Kam kráčíte, notebooky?
27.9.2001, Vít Zatloukal, článek
Počítače urazily od prvních sálových strojů až po dnešní PC (Personal Computer) dlouhou cestu. Ale i když se už pohodlně vejdou na (případně pod) pracovní stůl, stále jsou vázány na jedno místo a nelze je jen tak snadno přenášet, o práci „za pochodu“ ani nemluvě. Řešení tohoto požadavku přinesly až notebooky – přenosné počítače schopné provozu i bez připojení k elektrické síti, napájené pouze z baterií, a tudíž použitelné prakticky kdekoliv...
Počítače urazily od prvních sálových strojů až po dnešní PC (Personal Computer) dlouhou cestu. Ale i když se už pohodlně vejdou na (případně pod) pracovní stůl, stále jsou vázány na jedno místo a nelze je jen tak snadno přenášet, o práci „za pochodu“ ani nemluvě. Řešení tohoto požadavku přinesly až notebooky – přenosné počítače schopné provozu i bez připojení k elektrické síti, napájené pouze z baterií, a tudíž použitelné prakticky kdekoliv.
Monitor vs. LCD displej
Od stolního počítače k notebooku bylo nutné udělat pořádný krok směrem k menším rozměrům a hmotnosti. Vzhledem k velikosti (a koneckonců i hmotnosti) samozřejmě nelze klasický CRT monitor použít jako přenosný. Notebooky proto jako zobrazovací zařízení používají LCD displeje, které jsou na rozdíl od CRT monitorů tenké a lehké. Právě LCD monitory prodělaly v éře notebooků nejmarkantnější pokrok. Od malých černobílých displejů s nízkým kontrastem a jasem, špatnou viditelností ze stran až po dnešní barevné displeje s velkou úhlopříčkou a vynikajícím obrazem srovnatelným se špičkovými monitory.
I přesto mají i nejlepší LCD displeje v jistých směrech drobné nevýhody oproti klasickým monitorům. Nevýhodou LCD displejů je především to, že body, kterými je tvořena jejich obrazová matice mají určitou setrvačnost (tzv. dobu odezvy), po kterou svítí. LCD displeje proto nelze použít pro některé hry. Pro přehrávání videa je doba odezvy kolem 35ms, kterou dnešní LCD displeje disponují, dostatečná. Druhou závažnou nevýhodou LCD displejů je vyšší cena daná náročnější výrobní technologií. I tady se ale situace výrazně zlepšila a ceny LCD displejů se dostaly na přijatelnou úroveň. Naopak velkou výhodou je spotřeba energie, která je u klasických monitorů poměrně vysoká (a to je další, i když druhotný, důvod, proč nelze CRT monitory použít pro mobilní zařízení).
Spotřeba energie
Jednou z důležitých vlastností, na kterou je u notebooků kladen důraz, je spotřeba energie. To je celkem pochopitelné, když si uvědomíme, že notebooky jsou často využívány „v terénu“ a napájeny z baterií, jejichž kapacita je samozřejmě omezená. Současné notebooky vydrží pracovat na bateriích řádově několik hodin (přibližně 3-5 hodin).
Jednotlivé komponenty, které jsou v noteboocích používány, se proto od jejich stolních protějšků liší sníženou spotřebou energie. Asi nejmarkantněji je snaha o úsporu energie vidět u procesorů, které mají ze všech komponent zdaleka nejvyšší spotřebu. Všichni hlavní výrobci mobilních procesorů (Intel, AMD, Transmeta) proto implementují do svých produktů technologie snižující spotřebu energie při napájení z baterií notebooku. Mobilní procesory mají obecně nižší napájecí napětí než jejich PC ekvivalenty a navíc jsou schopny snížit frekvenci a napájecí napětí, pokud je notebook napájen z baterie a výkon procesoru není využit naplno. V případě potřeby pak procesor opět přepne na plný výkon (např. když uživatel spustí náročnější aplikaci). Pokud je notebook připojen přes adaptér do elektrické sítě, procesor pracuje na plný výkon stále, bez ohledu na vytížení.
V ostatních parametrech vývoj mobilních procesorů, s malým zpožděním, v podstatě kopíruje desktop řadu, co se týče technologií, výrobních procesů i frekvencí. Totéž se dá říct i o dalších komponentách jako jsou základní desky, grafické karty, zvukové karty, síťové karty, modemy atd. Novinky se nejprve objevují v desktop segmentu, s krátkým časovým odstupem, který si vyžadují úpravy pro mobilní použití, se s nimi pak setkáváme i v noteboocích.
Integrace
Důležitým trendem vývoje nejen v noteboocích je integrace často používaných komponent na základní desku. To má pro notebooky hned tři důležité výhody – úsporu místa, nižší spotřebu energie a v neposlední řadě i nižší cenu. Na základních deskách se tak běžně setkáváme s integrovanou grafickou i zvukovou kartou, modemem, a často i síťovou kartou. Čím více komponent je integrováno na základní desce, tím je výroba celého systému jednodušší, levnější a spoří místo. To platí jak pro stolní počítače, tak pro notebooky, u kterých má přece jen integrace komponent důležitější přínos.
Multimédia
Stejně jako stolní počítače, brzy i notebooky přestaly být používány pouze k práci, ale stále častěji i k zábavě, což znamenalo nástup multimedií do oblasti notebooků. Pod pojmem „multimediální“ si můžeme představit počítač (nebo notebook) vybavený zvukovou kartou, reproduktory a CD, dnes už spíše DVD mechanikou. Stejně jako u stolních PC se nedílnou součástí drtivé většiny současných notebooků stala zvuková karta (nejčastěji integrovaná na základní desce) a zabudované stereo reproduktory s mikrofonem. Notebook bez CD nebo DVD mechaniky najdete také jen stěží. Prakticky to znamená, že všechny dnes nabízené notebooky vyhovují podmínkám multimediality.
Třídy notebooků
Podle výkonu, vybavení a dalších možností se notebooky dělí do několika volně definovaných kategorií. „Volně definovaných“ znamená, že nejsou určeny přesné hranice, kde která třída začíná a končí. Navíc spolu s rostoucím výkonem a vylepšováním parametrů se hranice posunují, takže notebook, který patřil před rokem do nejvyšší třídy, se dnes nachází uprostřed spektra.
Nejnižší třída notebooků je zaměřena na domácí a méně náročné kancelářské uživatele. Vyznačují se příznivou cenou, za kterou nabízejí přiměřený výkon, běžné vybavení a parametry. Velikost displeje se pohybuje mezi 12 až 13 palci, standardní vybavení představuje CD-ROM mechanika, někdy modem, méně často síťová karta. Samozřejmostí je zvuková karta a reproduktory.
Střední třídu tvoří notebooky určené pro firemní klientelu a náročnější domácí uživatele. Jsou výkonnější, mají větší displeje (13“-14“), bohatší výbavu. Standardem je modem a síťová karta, často DVD mechanika namísto CD-ROM. Výkon je srovnatelný s průměrnými stolními počítači, cena je samozřejmě vyšší.
Nejvyšší třída někdy bývá označována jako „desktop replacement“ (náhrada stolního počítače). Tyto notebooky disponují vysokým výkonem, velkým displejem, širokou výbavou, nízkou hmotností, vyšší odolností. Důraz je kladen na přenositelnost, to znamená nízkou hmotnost a vysokou odolnost. Šasi je často vyrobeno z lehkých odolných slitin, což má příznivý vliv na hmotnost notebooku a ochranu jeho vnitřností při přenášení. Součástí bývá DVD mechanika, případně DVD/CD-RW combo (DVD mechanika a vypalovačka v jednom).
Kvůli menším rozměrům je ovládání notebooků méně pohodlné než jsme zvyklí ze stolních počítačů. Klávesnice je menší, chybí její numerická část, některé funkční klávesy jsou umístěny jinde. Místo myši mívají notebooky jiné polohovací zařízení, např. touchpad (podložku reagující na dotyk) nebo trackball (kuličku, na jejíž otáčení reaguje kurzor). Většina notebooků (u dražších modelů to platí stoprocentně) však má porty umožňující připojit externí klávesnici, myš a monitor. V kanceláři nebo doma si díky tomu uživatel připadá, jako by pracoval na "velkém" počítači. Některé notebooky umožňují pro zobrazování současně použít vlastní LCD displej i výstup na externí monitor. To je výhodné při prezentacích. Přednášející sleduje (a komentuje) svou prezentaci na displeji notebooku, posluchači mají k dispozici velký monitor nebo, v případě většího počtu, projekční plátno s projektorem připojeným k externímu VGA výstupu notebooku.
Většina notebooků je vybavena infračerveným portem určeným pro synchronizaci dat se stolním počítačem, případně jinými zařízeními (PDA, mobil…). Umožňuje také k notebooku připojit tiskárnu, ať už mobilní nebo stolní, pokud tiskárna disponuje infračerveným připojením. Ani v budoucnu nezanikne infračervený port jako komunikační kanál zcela, bude ale vytlačován bezdrátovým síťovým připojením, které nabízí daleko víc možností.
Výrobci, český trh
Sestavit z jednotlivých komponentů stolní počítač není nijak obtížné, stačí k tomu trocha zkušeností. Není proto divu, že počítače dnes "vyrábí" kdekdo, od velkých firem počínaje až po jedince stavějící počítače pro sebe a pro kamarády na koleně. S notebookem to tak jednoduché není. Všechny komponenty je nutné sofistikovaně uložit do malého prostoru, a přitom zajistit jejich dostatečné chlazení. Ani dostupnost jednotlivých komponent v mobilním provedení není zdaleka taková jako pro stolní počítače. To platí zejména pro šasi a LCD displeje, které nelze jen tak koupit a jednotliví výrobci si je zajišťují sami. Notebooky se prostě nedají skládat jako Lego. Proto je výrobců notebooků podstatně méně než výrobců stolních počítačů (můžeme-li za výrobce považovat "garážovou" firmu, která "vyrobí" deset počítačů za měsíc), nenajdete ale mezi nimi žádné trpaslíky.
Většina světových výrobců má své zastoupení i v naší republice. Na výběr je proto i u nás dostatečně velký počet značek notebooků. Za první čtvrtletí se na našem trhu prodalo přibližně deset tisíc notebooků. Nejvíce jich bylo se značkou Compaq, v těsném závěsu se umístili Acer a Dell. V první desítce žebříčku prodejnosti se dále objevily společnosti Hewlett-Packard, Toshiba, Fujitsu Siemens, IBM a Umax.
Jak dál?
Pro mnoho uživatelů se notebook stal nepostradatelnou pomůckou při jejich práci. A takových uživatelů bude nadále přibývat. Zpočátku to budou (dnes už jsou) vrcholoví manažeři, obchodníci, kteří hodně cestují, postupně budou notebooky nahrazovat stolní počítače i na dalších pozicích. Velkou výhodou notebooku pro uživatele, kteří pracují na více místech (hodně cestují nebo si berou práci domů) je to, že mají svá data stále u sebe, aniž by se museli starat o jejich synchronizaci a ujišťovat se o jejich aktuálnosti. Jeden z jejich nejdůležitějších pracovních nástrojů je stále s nimi.
Přenositelnost a snadná použitelnost kdekoliv, to je směr, kterým se notebooky ubírají a budou ubírat i nadále. Zmenšovat rozměry už moc nelze, ty jsou dány velikostí displeje, snad jen tloušťka se dočká menší diety. Stejně tak hmotnost nelze v dohledné době výrazněji redukovat. Někdy v budoucnu se notebooky možná stanou tenkými jako list papíru a lehké jako peříčko (byly by to ještě notebooky?), ale to je hudba daleké budoucnosti. V nejbližším horizontu by se měla zvýšit výdrž notebooků při práci na baterie, aby bylo možné notebook používat celý den a přes noc jej dobít. Zjednodušovat se bude i použití notebooků, hlavně co se týká připojení do sítě. Už dnes jsou některé modely vybavovány bezdrátovými síťovými kartami, takže odpadá nutnost připojovat notebook k síti kabelem, který na potřebném místě často není k dispozici. Podmínkou je samozřejmě rozšíření bezdrátových sítí, pak bude stačit jen zapnout notebook a bezdrátové připojení k síti proběhne automatiky. A možná se dočkáme i toho, že s notebookem se budeme moci připojit k internetu kdekoliv - v autě, v hotelu, na pláži, v lese. Notebooky se stanou užitečnými pomocníky pro získávání informací, práci i zábavu. Jen aby se naopak člověk nestal otrokem svého notebooku, bez něhož si nebude schopen ani zavázat tkaničky:-).
Monitor vs. LCD displej
Od stolního počítače k notebooku bylo nutné udělat pořádný krok směrem k menším rozměrům a hmotnosti. Vzhledem k velikosti (a koneckonců i hmotnosti) samozřejmě nelze klasický CRT monitor použít jako přenosný. Notebooky proto jako zobrazovací zařízení používají LCD displeje, které jsou na rozdíl od CRT monitorů tenké a lehké. Právě LCD monitory prodělaly v éře notebooků nejmarkantnější pokrok. Od malých černobílých displejů s nízkým kontrastem a jasem, špatnou viditelností ze stran až po dnešní barevné displeje s velkou úhlopříčkou a vynikajícím obrazem srovnatelným se špičkovými monitory.
I přesto mají i nejlepší LCD displeje v jistých směrech drobné nevýhody oproti klasickým monitorům. Nevýhodou LCD displejů je především to, že body, kterými je tvořena jejich obrazová matice mají určitou setrvačnost (tzv. dobu odezvy), po kterou svítí. LCD displeje proto nelze použít pro některé hry. Pro přehrávání videa je doba odezvy kolem 35ms, kterou dnešní LCD displeje disponují, dostatečná. Druhou závažnou nevýhodou LCD displejů je vyšší cena daná náročnější výrobní technologií. I tady se ale situace výrazně zlepšila a ceny LCD displejů se dostaly na přijatelnou úroveň. Naopak velkou výhodou je spotřeba energie, která je u klasických monitorů poměrně vysoká (a to je další, i když druhotný, důvod, proč nelze CRT monitory použít pro mobilní zařízení).
Spotřeba energie
Jednou z důležitých vlastností, na kterou je u notebooků kladen důraz, je spotřeba energie. To je celkem pochopitelné, když si uvědomíme, že notebooky jsou často využívány „v terénu“ a napájeny z baterií, jejichž kapacita je samozřejmě omezená. Současné notebooky vydrží pracovat na bateriích řádově několik hodin (přibližně 3-5 hodin).
Jednotlivé komponenty, které jsou v noteboocích používány, se proto od jejich stolních protějšků liší sníženou spotřebou energie. Asi nejmarkantněji je snaha o úsporu energie vidět u procesorů, které mají ze všech komponent zdaleka nejvyšší spotřebu. Všichni hlavní výrobci mobilních procesorů (Intel, AMD, Transmeta) proto implementují do svých produktů technologie snižující spotřebu energie při napájení z baterií notebooku. Mobilní procesory mají obecně nižší napájecí napětí než jejich PC ekvivalenty a navíc jsou schopny snížit frekvenci a napájecí napětí, pokud je notebook napájen z baterie a výkon procesoru není využit naplno. V případě potřeby pak procesor opět přepne na plný výkon (např. když uživatel spustí náročnější aplikaci). Pokud je notebook připojen přes adaptér do elektrické sítě, procesor pracuje na plný výkon stále, bez ohledu na vytížení.
V ostatních parametrech vývoj mobilních procesorů, s malým zpožděním, v podstatě kopíruje desktop řadu, co se týče technologií, výrobních procesů i frekvencí. Totéž se dá říct i o dalších komponentách jako jsou základní desky, grafické karty, zvukové karty, síťové karty, modemy atd. Novinky se nejprve objevují v desktop segmentu, s krátkým časovým odstupem, který si vyžadují úpravy pro mobilní použití, se s nimi pak setkáváme i v noteboocích.
Integrace
Důležitým trendem vývoje nejen v noteboocích je integrace často používaných komponent na základní desku. To má pro notebooky hned tři důležité výhody – úsporu místa, nižší spotřebu energie a v neposlední řadě i nižší cenu. Na základních deskách se tak běžně setkáváme s integrovanou grafickou i zvukovou kartou, modemem, a často i síťovou kartou. Čím více komponent je integrováno na základní desce, tím je výroba celého systému jednodušší, levnější a spoří místo. To platí jak pro stolní počítače, tak pro notebooky, u kterých má přece jen integrace komponent důležitější přínos.
Multimédia
Stejně jako stolní počítače, brzy i notebooky přestaly být používány pouze k práci, ale stále častěji i k zábavě, což znamenalo nástup multimedií do oblasti notebooků. Pod pojmem „multimediální“ si můžeme představit počítač (nebo notebook) vybavený zvukovou kartou, reproduktory a CD, dnes už spíše DVD mechanikou. Stejně jako u stolních PC se nedílnou součástí drtivé většiny současných notebooků stala zvuková karta (nejčastěji integrovaná na základní desce) a zabudované stereo reproduktory s mikrofonem. Notebook bez CD nebo DVD mechaniky najdete také jen stěží. Prakticky to znamená, že všechny dnes nabízené notebooky vyhovují podmínkám multimediality.
Třídy notebooků
Podle výkonu, vybavení a dalších možností se notebooky dělí do několika volně definovaných kategorií. „Volně definovaných“ znamená, že nejsou určeny přesné hranice, kde která třída začíná a končí. Navíc spolu s rostoucím výkonem a vylepšováním parametrů se hranice posunují, takže notebook, který patřil před rokem do nejvyšší třídy, se dnes nachází uprostřed spektra.
Nejnižší třída notebooků je zaměřena na domácí a méně náročné kancelářské uživatele. Vyznačují se příznivou cenou, za kterou nabízejí přiměřený výkon, běžné vybavení a parametry. Velikost displeje se pohybuje mezi 12 až 13 palci, standardní vybavení představuje CD-ROM mechanika, někdy modem, méně často síťová karta. Samozřejmostí je zvuková karta a reproduktory.
Střední třídu tvoří notebooky určené pro firemní klientelu a náročnější domácí uživatele. Jsou výkonnější, mají větší displeje (13“-14“), bohatší výbavu. Standardem je modem a síťová karta, často DVD mechanika namísto CD-ROM. Výkon je srovnatelný s průměrnými stolními počítači, cena je samozřejmě vyšší.
Nejvyšší třída někdy bývá označována jako „desktop replacement“ (náhrada stolního počítače). Tyto notebooky disponují vysokým výkonem, velkým displejem, širokou výbavou, nízkou hmotností, vyšší odolností. Důraz je kladen na přenositelnost, to znamená nízkou hmotnost a vysokou odolnost. Šasi je často vyrobeno z lehkých odolných slitin, což má příznivý vliv na hmotnost notebooku a ochranu jeho vnitřností při přenášení. Součástí bývá DVD mechanika, případně DVD/CD-RW combo (DVD mechanika a vypalovačka v jednom).
Kvůli menším rozměrům je ovládání notebooků méně pohodlné než jsme zvyklí ze stolních počítačů. Klávesnice je menší, chybí její numerická část, některé funkční klávesy jsou umístěny jinde. Místo myši mívají notebooky jiné polohovací zařízení, např. touchpad (podložku reagující na dotyk) nebo trackball (kuličku, na jejíž otáčení reaguje kurzor). Většina notebooků (u dražších modelů to platí stoprocentně) však má porty umožňující připojit externí klávesnici, myš a monitor. V kanceláři nebo doma si díky tomu uživatel připadá, jako by pracoval na "velkém" počítači. Některé notebooky umožňují pro zobrazování současně použít vlastní LCD displej i výstup na externí monitor. To je výhodné při prezentacích. Přednášející sleduje (a komentuje) svou prezentaci na displeji notebooku, posluchači mají k dispozici velký monitor nebo, v případě většího počtu, projekční plátno s projektorem připojeným k externímu VGA výstupu notebooku.
Většina notebooků je vybavena infračerveným portem určeným pro synchronizaci dat se stolním počítačem, případně jinými zařízeními (PDA, mobil…). Umožňuje také k notebooku připojit tiskárnu, ať už mobilní nebo stolní, pokud tiskárna disponuje infračerveným připojením. Ani v budoucnu nezanikne infračervený port jako komunikační kanál zcela, bude ale vytlačován bezdrátovým síťovým připojením, které nabízí daleko víc možností.
Výrobci, český trh
Sestavit z jednotlivých komponentů stolní počítač není nijak obtížné, stačí k tomu trocha zkušeností. Není proto divu, že počítače dnes "vyrábí" kdekdo, od velkých firem počínaje až po jedince stavějící počítače pro sebe a pro kamarády na koleně. S notebookem to tak jednoduché není. Všechny komponenty je nutné sofistikovaně uložit do malého prostoru, a přitom zajistit jejich dostatečné chlazení. Ani dostupnost jednotlivých komponent v mobilním provedení není zdaleka taková jako pro stolní počítače. To platí zejména pro šasi a LCD displeje, které nelze jen tak koupit a jednotliví výrobci si je zajišťují sami. Notebooky se prostě nedají skládat jako Lego. Proto je výrobců notebooků podstatně méně než výrobců stolních počítačů (můžeme-li za výrobce považovat "garážovou" firmu, která "vyrobí" deset počítačů za měsíc), nenajdete ale mezi nimi žádné trpaslíky.
Většina světových výrobců má své zastoupení i v naší republice. Na výběr je proto i u nás dostatečně velký počet značek notebooků. Za první čtvrtletí se na našem trhu prodalo přibližně deset tisíc notebooků. Nejvíce jich bylo se značkou Compaq, v těsném závěsu se umístili Acer a Dell. V první desítce žebříčku prodejnosti se dále objevily společnosti Hewlett-Packard, Toshiba, Fujitsu Siemens, IBM a Umax.
Jak dál?
Pro mnoho uživatelů se notebook stal nepostradatelnou pomůckou při jejich práci. A takových uživatelů bude nadále přibývat. Zpočátku to budou (dnes už jsou) vrcholoví manažeři, obchodníci, kteří hodně cestují, postupně budou notebooky nahrazovat stolní počítače i na dalších pozicích. Velkou výhodou notebooku pro uživatele, kteří pracují na více místech (hodně cestují nebo si berou práci domů) je to, že mají svá data stále u sebe, aniž by se museli starat o jejich synchronizaci a ujišťovat se o jejich aktuálnosti. Jeden z jejich nejdůležitějších pracovních nástrojů je stále s nimi.
Přenositelnost a snadná použitelnost kdekoliv, to je směr, kterým se notebooky ubírají a budou ubírat i nadále. Zmenšovat rozměry už moc nelze, ty jsou dány velikostí displeje, snad jen tloušťka se dočká menší diety. Stejně tak hmotnost nelze v dohledné době výrazněji redukovat. Někdy v budoucnu se notebooky možná stanou tenkými jako list papíru a lehké jako peříčko (byly by to ještě notebooky?), ale to je hudba daleké budoucnosti. V nejbližším horizontu by se měla zvýšit výdrž notebooků při práci na baterie, aby bylo možné notebook používat celý den a přes noc jej dobít. Zjednodušovat se bude i použití notebooků, hlavně co se týká připojení do sítě. Už dnes jsou některé modely vybavovány bezdrátovými síťovými kartami, takže odpadá nutnost připojovat notebook k síti kabelem, který na potřebném místě často není k dispozici. Podmínkou je samozřejmě rozšíření bezdrátových sítí, pak bude stačit jen zapnout notebook a bezdrátové připojení k síti proběhne automatiky. A možná se dočkáme i toho, že s notebookem se budeme moci připojit k internetu kdekoliv - v autě, v hotelu, na pláži, v lese. Notebooky se stanou užitečnými pomocníky pro získávání informací, práci i zábavu. Jen aby se naopak člověk nestal otrokem svého notebooku, bez něhož si nebude schopen ani zavázat tkaničky:-).
