až 19 811 KB/s (704x576/25 snímků). Na ATA33 jsem skončil u 10 307 KB/s (12 snímků/s) bez ztráty snímku, zatímco na ATA66 jsem to dotáhl až na 11 892 Kb/s (15 snímků/s). Tohle praktické měření jsem absolvoval jen proto, že jsem sám nevěřil hodnotám které dávají různé benchmarky. Na disk za cca 3000 Kč. Bomba.
Disk3: Tady jsme si připlatili a taky to poznáme. V aplikačních testech se rozdíl oproti ATA33 posunul o další cca 3 procenta ve prospěch ATA66. Objektivně ovšem musíme říci, že nějakých šest procent zvedne ze židle jen málokoho. Něco jiného je datový tok. Na ATA66 jsem zachytil 10 GB v datovém toku 19 811 KB/s (do dělených AVI po 2 GB) - ztratil jsem vždy jen jeden snímek při zakládání nového souboru. Silnější kalibr nemám. Tak zkusím utahat alespoň integrovaný řadič. A je to tady, na nejvyšším toku jsem ztratil 12 procent snímků. No, půjdeme dolů, a ještě níže. Na 15 851 KB/s (20 snímků/s) už je to bez ztráty snímku. Pěkný rozdíl. To se počítá.
FastTrak nám ovšem umožňuje ještě další kouzlo. Podporuje RAID 0 a RAID 1. RAID 1 je zrcadlení, což znamená že informace jsou ukládány na dvou svazcích nezávisle, přičemž na každém z nich jsou data úplná. Je to tedy spíše bezpečnostní opatření. Rychlost zápisu je v podstatě shodná se samostatným diskem. Při čtení je tu ovšem nárůst výkonu. Pro milovníky velkých rychlostí je tu RAID 0. Řadič si vytvoří ze dvou až čtyř disků pole, které bere jako logicky jediný celek. Data jsou potom zapisována/čtena systémem chodí pešek okolo. Máme-li dva disky (můj případ - Disk3 a 4) ukládá střídavě jednotlivé bloky na jeden a druhý disk. Teoretický nárůst přenosové rychlosti je tedy dvojnásobný. Měřicí programy jej jako takový také vykazovaly. Co když spojíme do RAID 0 disky 2,3 a 4? Výsledná velikost svazku je dána velikostí nejmenšího disku, vynásobenou celkovým počtem disků. 4,3x3=12,9 (to jsme si pomohli ;-). S datovým tokem je to na chlup stejné. Výsledkem tu byl tedy téměř shodný datový tok jako kdybychom použili pouze disky 2 a 3. Takže tady jsme si ani nepolepšili ani nepohoršili. Z toho vyplývá, že je vhodné spolu spojovat shodné disky.
Co dodat. Potřebujete to? To záleží na typu činností, které s počítačem provádíte. Do kanceláře je to zatím v podstatě jedno, pro malý server je kombinace RAID 0+1 velice lákavá. Na nelineární střih videa je ATA66 nebo dokonce RAID 0 opravdovým přínosem. Při doplňkovém subjektivním testu, kdy jsem na disky nainstaloval Windows98 a bootoval z nich, se jevilo znatelné zrychlení zavádění operačního systému (měřeno pouze ručně, ale i tak to bylo znát). Testy jsem prováděl vždy třikrát na prázdném a třikrát na do poloviny zaplněném disku.
Nejméně vhodné je připojení ATA66 disku na ATA66 řadič pomocí klasického kabelu pro disky ATA33 (40 žil). To jsem vyzkoušel, a věřte, že zpomalení po pouhé výměně kabelu, na 10 až 30 procent výkonu v aplikačních testech (podle nastavení operací) bylo znát. Také maximální datový tok poklesl na 56 procent.
