Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Kanada vycouvala z vývoje teleskopu WFIRST, velice důležitého partnera JWST

1.6.2018, Jan Vítek, aktualita
Kanada vycouvala z vývoje teleskopu WFIRST, velice důležitého partnera JWST
Mezi nové nadějné vesmírné teleskopy rozhodně nepatří pouze JWST, na nějž si bohužel počkáme alespoň do roku 2020. Je tu také WFIRST, který se také zaměří na některé z největších záhad dnešní astronomie. Jak si ten aktuálně stojí? 
Naposledy jsme informovali, že NASA hledá cesty, jak na vývoji teleskopu WFIRST ušetřit a snížit náklady alespoň o 400 milionů dolarů. Jde přitom o zařízení, které by mohlo přinést odpovědi na nejožehavější otázky točící se kolem temné hmoty a temné energie, přičemž v jeho schopnostech má být pozorování velice vzdálených galaxií z doby pouze 500 milionů let před velkým třeskem nebo i ještě starších. 
 
 
Letošního 23. května přišla dobrá zpráva, že NASA, pod jejímž vedením WFIRST vzniká, zadala firmě Ball Aerospace and Technologies Corporation výrobu hlavního nástroje teleskopu, což je Wide Field Instrument (WFI), ovšem necelý týden poté následovala naopak špatná zpráva, že z důvodu nedostatku financí se z projektu stahuje Kanadská vesmírná agentura. 
 
WFIRST bude sledovat vesmír pomocí svého 2,4 metrů velkého zrcadla, a to v infračerveném spektru. JWST má přitom celkový průměr svých šestihranných segmentů 6,5 metrů a sledovat bude vesmír také v infračerveném spektru, takže proč je vůbec potřeba mít ve vesmíru další teleskop krom očividné možnosti sledovat více cílů najednou? 
 
Jde především o úhel pohledu, a to ne v přeneseném významu. JWST dokáže sledovat cíle ve velkém detailu, ale jeho zorné pole je velice úzké. U WFIRST je to naopak, takže ten může sledovat mnohem větší části oblohy, rychleji vyhledávat zajímavé cíle a tvořit databázi jak exoplanet v naší galaxii, tak objektů raného vesmíru. To právě bude mít za úkol zmíněný nástroj WFI. A že zmiňujeme exoplanety, nepůjde už o nepřímé pozorování tranzitivní či jinou metodou, ale právě o přímé pozorování. K tomu WFIRST ponese koronograf, který dokáže zastínit hvězdu, aby u ní byly pozorovatelné případné velké planety, jako jsou plynní či ledoví obři. 
 
 
A abychom měli nějaké konkrétní porovnání. WFIRST dokáže pouze dvěma snímky zachytit to samé, co se Hubbleovým dalekohledem musí nasnímat celkem 432krát, jak ukazuje přiložený gif. Není divu, že samotná American Astronomical Society se dříve důrazně vyjádřila proti úvahám o zrušení celého projektu WFIRST.
 
WFIRST a JWST tak mají ve skutečnosti spolupracovat. První z nich může hledat zajímavé objekty a druhý z nich poslouží k jejich podrobnému sledování, a právě proto je důležité dostat do vesmíru obě zařízení. WFIRST by měl za dobu své mise poskytnout pohled až na miliardu galaxií a nalézt přes 2500 exoplanet, což by počet těch známých přibližně zdvojnásobilo. Do té doby však začne úřadovat TESS, takže počet potvrzených exoplanet asi ještě před tím prudce poroste. 
 
WFIRST je nyní však opět v ohrožení kvůli rozhodnutí Kanaďanů z projektu vycouvat. Ti se přitom výrazně podílejí na vývoji JWST a do WFIRST zatím investovali přes 3 miliony dolarů, což z hlediska vesmírných programů není mnoho. NASA ale od kanadské agentury chtěla závazek, že ta bude ochotna do projektu v příštích 10 letech vložit dalších 100 milionů dolarů, což ředitel Gilles Leclerc odmítl. Potvrdil, že jde čistě o otázku financí: "Je to tak jednoduché a tak smutné", takže je vidět, že samotní Kanaďané z vědecké komunity z toho vůbec nejsou nadšeni. 
 
Leclerc také uvedl, že opětovný vstup Kanady do projektu WFIRST je velice nepravděpodobný. Nicméně Američané snad budou schopni jej utáhnout sami už jen proto, že finanční podíl Kanady byl v celém 3,2miliardovém projektu minoritní. Pokud by ale Donald Trump prosadil svou, WFIRST by byl už dříve zrušen. Jeho rozhodnutí totiž zvrátil Kongres, který WFIRST vrátil do rozpočtu NASA pro příští rok.