Kupujeme ojetého Palma: pár dobrých rad jak nezaplakat nad nákupem
15.5.2002, Tomáš Bobek, článek
Je-li nepoměr mezi obsahem peněženky a cenami nových Palmů příliš velký, přichází v úvahu i nákup ojetiny. Tento často dobrodružný podnik však má svá úskalí a především nováčkům, co si tímto způsobem chtějí pořídit svého prvního miláčka, může přinést řadu překvapení. Nejen oni zde proto naleznou několik rad, čeho si při nákupu ojetin všímat.
Chladná hlava, opatrnost a šťastná ruka.
Pro zahřátí rady spíše obecné, ale nikdy jich není dost:
Koupit Palma na dobírku je odvaha, notabene od člověka, kterého znáte jen z e-mailu, to už je jako dát si inzerát do seznamky s tím, že první rande s dotyčnou budete mít rovnou před oltářem. Ideální je osobní jednání, přičemž vždy nekompromisně trvejte na možnosti předvedení a osahání strojku a to pokud možno ne na tramvajové zastávce. Podobně jste na tom i s cenami – sledujte pečlivě jejich vývoj, rozdíly mohou být až několik tisíc korun u stejného typu. Věnujte tomu trochu svého času, vyplatí se to. No a potom už stačí mít jen kliku a mluvíte s majitelem zachovalého Palmíka, co je k mání za dobrou cenu. Frekventované místo, kde na něco takového můžete narazit, je například sekce „PDA“ na www.jarmak.cz, tu se rozhodně vyplatí sledovat.
Co je v krabici a co je navíc.
Prvním dobrým signálem je, že Palm je nabízen v kompletním balení. Minimálně to znamená, že dosavadní majitel není bordelář a Palm není kradený (pokud je vám nabízen bez kolébky, dost to smrdí). Chtějte kryt displeje (vždy), stylus (vždy), CD se základním softwarem pro synchronizaci s PC (v případě nouze se tohle dá sosnout z internetu) a samozřejmě kolébku. Některé levnější typy kolébku nemají, pak by ale neměl chybět napájecí/synchronizační kabel. Synchronizovat lze sice i s pomocí IR rozhraní, ale to je spíš nouzová varianta. Pokud má Palm vestavěný akumulátor, je holý nesmysl kupovat to bez dalšího kusu hardware, který aku umí dobít. Kolébka/nabíječka se sice teoreticky dá koupit samostatně, ale tisícovka v kamenném obchodu to často nespraví a v bazarech o ni zakopnete jen výjimečně.
Různá nadstandardní příslušenství
jako jsou pouzdra, cestovní nabíječky, klávesnice, paměťové karty a další si ke svým miláčkům pořídilo nemálo majitelů. Nabídnou-li je a máte-li pocit že je využijete (platí téměř 100% pro různé obaly a pouzdra), berte. Cena je často velmi dobrá, už jen proto, že v mnoha případech staré příslušenství nelze použít pro nový typ Palma, po kterém prodávající touží. Navíc zde platí to samé co pro kolébky: buďto to už neseženete vůbec a nebo za ceny, které vám vyženou slzy do očí.
Bonus software navíc
by neměl cenu příliš navýšit. Většinou ho majitel dostal přímo s novým Palmem a byl v „ceně“ a nebo je to koupený a registrovaný shareware, ale pak by bylo fajn, kdyby taková registrace fungovala i s vaším „hotsyncname“, update softwaru od producenta chodily na vaší e-mailovou adresu… přeregistrace není sranda. A konečně vypálené CD plné freeware a shareware (někdy i včetně všelijakých „registrovátek“ a cracků) je možná fajn, ale má cenu právě a pouze odpovídající médiu a času potřebného ke stažení z webu.
Displej a graffiti ploška
jsou bezesporu to nejcennější na vašem staronovém Palmíkovi. Dá se žít bez stylusu, možná i bez kolébky a třeba i s rozviklanými tlačítky, ale displej musí být v pořádku. Je-li jakkoli viditelně porušený, jděte raději rovnou od toho. Displej by měl být pokud možno bez škrábanců nebo dokonce hlubokých vrypů, hladký a rovný, protože i malá nerovnost je při přejetí stylusem cítit a je nepříjemná. Pečlivější majitelé proto chrání displej různými fóliemi, které drobným poškozením zabraňují. Fólie mohou být značkové (WriteRight) a nebo i různé náhražky, avšak i pouhá samolepící páska Scotch, přelepená přes nejvíce namáhanou graffiti plošku, na kterou se píšou znaky, dokáže ledasco zachránit. Některé Palmy mají graffity plošku po dlouholetém psaní doslova vydřenou a to je zlé. To že majitel chránil displej miláčka fólií je sice fajn, ale vždy chtějte vidět displej pokud možno „nahatý“, možná budete oba překvapení.
Pozor také i na drobné prasklinky a „pavučinky“ na sklíčku displeje: i když všechno jede, nečekejte že prasklinky nějakým kouzlem zmizí a nebudou se zvětšovat. Výměna sklíčka přitom není nijak levná záležitost, počítejte i s tisícovkami a výměna displeje je ekonomický nesmysl. Jedeme dál: vyzkoušejte si podsvícení displeje, má-li ho strojek mít. Funguje? A co nastavení kontrastu — není vyhuleno do maxima aby bylo vůbec něco vidět? Některým strojkům také ulétává kalibrace digitizéru a stylus pak musíte mačkat o hodný kus dál, než byste čekali. To není v pořádku i když se dá digitizer překalibrovat.
Baterie a napájení.
Buďto jede Palmík na baterky a nebo má vestavěný akumulátor a ten jde obvykle vyměnit jen velmi, velmi ztuha a když už snad tak za nemalý peníz. U baterek je to jednoduché, tam není téměř co zkazit, koupíte si prostě nové. V případě aku to může být složitější. Pokud vydrží hodinu-dvě a jdou do háje, je zle. Tolerovat se dá „spadnutí“ aku na 80-90% během první hodiny, ale pak musí ještě několik dalších hodin šlapat. Problém je v tom, že na tuhle kontrolu obvykle není čas. Musíte mít kliku.
Tlačítka, konektory, IR port
to vše musí fungovat. Tlačítka by se neměla příliš viklat a především k jejich stisku byste neměli vynaložit přílišné úsilí – pokud musíte pořádně přitlačit, není to dobře. Pokud nedokážete během stisku sami poznat, že došlo ke zmáčknutí (tlačítko jakoby lupne) a zmáčknutí jde jakoby do ztracena, je to špatně. Oprava tlačítek je opět problematická, ostatně oprava téměř čehokoli. Hodláte-li používat Palma v kombinaci se svým mobilem pomocí IR portu, otestujte pokud možno hned. Často jde např. nabeamovat vizitka z Palma do mobilu.
Operační systém
jsem si nechal na konec. Říkáte si že zde není co zkazit? Ale je. Zkušenější borci si totiž do svých miláčků nahrávají nejrůznější verze Palm OS, častokrát i různě upravované, očesané a nekompletní, aby získali více volného místa ve flash paměti, kterou lze využít i jinak než jen pro uložení OS. Pokud si nejste jistí, že si dokážete nahrát do Palma kýženou a ucelenou verzi operačního systému sami, požádejte o to prodávajícího. Většina z nich vám ráda vyhoví a často dá vybrat hned i z několika verzí Palm OS. Pozor, některé vykopávky mohou mít verzi OS nižší než tři, tady je pak třeba počítat s tím, že pod nimi dnes už řadu aplikací nespustíte.
Podtrženo a sečteno.
Koupě ojetého Palma je především o hledání dobré ceny a důkladném ohmatání nabízeného počitadla, v klidu a beze spěchu. Bude-li strojek vyhovovat výše uvedeným doporučením a prodávající bude solidní, může se vám povést velmi výhodná koupě. A máte-li nějaký zajímavý tip či zkušenost s koupí jetých Palmů, neváhejte a podělte se s námi o ni.
Pro zahřátí rady spíše obecné, ale nikdy jich není dost:
Koupit Palma na dobírku je odvaha, notabene od člověka, kterého znáte jen z e-mailu, to už je jako dát si inzerát do seznamky s tím, že první rande s dotyčnou budete mít rovnou před oltářem. Ideální je osobní jednání, přičemž vždy nekompromisně trvejte na možnosti předvedení a osahání strojku a to pokud možno ne na tramvajové zastávce. Podobně jste na tom i s cenami – sledujte pečlivě jejich vývoj, rozdíly mohou být až několik tisíc korun u stejného typu. Věnujte tomu trochu svého času, vyplatí se to. No a potom už stačí mít jen kliku a mluvíte s majitelem zachovalého Palmíka, co je k mání za dobrou cenu. Frekventované místo, kde na něco takového můžete narazit, je například sekce „PDA“ na www.jarmak.cz, tu se rozhodně vyplatí sledovat.
Co je v krabici a co je navíc.
Prvním dobrým signálem je, že Palm je nabízen v kompletním balení. Minimálně to znamená, že dosavadní majitel není bordelář a Palm není kradený (pokud je vám nabízen bez kolébky, dost to smrdí). Chtějte kryt displeje (vždy), stylus (vždy), CD se základním softwarem pro synchronizaci s PC (v případě nouze se tohle dá sosnout z internetu) a samozřejmě kolébku. Některé levnější typy kolébku nemají, pak by ale neměl chybět napájecí/synchronizační kabel. Synchronizovat lze sice i s pomocí IR rozhraní, ale to je spíš nouzová varianta. Pokud má Palm vestavěný akumulátor, je holý nesmysl kupovat to bez dalšího kusu hardware, který aku umí dobít. Kolébka/nabíječka se sice teoreticky dá koupit samostatně, ale tisícovka v kamenném obchodu to často nespraví a v bazarech o ni zakopnete jen výjimečně.
Různá nadstandardní příslušenství
jako jsou pouzdra, cestovní nabíječky, klávesnice, paměťové karty a další si ke svým miláčkům pořídilo nemálo majitelů. Nabídnou-li je a máte-li pocit že je využijete (platí téměř 100% pro různé obaly a pouzdra), berte. Cena je často velmi dobrá, už jen proto, že v mnoha případech staré příslušenství nelze použít pro nový typ Palma, po kterém prodávající touží. Navíc zde platí to samé co pro kolébky: buďto to už neseženete vůbec a nebo za ceny, které vám vyženou slzy do očí.
Bonus software navíc
by neměl cenu příliš navýšit. Většinou ho majitel dostal přímo s novým Palmem a byl v „ceně“ a nebo je to koupený a registrovaný shareware, ale pak by bylo fajn, kdyby taková registrace fungovala i s vaším „hotsyncname“, update softwaru od producenta chodily na vaší e-mailovou adresu… přeregistrace není sranda. A konečně vypálené CD plné freeware a shareware (někdy i včetně všelijakých „registrovátek“ a cracků) je možná fajn, ale má cenu právě a pouze odpovídající médiu a času potřebného ke stažení z webu.
Displej a graffiti ploška
jsou bezesporu to nejcennější na vašem staronovém Palmíkovi. Dá se žít bez stylusu, možná i bez kolébky a třeba i s rozviklanými tlačítky, ale displej musí být v pořádku. Je-li jakkoli viditelně porušený, jděte raději rovnou od toho. Displej by měl být pokud možno bez škrábanců nebo dokonce hlubokých vrypů, hladký a rovný, protože i malá nerovnost je při přejetí stylusem cítit a je nepříjemná. Pečlivější majitelé proto chrání displej různými fóliemi, které drobným poškozením zabraňují. Fólie mohou být značkové (WriteRight) a nebo i různé náhražky, avšak i pouhá samolepící páska Scotch, přelepená přes nejvíce namáhanou graffiti plošku, na kterou se píšou znaky, dokáže ledasco zachránit. Některé Palmy mají graffity plošku po dlouholetém psaní doslova vydřenou a to je zlé. To že majitel chránil displej miláčka fólií je sice fajn, ale vždy chtějte vidět displej pokud možno „nahatý“, možná budete oba překvapení.
Pozor také i na drobné prasklinky a „pavučinky“ na sklíčku displeje: i když všechno jede, nečekejte že prasklinky nějakým kouzlem zmizí a nebudou se zvětšovat. Výměna sklíčka přitom není nijak levná záležitost, počítejte i s tisícovkami a výměna displeje je ekonomický nesmysl. Jedeme dál: vyzkoušejte si podsvícení displeje, má-li ho strojek mít. Funguje? A co nastavení kontrastu — není vyhuleno do maxima aby bylo vůbec něco vidět? Některým strojkům také ulétává kalibrace digitizéru a stylus pak musíte mačkat o hodný kus dál, než byste čekali. To není v pořádku i když se dá digitizer překalibrovat.
Baterie a napájení.
Buďto jede Palmík na baterky a nebo má vestavěný akumulátor a ten jde obvykle vyměnit jen velmi, velmi ztuha a když už snad tak za nemalý peníz. U baterek je to jednoduché, tam není téměř co zkazit, koupíte si prostě nové. V případě aku to může být složitější. Pokud vydrží hodinu-dvě a jdou do háje, je zle. Tolerovat se dá „spadnutí“ aku na 80-90% během první hodiny, ale pak musí ještě několik dalších hodin šlapat. Problém je v tom, že na tuhle kontrolu obvykle není čas. Musíte mít kliku.
Tlačítka, konektory, IR port
to vše musí fungovat. Tlačítka by se neměla příliš viklat a především k jejich stisku byste neměli vynaložit přílišné úsilí – pokud musíte pořádně přitlačit, není to dobře. Pokud nedokážete během stisku sami poznat, že došlo ke zmáčknutí (tlačítko jakoby lupne) a zmáčknutí jde jakoby do ztracena, je to špatně. Oprava tlačítek je opět problematická, ostatně oprava téměř čehokoli. Hodláte-li používat Palma v kombinaci se svým mobilem pomocí IR portu, otestujte pokud možno hned. Často jde např. nabeamovat vizitka z Palma do mobilu.
Operační systém
jsem si nechal na konec. Říkáte si že zde není co zkazit? Ale je. Zkušenější borci si totiž do svých miláčků nahrávají nejrůznější verze Palm OS, častokrát i různě upravované, očesané a nekompletní, aby získali více volného místa ve flash paměti, kterou lze využít i jinak než jen pro uložení OS. Pokud si nejste jistí, že si dokážete nahrát do Palma kýženou a ucelenou verzi operačního systému sami, požádejte o to prodávajícího. Většina z nich vám ráda vyhoví a často dá vybrat hned i z několika verzí Palm OS. Pozor, některé vykopávky mohou mít verzi OS nižší než tři, tady je pak třeba počítat s tím, že pod nimi dnes už řadu aplikací nespustíte.
Podtrženo a sečteno.
Koupě ojetého Palma je především o hledání dobré ceny a důkladném ohmatání nabízeného počitadla, v klidu a beze spěchu. Bude-li strojek vyhovovat výše uvedeným doporučením a prodávající bude solidní, může se vám povést velmi výhodná koupě. A máte-li nějaký zajímavý tip či zkušenost s koupí jetých Palmů, neváhejte a podělte se s námi o ni.
