Křemíková fotonika od Intelu: technologická revoluce naší generace?
9.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Komentáře plné superlativů sbírá nová technologie firmy Intel, který mluví o křemíkové fotonové fyzice. Ta by se mohla stát zcela zásadní pro Intel, ale i pro celý polovodičový průmysl. Nejde o nic jiného než o využití světla v samotných křemíkových čipech.
Myšlenka o využití světla pro přenos informací v počítačových čipech není vůbec nová, ale nyní můžeme už mluvit o tom, že je dosažitelná a pro Intel by to mohlo znamenat nastartování rapidního růstu a spuštění další revoluce v IT. Intel samotný ale zatím nic neprozradil. Své nadšení na uzdě neudržel jistý Christopher Rolland z firmy Susquehanna Financial Group (SFG) Research a akcie Intelu v reakci na jeho zprávu poskočily ze 42 na 45 dolarů za kus. Rolland celou věc komentuje tak, že by tato věc mohla být jednou z nejdůležitějších v naší generaci a prý nejde "o nic menšího než o zázračnou technologii". Mluví se také o zklidnění vášní ohledně platnosti Mooreova zákona.
O co konkrétního tedy jde? Využití světla jako nosiče informace je dnes už běžné v oblasti sítí, serverů či datových center. Nyní jde ale o celkovou miniaturizaci, která umožní nasazení světla na samotných křemíkových čipech a Intel už má mít v ruce fungující prototyp, kterým dokládá životaschopnost celého konceptu. Tento čip má pracovat jako opravdu vysokorychlostní optické rozhraní mezi procesorem Xeon a FPGA Altera (tuto firmu Intel loni akvizoval). Popřípadě se tak může připojit třeba GPU, další procesor, akcelerátor, paměti či jiné sběrnice.
Z přiloženého diagramu je tak zcela zřejmé, o co v kostce jde. Máme tu celou armádu optických spojů, které jsou schopny paralelně přenášet data skrz vlnovody, přičemž se střídají dle toho, jakým směrem data putují. Dle Rollanda by tato technologie měla vstoupit na trh za tři až pět let a pro Intel jde o tak důležitou věc, že do ní neváhal investovat již mnoho miliard dolarů.
Objevuje se zde také myšlenka "makročipů", což mají být vícečipové moduly, kde jsou jednotlivé čipy propojeny právě optickým rozhraním. V jeho případě nemají existovat taková omezení jako v případě klasických vysokorychlostních metalických rozhraní a jednotlivé čipy se budou moci umisťovat s větší volností. Na závěr je třeba zdůraznit, že na podobných technologiích pracuje více firem, jako třeba Cisco nebo samotné IBM. Intel tak nemusí být jediný a ani první, kdo fotoniku na čipech uvede do praxe.
Zdroj: Hexus.net
O co konkrétního tedy jde? Využití světla jako nosiče informace je dnes už běžné v oblasti sítí, serverů či datových center. Nyní jde ale o celkovou miniaturizaci, která umožní nasazení světla na samotných křemíkových čipech a Intel už má mít v ruce fungující prototyp, kterým dokládá životaschopnost celého konceptu. Tento čip má pracovat jako opravdu vysokorychlostní optické rozhraní mezi procesorem Xeon a FPGA Altera (tuto firmu Intel loni akvizoval). Popřípadě se tak může připojit třeba GPU, další procesor, akcelerátor, paměti či jiné sběrnice.
Z přiloženého diagramu je tak zcela zřejmé, o co v kostce jde. Máme tu celou armádu optických spojů, které jsou schopny paralelně přenášet data skrz vlnovody, přičemž se střídají dle toho, jakým směrem data putují. Dle Rollanda by tato technologie měla vstoupit na trh za tři až pět let a pro Intel jde o tak důležitou věc, že do ní neváhal investovat již mnoho miliard dolarů.
Objevuje se zde také myšlenka "makročipů", což mají být vícečipové moduly, kde jsou jednotlivé čipy propojeny právě optickým rozhraním. V jeho případě nemají existovat taková omezení jako v případě klasických vysokorychlostních metalických rozhraní a jednotlivé čipy se budou moci umisťovat s větší volností. Na závěr je třeba zdůraznit, že na podobných technologiích pracuje více firem, jako třeba Cisco nebo samotné IBM. Intel tak nemusí být jediný a ani první, kdo fotoniku na čipech uvede do praxe.
Zdroj: Hexus.net
