Kryptoměny Bitcoin, Ethereum: virtuální, ale tvrdé peníze?
10.8.2017, Jan Vítek, článek
Těžba kryptoměn se tématu hardwaru přímo dotýká, a to nejen těch, kteří se jí zabývají, ale aktuálně i všech těch, kteří mají zájem o novou grafickou kartu pro herní počítač. Dnes se tak podíváme na to, o čem to všechno je.
Kapitoly článku:
O akceptování kryptoměn už uvažují i některé národní banky a i když vývoj jejich hodnoty připomíná horskou dráhu, jde jistě o něco, s čímž je třeba do budoucna počítat. To samozřejmě ne nutně z hlediska samotné těžby, ale z hlediska využití, pro což je ale potřeba mít přeci jen vyšší finanční gramotnost a nelze počítat s tím, že jde o účet jako kterýkoliv jiný, a to právě kvůli měnící se hodnotě i zatím omezenému uplatnění.
Z hlediska peněžních vlastností se ale kryptoměny jako Bitcoin od zákonné (fiat) měny liší ve dvou podstatných věcech, což lze vidět jako jejich výhodu. Jednak jde o to, že Bitcoinů bude na světě omezený počet, což platí i pro většinu dalších kryptoměn. Těžaři tak budou moci dolovat stále méně (právě proto roste význam poplatků) a někdy v roce 2140 by se teoreticky měl vytěžit poslední Bitcoin, což je zaneseno přímo v kódu, a tak není způsob, jakým lze jejich počet navýšit a dopředu lze zhruba vypočítat, kolik se jich bude poté v oběhu vyskytovat. To v případě zákonné měny neplatí, neboť nové mince a bankovky se vydávají stále, a to samozřejmě ne nutně k tomu účelu, aby nahradily staré/ztracené/zničené. Bitcoin je digitální a jako takový jej nelze ztratit nebo zakopat, leda ponechat nepoužívaný na účtu.
nárůst platebních transakcí v Bitcoinech (vertikální měřítko je logaritmické) - Wikipedia
A pak je tu druhý fakt, že na rozdíl od zákonné měny, která už dávno nebývá krytá zlatem, ale spíše dluhy, kryptoměny nic takového nepředstavují. Ony v podstatě představují jen samy sebe a jde o jakési virtuální zlato, čili příznivce oxymóronů by je mohl označit za nehmotnou tvrdou měnu.
Čili o tom, že se v oběhu objevuje stále více Bitcoinů a jiných kryptoměn, nerozhodují vlády nebo národní bankovní instituce, jež jsou jako takové zcela bezmocné a nemají nad kryptoměnami žádnou kontrolu, jako ani nikdo jiný. Jedinou možností je tak kryptoměny zakázat a znemožnit jejich použití, což by znamenalo nebývalou cenzuru použití internetu, kterou by sice šlo v občanské demokratické společnosti těžko obhájit, nicméně zcela vyloučit to nelze. Však utahování šroubů svobodě použití internetu je ve světě stále viditelnější a není si tak složité představit, že boj proti kryptoměnám bude nabalen právě na snahu potírat aktivity internetových zločinců, boj proti terorismu, atd.
Do budoucna tak bude velice záležet na tom, jak poroste obliba kryptoměn a můžeme si být v podstatě jisti, že společně s ní porostě i averze bank a vlád, kterým něco takového nebude po chuti. Pro potenciální příklad nemusíme chodit daleko, neboť s decentralizovanou měnou by naše Česká národní banka těžko mohla intervenovat za udržení kurzu vůči euru.
Představují tak kryptoměny úsvit nového ekonomického věku? Dle některých už za 2 nebo 3 roky mohou představovat způsob, jak si uchovat své peněžní prostředky, což znamená, že mohou být hodnotově víceméně stabilní, alespoň ty nejpoužívanější, i když to tak dnes rozhodně nevypadá. Stačí se podívat na jejich vývoj na serveru Coinmarketcap, kde nemusíme dlouho hledat. Hned na prvním místě je Bitcoin, který jen za letošek stačil svou hodnotu vůči dolaru ztrojnásobit a pak zakrátko o třetinu oslabit, aby se pak záhy v několika málo posledních dnech dostával na nová maxima. A to není velké lákadlo pro ty, kteří chtějí mít k dispozici jen krátkodobé úložiště potřebné hotovosti, o něž se v podstatě nebudou starat.
Navíc, jak odkazovaná stránka ukazuje, kryptoměn už existují stovky a ve skutečnosti se jejich počet už blíží první tisícovce. To je neuvěřitelný počet, když si uvědomíme, že tu s námi nejsou ani 10 let. Ovšem drtivá většina z nich je ale pochopitelně neperspektivní a má přinejlepším jen spekulativní význam. Však celková hodnota všech kryptoměn je asi 68 miliard dolarů, přičemž jen první tři - Bitcoin, Ethereum a Ripple - mají podíl 53,5 miliard.
Dnes je vhodné sledovat především vývoj technologií a způsobů těžby a počítat s tím, že jediný den může znamenat pokles (nebo růst) hodnoty i o desítky procent, na což se pochopitelně nelze připravit. V podstatě denně také vznikají nové kryptoměny, jiné zanikají a s divokým vývoje řada lidí ztrácí své kryptopeníze a jiní zase vydělávají.
Nicméně je vhodné s nimi do budoucna počítat. Už dnes především Bitcoin představuje pro mnohé lidi záchranu jako měna, která může být daleko stabilnější než některé zákonné měny, viz Venezuelský bolívar nebo dokonce Zimbabwský dolar. Však někteří tamní lidé, kteří už dříve své měně přestali věřit, se před její devalvací ochránili právě nákupem Bitcoinu, Etherea a jiných kryptoměn. Zdá se tak, že to pravé v tomto ohledu přijde až v době, kdy se objeví další světová ekonomická krize, kdy se už přímo a tvrdě střetnou kryptoměny s fiat měnami. Ovšem je otázka, kdy k něčemu takovém dojde – může to nastat třeba už letos nebo až za 10 let.