Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Komety také mohou mít polární záři, ovšem neviditelnou

22.9.2020, Jan Vítek, aktualita
Komety také mohou mít polární záři, ovšem neviditelnou
Podívanou, kterou jsme si dříve spojovali jen s planetami a případně měsíci velkých planet, mohou nabídnout i komety. Konkrétně alespoň jedna, a to Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko. 
Jev označený za polární záři na kometě odhalil přístroj americké NASA, který ovšem nese evropská sonda Rosetta. A nejde přitom o polární září, která by byla stejná jako u nás na Zemi, kde nabité částice původem ze Slunce sváděné magnetickým polem k pólům planety tvoří barevné vlny. V případě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko bychom se moc nepokochali, neboť ta tvoří záři ve vzdáleném ultrafialovém spektru. 
 
 67P/Churyumov-Gerasimenko v rozlišení 3 metry na pixel
 
Své verze polární záře už ukázal Jupiter s některými svými měsíci, Uran, Saturn, Neptun i Mars, ovšem na kometě byl takový jev zachycen vůbec poprvé. 
 
Rosetta je přitom sonda, která se už v roce 2016 zřítila právě na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, ale je považována za velice úspěšnou, ostatně kolem svého cíle kroužila dva roky a odeslal na Zemi cenná data. A jak je vidět, ta i dnes dokáží překvapit. 
 
Vědci si oné záře přirozeně všimli už dříve, ale označili ji za "denní svit". Vysvětlovali ji jako efekt fotonů, které osvětlují plynnou obálku komety, čili její ohon. Nová analýza ale ukazuje, že to je jinak a můžeme mluvit o auroře. Částice slunečního větru totiž ve skutečnosti naráží do vodních a jiných molekul, které se tím rozpadají a atomy vodíku a kyslíku poté vydávají vzdálené ultrafialové záření, což je proces, který probíhá i na měsících Europa a Ganymede. Zpráva bohužel ale nevysvětluje, proč se dříve dle zprávy NASA mluvilo o denním svitu a fotonech světla, zatímco nyní už jde o ultrafialové záření. Možná že i přes označení "dayglow" šlo i dříve o ultrafialové záření, ovšem vědci se mýlili v tom, kde vzniklo. Anebo šlo opravdu i o nasvícení obalu komety viditelným světlem, v čemž se ale ukrývá i ultrafialová aurora. 
 
Důkaz nicméně podalo především zařízení IES (Ion and Electron Sensor), které detekovalo množství elektronů a jejich energii v okolí Rosetty. Pak tu byl přístroj Alice sledující právě ultrafialové záření a do třetice MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) detekující vodní molekuly u komety.