Kepler objevil další dvě stovky exoplanet

To samozřejmě neznamená, že jde automaticky o planety plné vody v kapalném stavu, ale jde o to, že mají mít podobné proporce jako Země a nachází se v tzv. obyvatelném pásmu u své hvězdy. Čili teoreticky na nich tekutá voda může existovat. 

 

 

Díky tomu se navyšuje počet kandidátů na planety objevených teleskopem Kepler na 4034, přičemž 2335 z toho už bylo potvrzeno následujícím pozorováním. Co se týče planet o proporcích Země, těch už známe celkem 50 a z toho je 30 potvrzených. První obrázek ukazuje jaké nalezené exoplanety jsou s ohledem na velikost a oběžnou dráhu, respektive její dobu.

 

Ukazuje se, že většina nalezených planet má oběžnou dráhu mnohem kratší než je náš rok, ale to vyplývá z podstaty toho, jakým způsobem Kepler planety hledá. Jde o tranzitní metodu, kdy se sleduje přechod planety před její hvězdou, čili sledují se náhlé poklesy v jejím jasu. Je tak jasné, že takto se nejlépe hledají planety, jež obíhají kolem své hvězdy blízko, a mají tak krátký rok. Je tu ale i mnoho chladných plynných obrů podobných našemu Jupiteru nebo velkých planet typu Neptun. 

 

A co se týče oblasti označené jako Frontier, ta je vyhrazena budoucím programům pro hledání exoplanet, jež mají přinést objevy malých světů s delší dobou oběhu. 

 

 

deset nových exoplanet v obyvatelném pásmu (zvýrazněné žlutě) 

 

Rozšiřující se katalog se tak stává stále podstatnějším nástrojem, díky němuž budeme moci odpovědět na otázku ohledně počtu planet v naší galaxii, které se podobají Zemi. A právě Kepler se na tom bude značně podílet, však právě ten má na svědomí čtyři pětiny objevených exoplanet. Jeho primární mise přitom už skončila v roce 2013 a nyní stále probíhá rozšířená mise K2. 

A co konkrétního bylo aktuálně objeveno? Například tu máme KOI 7711 (Kepler Object of Interest), která má průměr 1,3x větší než Země a obíhá ve vzdálenosti, díky níž na ni dopadá zhruba stejně intenzivní světlo. 

 

Výzkumníci také názorně ukázali proces vzniku planet, při němž se rozhoduje, zda půjde ve výsledku o malé Neptuny, nebo Superzemě. Nejdříve se vytvoří kamenné jádro protoplanety, které pak přitahuje ze svého okolí vodík a helium. Pokud si tyto plyny dokáže udržet, výsledkem je větší planeta podobná Neptunu, ale pokud o ně vlivem záření své hvězdy přijde, zrodí se kamenitá planeta. 

Budoucí projekty pro hledání cizích světů budou spoléhat na nový satelit NASA, a to TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), který poletí do vesmíru už v příštím roce. Ten naváže na nálezy Kepleru dalším sledováním nadějných kandidátů. Za rok má také už startovat JWST, který už bude sloužit i ke studiu atmosfér vzdálených planet, a to také s využitím tranzitní metody a světla jejich hvězd. 

Zdroj: Space.com