To pochopitelně ne :­-­) Když se nad tím zamyslíte, to by byl jeden cyklus každé rekuperační brždění. Takto byste musel počítat třeba už i jen to, že byste měl 99 %, sjel kilometrový kopeček a najednou tam měl 100 %. Stejně tak byste tu baterku EV s takovým počítám měl odrovnanou 2 roky po koupi a to se neděje. Podobně tak u telefonu, to byste těch 500 cyklů spotřeboval velmi rychle každým připojením k USB portu. Jeden cyklus je nabití 100 %. Tedy jednou 100%, 2krát 50%, 10krát 10%,... Můžete auto připojit k nabíječce 10krát a pořád nemít ani jeden cyklus. To, co jste popisoval, ze 70 na 100 %, je 0,3 cyklu.

1, ani 500 plných cyklů ­(u toho telefonu­) neznamená, že baterka bude odrovnaná.

2, ­"To, co jste popisoval, ze 70 na 100 %, je 0,3 cyklu.­"
U kterých baterií­/výrobce?
Není cyklus jako cyklus. Respektive, při využívání krajních stavů baterie je baterie opotřebována více. Pokud je 70´´%­-100% 0,3cyklu, kolik je 40%­-70%?

1, Jasně, že být nemusí. To je předmět záruky ­(záleží na výrobci­), takže v praxi to bývá větší.

2, V zásadě máte pravdu, i ten cyklus může být lepší ­(2 nabití 25­-75% než jedno nabití 0­-100%­). Pokud testování probíhá v celém rozsahu, dá se spíše předpokládat vyšší životnost, než je naměřená ­(pokud to po 1000 cyklech 0­-100% má 93 %, dá se jistě předpokládat, že 1000 cyklů složených 1250 nabíjení po 0,8 cyklu 10­-90% ­(tedy 1000 cyklů ve výsledku­) povede ke kapánek vyššímu číslu­). To pak záleží na tom, zda se měřilo 0­-100%, tam se dá v praxi očekávat lepší výsledek, nebo 10­-80%, tam se pak dá očekávat spíše stejný ­(příp. trochu horší, pokud to člověk pravidelně nechává dojet opravdu až do těch 100%­).

A tady pak záleží na typu baterky, třeba LFP obecně nabití na 100% nijak zvlášť nevadí, NMC­/NCA raději spíše méně. Ostatně i Tesla u verzí Standard Range ­(LFP­) uživatelům nevymlouvá nabíjení do 100 %, ale u ostatních verzí jim radí nepřekračovat 90 %. Tady ale rozhodně nelze stanovit nějaké číslo, že když 30 % u horní hranice je 0,3 cyklu, že 30 % uprostřed je to třeba 0,294 cyklu. Každá baterka se chová jinak, má jinou chemii, jiný management, takže i dvě chemicky totožné baterky to mohou mít jinak v závislosti na tom, jak se řídí jejich nabíjení. To se opravdu nedá říci a nejsem si jist, zda to má až tak zásadní vliv na životnost ve srovnání např. s rychlostí nabíjení.

U které baterie­/výrobce tedy platí to, že 30% u horní hranice se rovná 0,3 cyklu?

U všech. Podívejte. Kilometr je kilometrem, ať ho jdete po rovině nebo do kopce. To, zda je kilometr do kopce vysilující jako 1,678 kilometru po rovině, je sice oprávněná otázka ­(a v zásadě se dá i takto odpovědět­), ale nic to nemění na definici kilometru. Totéž je u cyklu. Cyklus je prostě nabití 100 %. 0,3 cyklu bude vždycky 30 % a je jedno, u které hranice nebo uprostřed. To, že to opotřebuje baterku jinak, na tom nic nemění. Mění to ale naměřený výsledek.

To je to, co je tady potřeba si uvědomit. U těch baterek se zpravidla udává, jak se to cyklovalo. Pokud ­(teď si vymýšlím hypotetický příklad­) tam naměřili třeba při 500 cyklech 10­-90% ­(tedy 625 80% nabíjení­) uchování třeba 88 % kapacity, tak při 500 cyklech 0­-100% ­(tedy 500 100% nabíjení­) by už mohli uvádět třeba jen 86 % kapacity. Je to o těch parametrech. Náročnost cyklů by byla jiná, ale pořád by to bylo 500×100% = 50000%. Úplně totéž platí pro rychlost nabíjení. Ten pokles kapacity bude jiný u C­/3, jiný u 1C, jiný u 6C. Pořád ale bude platit, že 500 cyklů bude nabití 50000%. Lišit se bude ta výsledná naměřená kapacita. Tam je ten výsledek, na který se ptáte.

Stejně jako u těch kilometrů. Neměníme definici kilometru s jeho náročností, byť to jde ­(neříkám, že 1 kilometr do kopce = 2 kilometry po rovině­), ale ptáme se na náročnost kilometru při různých podmínkách ­(tedy, že třeba při 1 kilometru po rovině spálíme 100 kcal, zatímco do kopce 200 kcal­). Jednoduše řečeno, musíte se podívat na ty poznámky pod čarou a vědět, v jakém rozsahu a jakou rychlostí to při testu nabíjeli. Z toho pak můžete odvodit, zda to při nabíjení rychlejším­/pomalejším, s rozsahem větším­/menším bude asi méně­/více, ale to je tak všecko, co s tím můžete dělat. Definici cyklu tím ale nezměníte nikdy. Změní se jeho projev, ale ne to, co je cyklus.

Ale ten samý problém mají i velké elektrárny, které také musí svůj výkon nastavit podle aktuální poptávky. To, že vy to u své FVE neumíte, je váš problém. Vcelku normální je s nadbytečnou energií ohřívat třeba vodu. Pak není potřeba nic dávat ČEZu.

Cesta kam? Nedochází vám ten drobný a nepodstatný detail, že v době, kdy máte přebytek, tak ho váš soused ­(též s fve, pokud by bylo po vašem­) bude mít taky? Patrně ho v krásný a lsunešný den bude mít celý stát. Načež přijde zima a budete volat o pomoci, od těch fujky fuj velkých elektráren, jelikož vám bude trošku chladno.

Dovolim si trochu oponovat LiFePO jsou v kapacitach 50 V­/200 Ah jsou dostupne za par Kc Cca 1500 USD. Nejvetsi problem je kolisani v siti a skutecne nikdo normalni nebude investovat ranec do menicu ­(zivotnost kapacit je maximalne 50000h­) kdyz vam umre v menici kondik na 99% sebou vezme i spinany FET­) a to jsou ty nejdrazsi casti. Decentralizovane obcasne zdroje skutecne nejsou realne schopne nahradit cenove dostupnou energii. Doporucuji nahlednou na soucasnou sit, kdo nekdy vyrizoval administrativu a posilovani trafacky tak neplacne podobnou nebystrou myslenku.

Někde jsem o tom něco četl... Pokud si pamatuji, bylo tam, že by měla být o cca 25­-30% vyšší výrobní kapacita elektráren ­(s tím, že se nebude nic vyvážet­). Ale třeba jsem to blbě pochopil a nebo si to blbě pamatuju a teď už to nemůžu najít

Ano, to by asi odpovídalo, neuvažoval jsem naše přebytky na vývoz. Ale zase jde o současnou produkci a spotřebu. Za 13 let...

"jestli to méně hoří­"

Teoreticky by mělo, technologie BrakeFlow. Jak moc účinné to bude, těžko říci

" jestli je nižší potřeba vzácných prvků­"

Katoda je pořád LCO, NMC ­(nikl, mangan, cobalt,...­). Měnila se anoda, takže méně lithia. Kdo ví, možná to půjde kombinovat s LFP ­(tedy bez NMC­). Ty baterky, to jsou prostě skládačky různých anod, katod,...

"že pokud bychom chtěli klasická paliva nahradit, potřebovali bychom o cca 75% vyšší výrobní kapacitu elektráren­"

https:­/­/www.svetmobilne.cz­/elektromobily­-kolik­-potrebuji­-temelinu­/4808 Cca 2 Temelíny pro veškerou dopravu, takže asi něco přes polovinu. V zásadě jste docela blízko. Ono se to dá spočítat i jinak, přímo z těch spotřeb EV. Průměrné EV má dnes 17,2 kWh­/100km, se ztrátami celého procesu, což je cca třetina, jsme na 23 kWh­/100 km. Průměrné auto u nás ujede 12­-14 tisíc km. To máme 3000 MWh­/rok. Máme tu 6,33 mil. aut, to nám dělá 19 TWh ročně. Plus minus totéž vychází pro ostatní dopravu, dnes bych to ve světle novějších čísel viděl někam k 35­-40 TWh spíše než můj původní odhad 30­-35 TWh.

"​­(a to jen za předpokladu rovnoměrně rozložené potřeby nabíjení během dne, tedy reálně i o mnoho vyšší​­)­"

No tam se dá předpokládat posun nabíjení do nočních hodin, takže spíše vyrovnání té křivky spotřeby v průběhu dne než naopak ­(když nabijete přes noc, nemusíte nabíjet přes den, nebo ne tolik­). Otázkou ale pochopitelně je, jak moc do toho promluví soláry.

"jak tu elektřinu v dostatečném množství při přijatelné ceně vyrobit ​­(a ekologičtěji než je spalování benzínu a nafty​­)​­"

Tak to už dnes jsme se vším tím uhlím skoro na polovině. Tohle není vůbec problém. To už musíte vyrábět fakt skoro všechnu elektřinu z uhlí, aby to vyšlo hůře.

Ovšem ­"ekos­" chtějí tu elektřinu vyrábět co možná ­"ekologicky­" tedy solárními panely, vyráběnými ovšem z velké části elektřinou z uhlí. ­(Navíc často těženém v Austrálii a následně vezeném do číny­) Nějak tam nevidím tu ekosnahu. Spíš opravdu jen posun komína z dohledu.

Tak ono to je jako s každou ideologií. Vezme se nějaká myšlenka a vybuduje se na jejím základě nějaká ­"bohulibá činnost­", která nemusí mít s původní myšlenkou moc společného. Ale vždy se nějakým spůsobem jedná o přerozdělení peněz a­/nebo moci.

Právě. Já samozřejmě jsem pro šetření a ekologii. jenže jen tam, kde to dává smysl. A ne ­"být tak zelený­" až kvůli ochraně přírody likviduji přírodu... A když se k ideologii hnané do mrtě přidá pokřivení dotací a ještě propagandou, je to totální průšvih.

Pokud se nepletu, už couvnuli a jadernou znovu označili za zelenou, jinak by dostavba dalších bloků u nás vůbec nebyla možná. K té zelenosti, ne všechny země EU mají stejné možnosti, tedy stejnou dávku sluneční energie na plochu, či stejné povětrnostní podmínky a s tím jak se počasí rok od roku stává extrémnějším, se větrné elektrárny možná ani nevyplatí. U´ž to že zelenou energii bylo nutno dotovat napovídá, že tu není vše OK.

Zelenou ­'jadernou­' energii prosadila Francie ­(Česko je ocásek EU­).
Navíc, velmi těžko se srovnává z pohledu území. Například v Normandii ­(díky Golfskému proudu ­- ale zůstaňme v Evropě, nehledě na Kalifornii­) si přitápí za celou zimu jen nějakých 10 dní v zimě. To se jim to mluví o drahé náhradě za ruský plyn.
Nebo si vezměme řepku v benzínu, a hle, eko­-tyranisti náhle pláčí, jak vzala za své biodiverzita. Je horší, jak na scelených socialistických lánech.

Ano, každá zem je jiná. Třeba Kalifornie. 300+ slunečných dní v roce, Solární panel tam dá svůj ­"výkon­" respektive watt peak v průměru 7.5 hodiny denně. Topit nepotřebují nikdy, jen teplou vodu a klimatizaci, což jim ten solár skutečně krásně utáhne. A TAM TÍM pádem smysl má. Všude, kde je slunečno a kde tím solárem současně poháníte klimatizaci, jejíž potřebný příkon potmě výrazně klesá. V Německu mají moře, kde fouká skoro neustále. Nejde se na to spolehnoput stoprocentně, ale obrovské procento elektřiny skutečně mohou vzít z větru. Norsko si vystačí s elektřinou z vody. Rakousko si také může vzít hodně z vody z alp a z Dunaje. My si můžeme.... Ehm, no my se můžeme jen dívat. S efektivní výrobou necelé 4h peaku na den je nám tu solár k smíchu ­(nebo spíš k pláči­), navíc TADy je potřeba výrazně víc elektřiny v zimě.. Vítr tu také nefouká dost a není dost stálý, většinu smysluplně velkých toků už k výrobě elektřiny z vody využíváme... Jediné, čeho tu zřejmě příerodně máme dost ­"zadarmo­" je geotermální energie. Ovšem není to dost teplé, aby se z toho dala rozumně vyrábět elektřina. 80c vám vytopí město. Tuplem, pokud to tepelným čerpadlem trochu dohřejete. Ale turbínu to pohánět nebude.

"V Německu mají moře, kde fouká skoro neustále. Nejde se na to spolehnoput stoprocentně, ale obrovské procento elektřiny skutečně mohou vzít z větru.­"

Jedním z plánů GD je posílení soustavy tak, aby se ta elektřina z větru dala posílat dál za hranice a byla snáz dostupná pro další státy ­(když to řeknu nepřesně, tak tím, že se pobřežní oblasti budou napájet více z větru, umožní původní zdroje pro tuto oblast využít pro oblasti více ve vnitrozemí a takto to řetězovitě ­"posouvat­").

Děkuji za upřesnění.

No k té rovnoměrnosti a špičkám, na jednu stranu máte pravdu, že za současného stavu by šlo ­(aspoň při nižším počtu elektromobilů­) spíše o zploštění té křivky spotřeby, ale uvidíme, co s tím udělá odklon od vytápění plynem. Aby nebyla za chvíli špička během zimních nocí i bez elektroaut.

A ještě k výrobě elektřiny, no ona se ­(alespoň ze současného pohledu, ale nevidím moc prostor pro jiný vývoj­) ta ­"další elektřina­" v budoucnu bude nejspíše vyrábět z uhlí. Plyn to má pomalu za sebou ­(i když za třeba 10 let by mohli zvládnout vozit ten břidlicový, ale zase za úplně jiné ceny a planeta pláče dál­), jaderné el. se nestihnou postavit, soláry zimní noční spotřebě nepomohou, o větru ani nemluvím, zbývá uhlí... A nedošel jsem k tomu sám, už se o tom otevřeně píše. https:­/­/www.idnes.cz­/ekonomika­/zahranicni­/energeticka­-krize­-italie­-rakousko­-nizozemsko­-uhelne­-elektrarny­-green­-deal.A220621_090925_eko­-zahranicni_rie

Já bych byl rád optimista. S baterií se solidní výdrží, ekologicky vyrobenou a bezpečnou, by takový průměrný elektromobil se solárem po celé kapotě ­(pokud pohnou třeba s perovskity­) mohl odjezdit téměř vše bez potřeby externího dobíjení. Ale bohužel nejsme nikde blízko ani té ekologičnosti výroby baterií, solárů atd. Jo ale bylo by to krásné...

Za mě prostě kdyby se už deset let místo povinné biosložky ­(když už stát musí něco nařizovat­) přimíchával nějaký zlomek syntetických paliv a na jejich rozvoj by šlo alespoň pět procent podpory OZE, tak tu pokročilé technologie výroby syn.pal. už nejspíše máme a šlo by plynule zvyšovat jejich podíl v tom, na co se jezdí. To nemluvím o situaci, ve které by podpora syntetických paliv byla srovnatelná s elektroautomobily. To už bychom měli v bandě značnou část uhlíkově neutrální směsi ­(když pominu výrobu těch solárů­). Ale to už jsem odbočil dost od jinak příjemného článku o bateriích :­-­)

"A ještě k výrobě elektřiny, no ona se ​­(alespoň ze současného pohledu, ale nevidím moc prostor pro jiný vývoj​­) ta ​­"další elektřina​­" v budoucnu bude nejspíše vyrábět z uhlí.­"

Ano, tohle může být značný problém, zejména při dnešní politické a ekonomické situaci. V podstatě potřebujeme co nejdéle udržet při životě stávající elektrárny, byť by byly i uhelné. A pak je samozřejmě nutné co nejrychleji budovat nové a tady bych to viděl ideálně na významný podíl JE. Bez nich si neumím moc představit, že by to celé mohlo fungovat. Ale tohle je běh na dlouhou trať a postavit JE je tak na 15+ let. Budeme tu mít dílčí řešení, která to pomohou zmírnit ­(někteří si nabijí auto ze soláru, větrné elektrárny na pobřeží také pomůžou,...­), ale to jsou jen berličky a dle mého názoru je potřeba ten stabilní základ, a ten vidím v JE.

" by takový průměrný elektromobil se solárem po celé kapotě ​­(pokud pohnou třeba s perovskity​­) mohl odjezdit téměř vše bez potřeby externího dobíjení­"

Solár je dobrý jako výpomoc, ale ne jako primární zdroj. Neumím si moc představit, že by standardně tvarované auto ­(se zadním sklem­) mohlo v našich zeměpisných šířkách nasbírat výrazněji přes 20­-25 % ročního nájezdu. Dá se představit, že by třeba mohl být solární panel jako tónování skla ­(perovskity?­), tím by se navýšila plocha a mohlo by to být i trochu více, ale zázraky bych nečekal.

" To nemluvím o situaci, ve které by podpora syntetických paliv byla srovnatelná s elektroautomobily. To už bychom měli v bandě značnou část uhlíkově neutrální směsi ​­(když pominu výrobu těch solárů​­)­"

Syntetickými palivy jsem se prozatím moc nezabýval, takže tady nemám moc názor. Je to taková recyklace CO2, což nezní úplně špatně, ale jestli to má být energeticky velmi náročné, tak mi to nedává moc smyslu. Tady je velkou otázkou, nakolik efektivně to budeme moci udělat a zda není lepší a čistější tu energii raději využít jako elektřinu pro BEV. Nevím, zatím jsem o tom až tolik nečetl, budu se na to někdy muset podívat.

Ona ta stavba sice trvá 15 let, ale abych to tak popsal, jedny a ty samé firmy mohou jet 3 projekty s odstupem po 5 letech. Odjedou betonáři, dojedou instalatéři a elektrikáři, pak se doveze reaktor atd. A lidé jen střídají staveniště. A bum, tady už to vychází krásně, 12 reaktorů za 60 let, při životnosti 60 let. Jen je někdo musí stavět rypadly a ne papulou...