No, vzhledem k tomu, že k těmto ­"únikům­" dochází naprosto pravidelně už více než 20 let ­(pamatuji si na to, jak jsem si v roce 1992 nadšeně stahoval a instaloval Windows NT­), tak je to snad jasné. Tak velká a zkušená firma, jako je MS, by si to jistě dokázala ohlídat, když ne pokaždé, tak alespoň jednou jedinkrát.
To, že k těmto ­"náhodným­" únikům dochází se železnou pravidelností pokaždé, když MS něco chystá a to i v případě beta verzí, jasně ukazuje, že jde o dlouhodobou strategii, a že se MS dobře osvědčila.

Já mám dvouřádkový Enter a vždycky, když spolu s Ctrl­-Backspace zmáčknu i Ctrl­-Enter a odešlu rozepsaný mail, tak na něj nadávám ;­-)

"Výroba­" české verze je pro firmu, která se zabývá laserovou úpravou klávesnic záležitostí jednoduché modifikace některého z jejich stávajících skriptů tak, aby se české znaky na klávesy správně trefily. Tj. práce na hodinu až dvě. Pak si taková firma za úpravu klávesnice bude účtovat cenu v řádu několika málo stokorun.
Jinými slovy, žádný problém.

A ještě jednodušší by bylo máchat dvěma ovladači Wii

A proč ne? ATX desku do hlavní skříně, ITX do malé, dva zdroje to podporuje také, jenom mi uniká účel.
Já to vidím spíš na dva vodníky, jeden pro CPU a MB a druhý pro GK a velké radiátory do malé skříně. Pak už klidně můžu doma i vypnout topení ;­-)

To, že Cooler Master dodává ke skříni pouze dva ventilátory nepovažuji za nedostatek. Dá se předpokládat, že takovouto skříň si nepořídí někdo, kdo si ji podle manuálu složí a strčí do kouta. Naopak tohle je skříň pro lidi, kteří chtějí s PC experimentovat a mají svoje představy, jak sestavu optimalizovat pro své potřeby.

Nedá se to přeprogramovat v SW?

Vzhledem k tomu, že klávesy jsou prosvěcované, je výroba CZ layoutu otázka chvilky pro profíka s laserovým vypalováním. Ve chvíli, kdy vytvoří šablonu, je to záležitost stokoruny.

První osoba budoucího času od slovesa soustředit se je SOUSTŘEDÍME SE. Bohužel se tato chyba rozmáhá a od politiků se šíří i novinářskou obcí. Politik neřekne rezignuji, ale BUDU REZIGNOVAT.
To jste se učili česky v Německu?
Záleží na tom, zda jde o sloveso dokonavé, nebo nedokonavé, ale hlavně je to věc citu. Proč češtinu takhle prznit?

Pavel Kovač označuje AMD jako malého konkurenta v porovnání s Intelem a nVidií. Je to ale pravda?
Určitě ano, pokud jde o Intel, ale zároveň platí, že pro Intel je AMD nepostradatelné. Pokud by AMD nevyrábělo své procesory, musel by Intel čelit tlakům antimonopolních úřadů po celém světě a nakonec by nejspíš byl direktivně rozdělen tak, aby si takto vzniklé společnosti vzájemně konkurovaly. Nakonec i pro výrobce HW je výhodnější domlouvat si dodávky CPU se dvěma výrobci než s jedním.
Strategická pozice nVidie je daleko slabší. V oblasti PC GPU je zatlačovaná integrovanými řešeními a v oblasti mobilních zařízení čelí její Tegra široké a dravé konkurenci.
Proč tedy AMD v poslední době tak ­"tlačí na pilu­" a snaží se agresivním marketingem získávat podporu u herních vývojářů, rozdává ke svým GK hry zdarma, tlačí ceny svých GK tvrdě pod ceny srovnatelných GK od nVidie a v neposlední řadě přichází s novým vlastním API Mantle?
V AMD si uvědomují, že trh PC se stále zmenšuje a v blízké budoucnosti klidně může nastat doba, kdy si mobilní zařízení ukousnou takový díl koláče, že dominance Intelu v oblasti PC přestane antimonopolním úřadům vadit a pak bude ohrožena celá výroba CPU v AMD. AMD se proto strategicky rozhodlo maximálně zaměřit na ovládnutí trhu s GPU. Mantle se nevyvíjelo pár měsíců, stejně tak pár měsíců netrvala příprava nových konzolí. AMD tedy Mantle zjevně chystalo jako svůj trumf. Ve chvíli, kdy získali kontrakt na dodávky GPU pro obě hlavní herní konzole, by jim stačilo dosáhnout dohody na jedné platformě a ostatní by následovaly. Jak Sony, tak zejména MS to muselo být jasné a proto Mantle musely odmítnout. Jednalo by se totiž o jednosměrnou cestu, odkud by se jen těžko couvalo a staly by se závislými na spolupráci s AMD i do budoucna.
AMD se tedy pokouší prosadit Mantle alespoň na PC platformě a v současnosti už přesvědčili několik studií, aby podporu Mantle ohlásila. Pro vývojáře je samozřejmě nesmysl, aby vyvíjeli pouze pro majitele novějších GPU od AMD a pominuli uživatele konkurence a proto se nedá čekat, že by hry nebyly vyvíjeny primárně pro obecné PC, ale je možné, že pokud Mantle využijí pro optimalizace náročných operací, poběží takovéto hry o něco lépe na GK od AMD. Analýza toho, které efekty Mantle zrychlí a zda tyto efekty mají pro hráče smysl pomůže identifikovat oblasti, kde DirectX tlačí bota.

nVidia nedávno představila novou technologii G­-sync, kdy je obnovovací frekvence monitoru řízena speciálním čipem v monitoru, synchronizovaným s GK, a je stejná, jako ta, kterou je schopna generovat GK. Tedy Monitor běží na frekvenci GK a nedochází tak k žádnému tearingu a případný lag myši je zcela v moci HW a SW myši!
Do konce roku má na tyto monitory exkluzivitu Asus, od příštího roku bude volná i pro další firmy. Asus chystá i přídavnou desku pro své stávající herní monitory s frekvencemi 120 a 144 Hz, která je upgraduje na G­-sync.

Pro vývojáře to může být lákavé, zvlášť pokud je AMD motivuje nějakou tou dotací, kterou jim kompenzuje ztrátu u majitelů GK nVidia a Intel, jenže není to výhodné pro technologické partnery. Ti si přejí minimálně duopol nVidia a AMD a jsou i rádi za Intel.
To je stejné jako s CPU, kde se AMD neustále drží vedle Intelu. Nejen, že Intel nechce být prohlášen za monopolistu kvůli regulacím, které by na něho v tu chvíli uvalily antimonopolní úřady, ale hlavně výrobci PC nestojí o to být odkázáni na jediného dodavatele CPU pro desktopy a NTB.
CUDA byla o něco otevřenější a méně omezující pro konkurenci a stejně se prosadila téměř výhradně v high­-end GPGPU výpočtech.
Od AMD, které se roky zaklínalo OpenCL a dalšími Open iniciativami je uvedení takovéto proprietární technologie dvojnásobné chucpe.

Mantle IMHO nemá šanci. Pokud by partneři AMD na koncept Mantle přistoupili, odsoudili by se ke spolupráci s AMD, kterému by tak garantovali monopol. Každý rozumný výrobce si drží alespoň dva alternativní dodavatele, nebo partnery pro klíčové segmenty.

Podle toho, že doporučené karty končí s cenami kousek nad 6000 Kč, to vypadá, že nám SHW a Petr Štefek speciálně nedoporučují za GK dát víc. To může mít svou logiku, ale znamená to skončit mainstreamem a skutečně herní GK zůstávají stranou.
Chápu, že psát dneska pouze o GTX 770, 780 a Titan postrádá smysl, když se příští týden objeví nové R9 290­/290X, ale pak postrádá smysl celý tento článek a měl být o týden odložen.
Sexuologové pro to mají termín ejacuatio praecox.

Chcete po čtenářích, aby jedním hlasováním hodnotili dvě naprosto odlišné myši. K čemu je takové hlasování dobré? A může vyjít něco jiného, než průměr?

Zjevně nejde o desku pro ­"herní dělo­", ale HTPC s ambicí uspokojit toho, komu nestačí levné a nepříliš kvalitní integrované zvukovky.

To je otázka pro ekonomy a ti ji zodpověděli už dávno. Ceny sice tvoří nabídka a poptávka, ale také to, že prodejci se prodej musí vyplácet ­(pokrýt mu náklady­). Obecně platí, že čím ­"luxusnější­" ­(= méně nezbytné pro život­) zboží je, tím více se prodává v bohatých zemích a tím více prodejců tohoto zboží se tam uživí. Tito prodejci si tedy i více konkurují a tím nejenže tlačí ceny dolů, ale jsou nuceni lákat zákazníky stále novými a novými akcemi. Ty akce se jim vyplácejí, protože přitáhnou zákazníky a oni si stejně vydělají na drahých novinkách.
Pokud se podíváš na Amazon a knihy, tak se dá pozorovat, že nová kniha v elektronické verzi stojí cca stejně jako v papírové, jedná se o cenu pro ty, kteří knihu chtějí ­"teď hned­" a to právě proto, že na novinku čekají a cena pro ně velkou roli nehraje. Jak plynou týdny a měsíce, tak cena papírové knihy zpravidla klesá rychleji, než té elektronické, je to proto, že ty papírové zabírají místo ve skladech, za které je potřeba platit nájem z metru plochy a prodejce se jich potřebuje zbavit.
Další důležitý jev je postupné snižování ceny směrem od hlavních prodejců směrem k druhotným kanálům. Steam je v elektronickém prodeji hlavní kanál a pokud nechceš platit jejich ceny, podívej se právě po druhotných kanálech v případě Steamu je to u nás třeba Key4You, který prodává hry z různých zdrojů, ale velký podíl v jeho prodejích činí právě kódy her ze Steamu a to často za výrazně výhodné ceny.
Obecně se dá říct, že u hlavních prodejců se vyplatí kupovat pouze úplné novinky, dokud se nedostanou do sekundárních kanálů ­(ale tam se často výhodnější nabídky objevují už v době předprodejů!­) a pak zase v akcích. Akce ovšem není sleva o 10 %, to je pouze testování nové cenové hladiny, pokud prodeje za plnou cenu neběží jak by měly.

Steam hru instaluje na cílovém počítači, dokonce si můžete nastavit více cílových adresářů na různých discích. Hra se pak chová úplně stejně jako kdybyste ji měl nainstalovanou z CD a tedy, pokud přeinstalujete Win, nebo smažete adresář, přijdete o uložené hry. Proto je potřeba se před radikálními kroky zamyslet, co si chcete zazálohovat.
U některých her ovšem Steam umožňuje ukládat si hry do cloudu a takto uložené pozice jsou pak dostupné z více PC a přeinstalováním PC o ně nepřijdete.

Já si myslím, že právě o to, aby jim lidé na stránky chodili co nejčastěji, jim jde ;­-­)
Na druhou stranu ty slevy trvají většinou aspoň dva dny, takže zpravidla stačí kontrola v pátek a třeba ve středu. Když jsou slevové akce, jako je začátek prázdnin, vánoce, tak bývají rychlé slevy co 8 hodin a to fakt na hlavu.
Na druhou stranu, třeba GamerGate umožňuje nastavit si automatické upozornění při změně ceny.

PayPal platí instantně.

Osobně mám rád třeba GamersGate, který nabízí také velkou plejádu her, často s aktivací na GamerGate a stále častěji rovnou na Steamu. Výhodou je možnost sbírání bonusových bodů a nákup za ně.
Existují i prodejci, kteří prodávají přímo kódy pro Steam a to často levněji, než přímo na Steamu. Výhodu to má i v případě, že některé hry Steam v ČR nějakou dobu neprodává kvůli dohodě s distributorem ­(třeba Skyrim­).

To je člověk, který má na starosti propagaci výrobků svého zaměstnavatele. On by klidně propagoval jogurty, pokud by si ho někdo najal.
Pro diskusi o technologiích, jako je PhysX, CUDA atd. Má smysl poslechnout si, co o nich říká výrobce ­(kvůli popisu technologie­) a co o nich říkají vývojáři ­(kvůli tomu, abychom posoudili reálnou využitelnost­). Poslouchat řeči konkurence velký smysl nemá, ta logicky hledá pouze negativa.
Samozřejmě je třeba mít na paměti, že technologie se vyvíjejí a po nějaké době prostě zaniknou, protože je nahradí něco novějšího, pokročilejšího. Jenže to nové by nepřišlo, pokud by cestu nevyšlapala předchozí technologie. V tomto směru byla role PhysX velká a ještě daleko větší je role CUDA dodnes.

Trochu mi uniká logika toho, proč Logitech navrhl trackball jak čistě wireless.
Osobně používám ­(vedle jiných­) i jejich myš G700 a i přesto, že ji lze používat jako wireless, ještě jsem ji od napájecího kabelu neodpojil. Kabel by určitě nevadil 90 % uživatelů pevně na stole ­"přilepeného­" trackbalu, kteří by nejen ušetřili za baterie, ale hlavně by nemuseli myslet na to, kdy se jim baterie vybijí.
Odpojitelný kabel, jaký má právě G700, by se tedy hodil.

Zjistěte si, co to znamená. Osmiuncová vrstva mědi v PCB znamená něco trochu jiného.

Ceny na Steamu jdou po uvedení novinky poměrně rychle dolů a pravidelně bývají slevové akce. Kdo chce nějakou hru okamžitě po uvedení, může si ceny porovnat a vybrat tu nejnižší, to je jeho věc. Každopádně je lepší mít hry online na Steamu, GamerGate, GOG atd., než v zaprášených krabicích. Každopádně za tu dobu, než většina lidí dojde do obchodu a zpět máme hru staženou a nainstalovanou.
Mimochodem našel jsem možnost si koupit Metro: Last Light ke stažení na Steamu za 666 Kč na první pokus. K ceně krabicovky si připočti poštovné, nebo alespoň čas, který strávíš cestou do obchodu a zpět.

Recenze monitorů na Světě HW jsou IMHO nejlepší na českých webech a to i kvůli standardním grafům. Rozmístění konektorů, či otvorů pro VESA lze zpravidla jednoduše najít přímo na stránkách výrobce. Na rozdíl právě od těch jednotných grafů.

Na jednu stranu chápu, že metodika by měla být jednotná, ale penalizovat monitor s poměrem stran 21:9 za absenci pivotu mi přijde jako nesmysl. Na programování si takový monitor asi nikdo kupovat nebude. Samozřejmě nulový zdvih je mínus, o tom žádná.

Odkaz ­"další kapitola­" z předposlední kapitoly ­"High­-endové monitory­" odkazuje sám na sebe a ne na poslední stránku.
Přitom v obsahu článku se ­"High­-endové monitory­" dubluje.

Zkoušeli jste kontaktovat distributora, zda se nejedná o vadný kus? Takhle špatné podsvícení to je fakticky na reklamaci.

V poslední tabulce homogenity podsvícení, máte chybně jako minimum označeny 3 políčka se 75 %. Minimum je ale na políčku se 74 %.
Jinak díky za recenzi.

Máte nějakou teorii, která by vysvětlovala a zdůvodňovala vámi použitý polynom 6. stupně pro odhad budoucího vývoje?
Přijde mi to jako naprostý nesmysl. Mimochodem graf naznačuje téměř 20% pokles pro květen!

Správně.
Pokud jde o sloveso soustředit se, pak je správně: ­(teď­) se soustředíme, ­(v budoucnu­) se soustředíme
Pokud jde o sloveso soustřeďovat se, pak je správně: ­(teď­) se soustřeďujeme, ­(v budoucnu­) se budeme soustřeďovat

Nainstaluj si Calibre a všechny knihy si nahrávej do Kindle v nativním formátu.
Osobně mám Kindle DX, mám v něm určitě více než stovku knih a s pamětí jsem problém nikdy neměl.

Vzhledem k ceně... to je právě to. Podle mne nelze DTR pořídit výrazně pod 30 000.
Prostě je to slušný obyčejný NTB. DTR by měl být o třídu výš.
Kritériem by neměl být průměrný šrot, který mají lidé na stole, ale to, zda zvládne všechny úkoly, které lze od výkonného desktopu vyžadovat.

Ty požadavky jsou, zvlášť pokud jde o konektory poněkud přehnané, ale je fakt, že za DTR se běžně považují 17­", 18­", 19­" NTB od firem jako jsou Goldmax, Eurocom, Sager, Clevo, Alienware, MSI ­(GT70­), Asus ­(G75VW­) vybavené čtyřjádrovými CPU a výkonnými mobilními GK GTX 660M a výše, AMD 7970 nebo dokonce nVidia Quadro atd.
U recenzovaného modelu mám pocit, že jde o marketingovou snahu přilepit na NTB nějakou nálepku. Vzhledem k použité GK, to nemůže být herní, tak tedy DTR. Možná jde o začátek nového trendu, co není Ultrabook, to bude buďto herní, nebo DTR.

NJN Ono záleží na využití. Pořizovat si NTB na práci s videem bez konzultace s odborníky je opravdu hloupost. Na druhou stranu, pokud by si pořídil třeba výkonnějšího bratříčka recenzovaného modelu IdeaPad Y580, tak by nejspíš výkonu měl dost. Problém bych pak viděl hlavně v ergonomii a diskové kapacitě. Nakonec, pokud by si ten desktop nechal poskládat od někoho pouze z ohledem na cenu, tak by nad výkonem také asi zaplakal. Hlavní otázkou tedy je, kolik peněz z manželky vymámí ;­-)

Mýlíte se. Osobně se považuji za zastánce desktopu a pokud jsem měl možnost si vybrat mezi pracovním NTB a desktopem, vždy jsem volil desktop. Desktop mám i doma, ale vedle toho mám i NTB, který mohu používat jako ­(téměř­) plnohodnotnou náhradu desktopu. Pokud jde o výkon, tak za mým desktopem s vodou chlazenými dvěma GTX 580 a šestijádrovým i7 970 v realitě příliš nezaostává.
Hlavní rozdíl mezi NTB a desktopem vidím v ergonomii a snadnosti údržby. NTB bez externího monitoru, případně klávesnice a myši je opravdu k ničemu, ale stačí pořádná podložka, přidat myš a vypnout touchpad a NTB s větší úhlopříčkou se používat dá celkem slušně.
Dlouho platilo, že NTB jsou při stejném výkonu podstatně dražší, ale i to už není úplně pravda. Trh tvoří poptávka a konkurenční tlak srazil ceny NTB dolů a vzhledem k tomu, že se jich prodává víc než klasických PC, rozdíl bude nejspíš dále klesat. V oblasti low­-endu jsou dneska asi NTB už výhodnější.

Nebyl bych až tak rezolutní. Sám mám sice NTB 19­" Full HD, ale i na těch 19­" jsou třeba některé hry ve vysokém rozlišení špatně hratelné, protože detaily zanikají a hra se tak stávají se nepřehlednými ­(Total War Shogun 2­).
Na 17­" monitoru by to bylo jistě ještě markantnější. Samozřejmě, že při pohledu na tabulku v Excelu, nebo nějakou databázi se to hodí, ale tady tu bude chtít řešení zohledňující nejen rozlišení monitoru, ale i jeho absolutní velikost. Apple se svou retinou na to už narazil a snaží se to řešit. Obávám se ale, že MS se bude spíše potýkat s dotykovými displeji a Win8 a vysoká rozlišení u NTB nebudou pro ně mít prioritu.
To je rozdíl mezi Apple, která se snaží definovat hi­-tech segment a MS, kterému jde hlavně o masivní trh a své produkty cílí na očekávaný mainstream.

Mám zkušenost z práce, kde mám 22­" TN monitor. Pokud si otevřu excelovskou tabulku, ve které jsou některé řádky barevně odlišené, tak stejné zvýraznění uprostřed tabulky, nahoře a dole se jeví jako výrazně odlišné odstíny, což může někdy docela mást.

Psal jsem o kurzu USD­/EUR. V lednu euro ještě posilovalo, ale od února klesá.

Proboha, proč odhadujete vývoj cen pomocí polynomu šestého stupně. To by mělo smysl pouze tehdy, pokud by to mělo oporu v nějaké teorii. Je vidět, že ceny sledují vývoj kurzu USD­/EUR a od začátku roku rostou. Záleží tedy hlavně na tom, jak se budou vyvíjet ekonomické ukazatele v USA a EU. Dokud se EU nevymotá z krize, ve které je, můžeme ne nějaké výraznější snižování cen zapomenout a to nejen u monitorů.

Vazba s Amazonem, nikoho nemusí omezovat. Stačí nainstalovat si freeware Calibre a do čtečky lze naimportovat knihy prakticky z jakéhokoliv formátu.

Kindle DX se pořád dá koupit i na Amazonu. To, že nemá podsvícení prakticky nevadí.

Co je na tom tak překvapivého? Dnešní pozici si Lenovo vybudovalo pod odkoupení NTB větve od IBM a dodnes tyto firmy spolu poměrně úzce spolupracují.

Já jsem pravák, ale se psaním jsem měl problémy taky a poznámky na VŠ jsem si psal zásadně tiskacím. Psaní je ovšem jemná a komplikovaná věc. Práce s myší je jednodušší, když jsem měl prvou ruku zraněnou, tak jsem myš v levé používal bez problémů.
Pokud je někdo levák, musí se rozhodnout, jestli myš bude mít v levé, a tím si znepřístupní standardní klávesové zkratky, nebo vezme myš do pravé a bude moci pracovat efektivněji. Osobně bych každému, kdo s PC pracuje jenom trochu intenzivněji doporučil druhou možnost.

V době kuličkových myší byly podložky nezbytné a látkou potažená guma byla pro plynulé odvalování kuličky ideální. Pak přišly optické a laserové myši a podložky přestaly být nutností. Většina myší funguje slušně na jakémkoliv stole, některé snad úplně na všem. Přesto se stále vyrábějí podložky a pořád vede látkou potažená pěnová guma. Osobně jsem tyto podložky nikdy neměl moc rád, nedají se udržet čisté, kroutí se a často není velký rozdíl mezi podložkou a stolem.
Pak jsem narazil na podložku z pevného plastu a rozdíl byl okamžitě zřetelný. Když jsem se podíval po dražších podložkách, objevil jsem výbornou hliníkovou Steel Series ­(horní povrch hliník, spodní tenká pryž­), jedinou nevýhodou je, že hliníkový povrch odvádí teplo, takže asi nebude seděl lidem se studenýma rukama. Později jsem si postupně pořídil dně skleněné podložky a ty mi přijdou naprosto ideální. Sklo je neprůhledné, tmavé a povrch jemně zdrsněný. Myši po nich dokonale kloužou a snímače nemají žádný problém. Myši mám Logitech G9, G9X, G700, R.A.T.7 Contagion.
Gumovou podložku bych už nechtěl ani zadarmo.

Důvodem proč mít myš na pravo je ergonomie. Většina důležitých klávesových zkratek je optimalizovaná pro levou ruku ctrl­-­(z,x,c,a,s,w,y,f atd.­). Vždy, když jsem při kurzech práce s jakýmkoliv SW narazil na člověka s myší v levé ruce, bylo vidět, jak je jeho práce neefektivní a pomalejší než by mohla být, kdyby nepodlehl nesmysnému marketingu, že myš může mít stejně dobře v levé jako v pravé ruce.
Myš pro leváky je hloupost, kterou levákům vnutil marketing firem. Práce s myší není zdaleka tak náročná na jemnou motoriku, jako třeba psaní. Počáteční nezvyk rychle vynahradí to, že si klávesovými zkratkami nahradí pomalé šátrání myší do menu a hledání ikonek pro kopírovat, vložit, uložit a podobně. Proto není velký problém aby leváci drželi myš v pravé ruce a já to všem levákům také vřele doporučuji. Sám jsem pravák, ale když jsem kdysi měl po úraze pravou ruku znehybněnou, na myš v levé ruce jsem si zvyknul za hodinu.

Já mám vodníka v CoolerMaster ATCS 840. Dneska bych o tom obřím Temjinu klidně uvažoval. Už kvůli podpoře opravdu velkých MB.

Otočená základní deska sice podporuje přirozené proudění teplého vzduchu, ale nelze to přeceňovat. Tah, který vzniká je úměrný výšce ­"komínu­", takže pro to, abychom dosáhli proudění srovnatelného s tím, co nám vytvoří ventilátory nám výška skříně nemůže stačit. To, že při chlazení jenom spodními ventilátory dostaneme téměř stejné teploty jako když k nim přidáme i horní je dáno přetlakovou koncepcí, kterou SilverStone prosazuje. Tedy tím, že do skříně žene mnohem víc vzduchu než odvádí. Přísun vzduchu se navíc děje přes prachové filtry, takže skříň neslouží jako lapač prachu, jak to bývá u jiných skříní.
Recenze je pěkná a osobně bych se přimlouval za recenzi nejvyššího modelu od SilverStone, monstrózní Temjin TJ11. Sama o sobě stojí sice víc než někdo dá za celé PC, ale pro ty, co je zajímají ultimátní sestavy s vodním chlazením je určitě lákavá.

Konektory nahoře jsou rozhodně praktičtější než zezadu. A to jak v případě, že si dám skříň na stůl nebo pod něj. Vadit by to mohlo jenom pokud má někdo skříň vestavěnou v tunelu ve stole, ale to je pro výkonné PC nepříliš vhodné, protože se tak zpravidle omezuje přísun vzduchu.

No konečně!
A já už se bál, že to na spolupachatele v životě nedotáhnu!
A Vy jste policista, státní zástupce nebo soudce? Abych v tom měl jasno.

Tak teď jste mi to natřel.
Napsal jsem svůj názor na to, co se mi líbí a co ne. Samozřejmě je na redakci, jestli ho vezme v potaz.
Na rozdíl od Vás si ovšem nemyslím, že mám patent na pravdu a nikomu ani neuděluji Nobelovy ceny za češtinu.
Teď vidím, jak ubohé a malé jsou mé myšlenky. Kaji se a kořím, ó zářící!

To, že tuto konstrukci nová pravidla pravopisu nezakazují dobře vím. Také jsem nepsal, že je to chyba. Ovšem druhá věc je jazykový styl a ten by měl být v oficiálních textech vyšší než v běžné mluvě.
Je samozřejmě věcí redakce, jaká pravidla si pro používání jazyka stanoví. Jsou redakce, kde běžně zaměňují měkké i a tvrdé y a čtenáři textu také rozumějí.
Chápu, že diskuse u odborných článků by se měly točit hlavně okolo odborných problémů a ne okolo češtiny. Proto jsem svůj příspěvek také nazval tak, jak jsem ho nazval a doufal, že se tak vyhnu zbytečným komentářům...

Omlouvám se za ­"gramatickou­" poznámku.
Píšete: ­"V nejvýkonnější sestavě se budeme soustředit na špici...­"
Vím, že budoucí čas takto tvoří čím dál víc lidí, ale mne to tahá za oči i uši.
Správnější je: ­"V nejvýkonnější sestavě se soustředíme na špici...­".

Já myslím, že v názoru na ­(ne­)potřebnost této ventilátorové pozice v běžných sestavách se shodneme.
Na druhou stranu si nemyslím, že u CM jde o nějakou módní vlnu. CM často používá stejné designové prvky ve více svých skříních a tohle je myslím právě ten případ. Podobné řešení najdeme u velké většiny jejich skříní.
Na obranu tohoto řešení jsem uvedl, že někdy se to může hodit a ne každý je ochotný si skříň modifikovat flexou.
Přitom zaslepení nevyužitých otvorů je relativně snadné a mělo by být vlastně samozřejmostí.

Souhlasím s tím, že tuto pozici většina lidí nevyužije. Na druhou stranu mi zbytečná nepřijde. CM tuto koncepci používá už řadu let. Můj bigtower ATCS 840 to má stejně a já ji využívám od doby, co jsem si instaloval vodní chlazení, tudy ženu vzduch na čerpadlo.
Těm uživatelům, kteří pozici nevyužijí, vřele doporuřuji si ji přelepit, aby zbytečně nenasávala prach.

Já jsem na starý web chodil pravidelně ;­-­) Na nový jenom sporadicky. Web se zlepšil, ale nějak se tam vytratila atmosféra, pro kterou jsem tam chodil. Možná je to ale jenom tím, že jsem ztratil denní kontakt, nevím.

Web CzC nabízí unikátní možnost sestavy si virtuálně ­"poskládat­" na jejich stránkách a uložit včetně komentářů a zdůvodnění k celé sestavě i k jednotlivým komponentám.
Takováto sestava může být ­"soukromá­", tj. vidím ji jenom já sám, nebo ­"veřejná­", kdy si ji mohou prohlédnout všichni přihlášení. Ke každé sestavě je pak možná diskuse, kde je možné probrat jednotlivé detaily jak s ochotnými ­"kolemjdoucími­", tak i s pracovníky CzC.
Tohle jsem nikde jinde neviděl.
Navíc je samozřejmě možné se nechat inspirovat sestavami jiných uživatelů. U každé komponenty lze nalézt odkazy na veřejné sestavy ve kterých už byla tato komponenta použita.

To přece nijak neodporuje tomu, co jsem psal. Redefinice technologie znamená to, že vzali stávající technologie a nabídli nový způsob jak je používat tak, aby to vyhovovalo zejména lidem, které nezajímají technologie pro technologie.
To, že MS investuje do slibných technologií a často do konkurence je dáno jejich snahou budovat si pozici jedničky na trhu. V době, kdy Apple uvedl System 7, MS měl MS DOS 5.0. Každý Mac vedle GUI, na které se MS dotáhl až o 10 let později, obsahoval zvukovou a síťovou kartu, což dneska vypadá jako samozřejmost, ale v té době by takto vybavené PC stálo víc než srovnatelný Mac. O tom, že se člověk často musel rozhodovat, jestli bude na PC využívat myš, nebo zvuk, protože se oboje ovladače prostě nevešly do paměti najednou.
Prostě v první polovině 90. let PC za Apple zaostávaly zejména kvůli OS.
O tom, že se PC nakonec prosadily jako standard nerozhodla lepší technologie, ale lepší marketingový model. Otevřená platforma otevírající trh levným tchajvanským klonům postupně ovládla trh. Apple byly navíc považovány za technologicky vyspělejší a jako takové podléhaly regulacím COCOM, takže jejich prodej do zahraničí byl regulován.

Jaké jsou vaše názory a případné zkušenosti s tímto řešením?

Pokud jde o Macy, tak jsem měl na mysli 80. a 90. léta, kdy určovaly v osobních počítačích směr.
Pokud jde o klávesové zkratky, tak ty jsou dodnes pro efektivní práci základ a žádná myš, natož touchscreen jim nemůže konkurovat. Problém byl v tom, že byly v každém programu jiné a navržené často bez ohledu na ergonomii.
Nejefektivnější je kombinace klávesnice a myši, proto by klávesové zkratky měly být jednoruké a spíše levoruké ­(i pro leváka je tedy lepší myš v pravé ruce­). Vzpomínám na takové perly jako ctrl­-V ­(Vytiskni ­- Corel Draw­) a ještě nedávno Excel v některých situacích interpretoval ctrl­-C jako Cancel. Pamětníci pamatují ­"skvělé­" zkratky z prvních Win vyžadující zpravidla obě ruce. Tedy naprosto v rozporu s ideou grafického rozhraní.
Pokud jde o tiskárny, tak souhlasím PS laserovky byly pro běžné lidi luxus, ale pro DTP zjevením.
Pro bastlíře byly PC zajímavější. Jednak se snadno dalo uživit psaním ovladačů pro jednotlivé programy a úpravou fontů a když nějaké znaky chyběly, tak jsem si je prostě snadno sám ­"namaloval­" a do EEPROM dohrál ­(třeba pro výslovnost angličtiny­).
Vzpomínám, na to, když jsem současně pracoval na 10­" Macu s 256 odstíny šedi a vedle jsem měl 14­" PC s Win 3.1.
Na Macu jsem měl zároveň otevřenou db, QuarkXpress a texťák a práce byla nesrovnatelně pohodlnější a efektivnější než na PC.
Dneska používám monitory 2560×1600 a 1920×1080 a pro přejetí myší přes celý monitor nemusím zvednout ruku z podložky. Ono totiž záleží i na kvalitní myši a podložce.

Xerox přišel s grafickým rozhraním, ale Apple to dotáhl do ergonomické podoby, kterou používáme dodnes. Ono to vypadá jako detail, ale například všichni vývojáři, kteří chtěli své programy pro Macy prodávat s podporou Apple museli ve svých programech dodržovat přísné standardy ­(třeba i klávesové zkratky­).
Jenom díky tomu se daly tyto počítače používat natolik intuitivně, že se lidé nemuseli učit každý program znovu. Dneska nám to přijde samozřejmé, ale zkuste si najít jakýkoliv program pro MS DOS z počátku 90. let. K většině těchto programů se dodávaly speciální šablony na klávesnici, kde byl u každé funkční klávesy seznam jejích funkcí ­(Fn, ctrl­-Fn, shift­-Fn, alt­-Fn, ctrl­-shift­-Fn atd.­). Pro efektivní práci jsme se učili celé sekvence funkčních kláves.
Na Macích se všechny programy ovládaly jednotně, používaly postscript pro komunikaci s tiskárnou, takže stačilo zapojit a tisknout, zatímco na PC bylo potřeba pro každou tiskárnu upravit ovladač a zpravidla do ní nahrát český font. Apple je sice americká firma, ale System byl už koncem 80. let plně připraven pro spolupráci s cizími jazyky. Podle pravidel češtiny se správně abecedně řadí: baba, bába, babička. ­"Vysvětlit­" tohle Systemu trvalo 10 minut, na PC trvalo víc než 10 let, než si MS rozmyslel, jak se bude čeština vůbec kódovat.
Applovskou síť s desítkami PC jsem měl nakonfigurovanou a připravenou k použití za odpoledne a to jsem se tehdy s tím potýkal poprvé.
Když jsem chtěl podobnou síť zprovoznit na PC byla to práce na dny. Instalace síťových karet, ovladačů, NetWare atd. Dneska už to vypadá samozřejmě, ale právě ta snadnost, se kterou dneska PC používáme, vznikla u Apple.
Počítače dělali pro běžné lidi a ne pro inženýry a MS se na úroveň System 7 dostal až s Win XP.

Ta zvolená analogie moc nesedí, a je pravda, že tohle analogie často dělají ;­-­)
Ovšem jinak souhlasím. Apple segment mobilních telefonů předefinoval a teď ho všichni napodobují. Je možné, že je svým způsobem, v rámci stávajících technologií a zejména v rámci ještě přijatelné ceny za telefon, blízko současného technologického optima.
Apple se vždy prosazoval tím, že se mu dařilo přicházet s novou redefinicí technologií.
Základní myšlenka ovšem zůstávala stejná. Zatímco technologické firmy a se honily za kHz, MHz a podobně, Apple celou věc obracel. Vždy byl hlavní uživatel a technologie vytvářel pro něho tak, aby co nejlépe sloužily. Přitom se ovšem snažil o maximum toho, co technologie umožňovala.
Bohužel takovéto věci se až příliš snadno kopírují. Nelze se tedy divit tomu, že se Apple poučil a snaží se kopírování svým konkurentům komplikovat. V 90. letech MS beztrestně okopíroval a fakticky ukradl grafické prostředí tehdejších Maců a ­"vymyslel­" Windows. Důsledkem byla asi největší krize, kterou Apple dosud prožil, kdy hrozilo, že zanikne.
Naštěstí včas pochopili, že musejí přijít s novými koncepty, ať už to byly tenké a lehké NTB, all­-in­-one počítače, iPody, iPhony, iPady. Vždy se Apple podařilo ke stávajícímu HW přidat humanware, tedy postavit přístroj tak, aby co nejlépe sloužil a přitom maximalizovali technologickou kvalitu.
Je zvláštní, že se to žádné firmě nepodařilo dlouhodobě napodobit. Bojím se tedy, že hodně dělala Jobsova osobnost, jeho perfekcionismus spojený s autoritou, kterou měl.

Nevyžaduje ten monitor tzv. dual link kabel a ty sis koupil single link?

Mám doma 2 24­" CRT monitory. Jeden je profi model od Sony a když mi nedávno klekl 30­" Dell, tak jsem ho na týden zase vytáhl. A mohu odpovědně říct, že kvalitní moderní LCD po všech stránkách 10 let staré CRT převyšuje.
Je fakt, že 1920×1080 na 27­" je v porovnání s 2560×1600 na 30­" zhruba o 20% hrubější, ale oboje je jiná liga.
Přestaň už konečně trvat na analogovém připojení a zkus ten DVI kabel.
GK generuje digitální signál a tvoje LCD je digitální monitor. Pokud používáš VGA konektor a kabel, tak nutíš kartu převést digitální signál na analogový a pak ho vedeš kabelem pro analogový signál, ve kterém dochází k přeslechům ­(čím je kabel hůře odstíněný a delší, tím hůř­). Obraz je pak neostrý a může být dokonce i rozklepaný.
Prostě jezdíš s formulí na trati pro autokros a nadáváš na ni, že to drncá.

Nejde o úhlopříčku, ale o rozlišení. Zkus DVI kabel a uvidíš.
Pokud u monitoru nebyl, tak si nějaký půjč třeba od kamaráda.
Proč byl u monitoru analogový kabel nevím, to se ptej výrobce­/distributora.
Tohle téma se řešilo celkem běžně před 10 lety, kdy se LCD s vyšším rozlišením začaly více prosazovat.

Nevím, o čem jsi s technikem mluvil, ale připojení LCD monitor, zvlášť s vyšším rozlišením, přes analogový kabel je nouzovka a nefunguje nikdy dobře.
Zkus to přes DVI nebo HDMI a uvidíš, že je to úplně o něčem jiném.
Pokud ti technik řekl něco jiného, tak buďto nepochopil dotaz, nebo tomu prostě nerozumí.

Omlouvám se, máte pravdu. To mi uniklo.

Kombinování měděného bloku a hliníkového chladiče je, mírně řečeno, nešťastné. Hliník a měď budou tvořit slabý galvanický článek a díky tomu postupně oxidovat. Oxidy a hydroxidy hliníku jsou buhužel prakticky nerozpustné a po nějaké době může dojít k ucpání kanálků v bloku, nebo jiného úzkého místa a k roztržení chladiče spolu se zničením MB, CPU a třeba i dalších komponent. Osobně doporučuji používat pouze měděné a ještě k tomu niklované komponenty.
To by chtělo v článku zmínit a také se podívat na to, jak se s tímto problémem výrobce vypořádal.
Předpokládám, že výrobce napustil okruh nějakou speciální směsí. Buďto destilovanou vodou s nějakým antikorozivním aditivem nebo třeba propylalkoholem. Každopádně je třeba to mít na zřeteli a okruh pravidelně kontrolovat. Stačí zhruba jednou ročně, ale bez toho, abychom věděli o jakou jde kapalinu, se do toho pouštět nemůžeme.
Nelíbí se mi ani pryžové hadičky, je možné, že jde o nějakou speciální směs s dlouhou výdrží, ale do profesionálních vodníků se používají laboratorní hadičky, které vydrží roky i ři velkém kolísání teplot, pH a UV záření, takže v PC prakticky po celou dobu jeho života.

Tak ony ty filtry byly taky pěkná ptákovina. Ty polaroidy ještě byly celkem kvalitní, ale viděl jsem i filtr ve formě jemné síťky. Tak jako tak problém byl v tom, že oko ­"nevědělo­" na co zaostřit, jestli na filtr, nebo na monitor. Ve výsledku to zbytečně přetěžovalo oči. Jistý smysl to mohlo mít u nekvalitních levných monitorů, ale pro trochu slušné monitory, které měly už antireflexní vrstvu samy o sobě to byl naprostý nesmysl.
Ovšem reklama dělala své a filtry se prodávaly snad 10 let.

Jak jsem psal, je to o vzdálenosti, ze které se na obraz člověk dívá.
Vzhledem k zaměření stránek, předpokládám, že se bavíme zejména o monitorech pro PC a pak 30­" monitor ze vzdálenosti 1,5 m odpovídá 90­" TV ze vzdálenosti 4,5 m, což je docela luxus. Zároveň na 30­" monitoru mohu krásně pracovat v rozlišení 2560×1600, zatímco práci na 60­" TV v rozlišení 1920×1080 si nedokáži dost dobře představit.
Mám vedle sebe monitory 30­" 2560×1600 a 27­" 1920×1080 a už zvětšení pixelů o 20 % na tom 27­" monitoru způsobuje, že ty samé webové stránky jsou znatelně hrubší.
Samozřejmě, že pokud někdo hledá monitor pouze na filmy, tak mu kvalitní velká TV udělá dobrou službu, ale to je téma spíš pro diskuse na tvfreak.cz

To je přece věc vzdálenosti od monitoru. Mám doma 50­" a dívám se na něj z cca 3,5 m. Zároveň mám i dva monitory 30­" a 27­", na které se dívám 1­-1,5m. Pokud jde o pocity je to srovnatelné, u PC mám ale řádově lepší repro, takže po této stránce u mě tento způsob vede.
Samozřejmě se na PC dívám většinou sám, zatímco na TV se může dívat lidí víc. V tom bych viděl hlavní rozdíl.
Dnes není zase takový problém propojit si zařízení rychlým WiFi s nějakým tím dmácím NAS a na PC si přivést TV signál, takže jde pak hlavně o to, jestli u toho filmu chce člověk sedět, nebo se válet na pohovce.
Jinak pokud jde o kvalitu zobrazení, troufnu si říct, že na pořádný IPS monitor žádná běžná TV nemá.

Souhlas. Ono záleží i na prostředí, kde bude monitor stát. V práci mám spoustu světla a tam by mi lesklý rámeček určitě vadil, ale doma mám monitor v místnosti, kde jsou žaluzie neustále stažené a tam rámeček monitoru prakticky vidět není.

Pozor na to, aby měla US rozložení. CZ si pak budeš moct nechat někde dodělat laserem.

Je to úplná novinka a i venku je obtížné ji sehnat. Navíc velké a­-shopy jako je třeba Amazon, které novinky mívají jako první, zpravidla dodržují pokyny výrobce a prodej omezují pouze na svou geografickou oblast ­(USA, případně USA + Kanada­).
Osobně bych nepanikařil a počkal měsíc, jestli se někde u nás neobjeví. Pomoci by mohlo i napsat do velkých e­-shopů, že máte o ni zájem a zeptat se, kdy by byli schopni ji dodat. Prodejci na takovéto dotazy někdy zareagují urychlením objednávek u dodavatele.

Právě mi odešel můj starý monitor a hledám nějaký, který by podporoval 3D hry.
Jako zajímavá volba mi vyšel Asus VG278H. Bohužel na SHW zatím recenze nebyla. Máte nějaké zkušenosti, nebo alespoň informace o této novince?

JJ i Vy máte pravdu, cena je příliš vysoká, ale je možné, že časem půjde dolů. Já například koupil Logitech G19 s US layoutem za něco přes 2000 ­(výhra v soutěži, o kterou výherce moc nestál­) a i s laserováním mne vyšla na 2500.
Nebyla špatná, ale dávám přednost starší Logitech Wave, která má právě vyšší zdvih a tak se mi na ni píše lépe.
Chci tím říct dvě věci:
1. klávesnice s US layoutem se dají sehnat levněji, ale pokud víte o někom, kdo Vám podsvícenou klávesnici laserem upraví, můžete docela ušetřit
2. výška zdvihu je věc osobních preferencí a u klávesnice, podobně jako u myši, takže neexistuje jednoznačné doporučení. Vyplatí se zkoušet, než se člověk rozhodne, co mu vyhovuje, a co ne.

Na druhou stranu jsou klávesy podsvícené a tak jejich úprava laserem na CZ vyjde na několik stokorun pro jediného zájemce. Pro další zájemce už úprava vyjde na 100­-200 KČ.
Jedná se pouze o odhady. Já jsme si nechával kdysi upravit Logitech a překvapilo mne jak to bylo snadné a relativně levné.

Obecně si myslím, že ti, co na svém PC budou provozovat Linux si PC sestaví sami nebo s pomocí kamarádů.
Jinak asi není takový problém si z návrhu sestavy vyhodit Win.

Souhlasím s autorem pokud jde o LGA 2011.
Pro koho má tedy o LGA 2011 smysl začít uvažovat?
LGA 2011 nepřináší vyšší výkon, alespoň pokud jde o běžné využívání PC. Ony také procesory pro LGA 2011 jsou vývojově někde mezi Sandy Bridge a Ivy Bridge pro LGA 1155. Jedinou jejich výhodou je podpora větších pamětí a hlavně širší dostupné sběrnice pro připojení dalších komponent.
Pokud někdo uvažuje o klasické sestavě s jednou GK, integrovanou zvukovkou disky připojenými přes SATA, tak je LGA 1155 jasně výhodnější. Za méně peněz nabídne stejný výkon.
LGA 2011 má význam jenom tehdy, pokud plánujeme SLI­/CF zapojení dvou a více TOP GK, dedikovanou kvalitní zvukovou kartu a třeba SSD do PCI­-E slotu. JE samozřejmě otázkou, jestli existují aplikace, které takovou ultimátní sestavu využijí.
Mimochodem už třeba zapojení dvou GK tak, aby se navzájem neohřívaly vyžaduje docela pečlivou volbu MB a nevejdou se zdaleka do každé skříně.

Ono se obecně takto výkonných GK zase mnoho neprodává a pokud si někdo bude chtít připlatit, tak častěji zvolí třeba vodní chlazení. Od Colorful se jedná nejspíš o jakýsi průzkum toho, jaký by o podobnou GK byl zájem a zároveň kde se dají čekat problémy ­(viz zmiňovaná kolize s dalšími komponentami na MB­).
Nepochybuji, že by o podobnou GK měli zájem ti, co chtějí mít doma HTPC a herní stroj v jedné krabici.

A započítali tam nákupy na zahraničních e­-shopech typu GOG, GamersGate, Steam atd.?
Osobně jsem si hru na klasickém mediu nekoupil už několik let, ale elektronicky nakupuji poměrně často.
A co hry pro mobily a tablety? Ty se snad ani jinak neprodávají. Osobně si myslím, že konzole vytlačí z trhu právě mobily a tablety připojitelné k TV.

Nechtěl jsem se pouštět do spekulací, ale určitě něco naznačuje to, že GK100 doposud nebyla oficiálně uvedena na trh. Lepší scénář by byl, kdyby to bylo kvůli tomu, aby karty na něm založené nekonkurovaly GTX 690. V tom případě by tyto karty byly i herní a tedy jejich ceny by mohly být ještě přijatelné.
Pokud by je nVidia postavila úplně mimo herní kontext, pak by jejich samotné ceny mohly přesáhnout cenu i hodně výkonného herního PC. Každopádně pro čistokrevné hráče je nejvýhodnější karta typu GTX 680­/670, která jim poskytne maximální výkon bez zbytečných přívěsků, které zvyšují spotřebu a ve hrách stejně nejsou využité. Problém ovšem budou mít uživatelé náročných aplikací, kteří si chtějí občas něco zahrát. Ti se budou muset spokojit s nižším GPGPU výkonem GK104 nebo finančně krvácet při koupi GK100. Pro ty by pak byly nejlákavější sočasné výkonné AMD.

nVidia zatím představila pouze herní verzi Keplera a ta ve hrách funguje výborně. Zároveň se netajili tím, že všechno ostatní maximálně redukovali proto, aby snížili spotřebu a zahřívání.
GPGPU verzi Keplera teprve chystají a dá se čekat, že výkon bude úplně jinde. Bojím se ale, že to bude platit i pro jejich cenu.

Velmi užitečný článek. Děkuji.
Jenom mezititulek Hráči šetrně smýšlící má správně být Hráči šetrně smýšlející

Líbí se mi hlavně fotografie, ukazující skříň opravdu ze všech pohledů.
Jinak mi skříň přijde jako by z oka vypadla CoolerMaster ATCS 840, kterou mám doma. BitFenix někde trochu ušetřil na materiálu ­(ATCS je kombinací ocelové kostry a broušených hliníkových plechů­) a detailech ­(nejvíc by mi chyběl výsuvný tray, kterým CoolerMaster výrazně boduje­).
Na druhou stranu, za tuhle cenu je to asi maximum, co lze dostat.

Omlouvám se, pokud Vám to vyznělo jako kritika.
Jednalo se mi o doplnění informace. Jestli někdo opisuje, tak je to Thermaltake od Mad Catz.
Já osobně mám R.A.T. 7 Contagion už tři měsíce a až na barvu mi přijde s tímto modelem prakticky identická.
Takže žádná velká novinka, jenom standardní marketingové oživení, novou barvou a novým názvem.
Ovšem myš je to výborná.

Jí nejpodobnější model je přece R.A.T. 7 Contagion, která je tu od druhé poloviny 2011 a vůbec celá R.A.T. serie, která je tu už rok.
Tohle mi přijde pouze jako nový skin. A jestli někdo od někoho opisuje, tak to není Mad Catz, ale naopak.

Grafy jsou opět příšerné. To by bylo tak těžké spojit grafy pro oba procesory do jednoho grafu a dát pro každou GK vždy vedle sebe sloupec za i7­-2600K a za i7­-3930K a pro lepší přehlednost zachovat ve všech grafech stejné pořadí GK?
Takhle je to možná pro někoho zajímavé puzzle, ale myslím, že trocha přemýšlení nad tvorbou grafů by výsledky ­"zadarmo­" zpřehlednila.

Llano je Llano.
Llano je pastvina, louka.
S liánou to nemá nic společného ;­-­)
I když někteří ­"odborníci­" důsledně píší Liano nebo dokonce Lliano a šíří tím zmatek.

Minimální FPS by to chtělo přidat a možná také test na lepší desce se Z68. Je pravda, že H61 je k Pentiu tak akorát, ale stejně je pravda, že k i7 se hodí lepší deska.
Když už si autor dal práci s testováním, aby ukázal vliv GK a CPU na výkon, mohli bychom vidět jaký vliv má i lepší čipset.
Každopádně je to konečně zajímavý test, oživení mezi stále stejnými bateriemi testů měřících pouze vliv GK na výkon v jinak nadupané sestavě. Je přece jasné, že ne všichni mají v PC i7.

Vždyť já psal v podstatě to samé, jenom jsem nevěděl, že ArmA2 je i v 64­-bitové verzi, jak jsem psal, pokud se nemýlím. Pokud jde o adresáře tak je to přesně tak, jak jsem psal já i BTK.

Instalační program by měl hru nainstalovat automaticky sám. Adresář program files­ ­(x86­­) je určen pro 32­-bitové programy, a program files pro 64­-bitové. Pokud se nemýlím, tak ArmA 2 je klasická 32­-bitová aplikace a nainstalovat by se tedy měla sama
do program files­ ­(x86­­).

GTX 580. Je to uvedeno v záhlaví každého grafu.

Píšete:
přičemž se tu uplatní ještě čtvrté jádro, které bude využito pro nenáročné úkoly, což přinese snížení spotřeby.
Ovšem mělo to být:
přičemž se tu uplatní ještě páté jádro, které bude využito pro nenáročné úkoly, což přinese snížení spotřeby.

Na monitory se těším, jenom mi uniká, proč je u zprávy obrázek monitoru od HP.

Verze OS je věcí osobní volby, ale podobně jako mohou být problémy se zastaralými zařízení ­(vinou toho, že je jejich výrobci už dávno nepodporují­), dají se v budoucnu očekávat spíše problémy s 32­-bitovými ovladači.
Co je ovšem podstatné je to, že 32­-bitový OS podporuje pouze 4 GB adres a proto nedokáže využít ani 4 GB RAM, protože si cenné adresy rezervuje pro RAM grafické karty a adresy dalších HW komponent.
Podle mého názoru je naopak nesmysl stavět v roce 2011 PC s 32­-bitovým OS.

Jedná se o vynikající skříně, ale Define R2 je už dávno zastaralý model. Aktuální jsou Define R3, Define DX a třeba menší a levnější Core 1000­/3000

Protože na Alfě mají mezi deskami s Z68 jenom jednu levnější, ta by nakonec šla použít také, pokud ta necelá tisícovka hraje roli

Viz můj košík výše. Stačí vyhodit tu HD 6970 a pokud jde o chladič, tak bych vzal ten Coolink Corator na CzC místo toho Scythe Ninja3.