jjh

napište našim europoslancům, kteří hlasovali pro, že s nimi nesouhlasíte ­- jejich seznam v článku máte a žádejte o vysvětlení ­(mám takový pocit,že na to máte podle zákona o informacích právo­). Jejich odpovědi potom zveřejněte... uvidíme, třeba se něco bude dít...

ono nestačí jen aby ta molekula měla rezonančí frekvenci, ale musí se jednat také o polární molekulu ­(nesymetrickou­) čili aby měla ­(jako voda­) magnetické póly a tedy se snažila natočit shodně s vlnou procházejícího mikrovlnného záření. Nepolární molekulu mikrovlnné záření ponechává chladnou ­(doslova­).

mikrovlnná zbraň je naladěna na rezonanční kmitočet molekuly vody. Ta je magneticky nesymetrická a pokud je vystavena mikrovlnám odpovídající délky, tak střídání polarity způsobí že se molekula snaži natočit aby byla v odpovídající poloze. Jelikož se ale polarity střídají tak se vrtí sem a zpět, což způsobí zvýšení teploty. Pokud je ovšem frekvence mimo rezonanční frekvenci molekul vody tak nic takového nezpůsobí, Aby mikrovlnné záření způsobilo ohřev vody, musí mít 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12,24 centimetrů. Tady se ovšem používá frekvence okolo 10GHz, takže ohřev molekul vody nezpůsobí. Aby mohlo jakékoliv záření způsobit např.poškození buněk, musí mít energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky, což mikrovlny nemají. K tomu je zapotřebí aby elm. záření mělo vysokou frekvenci a mikrovlny mají nižší frekvenci ­(delší vlnovou délku­) než např. viditelné světlo. ­(pro porovnání ­- mikrovlny mají vlnovou délku 100milimetrů až 0,3milimetru a světlo 760nanometrů až 390nanometrů. Ionizující záření začína na cca 10 nanometrů a kratších vlnách)