Nejedná se primárně o technologický, nebo byznysový problém.
Jádro problému je politicko­-strategické. Pokud by pokračovaly současné trendy, USA by se staly kriticky závislými na dovozech z jihovýchodní Asie a to je problém jak ekonomický, tak vojensko strategický.
Intel vsadil na to, že rozvoj kapacit pro výrobu čipů je pro vládu USA strategickou prioritou číslo jedna a vykoupil produkci špičkových technologií od ASML na nejméně 2 roky.
Ukazuje se patrně, že problém je nejen technologický, ale zároveň i civilizačně kulturní. Ani nejmodernější technologie nezaručí USA schopnost konkurovat čínské ­(tím myslím i Tchajwan­) produktivitě. Nehledě na to, že návratnost investicí, které Intel učinil jsou roky a teď je Intel v situaci, kdy investoval, ale ještě nedostává nic zpátky. Buďto tedy Intel najde způsob, jak obří investice využít, nebo ho to pohřbí. Jenom nechápu, jak je možné, že se to dostalo do tohoto stavu. Bilance celého projektu musela být přeci jasná už před 2­-3 roky, kdy se o této investici rozhodovalo.

Efekt Dunning­-Kruger

Nejde pouze o pracovníky, ale o stabilitu dodávek elektřiny. Výroba čipu od křemíkové taveniny do finále trvá týdny a po většinu této doby znamená výpadek dodávek energie zničení celé produkce.

14­" je pro ty kdo cestují a pracují na cestách. Doma, nebo v práci použijí externí monitor.
Mám starší NTB 17­" a stejně ho používám s monitorem 30­".
Proto jsem si nový NTB koupil 14­" a vyhovuje mi to i přesto, že pro práci potřebuji brýle, takže orlí zrak je pro mne věcí minulosti.

Jesus saves!

Problém je hlavně v personálu. Od chvíle, kdy Angela odchod od JE ohlásila, se přestali školit noví odborníci. Vyškolení špičkového inženýra pro Temelín trvá několik let po dokončení VŠ.
Naprostá většina těch, co se provoz JE v Německu starali je tedy dnes už v důchodu.
Navíc u některých JE nechali němečtí politici iniciativně odstřelit chladicí věže a demontovat a sešrotovat co se dalo.
Pokud by to neprovedli, daly by se ty JE při řádné údržbě bezpečně provozovat ne deset, ale spíše desítky let. JE mají totiž dva druhy životnosti. Jedna je ta plánovaná v době výstavby, která je fakticky ­'zaručená­'. Druhá je pak životnost reálná založená na pravidelných testech a údržbě.

Musíme se ptát, k jakému účelu je Starlink Mini určený. Nejspíš se nebude využívat tam, kde převládají moderní technologie, tam bude k dispozici nejspíše i kvalitnější, rychlejší a zároveň i levnější připojení. Bude se využívat nejspíše v náročných podmínkách divočiny, odloučených oblastí, nebo dynamických akcí, kde hraje roli každý gram. Tam, kde uživatel není pod tlakem, pořídí si buďto standardní Starlink, nebo ještě pravděpodobněji, třeba optické připojení od velkého providera k páteřní síti.
Zpětná kompatibilita znamená, že pokud jedno ze zařízení umí pouze WPA2, přecházejí i ostatní na WPA2.
WPA3 je tedy ­'zbytečný luxus­' tam, kde lze očekávat spíše technologicky zastaralá zařízení.

Přesně tak. Určitě by nebyl problém vybavit Starlink Mini nejnovějšími technologiemi, ale tady se zjevně šlo úmyslně cestou ­'nejmenšího společného jmenovatele­'.

Na SSD?

Ty dlouhodobě stabilní vlády měla také Jižní Korea, Japonsko, Taiwan, Vietnam...
Možná by bylo užitečné si o Číně něco přečíst...
Ty investice do Číny nešly náhodou. Hlavnímy atraktory, byla právě stabilita vlády, pracovitá, relativně vzdělaná a zároveň levná pracovní síla a zároveň masivní vládní investice do infrastruktury. Nakonec i ty investice do průmyslu byly daleko více vládní, než zahraniční. Pokud jde o školství, tak spousta Číňanů studovala a studuje v zahraničí, to je fakt. Fakt je ale také, že Čína obrovsky podporuje rozvoj vlastních univerzit a čínské univerzity se každoročně posouvají vzhůru ve světových žebříčcích.
Tisíce našich studentů každoročně vyjíždějí do zahraničí také, ale nikde to oc vidět není. Jastli to není tím, že v Číně se dbá na to, aby studenti předváděli výsledky, zatímco u nás se programu Erasmus Plus říkalo Orgasmus Plus.
Pokud jde o americkou motivaci, tak ta stojí na tom, že reálné mzdy v USA už několik dekád nerostou a tak jedinou cestou, jak lidem dopřát spotřební zboží, je jeho dovoz z Asie.
Historický vývoj HDP je opravdu zajímavý. Čína vykazovala nejvyšší světové HDP snad 2000 let až do opiových válek, které vznikly proto, že Británie trvala na svém právu dovážet do Číny opium, což bylo ­'nezbytné­', aby měla čím platit ­'zaostalým Číňanům­' za čaj, hedvábí, porcelán, když jim nedokázali nabídnout nic, o co by Čína měla zájem.
Politika jednoho dítěte má se současnou čínskou vládou nejspíš méně společného, než má husákovská normalizace společného s vládou Fialovou. Každopádně je hrozící propad porodnosti v Číně srovnatelný s propadem porodnosti napříč Evropou. Vsadil byste si na to, že si s tím Evropa poradí lépe?
V principu nejde o komunistické plánovače, ale o demografický přechod a změnu r­-strategie na K­-strategii u většiny populace.

LOL
ASML vyrábí ty nejpokročilejší EUV systémy. Pokud jde jde o DUV, tak ve SMIC rozvinuli víceprůchodovou litografii.
Ta intelektuálně méněcenná Čína má nejvíce patentů rok, co rok. Následují USA, EU už ani nenajde stopu.

Já oblast monitorů celkem sleduji. Už 15 mám let starý Dell 2560×1600 ­(používám s NTB­) a poslední 4 roky Dell 3840×1600. Před tím jsem měl 3 roky 32 ­" 4K monitor, ale 32­" je pro 4K příliš málo.
Za cca 55 000 se dá sehnat Samsung Odyssey Neo 57 G9, který má na 57­" 7680×2160, ale ten je široký cca 135 cm a to je dost, ale pokud bych si teď musel něco kupovat, vážně bych o něm uvažoval, ale ta cena...

Zase další nudlička :­-­(
Nemám nic proti ultraširokým monitorům, právě naopak, ale pouhých 1440 px na výšku je prostě málo. Vliv na nabídku výrobců panelů má jistě požadavek na výkon GK, takže se snad v příštích letech dočkáme i 5120×1600, což by pro mne byl ideální poměr jak pro práci, tak pro hry.

Fúzní reaktor tu NENÍ. Je tu pouze idea fúzního reaktoru, ale nikdo ji doposud nedokázal realizovat tak, aby běžel delší dobu, než několik zážehů.

Vtip je v tom, že každý nápad je potřeba patentovat jakmile se objeví v syrovém stavu a pak na něj rychle dostat peníze a začít pořádný vývoj.
Ten vývoj zabere nějaký čas a nemusí to vůbec vyjít. Vzniká tak pocit, že se pořád ohlašují revoluce a nic se vlastně neděje a pokud to vyjde, tak reálné nasazení už vlastně není převrat, protože jsme o tom četli už před nějakou dobou. Pokud se na to lidé budou dívat zpětně za 20 let, teprve jim dojde, jaký to byl kalup.
Zároveň je potřeba mít na paměti, že fyzikální zákony budou platit nadále a perpetua mobile se nedočkáme.

Ta písmena máte obráceně ;­-­)
Oboje je adaptace. Pokud jsou podmínky nepředvídatelné, rychle se měnící, nemá smysl ztrácet čas budováním zásob a výchovou mladých. Naopak, pokud je prostředí dobře předvídatelné jsou ve výhodě ti, kdo jsou schopni vytvářet zásoby na předvídatelné období nedostatku a vychovávat potomky.
Afrika je jiná než Evropa, zatímco v Evropě se lidé naučili dělat zásoby a konzervovat je do budoucna. V Africe nelze zásoby uchovávat ­(maso i ovoce se zkazí, semena sežere hmyz­), proto svoje přebytky raději rozdají a vytvářejí si tím naději, že jim to druzí zase vrátí. Oboje je racionální adaptace.
Z jiného soudku. U myší lze rozeznat jedince, kteří sázejí na K­-strategii, mají méně mláďat a ve větších intervalech. Taková, lépe živená mláďata lépe přečkají zimu a na jaře jich je víc, ale brzo je překonají ti, kdo mají více mladých a na podzim dominují, aby zase přes zimo daleko více umírali.
Obě ty strategie mají svoji úlohu.
Ovšem vypadá to, že evoluční tlak na vyšší inteligenci se uplatňuje zejména v klidných obdobích, kdy dominují K­-stratégové.

Nastudujte si něco o demografickém přechodu, K a r strategiích a o tom, za jakých podmínek v populaci převládne ta, která strategie a zdaleka to neplatí pouze pro lidi.

Je to INVESTICE na 50+ let, která se může zaplatit do 20 let ­(pokud tomu vlády dají patřičnou prioritu­).
A to by měly! Dostatek dostupné energie je nutná podmínka nejen pro prosperitu, ale vlastně i pro přežití civilizace.

Tak, jak jste to napsal to vypadalo, že JE jsou slepá ulička z objektivních příčin. Přitom by bylo přesnější napsat, že JE do slepé uličky zaháníme sami svojí nevzdělaností a ideologickou zaslepeností.

Reálná životnost by měla být 50+ roku. S tím, že garantovaná bude nižší, aby před jejím vypršením musela projít JE zevrubným posouzením pro další provoz a je to tak logické.
Mimochodem Dukovany jsou už zcela amortizované a proto také produkují elektřinu levněji.
Zásadní je to, že Čína dokáže stavět bloky JE do 8 let. Tím získávají obří úsporu na straně financování projektu.
Jejich elektrárna začíná umořovat úvěr už po 8 letech, zatímco evropská třeba až po 16 letech. Pokud by měla úvěr na 4 %, tak ve chvíli uvedení provozu úroky dluh zvýší o téměř 37 %, tím se prodlouží i doba umořování dluhu a celkové náklady narostou o další desítky procent.
A to nezmiňuji to, že v Číně přebírá záruku stát a tedy banky mohou nabídnout výrazně výhodnější financování.
Naše banky naopak JE odmítají financovat vůbec a proto se dostáváme na násobek čínské ceny. Rusko je ve válce a proto jsou úvěry hůře dostupné.
Tím vysvětluji, že problém není v tom, že by se zdražovala technologie, ale v tom, že JE klademe administrativní překážky. Tedy problém je v nás a ne v technologii.

V anketě chybí varianta, žádný díl jsem nehrál.
Sice jsem si první díl kdysi koupil kvůli té grafice a možná i některý z dalších v akci, ale nikdy mne to nechytlo natolik, abych se do hry vůbec dostal.

Nepočítáte s cenou financování. Úroková míra se v ceně úvěru na 30 let promítá naprosto zásadně. Uvědomte, že investor neumořuje pouze cenu + úrok, ale cenu + úroky z úroků. Exponenciela je záludná funkce!
Jestliže jsme dlouhodobě měli v eurozóně úrokovou míru blízkou nule, nebo dokonce zápornou a dneska jde o jednotky procent, tak to celkové náklady financování zvedá násobně, tedy tak, jsk ukazujete.

Zásadní je odpovědět si na otázku: Proč ta ceny tak rostou?
Palivo stojí dnes zhruba tolik, co před 12 roky a navíc se jeho cena promítá do ceny elektřiny cca 2­-3 % u nových bloků a do 20 % u starších bloků, u kterých už byla splacena investice do stavby.
Pak tu máme náklady na provoz a obsluhu, ty rostou v celé ekonomice zhruba stejným tempem, jenom může být problém najít dostatečně vzdělanou obsluhu. Údajně v Německu plánují obnovení jaderného školství ;­-­)
Dále jsou tu náklady na stavbu a vlastní technologie, tady začínají problémy. Vzhledem k mnohaleté protijaderné propagandě klesla poptávka a tedy byly zásadně utlumeny produkční kapacity a pak stačí jenom malá změna v poptávce, aby ceny šly nahoru. Navíc jsme se ­(my = západ­) zřekli spolupráce s Ruskem a Čínou, kde se jaderná energetika skutečně rozvíjí, takže nemáme ani konkurenční prostředí.
A nakonec je tu financování, které hraje u JE naprosto zásadní roli, protože JE na sebe vydělává 20 a více let. To je pro menšinové akcionáře naprosto základní game over, protože by se museli na 20 let rozloučit s dividendami. Je proto nezbytné, aby otěže převzal stát a jasně řekl, že žádné dividendy nebudou a od nespokojenců akcie vykoupil za cenu, která odpovídá tomu, že 20 let tyto akcie nebudou nic vynášet.
Ovšem to není konec. Pokud by ten úvěr měly financovat banky napřímo, narazí na ESG regulace. Dnes už velká část bank má zakázáno majiteli investovat nejen do firem, které se na jaderných technologiích podílejí, ale také do firem, které s takovými firmami spolupracují. A tady je ten hlavní zdroj nárůstu ceny jaderných bloků. Pokud si spočítáme cenu úvěru na 20­-30 let, tak každé procento úroku cenu NÁSOBNĚ zvyšuje.
Takže pokud by se do projektu zapojil přímo stát, tak by se cena mohla zpět na hodnoty z doby před 20 lety. Samozřejmě za předpokladu FUNKČNÍHO státu a kvalitního managementu. Například Temelín by bez Jaroslava Míla nejspíš dodnes nestál.

Ten zákon na podporu OZE napsal Bursík podle německého zákona, který se stal postupně základnou pro Energiewende a Green Deal. Takže nějaká ta kontinuita tam je. Po celou dobu se přijímaly zákony a dotace ve prospěch OZE, takže dnešní ceny absolutně neodpovídají reálným nákladům a výnosům.
Mezitím jsme si zlikvidovali i vlastní kapacity, jako byla třeba Škoda jaderné strojírenství.
Jako pozitivní krok vidím snahu vlády zadat dostavbu 4 bloků JE najednou. Zvyšuje se tím šance na to, že by se na dostavbě podílely i naše firmy a následně by mohly vydělávat na subdodávkách i jinam, ovšem obávám se, že dnešní generace politiků tohle neukočíruje a nechá si ceny přerůst přes hlavu.
Mimochodem Rossatom tu cenu 160 mlrd nabízel, ale kvůli tomu už musel odejít Petr Nečas a na Babiše ­'vyskočily­' Vrbětice. Vždy jenom čirou náhodou týden před odletem na jednání s Rossatomem.
Takže ty vysoké ceny nejsou něco objektivně nezbytného, ale jsou výsledkem neschopnosti našich a evropských politiků hájit zájmy svých voličů.

Co to znamená drahé?
Temelín produkuje kWh za cca 1 CZK, Dukovany za cca 0,7 CZK. I kdyby nové JE vyráběly 1 kWh za 5 CZK ­(nejspíš to budou 2­-3 CZK­), tak to bude pořád levnější, než elektřina z nadbytečných OZE, které střídavě vytvářejí nadbytek a střídavě nedostatek elektřiny.
FVE podle Bursíkova zákona vyráběly i za 16,5 CZK­/kWh a my jim to dopláceli. V době, kdy končil největší boom FVE to bylo už ­'jenom­' cca 6,5 CZK­/kWh, jenže bez započítání nákladů na přenosovou soustavu ­(tedy náklady na odstavování, a znovu přifázovávání klasických zdrojů­).
Reálně se tedy FVE nedostanou pod 10 CZK. Jenom jsou tyto skutečné náklady poschovávány v jiných položkách.

No a v tom Pu 239 je právě ten zakopaný pes. Na jednu stranu lze tyto reaktory využít k ­'téměř nekonečné­' výrobě paliva pro JE. Na druhou stranu lze z tohoto Pu 239 snadno vyrábět jaderné bomby. Takže je logické, že členové jaderného klubu brání šíření této technologie.
Indie se zároveň snaží využít analogickou technologii pro Th 232 ­-> U 233 a následně bychom získali jaderné palivo na řádově desítky tisíc let.

ad 1­) zásadně nesouhlasím. problém je v porovnání dopadu nákladů do roční výsledovky, ale ze strategického hlediska, tedy při započtení celkové životnosti řešení je to naprosto jasné. ty JE jsou tak ­'drahé­' ze dvou důvodů, jednak jejich realizaci prodražuje evropská byrokracie, která prodlužuje dobu výstavby na násobek doby nezbytné a tím extrémně prodražuje splácení úvěrů ­(viz francouzský reaktor ve Finsku­).
a jednak v posledních letech vyskočila poptávka po nových reaktorech v souvislosti s růstem cen energií a zároveň kvůli tomu, že jsme si zakázali ruské a čínské dodavatele, kteří nabízejí nejen nejnovější technologii ­(protože oni ty reaktory skutečně stavějí­), zároveň i nižší ceny ­(protože oni ty reaktory skutečně stavějí­) a nakonec i nejkratší dobu stavby ­(protože oni ty reaktory skutečně stavějí­).

To o čem píšete pokud jde o velkokapacitní přenosy jsou vesměs vize, bez reálné realizace. Například Německo neustále ­'protahuje­' svoji produkci ze severu na jih přes ČR a platíme jim to my. Přitom dopady nedostatku energií pociťuje ekonomika už dnes. Každá továrna potřebuje jednou za čas generálku, která je skoro stejně drahá, jako nová stavba. Takovéto provozy se dnes ve velkém přesouvají do USA, nebo do Asie a zpět se vrátí nejdříve, až se nové kapacity opět amortizují. Evropa tak ztrácí svůj potenciál na dekády.

To co předvádí EU a zde vy je názorná ukázka ignorování základních fyzikálních a ekonomických zákonů.
1. dostatek energie za co nejnižší cenu je základním předpokladem prosperity a rozvoje společnosti ­(a života obecně­)
2. skladování elektřiny je velmi drahé a tedy snižuje efektivitu. takže základem soustavy musejí být silové zdroje a OZE mohou být pouze doplňkem, který k celkové efektivitě může přispívat do určitého procenta, jakmile se příkon dodávaný OZE ­(občasnými zdroji energie­) dostane přes přirozenou variabilitu systému, tak OZE začínají soustavu posouvat směrem k neefektivitě. je potřeba odstavovat silové zdroje a tím se celý systém prodražuje, takže od této hranice platí, čím více OZE, tím více plýtváme
3. energie musí být k dispozici nejen ve správný čas, ale i na správném místě. přebytek energie ve Španělsku nevyrovná nedostatek energie u nás. znamenalo by to totiž nutnost přesunu výroby s obřími negativními důsledky pro ekonomiku a sociální stabilitu
4. celá věc by byla relativně řešitelná, kdy celý systém nekřivily brutální křížové dotace ve formě ­(nejen­) emisních povolenek. křížové dotace vedou k tomu, že se přednostně investuje v oblastech méně efektivních, a oblasti, kde by investice reálně pomáhaly strádají.
5. v neposlední řadě OZE sebou nesou brutální dopady na životní prostředí. lesy větrníků decimují vše co létá. FV parky nejen, že degradují půdu pod nimi, ale navíc fungují jako tepelná past na hmyz a jsou zdrojem termických nestabilit v atmosféře.

Typické je, že se tyto změny prosazují na sílu a bez důkladné analýzy dopadů. Výsledkem jsou obrovské a zbytečné ekonomické ztráty, propad životní úrovně a technologické zaostávání.

To vše záleží na objemu zakázek.
Pokud by Intel delidované procesory nabízel, nejspíš bychom se o tom někde dozvěděli. Je spíše nepravděpodobné, že by modifikoval výrobní proces pouze pro jednoho odběratele.

Odkrytý procesor vyžaduje vysokou odbornost jak při manipulaci, tak při instalaci. Tohle je věc, kterou běžný zákazník nedokáže zaručit. Právě píši na PC s delidovaným procesorem, ale nechal jsem delid a instalaci na odbornících. Sám bych to uměl také, ale musel bych si koupit speciální nástroj pro delid a nést riziko chyby.
Pokud někdo chce využít chlazení na max, může sáhnout po tekutém kovu místo pasty, ale to sebou nese zase riziko zkratu a zničené procesoru i desky. Prostě nic, co by měl dělat někdo, kdo s tím nemá zkušenosti.
Proto se na delidované procesory běžně nevztahuje záruka a je super, že se našel někdo, kdo tato rizika převezme a nabídne na delidované procesory i záruku.

A ukazovali vám ve škole co se stane, když praskne tlakové potrubí s vysoce přehřátou a vysoce stlačenou párou?
Má to jedno společné. Ani v jednom případě nenajdete očitého svědka, který vy o tom mohl vyprávět :­-D

To nepochybně. 100 let vývoje musí být znát, ale podstatné je, že spolu s IQ vznikla faktorová analýza.

Mám pocit, že jste nepochopil.
1. pokud mluvím o tréninku, nemám na mysli memorování faktů, ale to, že lidé, kteří v životě napsali stovky písemek a vyplnili desítky testů pod časovým tlakem, byli zkoušeni ze svých znalostí, jsou daleko lépe připraveni na vyplňování IQ testů, než lidé, kteří absolvovali minimální školní docházku a jejich intelektuální dovednosti byly trénovány v řešení praktických úkolů jejich života.
Jenom si zkuste představit, jak by vyplňovali IQ testy amazonští indiáni a přesto si nejspíš nemyslíte, že jejich inteligence je nedostatečná pro samostatný život.
IQ má tedy smysl srovnávat pouze v rámci populace se srovnatelnými zkušenostmi. I netextový test vyžaduje schopnost soustředit se na řešení abstraktního úkolu bez okamžitého praktického užitku.
Není náhoda, že IQ test, pokud má být všeobecně použitelný je potřeba kalibrovat na konkrétní populaci a následně každých cca 10 let překalibrovat, aby test odrážel reálný stav populace ­(viz například Flynnův efekt­).
2. IQ je koncipován jako jednotné měřítko univerzální inteligence, odvozené na základě korelační analýzy. Koncept IQ, tak jak IQ chápeme dnes, vytvořil Charles Spearman právě pro tento účel. Takže pokud chceme inteligenci měřit pomocí IQ, nemá smysl mluvit o různých typech inteligence, ale spíše o různých složkách inteligence.

Mám pocit, jsem četl snad všechno, co Richard Lynn a Tatu Vanhanen napsali, určitě to stojí za přečtení, ale zároveň bych si troufal s některými jejich závěry polemizovat. IQ de facto měří schopnost vyplnit IQ test. U nás každý absolvent VŠ má za sebou více než patnáct let tréninku v psaní písemek a vyplňování testů, takže je nefér nás porovnávat s populací zemí, kde děti chodí do školy spíše formálně.

Mimochodem Čína registruje ročně cca 3× více patentů, než USA a mnohonásobně více, než země EU.

1. Průměrné IQ není na celém světě stejné, ale docela výrazně se mění. Byť přímá srovnávání není úplně jednoduché a nelze ta čísla stavět proti sobě bez důkladné analýzy.
Obecně mají obyvatelé Číny, Korey, Japonska a dalších zemí této oblasti ­(třeba Tchaiwanu­) o několik bodů vyšší IQ než obyvatelé střední a západní Evropy.
2. Čínská hierarchie je už po tisíciletí založena na meritokratickém přístupu ­(tj. povyšuje se pouze za prokázané zásluhy­) výjimkou byly pouze disruptivní revoluční roky. Zatímco u nás často ti méně schopní zneužívali stranickou legitimaci k podpoře kariérního postupu, v Číně dostávají možnost vstoupit do strany pouze ti úplně nejlepší studenti z ročníku a ti, kdo skončili na druhém a dalších místech se musejí hodně snažit, aby se jím této cti dostalo. To neznamená, že by byli profesně KO, mohou třeba působit i jako profesoři v USA, ale přesto netrpělivě čekají, až jim uplyne lhůta, po které mohou o vstup do strany požádat.

Třeba si to někdo pořídí místo klimatizace.

Ke koncepci skříně mám několik výhrad. Tou hlavní jsou konektory na horní straně skříně což je nepraktické, pokud skříň neumístíme na podlahu a to je relativně riskantní ­(skříň plná prachu snadnou zahoří­).
Navíc na rozdíl třeba od modelu Define výrobce nepočítá s distro plate pro vodní chlazení.
Dřevěné lišty v počítači mi přijdou samoúčelné, ale to je už věcí osobního vkusu.
Pokud jde o prachové filtry, předpokládám, že půjdou snadno dokoupit.

Na svoji dobu naprosto geniální počítač.
Jednu dobu jsem ho měl doma vedle PC 386SX se 14­" monitorem.
Pokud jde o reálnou práci i zábavu, nesrovnatelné... Ve prospěch Apple.

Mainstream je z 99,99 % odpad.
Pokud jde ovšem o dopad na publikum, je to podobné, jako s reklamami. V každé oblasti je malá skupina lidí, kteří se této oblasti věnují a mají přehled. Pro ty jsou reklamy v nejlepším případě zdrojem pobavení. Ovšem v každé oblasti je většina lidí, kteří se věnují jiným oblastem a ty reklama ovlivňuje.
Podobné je to s youtubery. Jsou takoví, kteří se věnují jednomu oboru. Pokud se v oboru vyznají, získají si postupně sledující, ale nikdy ne tolik sledujících, jako ti, kdo se zaměřují na zábavný obsah pro všechny. To, že někdo nezná ­'hvězdy­' mainstreamu je v pořádku, naopak je to známka dobrého vkusu.

Jestli to nebude tím, že AMD od ASML neobjednává protože nemá vlastní FABy a čipy jim vyrábí TSMC. :­-D

Podle všeho nejde o nějakou pomoc, ale o to, že do záběru se dostalo pohyb od vedle. Nakonec ani ta ruka nevypadá moc jako lidská.

Ten OLED panel je novinka, takže všechny firmy, které monitory s tímto panelem uvádějí, si nasadily ceny pro nadšence, kteří ­'potřebují­' mít novinky hned. Stačí počkat do podzimu a ceny budou jinde.

Ta videa vyrábí tak jako tak. Pokud dá na ně odkaz i na X,tak si přece jenom zvýší dosah. Proč by na tom měl prodělávat?

Ovšem primárně mi přijde srovnávat jakéhokoliv youtubera s Muskem, jako legrační. Tesla, SpaceX, Starlink...
Tohle nelze srovnávat s ­"filantropií­" MrBeasta. Například psí útulek, který prezentuje ve svém videu, je naprosto odporné týrání psů, jenom proto, aby to dobře vypadalo na videu, nacpal psy do průhledných klecí, které psům neumožňují žádné soukromí. Ale lidi, kteří o tom nic nevědí mu to olajkují a on to skasíruje.
Respektuji lidi, kteří točí videa o oblasti, které rozumějí, ať už jde o hudbu, IT testy, sport atd. Ovšem video jenom jako clickbait mi přijde zbytečné.

Co to je za nesmyslné hádky o tom, zda na 27­" dává smysl pouze rozlišení QHD, nebo 4K?
Přeci záleží na použití a vzdálenosti, ze které se na monitor člověk dívá + výkon GK.
3 roky jsem měl 4K na 32­" pro pracovní monitor, ale protože od monitoru sedím o něco dále, vyměnil jsem to za rozlišení 3840×1600 a je to pro můj účel optimální, protože texty jsou čitelné i bez toho, abych je zvětšoval.
Na druhou stranu, pro úpravu fotek by měl smysl 4K monitor i na 27­" a také se takové dělají.
U OLED předpokládám využití zejména na filmy a tam platí, čím větší, tím lepší ;­-)

Už jenom ta argumentace, že jeho videa stojí miliony USD, takže mu to nestojí za to je postovat na X, ukazuje, že mu jde primárně o byznys a v případě X to čtu jako vydírání Elona Muska, aby mu dal nějaké exkluzivní podmínky. Podle uváděných počtů sledujících by si na X mohl zvýšit dosah až o 11 %. I když reálně asi ne o tolik, protože tam bude jistě velký překryv auditorií.
Takže já to čtu jako žádost o exkluzivitu na X, a­/nebo virtue signaling, že nechce podporovat X, jestliže X odmítá provozovat woke cenzuru.

Opravdu?
Ve srovnání s Elonem Muskem třeba?
Co by se stalo, kdyby svůj kanál zavřel? Reklamní prachy by proudily jinam.
Kolik je na světě politiků, herců, zpěváků, režisérů, sportovců, vědců, podnikatelů, kteří ve svých oborech podávají úžasné výkony.
Podíval jsem se na pár jeho videí a jsou to v podstatě nezajímavé, americky uječené, srágory, které jsou ovšem výborně financované, takže mají dobrou kameru a reklamně dynamický střih. Informace 0.
Kdysi jsem pracoval v oboru, který se dotýkal médií a reklamy a nemám o tomto oboru žádné valné mínění. Je to jenom způsob, jak s pomocí sociálního inženýringu tahat z lidí prachy. Tohle ja navíc bez chuti a zápachu, asi jako extrudovaný polystyrénový chleba.

'Velikán­' Mr. Beast?
To jako fakt?

To je naprosto logické chování.
Volný trh je dobrý nástroj pouze při splnění několika základních podmínek.
Konkrétně je potřeba dostatečná konkurence jak na straně poptávky, tak nabídky. V opačném případě dochází k oligopolu, nebo dokonce monopolu a deformaci cen ve prospěch dominujících hráčů na trhu.
Neviditelná ruka trhu funguje VŽDY, ale pouze pokud existuje dostatečná konkurence na obou stranách, optimalizuje cenu ve prospěch obou stran transakce. Pokud trhu dominuje jedna ze stran, volná ruka trhu jí umožňuje ceny manipulovat v její prospěch.
Podobně, pokud zavedeme zákonem zvýhodnění jedné části prodejců křížovými dotacemi, vede to k optickému zlevnění jejich produkce a optickému zdražení produkce zbytku. Pokud je zároveň nemožné, aby poptávku pokryly zvýhodňované zdroje, výsledná cena začne postupně růst, což vede k hroucení systému. Toto hroucení ovšem není rovnoměrné, ekonomicky silnější hráči vydrží v konkurenčním boji o nedostatkové a stále dražší zdroje déle, zatímco ti ekonomicky slabší hráči ­(například Česko a Slovensko ve vztahu k Německu­) na to doplatí dříve.
Zabránit tomu lze pouze rozbitím mezinárodního trhu a izolací národních energetik. Není to optimální řešení, protože národní výrobci se stanou lokálními monopolisty, takže je zároveň nezbytné je současně regulovat a řídit z úrovně vlády, což znamená faktické znárodnění se všemi riziky a negativy.
To je to, co teď sledujeme v přímém přenosu. Přitom celý tento proces odstartovalo zdánlivě bohulibé zvýhodnění OZE zdrojů na přelomu století. Ekonomické zákonitosti jsou neúprosné bohužel jejich prosazování se trvá roky, takže v okamžiku, kdy dochází ke krizi už si jenom málokdo na to jak to začalo.
Podobné to bylo u hypoteční krize v USA 2009, kterou vyvolal Clintonův zákon, zakazující zohledňovat platební historii žadatelů o hypotéky z nebankovního sektoru ­(např. účty za telefon atd.­) Na hypotéku tak dosáhlo daleko více lidí a systém tak přestal ­'diskriminovat­' americké černochy. V několika následujících letech prošly USA ekonomickým oživením, protože dostupné hypotéky rozhýbaly trh a Clinton byl za zachránce. Postupně se ovšem začaly hromadit nekvalitní hypotéky a celý systém zkrachoval o 15 let poté, co Clinton svůj zákon prosadil.
Teď jsme svědku podobného procesu v oblasti energetiky. Ekonomika se dostává do krize, inflační spirála se točí a přitom původní příčinu, tedy deformaci energetického trhu křížovým provázáním cen pomocí zákonů na podporu OZE si s tím lidé nedokáží spojit.
Na hlasy těch, kdo varovali před přesně těmito důsledky si už nikdo nepamatuje. Jediné co zbylo jsou nálepky klimaskeptiků, které média těmto lidem nalepila.

Burza zvýhodňuje ­'levnější­' zdroje a to je právě ten problém. V situaci, kdy jsou tyto levné zdroje křížově dotované těmi dražšími, to vede ke zhroucení systému a to je ten můj point.

Registruji, že se v lecčems shodujeme, ale mám pocit, že to nejsem já, kdo nechápe.
Pokud náklady na zlevňování levného chleba jsou kryty zvyšováním cen klasické produkce, pak ten levný chleba likviduje klasické výrobce a výsledkem bude, že nebude z čeho jeho ceny dotovat.
Nízké ceny elektřiny v minulé dekádě způsobila konkurence nových a starých zdrojů. Jestliže si v Německu ke stávající elektrárenské soustavě vybudovali paralelní soustavu OZE zdrojů, byla logickým důsledkem nadprodukce a vzhledem k upřednostňování OZE zdrojů to vedlo k postupné likvidaci klasických zdrojů. Covid vytvořil iluzi nízké poptávky a po odeznění Covidu došlo ke krizi, kterou odnášejí slabší členové soustavy.
Tedy opticky levné OZE zdroje vedou k její destabilizaci a následně destrukci. Bohužel nevidím cestu z této slepé uličky. Nezbytné by bylo omezit podporu OZE na lokální zdroje a revidovat celý green deal, ale to nastane až po případném nárazu do zdi.

Pořád systematicky ignorujete dva zásadní faktory.
1. OZE jsou křížově dotovány z klasických zdrojů, takže platí, čím více OZE, tím dražší ­(vynuceně­) klasické zdroje
2. OZE nikdy nepokryjí 100 % bilance, takže vždycky budeme muset nakoupit elektřinu z klasických zdrojů a v její ceně zaplatit celou dotaci do OZE
Představme si příklad pekárny. Řekněme, že někdo dostane bohulibý nápad, jak zaměstnat bezdomovce tím, že pro ně postaví pekárnu a v ní si bezdomovci budou moci vydělávat peníze a postupně se tak zapojí do společnosti.
Ovšem na stavbu pekárny potřebujeme peníze a tak zavedeme speciální chlebovou daň, jejíž výtěžek použijeme na základní investice. Tj. chlaba zdraží poprvé. Bezdomovci někdy přijdou a pečou, jindy se opijí a nepřijdou. Abychom je motivovali, tak jim zákonem zaručíme odkup všeho co napečou a na trhu ho nabídneme za výhodnou cenu, na kterou zavedeme další daň pro klasické pekaře. Zároveň zákonem nařídíme, že pokud bezdomovecká pekárna peče, tak ostatní pekárny musejí snížit produkci, nebo přestat péct, aby se chleba nehromadil, protože ho nelze skladovat. Tím donutíme klasické pekaře zdražit potřetí, protože musejí platit zaměstnance ať se peče, nebo ne, protože nikdy nevědí jak to bude, musejí i roztopit pece a čekat na pokyn, zda tentokrát mohou péct, nebo musejí nuceně pauzírovat. Ony ani ty klasické pekárny nevyrostly zadarmo a protože si na ně pekaři vzali úvěr, musejí zdražit počtvrté, protože ten úvěr teď splácejí z menšího objemu produkce. To samé platí pro nezbytnou údržbu a opravy, takže se zdražuje popáté.
Nakonec přijde analytik a začne argumentovat tím, že ta bezdomovecká pekárna je přece naprostý zázrak, který nám drží ceny chleba dole, protože si za chleba účtuje nejméně, zatímco za to, že se nám chlaba několikanásobně zdražil mohou klasičtí pekaři, protože jsou to oni, kdo neustále zdražuje.
Celý koncept OZE by byl OK bez zákonů na jejich preferenci před konkurencí.
Pokud jde o výhody svobodného trhu, tak ten je výhodný do chvíle dokud převažuje nabídka nad poptávkou. Ve chvíli, kdy nabídka poklesne, tak ze systému těží ti, kdo mají největší ekonomickou sílu a­/nebo si svoje zájmy dokáží vynutit vojensky.
Klasickým příkladem je průmyslová revoluce v Anglii, která stála na volném obchodu, který si Anglie jistila naprostou námořní dominancí, podle tehdejší doktríny musel být celkový výtlak Royal Navy vyšší, než součet výtlaků všech flotil zbytku světa.
V první polovině 20. století se to pokusilo v rámci asijského regionu napodobit Japonsko a skončilo to brutálními jatkami, když si svoji dominanci v regionu začalo vynucovat silou. WWII fakticky začala obsazením Mandžuska a následným tažením do Číny. A to všechno proto, že ekonomická krize způsobila pokles nabídky potravin, na jejichž dovozu bylo průmyslové Japonsko kriticky závislé.

V lecčems se shodneme, ale nejsem to já, kdo tu neustále opakuje, že elektřina z OZE je ta nejlevnější.

Oooops.
Základní výhodou propojených soustav je vzájemné jištění se proti výpadkům.
Problémem je, že ceny určuje kupní síla nejbohatších zemí. Jestliže mají Němci a Dánové 3× vyšší mzdy, tak si mohou dovolit platit tarify, které už české domácnosti mají problém ustát.
Přitom kapacita výměny mezi národními rozvodnými soustavami je velmi omezená. I kdyby ČEZ sebevíce chtěl, tak dio Německa prodá snad jenom max 10 % naší produkce.
Není elektřina jako elektřina. Vysvětlím.
Základní silová elektřina může být velmi levná, pokud ji vyrábějí JE. Tato složka je ovšem velmi nepružná, výrobu nelze rychle snižovat, nebo zvyšovat. Proto je potřeba na vykrývání špiček mít pohotovou kapacitu velmi pružných zdrojů ­(typicky vodní elektrárny­). Proto má logiku, když my prodáváme levně silovou elektřinu do Rakouska a zpět nakupujeme jejich drahou pohotovou elektřinu z vodních elektráren.
Jak my, tak Rakušané tak realizujeme svoje přebytky a zároveň tím optimalizujeme naši energetickou soustavu.
Pokud bychom udrželi ceny elektřiny nízko podle výrobních nákladů, mohli bychom velmi výhodně konkurovat Německu, kde by měli všichni výrobci najednou komparativní nevýhodu proti ČR. Tohle by ovšem vyžadovalo sebevědomější vládu, než máme teď ­(a jakou jsme měli v posledních 2 dekádách­).
Zároveň je drahá elektřina výhodná pro ČEZ a jeho management, vláda vybírá větší daně a na to co bude za rok, dva příliš nehledí. Nakonec i ČEZ patří k významným sponzorům politických stran napříč téměř celým politickým spektrem u nás.

Od samého začátku se pokouším vysvětlit, že cena elektřiny na burze je deformovaná a kvůli křížovým dotacím v rámci energetiky, zavedeným zákony na podporu OZE neodráží skutečné náklady. protože prakticky veškeré přidružené náklady na stabilizaci přenosové soustavy jsou částečně přeneseny do cen ostatních zdrojů a částečně kalkulovány odděleně. Křížová dotace je obecně považována za nekalou praktiku, ale to najednou neplatí, pokud se najde ideologické zdůvodnění. A to je právě případ energetiky a třeba i elektromobility.
Pokud bychom zrušili zákony na podporu OZE, cenový test rentability by přežily pouze lokální OZE ­(panely na střechách­) a zdroje provázané se specifickou výrobou. Pokud by se do ceny elektřiny z OZE zakalkulovaly i náklady na výstavbu, údržbu a provoz zařízení pro jejich zálohování a udržování sítě v rovnováze, byla by cena této energie naprosto nekonkurenceschopná a o tom to celé je. Uměle si zdražujeme energie a tím podkopáváme rozvoj ekonomiky. Je pravděpodobné, že ceny energií neporostou nijak rychle a dočasně možná i poklesnou. To ovšem bude způsobeno poklesem výroby a odstavováním energeticky náročných výrob, které budeme stále více přesouvat do zemí mimo EU a Evropu. Tím se nadále zvýší naše závislost na importech a oslabí ekonomika jako celek. Už dnes jsme v situaci, že pokud bychom chtěli začít ve velkém stavět nové jaderné bloky, tak na ně nebudeme mít dost betonu, oceli a ani kvalifikované lidi.
To je výsledek zelené politiky nerůstu.
Stále víc a víc provozů se přesouvá od nás do Číny, zemí třetího světa a v neposlední řadě do USA, kde je energie výrazně levnější, Evropa se tedy postupně bude deindustrializovat a chudnout. V důsledku toho lze očekávat nejen sociální ale i etnické a civilizační konflikty. Takový Samuel Huntigton to jasně předpovídal už před 30 lety, ale EU má svoji pevnou ideologii a tak jedeme dál močálem temným podle bílých skal.

Němci mohou elektřinu brát pouze od těch, se kterými mají nějaké přenosové linky. Ovšem vtip je v tom, že přesto, že z ČR můžeme do Německa posílat pouze relativně malé objemy, ceny to zvedá stejně, jako kdybychom jim posílali všechno. Vyplývá to z monopolního postavení ČEZu a jeho vlastnické struktury. Jednak by menšinoví vlastníci žalovali stát za ušlý zisk, pokud by stát v ČEZu prosadil snížení cen. Zároveň ČEZ odvádí státu dividendy a ti kouzelíci, co dělají rozpočet dávají přednost vrabci ­(vyšším dividendám­) v hrsti, před holubem na střeše ­(rozvoj ekonomiky­). Dneska si rozpočet zalepí dividendami, aby v příštích letech ztráceli na odvodu z daní, poté, co podniky ztratí konkurenceschopnost a začnou propouštět. Názorně to vidíme na číslech o poklesu HDP letos a uvidíme na číslech o růstu nezaměstnanosti příští rok.

To, co píšete by fungovalo, pokud by na trhu panovaly rovné podmínky. Ty ovšem skončily ve chvíli, kdy byly přijaty zákony o podpoře OZE, které výrobu z OZE preferují před jinými formami. To znamená, že pokud někdo investuje do OZE, tak se mu investice vrací v maximální míře, jak to povětrnostní podmínky dovolují, ale pokud někdo investoval do klasických zdrojů, tak se mu investice vrací jenom pokud OZE nevyrábějí.
To vede k řetězení dotací. Zákon garantuje OZE výkupní ceny takové, aby se investice amortizovala během pár let a to bez ohledu na ceny. Konkrétně v ČR první soláry dodávaly elektřinu do sítě za výkupní cenu přes 16 Kč­/kWh a na konci státní podpory to pořád bylo přes 6 Kč­/kWh. Ve stejné době produkoval Temelín ­(včetně odvodů do fondu na likvidaci vyhořelého paliva­) za 1 Kč­/kWh a Dukovany dokonce za 0,7 Kč­/kWh. Uhelné elektrárny za cca 2,5 Kč­/kWh, to se ovšem postupně deformuje se zavedením a zdražováním emisních povolenek.
V Německu po zavedení Energiewende se klasické zdroje přestalo vyplácet opravovat a proto stát vedle křížové dotace OZE, musel přistoupit k dotacím na rekonstrukce a provoz klasických zdrojů. Produkce energie se tak soustavně a dlouhodobě prodražuje.
Základní pravidlo pro rozvoj jakékoliv civilizace přitom říká, že životní úroveň a rozvoj jsou dány dosažitelností a cenou energií. To platí od objevu využití ohně, přes domestikaci zvířat, rozvoj využití síly vody a větru a postupně až k JE. Zdražování energií vede k neodvratnému snižování životní úrovně. Když jsem to předpovídal v době zavádění zákona na podporu OZE, tak mne OZEoptimisté přesvědčovali, že se mýlím a že vše vyřeší vodík, baterie a kdovíco ještě. Současnost dává za pravdu mně a vůbec z toho nemám radost.

Elektřina není běžná komodita. Nelze ji skladovat. Z toho vyplývají ty ceny, kterými argumentujete a přitom je stále pravda, že elektřina z OZE ­(Občasných Zdrojů Energie­) je ta nejdražší.
U elektřiny je totiž potřeba počítat reálnou cenu, tj. cenu za dlouhodobou a nepřerušovanou dodávku. U slunečníků a větrníků tedy není tak zásadní cena, za kterou se výkon prodává v době, kdy svítí slunce­/fouká vítr, ale celkové náklady za celou soustavu. OZE mají smysl pouze jako doplněk pro situace, kdy lze jejich výkon akumulovat, nebo využít pro provozy nevyžadující neustálý příkon. Všechno, co je navíc je třeba 100% zálohovat klasickými zdroji, takže jde fakticky o plýtvání, protože je třeba investovat 2× na výstavbu zdrojů. Navíc tyto klasické zdroje jsou vynuceně provozovány neefektivně, protože je potřeba platit personál, splácet úvěry, provádět údržbu bez ohledu na to, nakolik jsou využity a to nemluvím o režimu horké zálohy, kdy se udržuje natlakovaná pára pro případ nutnosti okamžitého náběhu zdroje. Účetně se tedy klasické zdroje prodražují, ale je to právě kvůli OZE.
Naopak ve chvíli, kdy fouká, svítí slunce, tak vzniká okamžitý přebytek energie a tu je třeba urychleně prodat a ceny to tlačí dolu a produkce OZE je takto uměle zlevňována.
Jak je celý systém neefektivní je názorně vidět na tom, jak ceny elektřiny dlouhodobě rostou a nejvíce rostou právě tam, kde je nejvíce slunečníků a větrníků ­(Dánsko, Německo­).

To mne zajímá, máte odkaz na zdroj?

Nejde pouze o počty. Důležitý je intelektuální potenciál. Stačí se podívat na výsledky mezinárodních matematických a přírodovědných olympiád.
Průměrné IQ v Evropě je cca 100 bodů a v posledních letech klesá. V Číně a na Tchajwanu je nad 105. To nevypadá jako velký rozdíl, ale má to vliv na to, jaké procento populace má IQ vyšší než, řekněme 150. Pokud by průměrné IQ v Číně bylo 105 a v Evropě 100, tak podíl lidí s IQ nad 150 by v Číně byl cca 315× vyšší, než v Evropě.

Je dobré se podívat na statistiku patentů. Čína už předstihla USA a státy EU už nevidí ani jejich brzdová světla.
Intelektuální a pracovní potenciál Číny je obrovský. Nesmíme zapomínat na to, že Tchajwan je vlastně také Čína. Jediná oblast, kde je Evropa na špici, jsou fotolitografické technologie. A USA drží krok v oblasti návrhu čipů. Pokud se ale podíváme na jména těch, kdo tyto technologie táhnou dopředu, je tam spousta čínských a indických jmen.
TSMC má postavit nový FAB v Texasu, ale už jasně řekli, že tam budou muset pracovat Číňané, protože Američané nejsou schopni pracovat s patřičným nasazením a v odpovídající kvalitě.
Pokud chceme, coby západ, držet krok, musíme se změnit my sami, a ne sázet na sankce. Sankcemi můžeme Čínu zpomalit, ale neudržíme jimi naši pozici, pouze odložíme prohru.

Vedle celého dodavatelského řetězce, musejí zároveň vyvinout alternativní technologie tak, aby se vyhnuli hlavním patentům stávající konkurence. Tedy nejen, že musejí dohánět, ale musejí dohánět do značné míry neprošlapanou a delší cestou.

Kdyby o ně nebyl zájem, tak se nevyrábějí.
Já mám 38­" 3840×1600 a je to super a tím myslím zejména na práci.

O historický revizionismus se tak trochu pokoušíte vy.
V polovině 19. století, nebyla Británie rozhodně malá a zaostalá. Naopak. Její kolonie a pevnosti se táhly kolem celého světa a kontrolovaly všechny důležité námořní křižovatky. Británie razila politiku absolutní námořní dominance, kdy britská flota musela být stejná, nebo větší, než součet sil zbytku světa. Británie tak efektivně kontrolovala celosvětový námořní obchod.
Na druhou stranu Čína byla tehdy ekonomicky soběstačná, ale technologicky stále rychleji zaostávala zejména v oblasti armády a zbrojení. Veškerý kontakt z okolním světem byl silně regulovaný, například obchod směl probíhat pouze Britové chtěli z Číny dovážet čaj, hedvábí a další komodity, ale sami neměli moc co nabídnout, takže skončili u opia.
Zatímco Čína dominovala svému okolí celkem bez námahy a tedy nepotřebovala rozvíjet armádu a mohla se poklidně uzavřít sama do sebe. Evropa byla prostorem soupeřících států a proto evropské mocnosti disponovaly v té době bezkonkurenční vojenskou technologií a Británie i obrovskými vojenskými možnostmi.

Čína měla po několik tisíciletí nejvyšší GDP na světě. To se změnilo po opiových válkách, ve kterých si Británie a Francie obhájili svoje ­'právo­' dodávat do Číny ve velkém opium.
Ovšem vypadá to, že krádeže technologií jsou čínskou specialitou už historicky, viz třeba střelný prach, papír, porcelán, hedvábí...
Oooops, ono to bylo naopak.
Pokud se podíváme na světové statistiky nových patentů, tak žebříček vede Čína, následovaná USA a EU jako celek následuje s obrovským odstupem. Světové matematické, IT a přírodovědné olympiády mládeže vyhrávají týmy Tchajwanu, Číny, Jižní Koreje, Hongkongu a Ruska.
Nejspíš to bude tou jejich intelektuální nedostatečností, že.

Ten důvod je jednoduchý. Dodavatelé GK dobře pochopili, že po 17. listopadu žádné RTX 4090 do Číny nevyvezou a zároveň, že je v Číně prodají relativně nejdráž, tak co šlo, přesměrovali do Číny. A nakonec nai zvýšení cen ve zbytku světa jim nevadí ;­-­) Teď se navíc blíží vánoce, takže ty zvýšené ceny ještě měsíc přetrvají. Pro nás se k tomu dá ještě připočíst oslabování koruny a tak ti, co nakoupili RTX 4090 v létě si ještě nějakou chvíli budou moci lebedit, jak na tom ­'vydělali­'.

Těch 43­" pro 4K mi přijde jako dobré řešení. Jednu dobu jsem měl 4K ­/ 32­". Bylo to dobré, ale často jsem musel tabulky i texty zvětšovat, aby byly čitelnější. Od velkého monitoru je lepší sedět rochu dál ­(jí to mám cca 80 cm­) a pak je vysoká hustota pixelů spíš nevýhodou, tedy pokud nepracujeme hlavně s grafikou.

V práci mám dva Full HD monitory + NTB, doma Alienware AW3821DW ­(3860×1600­), který má na šířku stejně pixelů jako ty dvy v práci, ale na výšku skoro polovinu pixelů navíc. A to je pro mne naprosto zásadní. Nejen, že je to celé kompaktnější na šířku, ale těch 1600 na výšku umožňuje naprosto jiný styl práce.
Proto také nejsem nijak odvázaný z toho Philips 49B2U5900CH. Na šířku OK, ale na výšku by to chtělo těch 1600, ale to už by mohl být problém pro některé GK.

Evidentně máš problém s chápáním napsaného textu s těmi třemi body, co jsi tu napsal nemám zásadní problém, jenom bych doplnil:
ad 1­) první procesory byly fakticky RISC, byť tento termín tehdy nikdo nepoužíval, protože nebyl potřeba. Teprve, když se postupně procesory komplikovaly s tím jak se rozšiřovaly instrukční sady, přišla myšlenka ­'návratu na stromy­' a začalo se mluvit o CISC a RISC procesorech, případně instrukčních sadách.
ad 3­) je to otázka patentového práva, blokuje patentové právo volnou soutěž? Jistě, že blokuje, ale zároveň motivuje firmy k vývoji nového. Zároveň i motivuje vlastníky menšinových technologií k tomu, aby tyto technologie uvolňovali k volnému využívání a dávají nám na vybranou, jestli platit za licenci vlastníkovi dominantní technologie, nebo si zvolit levnější, modernější a výkonnější menšinovou technologii s tím, že se ji musíme naučit používat a ne všude musí fungovat. Viz. W365 vs. Linux a open source projekty.
Práva na x86 vlastní nejen Intel, ale i AMD. Tyto dvě firmy se patentově rozešly až v pozdějších fázích vývoje. Já pamatuji ještě x86 procesory Cyrix a určitě tu byly další firmy, které nemusely vyrábět vlastní CPU, ale specializovaly se třeba na MB.
Já netvrdím, že RISCy jsou horší, já pouze připomínám, že rozhoduje trh a na trhu OSOBNÍCH POČÍTAČŮ, zatím RISCy nehrají velkou roli. Už v 90. letech jsem si všiml zákonitosti, že v IT nerozhoduje kvalita a výkon, ale cena a marketing. Pamatuji dobu, kdy COCOM uvolnil embargo na dovoz čipů do Československa a najednou tu byly Apple a 386­/486 proti AT od Slušovic. To, co tehdy uměl System 7 od Apple se Win naučily od W95­/98 a dobře to implementovaly až Win7.
Jenže ty místo racionální debaty pouze využíváš všechny možné argumentační fauly.
já o voze, ty o koze
strawman
ad hominem místo ad rem
Takže se smiř s tím, že dokud se nenaučíš diskutovat a brát ostatní jako partnery, tak budeš za exota.

RISC a CISC jsou do značné míry marketingové nálepky. Oba tyto přístupy spolu soutěží už od 60. let a vzájemně se ovlivňují.
RISCové PC tu byly už koncem 90. let, kdy Apple přešel od Motorola 68xx procesorů na RISCový PowerPC vyvinutý společně Motorolou a IBM. Bohužel tento projekt rychle ztratil dech a Apple přešel k Intelu a dál už to asi všichni znají.
Zároveň se RISCové principy uplatňují u masivně paralelních GPU a programy mají tak na výběr, jestli využijí CISC instrukce CPU, nebo RISC paralelní processing na GPU.
Základem k pochopení problému je uvědomit si, že nejde o konkrétní CPU a jeho výkon, ale o to, že na světě fungují miliardy PC, které využívají miliony aplikací a takový kolos nelze otočit ze dne na den. Očekávám, že výkonné RISCy se prosadí nejdříve v ultralight NTB, do kterých MS dodá kompatibilní W365 a pak se uvidí, jak rychle se ten trh bude rozvíjet. Může to být i docela rychlé, ale dokud budou fungovat stávající PC půjde o minimálně souběžný vývoj pro obě platformy.
Už teď vidíme, jak se architektury CISCů a RISCů sbližují ­(dlaždice, výkonná a úsporná jádra atd.­)
Rozhodně tedy nejde o souboj dvou světů, ale vývoj v rámci jednoho velkého světa IT.

Je to marný, je to marný, je to marný.
Polemizuješ sice pěkně, ale ne s tím, co jsem napsal, ale s tím, s čím chceš polemizovat.
Takže nejde o dialog, ale tvůj monolog, ve kterém nereaguješ na to, co píší ostatní, ale pouze stále dokola opakuješ svoje představy.
Máš pocit, že hájíš PRAVDU, a přitom nedokážeš pochopit, že druzí nepolemizují a tou PRAVDOU, ale poze mají legraci z tvého zaslepeného fanatismu.

Charles Chaplin kdysi prohlásil:
'Následuj ty, kdo hledají pravdu, ale utíkej před těmi, kdo už ji našli.­'
To, že se svět mění a na vývoji pro RISC se usilovně pracuje, je jasné každému, kdo se o IT zajímá, ale stejně tak je jasné každému, kdo o tom něco ví je to, že to jednak zabere čas, a až se to podaří, tak bude roky trvat, než dojde k obměně používaného HW. To zabere roky a bude to stát biliony. Potrvá roky než uživatelé ty biliony nainvestují.
Navíc je prakticky nemyslitelné, aby si stávající lídři trhu nechali tento vlak ujet. Proto jak Intel, tak AMD v tomto směru vyvíjejí. Nvidia se pokusila o revoluci a bylo ji důrazně řečeno, že velcí kluci ji to nedovolí. Takže ke změně dojde, ale tak, aby to nezničilo stávající trh.

Opět naprosto nesmyslná hádka.
Technické parametry čipů jsou pouze jedním dílkem skládačky. Málokdo si kupuje HW kvůli výsledkům v abstraktních testech. Lidé i firmy si HW kupují, aby na něm provozovali aplikace. A dokud tyto aplikace nepoběží hladce a za přijatelný peníz na nové platformě, tak se ta nová platforma v daném segmentu neprosadí.
ARM proto dominují v mobilech, protože se jedná o novou platformu a žravější x86 byly od samého počátku fakticky mimo hru. ARM ze stejných důvodů dominují v IoT oblasti. Relativně silnou pozici mají i v serverech, u kterých se tak jako tak mění jádro s každou novou generací. Prosadit se v desktopu je ovšem běh na dlouhou trať, protože tam je škála aplikací nejširší a všechny aplikace nelze překlopit naráz. Navíc s tím, jak mají lidé a firmy nakoupený x86 HW, tak ani není poptávka po ARM aplikacích.
Takže náš oblíbený SoB si může upsat prstíky až k zápěstí, x86 platforma tu ještě pár let bude.

Je to sice už úplně OT této debaty, ale průhledné bočnice svítí pouze tak, jak si to člověk nastaví. Já už 15 let mám všechny PC ­'pod vodou­'. A to prostě hodí mít přehled o tom, co se v PC děje. Většinu komponent mám v černé a to, co svítí, tak červeně ­'dýchá­' od 0 do 30 % výkonu. To neruší, nehledě na to, že case je mimo standardní zorné pole.
Pokud jde o vyvazování kabeláže, tak to vím o case, kde to řeší tray z masivního frézovaného hliníku a kabely jistí šroubovací můstky, ale ta legrace vyjde na víc, než 60 000 Kč, holý case :­-D To jenom pro pobavení, žádný strop směrem nahoru neexistuje.

Ten case je dneska už naprosto zastaralý ;­-­)
V rohu mi stojí Cooler Master ATCS 840, což je podobný hliníkový bigtower, ale hezčí. Jenže v posledních letech šel vývoj obrovsky rychle dopředu a takový Lian­-Li O11D XL je už úplně jiný level a to je už několik let starý kousek, ne nadarmo je O11D asi nejprodávanější Lian­-li case všech dob.

Do nedávna jsme měli 8GB RAM v práci jako standard a bylo to málo i přesto, že většinu náročnějších úloh provozujeme na serverech.
Na cokoliv náročnějšího na lokále tyto NTB beznadějně zahltilo ­(R, Python a někdy i Excel­).
Teď je nový standard 16 GB a je to lepší, byť ne ideální.

Anketa je matoucí první Fallout byl z roku 1997, a ne 1999. To by jednička vyšla až rok po dvojce a to je nesmysl.

Základem je pochopit, jak naše poznávání světa funguje ­(gnoseologie­) a naučit se rozlišovat mezi:
- záměrná lež
- neúmyslný omyl
- nepotvrzená hypotéza
Navíc je zásadní pochopit, jak naše mozky fungují ­(viz. kniha: Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana­). Náš mozek má potřebu ­"mít jasno­" a tak si z mnoha možností zpravidla vybere pouze jednu ­"pravdu­" a pak už jenom hledá ­"důkazy­", jak tuto ­"pravdu­" potvrdit.
Přitom naprostá většina toho, čemu věříme, jsou hypotézy, které se doposud nepodařilo vyvrátit ­(a zpřesnit­). Takhle funguje věda.
Navíc záleží na kontextu, kdy a jak bylo nějaké tvrzení vysloveno.
Nemá smysl zpětně nálepkovat tvrzení ­(hypotézy­) vyslovené jako prognózy. Když někdo předpovídá, jestli padne panna nebo orel, tak ho také po dopadu nemá smysl označovat za proroka, nebo lháře.
Mimochodem podle úzce chápané definice jsou dezinformacemi i veškeré pohádky, SF&F, příběhy a vlastně veškerá krásná literatura a kinematografie. Zní to banálně, ale uvědomme si, že většina Čechů si udělala představu o husitství podle knih Aloise Jiráska a zejména filmů Otakara Vávry.
Zdravé je naučit se žít s mnohostí názorů a hypotéz. Mám kamaráda, který věří, že Země je plochá a přitom je to výborný muzikant a výtvarník. Tyto věci se nijak nevylučují. Navíc se, narozdíl od nás, co ­"víme­", že Země je kulatá, aktivně pokouší zakřivení Země měřit pomocí triangulace výrazných vrcholů v krajině. Kdo z nás to kdy vůbec zkusil?
Většinu z toho, co ­"víme­" jsem získali zprostředkovaně, ve škole, z knih atd. a ne z vlastní zkušenosti. Je to přirozené, ale je dobré si to uvědomit. Na základní škole mi říkali, že kopřivy žahají, pomocí kyseliny mravenčí, ale já ji tam necítil. Až později mi jiné autority potvrdily, že to byl omyl. Je proto zásadní dokázat zpochybňovat autority a zachovat si kritické myšlení.

OK, úkol splněn. Co na tom, že to ­'není česky­'....

Přesněji řečeno, neumějí stupňovat.

Jasně, ala zase sebou nese sůl a buňky kůže.
Když si nějakou plochu vyčistím propylem, tak na ni nechci kapat pot.

A kvalita?
U bloků na GK je důležité si zkontrolovat compatibility list a co je podstatné porovnávat kvalitu provedení a celkový výkon.
Pokud někdo vyhodí cca 50 000 za RTX 4090, tak nadává velký smysl přehnaně šetřit na vodním bloku. Pokud se to vejde do sestavy, tak je logické využít i aktivní backplate a to už jsou fakticky dva bloky v jednom a tím pádem i dvojnásobné ceny. A mimochodem, pokud si někdo chce zkalkulovat sestavu s vodním chlazením, tak bloky jsou teprve začátek. Pro chlazení celé sestavy je toho potřeba mnohem víc.
Ono to tak je v IT ­(a nejen v IT­) obecně. Pokud se pohybujeme v oblasti high­-endu, tak za zvýšení výkonu o 10 % se zpravidla platí mnohem vyšší prémie, než těch 10 %.
Výhodou EKWB je jejich Matrix systém, tedy komponenty vyráběné tak, aby na sebe lícovaly v intervalech po 7 mm. Pokud si člověk staví sestavu s využitím pevných trubek, tak je to velmi užitečné. Navíc dokáží poradit pokud jde o to jaké fitinky a spojky jsou potřeba. Lze si tak nakoupit najednou a nečekat zvlášť na každou zapomenutou drobnost.
Každopádně já píšu mých zkušenostech a nikomu nic nenutím.

Jasně, ale je léto a nevím, jak se budu potit.
Byla doba, kdy mi stačilo, že kolem stolu není žádný koberec a jednou rukou jsem se zemnil o case.

Z čistě racionálního pohledu stylem ­'value for money­', je custom vodní chlazení úlet, ale z hlediska technologie a PC fandovství, je to klasika.
EKWB sleduji už dlouho a například moje první sestava někdy z roku 2007­/8 využívala komponenty od celé řady výrobců, včetně Alphacoolu.
Po špatných zkušenostech s galvanickou korozí na fitinkách od Bitspower a obyčejných železných šroubcích v průtokovém filtru od Alphacoolu, jsem postupně dospěl k tomu, že pro jednotný vzhled a dobrou spolupráci komponent je dobré se orientovat na jednoho dodavatele a proto jsem si vybral EKWB s téměř kompletní nabídkou všeho potřebného.
Pokud jde o ceny, tak žádný velký rozdíl nevidím, pokud jde o kvalitu, tak ano.
Aktuálně skládám PC do Lian­-li O11 XL s využitím distro plate EKWB, s využitím bloků, trubek, fitinek, radiátorů i ventilátorů od EKWB. Od Alphacoolu mám antistatickou maxi podložku a rukavice ;­-­)

Už cca 15 let provozuji všechny svoje desktopy !pod vodou­'. Vzduchové chlazení by bylo levnější, ale vodník dokáže být tichý a zároveň neplní tolik PC prachem.
Každopádně je vodní chlazení menšinovou záležitostí pro lidi s přístupem ­'když už, tak už­', pokud jde o PC. Proto je výrobců GK s integrovaným vodním chladičem relativně málo. V posledních letech téměř výhradně hlavně Gigabyte. Asus pouze výjimečně a u menších výrobců je potřeba pečlivě sledovat technickou dokumentaci, protože ve svých vodních blocích někdy používají hliník a to může ve vodním okruhu dělat velkou paseku.
Hlavní problém je ovšem v tom, že velcí výrobci se svými speciálními kartami pro vodní chlazení často přicházejí až více než půl roku po uvedení základní verze GK a to už se objevují informace o další chystané generaci.
Pokud jde o vlastní bloky mohu doporučit slovinskou firmu EKWB, která je v oblasti vodního chlazení světovou špičkou a svoje bloky uvádí na trh prakticky současně s uvedením modelů GK, pro které jsou určeny.

Cituji:
'Původně se předpokládalo, že to bude AMD, kdo bude u nových generací grafických karet udávat tón v energetické efektivitě. Bohužel se ukázalo, že tento titul slízla navzdory očekáváním spíše Nvidia než AMD.­'
Proč bohužel pro Nvidii? Jestli bohužel, tak pro AMD a potažmo pro nás všechny, coby zákazníky. Ceny samotných nejvýkonnějších GK dnes přesahují to, co je průměrný zákazník ochotný a schopný zaplatit za celé PC.
Kdo ­'slíznul titul­' energetické efektivity je nepodstatné, podstané je, že trhu nejvýkonnějších karet dominuje jeden hráč a schází tak konkurence, která by tlačila ceny dolů a výkony nahoru.

A Kefalín, čo si predstavujete pod takým ­'vyrábať teplo­'?
Odkud asi tak se to teplo bere? To se negeneruje z ničeho, ale je to jenom jednou z fází koloběhu energie, kterou Země dostává ze Slunce. Rostliny tu energii uloží přes ATP do cukrů a dalších látek, z rostlin si ji berou živočichové a dohromady to všechno dodává energii těm 8+ miliardám lidí, ale i zvířata a rostliny uvolňují teplo. Ovšem to vše je energie, kterou napřed muselo dodat Slunce.
Dříve, než tu byli lidé, byla tu spousta jiných živočichů a ve čtvrtohorách v meziledových dobách i po Evropě běhala stáda divokých zvířat, tak jak to vidíme v afrických rezervacích dodnes. Dokonce včetně slonů, nosorožců, lvů, hyen atd.
Celková produkce metanu této přirozené populace je zcela srovnatelná s tím, co produkují dnes v Evropě krávy, takže jejich vybíjení je exemplární nesmysl. Naopak pro zachování úrodné půdy a zdravé krajiny velké býložravce potřebujeme.

Mně to přijde naopak konzistentní. EM spoluzakládal AI systém, který měl být nekomerční, odešel proto, že nesouhlasil z jeho komercializací a teď požaduje po komerčním systému, aby mu platil za data, která tento systém využil a využívá.
Nic kontroverzního na tom nevidím.
I když reálný byznys samozřejmě vždy vede ke kontroverzím a jejich řešení je vždy věcí síly a tam, kde síla nestačí, tak kompromisů.

Ten SSD chladič cice vyvinuli moji oblíbení EKWB, ale v PC ho rozhodně mít nebudu. Je to kýč, jak bič.
Dlouho jsem odmítal podsvícení coby zbytečnost, ale posledních cca 7 let jsem ho vzal na milost. Nejde mi o nějakou ­'Matějskou­', nebo disco světla, ale decentní jednobarevné podsvícení ­(červená, modrá, zelená­) takové, aby nepřitahovalo zbytečně pozornost, ale zároveň dovolovalo průběžně kontrolovat stav a zaprášenost PC i za provozu.

Ty SSD jsou sice od Seagate, ale ten chladič pro ně vyvinuli slovinští EKWB, viz https:­/­/www.ekwb.com­/news­/star­-wars­-inspired­-lightsaber­-collection­-nvme­-ssd/

Ovšem RTX 4090 je dimenzovaná na 4K, a tam už je rozdíl cca 1 %.
Takže pokud si někdo kupuje špičkovou kartu a špičkový procesor neplánuje nejspíš hraní v nižších rozlišeních.
Z toho plyne, že pokud jde někomu o aplikační výkon, sáhne po i9 1390K ­/ Ryzen 9 a pouze pokud chce herní stroj, tak je asi nejlepší volbou 7800X3D.
Energetická úspora je spíš vedlejší, pokud bude 7800X3D stát přes 15 000. Ovšem předpokládám, že cena rychle klesne.
Co mi nesedí jsou senzační titulky, které se tváří, že 7800X3D je absolutně nejlepší volbou.

Herní testy s RTX 4090 ve full HD, nebo dokonce ve 1280×720 mi přijdou poněkud exotické.
Nejspíš si nikdo nekoupí nejdražší herní GK dneška na tato rozlišení a ve 4K už na procesoru prakticky nezáleží.
Takže jediné parametry, které při rozhodování o koupi procesoru hrají roli, jsou spotřeba a aplikační výkon.
Pokud ovšem AMD bude za Ryzen 7 7800X3D chtít více, než stojí Core i9 13900K, pak je otázka, za jak dlouho se rozdíl v ceně vyrovná účtem za elektřinu.

Uhlíkové emise = základní stavební prvek života na Zemi.

Do vzduchu nelze pustit jen tak někoho a kdyby se to mělo rozšířit, tak by ten zmatek byl reálně nezvládnutelný.
Vesměs jde o fanouškovské a PR projekty. Smysl to má v oblastech s nízkou hustotou obyvatel nebo s terénem nevhodným pro stavbu silnic. Ovšem pro takové účely je zase potřeba odolný stroj s pořádnou výdrží.

Stupid freaking AI in the middle of the stupid freaking world.

Tak některé VŠ studentky ­'brigádničily­' v ­'lepších­' podnicích pro turisty, nebo na privátech. Přesto jim neříkáme brigádnice ;­-)

EU ji měla v podobě francouzských reaktorů Phenix a Superphenix. Phénix byl experimentální prototyp, ale Superphénix fungoval v produkčním nasazení. Po nátlaku zelených aktivistů byl koncem minulého století odstaven.
Rusko na druhou stranu razí koncepci jednoho množivého reaktoru na 4 běžné. Tím by si zajistili možnost přepracovávat veškeré vyhořelé palivo.
Touto cestou se chystá vydat i Indie, která má obrovské zásoby Thoria, které lze v množivých reaktorech přepracovat například na Uran 233.

Oooops to je moje reakce na většinu příspěvků tady a vlastně i na tón hlavního článku.
Co se na věc podívat z nadhledu?
Jak vypadá trh?
Po těžařské horečce zbyla spousta výkonných karet předchozí generace.
Obdobně zafungoval covidovými lockdowny odstartovaný boom, kdy si spousta lidí nakoupila nový HW a celkem logicky si s ním teď zase pár let vystačí.
V současnosti se prodávají GK předchozích generací za výprodejové ceny a RTX 4090­/4080 za ceny pro ty, kdo ­'potřebují­' mít hi­-end hned jak se objeví na trhu. Většina lidí, kteří chtějí upgradovat vyčkává na to, s čím, a hlavně za kolik, přijde AMD. Navíc tu máme předvánoční nákupní sezónu, která tlačí ceny nahoru.
Pokud by nVidia ohlásila RTX 4070 Ti za nižší cenu, ohrozila by si tím jak prodeje svých nejvýkonnějších karet, tak doprodej GK předchozí generace.
Kdo má rozum, tak si počká nejméně dva měsíce a ony ty ceny půjdou dolů.

V nVidii, ani v AMD nepracují žádní hlupáci a tak samozřejmě tušili, co s trhem udělá předem ohlašovaný konec těžebních farem, stejně jako nárůst nákupů s pojených s covidovými home­-office a lock­-downy. Každému bylo jasné, že ti, co si nakoupili před 1­-2 roky si teď dají zase chvíli pauzu.
Jenomže kapacity u TSMC a Samsungu se rezervují na roky dopředu a vývoj nových generací také nelze zastavit. Už dneska se u každého výrobce tvrdě pracuje nejméně na dvou nových generacích GPU i CPU. Jediné, co mohou výrobci dělat je hýbat s cenou a volit mezi tím, jaké modely dostanou přednost a které si počkají. To je přesně to, co na trzích vidíme.
Je docela pravděpodobné, že nVidia by dokázala dodávat více svých nových GPU a že AMD by mohlo nástup nových Radeonů urychlit, ale obě firmy čekají na to, až se trhy vyčistí a vyprodají se staré zásoby za ceny, které by výrobce karet nepoložily.
JPR ve svých analýzách ukazuje co se s trhem děje a maximálně upozorňuje na problémy, které z toho pro výrobce plynou.
Racionální uživatelé si z toho vezmou to, že se vyplatí počkat na skutečné výprodeje GPU minulé generace po vánocích, případně na pokles cen high­-endu po nasycení poptávky od těch, kteří ­'musejí­' mít novinky za každou cenu. Výhodou je zároveň i to, že půl roku po uvedení nové generace přicházejí na trh modely bez chyb, které sebou každá novinka zpravidla nese.

Nová generace se sice ještě neprodávala, ale ti, kdo přemýšleli o nákupu o ní věděli a logicky počítali s tím, že nová generace bude výrazně výkonnější a zároveň, že klesnou ceny generace stávající. Jenom blázen by v takové situaci kupoval nové PC, pokud zrovna nutně nemusí.