Kdo přijde první s 1GHz?
3.12.1999, Jindřich Šaršon, zpráva
Bude to Intel nebo AMD? Jaké mají šance?
Nikým nevyhlášená válka v rychlosti frekvence procesoru je v plném proudu. Cíl – pokořit jako první magickou hranici 1GHz. Mnozí si určitě řeknou, že se to AMD již před nějakou dobou podařilo. Ovšem s pomocí ne úplně čistého řešení – přetaktováním a chlazením výkonným chladičem od firmy Kryotech.
Většině odborníků je jasné, že výsledky této “bitvy” nebudou příliš seriózní – frekvence procesoru zas tak moc o výkonu počítače nevypovídá. Například ve svém počítači doma mám procesor 486 přetaktovaný na 200MHz (ano, opravdu to jde), kamarádův AMD-K6 na kolejích, který také běží na 200MHz, je ovšem několikanásobně rychlejší. Stejně tak je Athlon ve většině testů o několik procent rychlejší než Coppermine (viz například zde). Jenže vysvětlete to běžnému uživateli. Již vidím ty bombastické reklamy, hlásající “Jsme nejlepší a nejskvělejší a jediní s 1GHz!”. Lidé jsou chytlaví na kulatá čísla – stejně tak bylo zajímavé překonání hranice 100MHz, proto budou někteří tak bouřlivě oslavovat rok 2000. Ale dost meditování nad seriózností této “soutěže”, pojďme se podívat, jaké jsou šance v jednotlivých táborech.
V posledních měsících se AMD i Intel předbíhají v uvádění procesorů, které běží vždy na o kousek vyšší frekvenci než nejrychlejší model konkurence. Ještě minulý týden vedl Intel se 733MHz Pentium III, ovšem toto pondělí ho AMD předehnala s 750MHz Athlonem. Tento nový Athlon je také zajímavý tím, že se jedná o první procesor od AMD vyrábění 0.18 mikronovou technologií. Přejít na 0,18 mikronů bylo v podstatě jediné možné řešení, jak do budoucna umožnit zvyšování rychlosti, protože pro 0,25 je 700MHz v podstatě strop. V tom byl Intel trochu napřed, 0,18 mikronovou technologií jsou vyráběny všechny procesory řady Coppermine.
Firma AMD oznámila, že 800MHz čipy budou v prodeji v prvním čtvrtletí roku 2000 (prakticky již lezou z tovární linky), na 900MHz verzi se intenzivně pracuje. Co se týče 1GHz Athlonu, nejsou plány AMD až tak konkrétní. Měl by se ale objevit v druhé polovině roku 2000.
Intel je v trochu jiné situaci, má v zásobě hned dvě zbraně. První z nich je samozřejmě Coppermine, který v příštím roce postupně zrychlí na 800MHz, 866MHz a 933MHz. Ovšem vývojáři Intelu samozřejmě 1GHz verzi nevylučují, konkrétnější údaje si však nechávají pro sebe. Druhá ze zbraní a řekl bych že dost silného kalibru je tolik slibovaný a již několikrát odložený procesor Merced (Willamette), o kterém jste si na SHW mohli přečíst již několik článků. Ten by měl být podle posledních zpráv uveden na 1GHz nebo i rychlejším kmitočtu. Jeho výkon by však byl ve srovnání s IA-32 procesory několikrát vyšší (samozřejmě při použití nativních aplikací), takže by pak by byla frekvence stejně nedůležitá jako u mé 486 a kamarádové K6. Willamette by se měl objevit někdy v polovině příštího roku, bude asi také záležet na tom, jaký bude hlad po rychlém, ale patřičně drahém procesoru.
Je téměř jisté, že příští rok někdo tuto bitvu o prolomení 1GHz bariéry vyhraje. Ovšem výsledek bude mít hlavní přínos pro oddělení marketingu vítězné firmy, která toho určitě patřičně využije. Pro nás běžné uživatele stojící rovnýma nohama na zemi to pak může znamenat zlevnění současných špičkových (okolo 700MHz) a tím pádem dosti drahých high-end procesorů.
Většině odborníků je jasné, že výsledky této “bitvy” nebudou příliš seriózní – frekvence procesoru zas tak moc o výkonu počítače nevypovídá. Například ve svém počítači doma mám procesor 486 přetaktovaný na 200MHz (ano, opravdu to jde), kamarádův AMD-K6 na kolejích, který také běží na 200MHz, je ovšem několikanásobně rychlejší. Stejně tak je Athlon ve většině testů o několik procent rychlejší než Coppermine (viz například zde). Jenže vysvětlete to běžnému uživateli. Již vidím ty bombastické reklamy, hlásající “Jsme nejlepší a nejskvělejší a jediní s 1GHz!”. Lidé jsou chytlaví na kulatá čísla – stejně tak bylo zajímavé překonání hranice 100MHz, proto budou někteří tak bouřlivě oslavovat rok 2000. Ale dost meditování nad seriózností této “soutěže”, pojďme se podívat, jaké jsou šance v jednotlivých táborech.
V posledních měsících se AMD i Intel předbíhají v uvádění procesorů, které běží vždy na o kousek vyšší frekvenci než nejrychlejší model konkurence. Ještě minulý týden vedl Intel se 733MHz Pentium III, ovšem toto pondělí ho AMD předehnala s 750MHz Athlonem. Tento nový Athlon je také zajímavý tím, že se jedná o první procesor od AMD vyrábění 0.18 mikronovou technologií. Přejít na 0,18 mikronů bylo v podstatě jediné možné řešení, jak do budoucna umožnit zvyšování rychlosti, protože pro 0,25 je 700MHz v podstatě strop. V tom byl Intel trochu napřed, 0,18 mikronovou technologií jsou vyráběny všechny procesory řady Coppermine.
Firma AMD oznámila, že 800MHz čipy budou v prodeji v prvním čtvrtletí roku 2000 (prakticky již lezou z tovární linky), na 900MHz verzi se intenzivně pracuje. Co se týče 1GHz Athlonu, nejsou plány AMD až tak konkrétní. Měl by se ale objevit v druhé polovině roku 2000.
Intel je v trochu jiné situaci, má v zásobě hned dvě zbraně. První z nich je samozřejmě Coppermine, který v příštím roce postupně zrychlí na 800MHz, 866MHz a 933MHz. Ovšem vývojáři Intelu samozřejmě 1GHz verzi nevylučují, konkrétnější údaje si však nechávají pro sebe. Druhá ze zbraní a řekl bych že dost silného kalibru je tolik slibovaný a již několikrát odložený procesor Merced (Willamette), o kterém jste si na SHW mohli přečíst již několik článků. Ten by měl být podle posledních zpráv uveden na 1GHz nebo i rychlejším kmitočtu. Jeho výkon by však byl ve srovnání s IA-32 procesory několikrát vyšší (samozřejmě při použití nativních aplikací), takže by pak by byla frekvence stejně nedůležitá jako u mé 486 a kamarádové K6. Willamette by se měl objevit někdy v polovině příštího roku, bude asi také záležet na tom, jaký bude hlad po rychlém, ale patřičně drahém procesoru.
Je téměř jisté, že příští rok někdo tuto bitvu o prolomení 1GHz bariéry vyhraje. Ovšem výsledek bude mít hlavní přínos pro oddělení marketingu vítězné firmy, která toho určitě patřičně využije. Pro nás běžné uživatele stojící rovnýma nohama na zemi to pak může znamenat zlevnění současných špičkových (okolo 700MHz) a tím pádem dosti drahých high-end procesorů.
