Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Komunitu sběratelů starých PC her zaplavily padělky

2.6.2022, Jan Vítek, aktualita
Komunitu sběratelů starých PC her zaplavily padělky
Komunita Big Box PC Game Collectors zažila svůj vlastní velký skandál, když se ukázalo, že její nyní již bývalý moderátor Enrico Ricciardi prodával ostatním členům padělky a ne skutečné originály starých her. 
Moderátor facebookové skupiny Big Box PC Game Collectors tak zřejmě zavětřil možnost vydělat si prodejem zfalšovaných kopií velice starých her, jak ostatně ilustruje i následující snímek titulu Akalabeth na 5,25" disketě. Je tak zřejmé, že v tomto případě stačí mít přístup k potřebným disketám a především k tiskárně, která dokáže vytvořit víceméně věrné kopie příslušných manuálů či dalších tištěných materiálů. To ani nemusí být tak složité vzhledem k tomu, že na herním trhu se v 80. letech netočily ani zdaleka takové peníze jako dnes, čemuž odpovídalo i provedení originálních kopií. A navíc, Enrico Ricciardi je profesionální fotograf.
 
Akalabeth - prvotina Richarda Garriotta, tvůrce série Ultima 
 
Sám Enrico Ricciardi v podstatě uznává, že se od něj do oběhu mohly dostat zfalšované kopie starých her, ale odmítá, že by je sám tvořil a že může jít spíše o staré pirátské kopie. Uznal to přinejmenším v případě hry Akalabeth, ovšem správce zmíněné skupiny Kevin Ng si od Ricciardiho pořídil také dungeon Temple of Apshai z roku 1979 a japonskou verzi Mystery House, o nichž také tvrdí, že jde nejspíše o padělky. 
 
Ozývat se pak začali také další lidé, kteří byli dle vlastních slov podvedeni a nyní na to teprve přišli. Jistý Dominus of Exult si také koupil titul Akalabeth a poté, co pojal podezření, se pokusil starou disketu přečíst, aby zjistil, že na ní nic není. Není přitom nečitelná, je jen prázdná, čili nejde o to, že by obsah zničil zub času. Od Enrica se také tento zákazník dozvěděl, že by měl před komunitou o koupi této hry pomlčet, neboť by nebylo žádoucí, aby se o prodeji dozvěděl sám Garriott, čili je zřejmé, že se tímto způsobem mohl snažit zamaskovat prodeje většího množství padělků velice vzácných her. 
 
 
Podvržené by pak měly být i ostatní hry ze série Ultima a v případě takovýchto sběratelských kousků už přitom nejde o drobné, ale i o tisíce dolarů, nicméně jako obvykle tu určuje cenu především sentiment a samozřejmě i stav předmětů. 
 
Administrátoři Big Box PC Game Collectors uvádějí, že se jim dosud povedlo identifikovat prodeje zfalšovaných her v hodnotě alespoň 100.000 eur, nicméně je těžké skutečně stanovit, zda jde zcela jistě o podvrhy. Musí se totiž vzít v úvahu i to, že kopie her z 80. či dokonce 70. let nejsou vždy jedna jako druhá, neboť byly tvořeny ručně a baleny třeba jen v igelitových sáčcích s materiály, o které se postarala fotokopírka. A pokud by je tvořil někdo opravdu zručný s přístupem ke starému papíru, tiskárně/kopírce a disketám, mohly by připravit skutečně velice těžko rozeznatelné falzifikáty. Ale jak je tomu ve skutečnosti?
 
Lidé z Big Box PC Game Collectors říkají, že právě tisk je jednou ze slabých stránek prodaných kopií a že to vypadá, jako by i různé odřeniny či jiné známky poškození byly vytisknuty. A je tu také způsob tisku, jako třeba to, že jednobarevný tisk ve skutečnosti vytvořila tiskárna kombinující čtyři složky a jsou v něm také patrné artefakty, které ukazují na obrazovou kompresi souborů. Také štítky na disketách vypadají jako vytisknuté moderních tiskárnách a na kazetách se zase našly stopy po odstranění starých štítků, přičemž herní data se nenacházela na více kopiích, ne jen té výše popsané. Zkrátka existuje dost známek toho, že o originály skutečně nešlo. 
 
Co to bude pro Ricciardiho znamenat, to se teprve uvidí. Ten se ale hájí prostě tím, že nikdy nikomu vědomě neprodal falzifikát, a tak se v podstatě sám staví do roli oběti těch, kteří mu měli dané hry dříve prodat.
 
Zdroj: PCGamer