Kdy může startovat Artemis I a na čem to závisí?

Odklad mise Artemis I by snad neměl být dlouhý, takže se můžeme reálně dočkat startu během tohoto léta, kdy se poprvé po desítkách let podívá loď schopná nést lidi až k Měsíci. Problémy, které se objevily během testu Wet Dress Rehearsal, jsme popsali už ve starším článku a nyní se jim věnovat nebudeme. Půjde čistě o to, kdy může Artemis I startovat, respektive kdy k tomu nastane vhodná příležitost vzhledem k poloze Měsíce a na čem to závisí. 

 

 

Pokud tedy budeme předpokládat, že SLS mise Artemis I je v bezvadném stavu a připravena na start, můžeme se tímto přesunout spíše až do července, kdy by raketa mohla být přichystána nejdříve. V takovém případě se otevře do konce roku celkem šest možných termínů, čili zhruba každý měsíc jeden trvající asi dva týdny. Proč ale nemůže Artemis I startovat kdykoliv? 

 

Závisí to především na poloze Měsíce na oběžné dráze kolem Země, který v případě Artemis I musí být ve vhodné pozici tak, aby bylo možné loď navést na potřebnou oběžnou dráhu (Distant Retrograde Orbit). Jde o orbitu, při níž bude loď Orion obíhat Měsíc proti směru jeho otáčení ve vzdálenosti asi 70 tisíc kilometrů. Budoucí verze SLS, respektive jejich druhé stupně zvané Exploration Upper Stage (EUS), však už budou výkonnější a umožní startovat téměř kdykoliv. 

 

 

Další podmínka je, aby se Orion neocitl ve stínu Země či Měsíce na déle než 90 minut, což je zase problém zásobování energií a výdrže baterií i udržování potřebné teploty. I kvůli tomu bylo třeba umazat řadu možných termínů. 

 

Zatřetí musí být vybráno datum umožňující navést Orion na trajektorii, která dovolí přistání do Pacifiku technikou "skip entry", již chce NASA v případě Orionu či kterékoliv jiné lodi určené pro lidskou posádku využít vůbec poprvé. Jde přitom o využití jevu, který astronauty v éře Apolla či Gemini spíše děsil a je to konkrétně odraz o atmosféru. 

 

 

Loď se tak otře o vrchní část atmosféry, díky čemuž si poskočí o několik tisíc kilometrů dále, než do atmosféry skutečně spadne. Přitom je možné pomocí vhodného natočení lodi s vysokou přesností určit, do jaké dálky se odrazí, což umožní přesné přistání s jen malým ohledem na to, kdy loď dorazí na letu od Měsíce a kdy a kde se poprvé setká s atmosférou. Navíc má být tato technika i celkově šetrnější, což pocítí zvláště astronauti na palubě. 

 

Nakonec jde o to, aby loď přistávala za dne, čili aby bylo její nalezení a vyzvednutí celkově jednodušší. 

Reálně tak může Artemis I startovat nejdříve mezi 26. červencem a 10. srpnem, kdy nastane celkem 13 okének s výjimkou prvního, druhého a šestého srpna. Dále to je 23. srpen až 6.září a podobný stylem až do konce roku, viz NASA.