Ještě by Intel mohl trochu prošťouchnout tu dominanci CUDA ve výpočetním segmentu (např. CFD). Těch 16 GB by bylo na CFD, a ještě za ty peníze, fakt pěkných. A v OpenCL to ještě nějak jde. Ale stejně má CUDA naprostou dominanci a pak v ne-CFD, obyčejném FEM (třeba Ansys APDL) prostě Intel HW výpočty na GPU nepojede. :/
Odpovědět0 0
Dělám požárního inženýra v Austrálii a na Novém Zélandu a problematiku požáru elektromobilů řešíme v podstatě denně a drtivá většina odborných konferencí se týká neviditelného plamene vodíku a požárů elektrických koloběžek, bateriových úložišť energie v domech a elektromobilů.
Problém u elektromobilů není, jak často hoří. Naopak, běžné spalováky hoří mnohem častěji. Problém ale je, že ten požár je prakticky neuhasitelný v krátké době. Hasiči už mají dokonce postupy, kdy taková auta hodí do kontejneru s vodou. A zatímco požár běžného spalovacího automobilu lokalizuje (tzn. zajistí, aby se nešířil) už běžné stabilní hasicí zařízení na vodovodním řadu (které se v AU a NZ dělá i v rodinných domech), tak na elektromobil tohle často nestačí. Jako, existují už i respiratory detectors, které jsou kalibrovány na plyny, které se uvolňují u thermal runaway, které dají informaci nabíjecímu zařízení a okamžitě odpojí baterie. Ale tohle nefunguje vždy a neřeší to problém, kdy baterie zahoří v důsledku požáru někde jinde v autě.
Tohle ještě bude velký challenge. Spalovák vám s sebou většinou nevezme celý barák se sprinklery, elektromobil ano.
Problém u elektromobilů není, jak často hoří. Naopak, běžné spalováky hoří mnohem častěji. Problém ale je, že ten požár je prakticky neuhasitelný v krátké době. Hasiči už mají dokonce postupy, kdy taková auta hodí do kontejneru s vodou. A zatímco požár běžného spalovacího automobilu lokalizuje (tzn. zajistí, aby se nešířil) už běžné stabilní hasicí zařízení na vodovodním řadu (které se v AU a NZ dělá i v rodinných domech), tak na elektromobil tohle často nestačí. Jako, existují už i respiratory detectors, které jsou kalibrovány na plyny, které se uvolňují u thermal runaway, které dají informaci nabíjecímu zařízení a okamžitě odpojí baterie. Ale tohle nefunguje vždy a neřeší to problém, kdy baterie zahoří v důsledku požáru někde jinde v autě.
Tohle ještě bude velký challenge. Spalovák vám s sebou většinou nevezme celý barák se sprinklery, elektromobil ano.
Odpovědět1 0
Tyjo, z procesorů se nám postupně stávají grafické čipy, ne? :D
Odpovědět4 0
Já ale nepsal nic o tom, že by to nikoho nenapadlo, ale že s tím nikdo nepřišel (že to nerealizoval a že se to nedělá jako běžný standard u takovýchto farem). ...ale uznávám, že jsem se nešťastně vyjádřil – měl jsem spíš říct, proč to není běžné (samozřejmě výjimky jsou, to je mi jasné). Asi podobně jako s využitím zbytkového (odpadního) tepla z jaderných elektráren – o jeho využití se mluví už asi 50 let, no a v Česku se to realizovalo letos/loni.
Odpovědět0 0
Tak ono by to nemuselo být ani tak hloupé, kdyby se odpadní teplo nějak využívalo. Je zajímavé, že s tímhle ještě nikdo nepřišel. Přitom spotřeba téhle elektroniky není v podstatě nic jiného než teplo generované elektrickým přímotopem. Problém je, že toho tepla je sice dost, ale teploty je celkem málo, takže by to muselo být nějak decentralizované.
Odpovědět0 0
Mě by zajímal výkon v inženýrských aplikacích, kde je výkon silně limitován přesuny dat mezi CPU a RAM (např. některé simulace v Ansys nebo FDS). Tam pak musí být výkon úplně brutální, pokud se vejde simulace do 3D cache procesoru.
Odpovědět4 0
Nezaměňujete kauzalitu? Spotřeba neudává výkon (maximálně efektivitu), ale frekvence je jedním z parametrů výkonu. A frekvence je limitována spotřebou, ne naopak. Stejně tak je frekvence limitována teplotou, ne naopak (a výkon může být, pokud teda dochází k throttlingu).
Tzn., jestliže autor konstatuje, že při testu měl procesor o 10 % vyšší takty, měl by mít při minimálně stejném IPC o 10 % vyšší výkon, nehledě na spotřebu (pokud tedy opravdu nedochází k nějakému tepelnému throttlingu nebo něčemu). Vaše úvaha by platila, kdyby autor nezmínil explicitně frekvence, při kterých to běželo, tedy že to nebylo seškrceno spotřebou.
Tzn., jestliže autor konstatuje, že při testu měl procesor o 10 % vyšší takty, měl by mít při minimálně stejném IPC o 10 % vyšší výkon, nehledě na spotřebu (pokud tedy opravdu nedochází k nějakému tepelnému throttlingu nebo něčemu). Vaše úvaha by platila, kdyby autor nezmínil explicitně frekvence, při kterých to běželo, tedy že to nebylo seškrceno spotřebou.
Odpovědět0 2
Ty 3 ns jsou nic - to může klidně způsobit i změna teploty v pokoji o pár stupňů.
Odpovědět1 0
No, myslím, že statisticky vzato by se měl brát buď medián, nebo vyhodit nejnižší s nejvyšší hodnotu. Pak je tu jedna (dvě) hra (Kingdom Come), která má obrovský rozdíl, a hrozně to zkreslí výsledky, kdy průměr vystřelí. V reálu ale, jak vidíme, medián bude 00-nic, protože ve většině her, až na tu jednu-dvě výjimky, se prostě nic závratného nedělo.
Odpovědět1 0
Jenže tady se porovnává prodejní cena Intel CPUs s výrobní cenou M1. Ale prodejní cena zahrnuje (kromě marže) i náklady na vývoj. Výrobní cena M1 ne. Je pravda, že je to možná v podstatě jen varianta A-čipu z iPadů a iPhonů, ale náklady na vývoj tam pořád musíme přičíst.
Odpovědět0 0
Nějak tomu nerozumím - buď si koupím produkt s dodatkem, že ho nesmím svépomocí upravovat, a s vědomím, že jsou na to drahé aplikace, nebo mi tento přístu prostě nevyhovuje a nekoupím si ho. Jak může někdo někoho žalovat, když mu byly tyto informace známy už při koupi produktu? A jestliže vývojáři aplikací přenášejí přirážku na zákazníka, který je ochotný to za ty peníze koupit a produkt si koupil s tím vědomím, tak to podle mě není ani zneužívání monopolního postavení. Tím spíš, když je tady dost silná alternativa v podobě Android OS. To je asi stejné, jako když si někdo koupí dům vedle průmyslové zóny a potom píše petice proti ježdění kamionů, hluku apod.. Prostě
Odpovědět0 0
Je mi úplně jasné, jak tahle opět rádoby užitečná regulace dopadne. Pokud EU nedokáže dodávat dostatek vlastního obsahu, tak holt bude muset Netflix omezit nabídku filmů ze zahraničí, aby se zvýšil podíl (nikoli množství) obsahu lokálního.
Kdyby místo takovýchto hov.din raději navrhli sjednocení elektrických zásuvek v EU nebo podobné věci... ale to nee, oni potřebují regulovat o sto šest :/
Kdyby místo takovýchto hov.din raději navrhli sjednocení elektrických zásuvek v EU nebo podobné věci... ale to nee, oni potřebují regulovat o sto šest :/
Odpovědět0 0
Ok... vyznělo to tak, že se počítá s tím, že PC si vše budou pořád renderovat sama.
Odpovědět0 0
Nevidím důvod, proč by se z hraní na PC stala okrajová záležitost - vždyť streamovat se může i na PC (ne jen na konzole) - to se zavedením cloudového hraní na konzolích nijak nevylučuje.
S cloudovým hraním možná mohou souviset právě kroky NVidie, kdy se podle vlastních slov “nezaměřila na zvyšování hrubého výkonu” (ne že by mezigenerační nárůst hrubého výkonu o 20 % byl nějak málo - je to spíš taková klasika), ale zaváděním nových technologií. Vidím to asi takto - při nástupu cloudového hraní se razantním způsobem sníží uživatelovy nároky na HW, ale server zároveň nebude muset nahrazovat tisíce GPU aby pro každého hráče vykreslil scénu zvlášt - scénu (lokaci) bude stačit vymodelovat jednou (zato pořádně, ale jen jednou...) a ta se potom nasdílí všem. To by znamenalo obrovský výpadek prodejů pro herní segment - proto asi NV zavádí třeba RT a AI. Ray Tracing je totiž pro každý pohled jiný (záleží na tom, odkud se dívá “kamera” / monitor). Proto RT nepůjde přenášet z cloudu a právě pro to budou podle mě určeny nové generace (myšleno generace po Turingu) GPU. Pro to, aby (kdo na to má) si mohl kdokoliv vylepšit nasdílenou scénu vlastním HW. Budoucí GPU už nebudou sloužit k samotnému renderingu obrazu, ale jen pro vylepšení obrazu vyrenderovaného v cloudu a nasdíleného koncovému uživateli.
S cloudovým hraním možná mohou souviset právě kroky NVidie, kdy se podle vlastních slov “nezaměřila na zvyšování hrubého výkonu” (ne že by mezigenerační nárůst hrubého výkonu o 20 % byl nějak málo - je to spíš taková klasika), ale zaváděním nových technologií. Vidím to asi takto - při nástupu cloudového hraní se razantním způsobem sníží uživatelovy nároky na HW, ale server zároveň nebude muset nahrazovat tisíce GPU aby pro každého hráče vykreslil scénu zvlášt - scénu (lokaci) bude stačit vymodelovat jednou (zato pořádně, ale jen jednou...) a ta se potom nasdílí všem. To by znamenalo obrovský výpadek prodejů pro herní segment - proto asi NV zavádí třeba RT a AI. Ray Tracing je totiž pro každý pohled jiný (záleží na tom, odkud se dívá “kamera” / monitor). Proto RT nepůjde přenášet z cloudu a právě pro to budou podle mě určeny nové generace (myšleno generace po Turingu) GPU. Pro to, aby (kdo na to má) si mohl kdokoliv vylepšit nasdílenou scénu vlastním HW. Budoucí GPU už nebudou sloužit k samotnému renderingu obrazu, ale jen pro vylepšení obrazu vyrenderovaného v cloudu a nasdíleného koncovému uživateli.
Odpovědět0 1
Ono to sice obrovským způsobem zvýší náklady na síťovou infrastrukturu a servery, ale zase radikálním způsobem sníží náklady na HW jako takový - grafika už se nebude renderovat 10x, 100x, 1000x, ale vyrenderuje se jednou a rozešle všem, kteří jsou v dané lokaci. Takže bude stačit zlomek grafického výkonu, než co by daly dohromady počítače všech jednotlivých hráčů, kdyby to renderovali sami. Stejné je to s fyzikálními ději - nemusí se ten samý děj počítat 1000x. Otázka je teď např. s příchodem Ray Tracingu - ten je potřeba spočítat pro každého uživatele zvlášť.
Že by k tomuto směřovala NVidia a začala vyvíjet RT karty pro hráče, kterým přijde scéna z cloudu? Pokud ne, tak věřím, že nejen MS, ale i NVidia a AMD se postaví proti cloudovému hraní, aby nemuseli prodat jen pár GPU hernímu studiu místo milionů GPU jednotlivým hráčům.
Že by k tomuto směřovala NVidia a začala vyvíjet RT karty pro hráče, kterým přijde scéna z cloudu? Pokud ne, tak věřím, že nejen MS, ale i NVidia a AMD se postaví proti cloudovému hraní, aby nemuseli prodat jen pár GPU hernímu studiu místo milionů GPU jednotlivým hráčům.
Odpovědět0 1
“Pak už takové snahy, jako je např. tlak EU na nízké emise aut a z toho plynoucí milovaný i nenáviděný downsizing motorů, začnou za chvilku pro životní prostředí vypadat nedůležitě. ”
On tento tlak už nedůležitý je - EU svými opatřeními celosvětově omezila vypouštění CO2 do ovzduší o nějakou 1 tisícinu procenta, za cenu likvidace vlastního průmyslu a dovozu konkurenčních průmyslových výrobků ze zemí, kde takováto omezení nejsou (Čína). Navíc v EU pořád jen hledí na neškodné CO2 místo na naprosto neekologickou těžbu lithia pro údajně “ekologické” baterie do elektroaut apod.. CO2 je naprosto přírodní, přirozeně odbouratelný, neškodný plyn, který je z hlediska skleníkového efektu oproti samotné vodní páře naprosto zanedbatelný.
On tento tlak už nedůležitý je - EU svými opatřeními celosvětově omezila vypouštění CO2 do ovzduší o nějakou 1 tisícinu procenta, za cenu likvidace vlastního průmyslu a dovozu konkurenčních průmyslových výrobků ze zemí, kde takováto omezení nejsou (Čína). Navíc v EU pořád jen hledí na neškodné CO2 místo na naprosto neekologickou těžbu lithia pro údajně “ekologické” baterie do elektroaut apod.. CO2 je naprosto přírodní, přirozeně odbouratelný, neškodný plyn, který je z hlediska skleníkového efektu oproti samotné vodní páře naprosto zanedbatelný.
Odpovědět8 1
Tak nevím, RX Vega 56 mám už od začátku září (a nejedná se o žádný bundle) a tyto hry jsem k tomu měl už tehdy. Tak nevím, jestli se vám tu články zobrazují s několikaměsíčním zpožděním, nebo jen redaktoři zaspali...
Odpovědět0 0