Legální příjem na počítači je možný ­- vámi zmiňovaná výbava by Vám však moc nepomohla. V zásadě jsou dvě varianty. Buď koupit DVB­-S kartu rovnou s čtečkou ­(bývá i jako volitelné rozšíření­), nebo přes Phoenix.
Problémem u PC varianty je většinou problém s případným zápisem na kartu, takže občas ­(cca jednou za rok­) je nutné vložit kartu do sat. příjmače.

Souhlasím, ale jenom částečně. Některé typy aplikací ­(typicky třeba CTI­) jsou stavěné na PC architektuře a tam už se vícejádrové procesory tlačí i do industry segmentu ­(cP ­- compact PCI­).

To je právě otázka. Jednak není rekurze jak rekurze a jednak třeba prohledávání stromu do šířky je paralelizovatelné moc dobře. Ale to je již o skutečném paralelním programování ­- tj. kompletně navrhnout nový algoritmus, který bude skutečně počítat dílčí úkoly paralelně.

Stavový automat nezavrhuji, je to dobrý přístup. S nástupem vícejádrových procesorů ale mají výhodi ti, kdo používají více vláken.

Jenže vícevláknové aplikace nejsou tak napsány jenom kvůli optimalizaci. Např. pro realtime aplikace, které obsluhují více klientů současně je možné napsat buď komplikovaný state­-machine nebo jednoduché obslužné postupy. Druhý případ je určitě přehlednější a jednodušší na údržbu a rozšiřování. Akorát je potřeba vyřešit pár drobných problémů s vícero vlákny.

No právě že v C++ je potřeba ošetřit např. přístup k jedné instanci objektu z dvou paralelních vláken. K tomu není potřeba ani více procesorů, stačí preemptivní mutitasking. Jinak se stane, že volání jedné metody ještě neskončí a někdo zavolá druhou a nalezne objekt v nekonzistentním stavu.

Na jedné straně by se jistě dalo na úrovni kompilátoru ošetřit, aby metody byly skutečně atomické ­(nerozdělitelné­), ale na druhou stranu tím bereme možnost optimalizace programátorovi. Myslím, že v případě C++ je dobře, že to ošetřeno není. U méně efektivních a bezpečnějších jazyků je to naopak vítáno.