Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Kolem supermasivní černé díry SgrA* obíhají čtyři záhadné objekty

20.1.2020, Jan Vítek, aktualita
Kolem supermasivní černé díry SgrA* obíhají čtyři záhadné objekty
Střed naší Galaxie je ostře sledovaný, neboť v něm sídlí velice zajímavý objekt, a sice supermasivní černá díra Sagittarius A* (SgrA*). Nyní byly přitom v jeho blízkosti objeveny čtyři nové záhadné objekty, co jsou zač?
Kolem SgrA* obíhá ve velké blízkosti řada objektů a asi nejznámější z nich je hvězda S0-2, která v minulém roce pomohla opět jednou ověřit, že Einsteinova teorie obecné relativity platí. Nyní mám ale jde o čtyři nově objevené objekty, které vypadají jako běžná mračna prachu a plynu, jenomže také obíhají v blízkosti SgrA*, a jsou přitom pozoruhodně soudržné.  
 
 
Čtyři nové objekty se také v lecčem podobají objektům G1 a G2, které byly objeveny někdy na začátku století, a tak se o nich mluví také jako o objektech třídy G (G-source, G-object). Toto neurčité pojmenování bylo použito prostě proto, že astronomové netuší, o co se jedná. Jak už bylo řečeno, objekty G vypadají jako mračna prachu a plynů, která by ale těžko mohla zůstat u SgrA* v soudržné podobě, přičemž výzkumníci jsou sami toho názoru, že půjde o právě se spojující binární hvězdy.
 
Nové objekty G byly nalezeny během výzkumu, který zahrnoval sledování středu Galaxie pomocí blízkého infračerveného záření, díky němuž se lze podívat skrz prach, který zakrývá výhled. Právě tak byly objeveny čtyři objekty vypadající jako shluky prachu a plynu, jež však gravitační síla supermasivní díry o hmotnosti čtyř milionů Sluncí nezdeformovala, jak by se dalo očekávat (to už víme díky pozorování G1 a G2). A že jde o podobné objekty, jako je G1 a G2, jejich označení je nasnadě: G3, G4, G5 a G6. Jeden jejich oběh kolem SgrA* mimochodem trvá 170 až 1600 našich let. 
 
Pokud objekty G vypadají jako mračna prachu a chovají se jako hvězdy, pak je tu logické vysvětlení, že uvnitř kompaktních mračen se budou opravdu nejspíše nacházet hvězdy a pak už lze hledat odpověď, proč ty mají kolem sebe takovou obálku. Astronomové přitom vědí, že binární hvězdy, které se právě spojují v jeden objekt, což může trvat miliony let, ze sebe navzájem rvou celé vrstvy materiálu, který pak kolem nich vytvoří těžko proniknutelné mračno prachu a plynu. 
 
To je zatím v případě objektů G jen domněnka, kterou bude zapotřebí ověřit dalším pozorováním. Ve zprávě ale nebylo ani naznačeno, jaké zařízení by mohlo mezi G-source vnést světlo. Nově nalezené objekty mimochodem známe díky zařízení Osiris instalovanému v Keckově observatoři na Havaji. A pokud se snad potvrdí, že jde opravdu o binární hvězdy, pak je nasnadě otázka, zda jejich výskyt není na daném místě až příliš častý a případně co konkrétního by za tím mohlo být.