Kometu ATLAS bychom mohli vidět pouhým okem na konci měsíce, kde?
7.4.2020, Jan Vítek, aktualita
Kometu ATLAS si mohou už nyní najít na obloze zkušení amatérští astronomové, kteří jsou schopni rozpoznat na nebi objekty se zdánlivou magnitudou +8. Pro pouhé oko je to stále velice malý jas, ale ke konci měsíce by už to mohlo být lepší.
Stále je naděje, že ATLAS (C/2019 Y4) bude na nebi nepřehlédnutelná, pokud se ovšem budeme v pravý čas dívat tím pravým směrem. Mezitím tu máme alespoň její snímek od astrofotografa Chrise Schura, který ji zachytil 45minutovou expozicí s využitím 10palcového astrografu a CCD aparátu ST10XME.
Od konce roku 2019 do poloviny března se přitom jas komety zvýšil na 27.500násobek a ukázalo se, že velice věrně kopíruje dráhu tzv. Velké komety roku 1844 (C/1844 Y1), takže tu byla naděje, že ve svém přísluní se ATLAS ukáže jako objekt, který bude na obloze soupeřit i s Měsícem. Dle pozorování z posledních týdnů a dnů je ale bohužel třeba toto nadšení krotit, protože jas komety ATLAS se v druhé polovině března zvyšoval jen velice pomalu a to ve výsledku jen o půl magnitudy za dva týdny.
Kometa má přitom dospět do přísluní, čili nejbližšího bodu oběhu kolem Slunce, dne 31. května, takže jí zbývají necelé dva měsíce, během nichž můžeme očekávat, že bude postupně stále jasnější. Můžeme jen doufat, že nárůst jasu bude rapidnější a je stále možné, že už koncem dubna si ji budeme moci najít na obloze i pouhým okem. Aktuálně nemáme šanci, a to i proto, že její jas není koncentrován v jednom bodě, jako v případě hvězd, ale na poměrně velké ploše, takže jde v podstatě o neznatelnou šmouhu na obloze.
Nyní je tu tak otázka, zda můžeme očekávat další zvyšování jasu, což závisí i na tom, zda je ATLAS "stará", nebo "nová" kometa, čili zda se už do středu soustavy někdy podívala, nebo ne. Právě podobná dráha s kometou z roku 1844 napovídá, že jde také už o starou kometu, což by napovídalo, že můžeme očekávat jasný objekt. Nové komety jsou totiž ještě plné dusíkového ledu a jiných materiálů, které se začnou odpařovat daleko od Slunce a jas objektu prudce roste. Jenomže tyto ledy poté rychle docházejí a růst jasu se zastaví, což ovšem ATLAS právě předvedla. Má tedy dráhu staré komety s odhadovanou orbitou trvající kolem 6000 let, ale chování nové komety.
John Bortle, odborník na komety, přitom věří, že ATLAS je v podstatě jen kus jiné rozpadlé komety s nově obnaženým jádrem, respektive kusem jádra, které se tak v tomto stavu přibližuje ke Slunci poprvé. Může se tak zachovat podobně jako Kohoutkova kometa (C/1973 E1) a je možné, že se při své cestě ke Slunci prostě rozpadne a zmizí.
Takže uvidíme a můžeme si počkat na další zprávy o vývoji a hledání ATLAS si ušetřit na konec dubna. Dnes nás ostatně stejně čeká úplněk, který ruší pozorování i jasných objektů a i v následujících dnech bude Měsíc na obloze velice jasný. Dle následující tabulky by ATLAS na konci května mohl na obloze zářit jen o málo slaběji než Sirius A, ale jak je zřejmé, to je v podstatě jen věštba.
Cesta ATLAS po obloze od konce března do poloviny června:
Pokud se nám tak poštěstí, budeme moci z naší šířky sledovat ATLAS po celou noc, přičemž nejlepší to bude hned po setmění, kdy budeme moci hledat její nazelenalou zář pohledem na severo-severozápad a čím později tím blíže k horizontu.
Zdroj: Space.com