Jasně že záleží na využitií. Ale už u 5800 X3D se ukázalo, že ta cache nemá moc vliv na maximální fps, ale velký na minima a stabilitu fps. Jenže to by redakce musely jinak měřit recenzích.

Do velkých firem nakupují spíš manažeři než někdo z IT oddělení. Intel může být v klidu.

Aby za mne AI něco určovala, to bych taky nechtěl. Ale když pomůže najít původní zdroje informace, to naopak dost pomůže.

SW, který bude AI využívat může být klidně Free a jeho autorem někdo na universitě. A finální donastavení může být v rukou uživatele. A celá funkce jen v tom, že když budou v článku nějaké zdroje, tak je ten SW najde a otevře. Co s nimi pak uživatel dál udělá, je na něm. Celá pointa je v tom, že dezinformační weby k žádným zdrojům buď vůbec nevedly a nebo pokaždé jednomu nechvalně známému webu jednoho člověka, ale dál už nikam. Z toho se dá poznat, čemu lze či nelze věřit. Pokud někoho zdroje informací nezajímají, jeho problém.

Ale cenou je mimo možnosti běžných smrtelníků.

Víc jak 50 % docela určitě.

Mám AMD grafiky dlouhodobě už od dob ATI a jen velmi málo a to navíc víc jak 25 let dávno nějakou Nvidii. Takže můžu potvrdit, že nějaké potíže nepamatuji a to i v době, kdy se o nich i psalo. Spíš bych řekl, že to může být blbou konstelací HW a SW kombinace. Ale u žádného ovladače či jiného SW nejde otestovat vše. A je taky možné, že někdo prostě měnil nevhodným způsobem grafiku za jinou a měl tam nějaká rezidua předchozích driverů.

Sice vyletěly, ale pak zas šly níž a to že ne na úplně původní hranici je dáno dražší výrobou. Trh se proměňuje a pokud výrobce má omezené kapacity, musí na to více brát zřetel. A je logické, že víc upřednostní produkty s vyšší marží. Ale samotné grafiky úplně skončit nemůžou a není to kvůli hráčům, ale kvůli pracovním stanicím, kde jsou prodejní ceny násobné. A jelikož konstruktéři stále náročné vizualizace potřebují, nejdou nahradit výpočetními akcelerátory a ani akcelerátory AI. I když akcelerátory se v pracovní stanici taky můžou uplatnit. A protože AMD neprodá tolik grafik profíkům a taky proto, že se nevyplatí je jen pro ně vyvíjet, pro hráče tu vždy něco bude.

To že, AMD celkově roste možná rychleji než výrobní kapacity, v tom může hrát roli. Nejspíš proto objednává nové kapacity u obou výrobců.

Až na to, že pro optimální výkon je třeba u každé grafiky trochu jinak poladit nastavení. Toto bych nazval spíš hloupý test než slepý.

Trh konzolí je buď nasycený a nebo čeká na nové modely. A prodeje herních PC jsou stále slabší dlouhodobě tím, jak i tento segment víc nahrazují mobilní řešení.

No jo, ale co čip to sada hodně drahých masek k výrobě. A od 5 nm jejich počet narostl. K tomu menší výtěžnost u větších čipů. A i když se může zdát, že jde o totéž jen prostě tam je víc všech jednotek, není to tak, celkově větší složitost znamená víc potenciálních a ne zrovna levných potíží při rozjezdu výroby. A s ohledem na to, že na výpočetní akcelerátory už mají jiné čipy, se vývoj hi­-endu méně vyplatí.

AMD už tak levná zase není, jak bývala a už k tomu ani nemají důvod. Už se vyjadřovali k tomu, že nemají důvod dělat grafický Hi­-End v každé generaci. Popravdě, toho Hi­-Endu se zas tolik neprodá a náklady na vývoj jsou vysoké.

Říká se: Kdo ví jestli. Taky s vývojem můžou mít potíže. Intel se technicky zasekl nejvíc na výrobní technologii, proto se plácá 3 generace s jednou architekturou, ale chiplety mu taky dělaly problémy, v této oblasti má AMD náskok, protože s tím prostě začali první.

Tady v Evropě už snad ani ten vývoj nějakou dobu nebyl, mimo nějakých drobností do spotřební elektroniky. Ale žádné procesory se tu několik let nevyvíjely a i chystaný euro­-procesor pro superpočítač je stavěný na licenčních ARM jádrech.

AMD dělá ARM stejně dlouho jako ZEN... Používají je jako bezpečnostní jádro.

ARM procesor s multi­-threadingem vyvíjela a snad i testovala. Ale pak to zrušili.

To je pravda, ale taky jde o tlak, který je na Zemi nedosažitelný a taky se to tam píše, pokud se nemýlím. Jsou dva způsoby, jak toho dosáhnout.

Dostatečný výkon a hlavně větší spolehlivost by zajistilo, kdyby ty CPU jely maximálně na 90 % nastaveného TDP. Reálně by stačilo i méně, jenže to by si Intel žádný hráč už vůbec nekoupil. Běžný človíček pokud neví, podívá se na testy a podle toho nakupuje. A o to jde, Intel CPU by pak prostě v testech vypadaly blbě. Přesněji ještě hůř než teď.

Přesně tak to je, podle délky trati může být nejrychlejší dragster, speciál pro závody 24 h., Tatra postavená pro Dakar a nebo rodinný kombík. Vždy záleží na podmínkách.

Nevšiml jsem si. Když se podíváte na prezentaci AMD Intinct MI 300, nějak o konkrétní aplikaci nemluví, spíš udávají výkony v dané přesnosti a ačkoliv míří na AI, výkonu v 32 a 64 bitech má stále dost. Stačí se na to podívat.

Ale v tom případě jsou akcelerátory AMD MI taky universální. Netvářil bych se, že to je věc jediného výrobce.

A když to někdo koupí v hotové sestavě a v BIOSu nic nastavit neumí? Třeba ani neví, co tam má za střeva, i takoví jsou.

Pravděpodobně to vlivem tepla pracuje o malinko víc, než je OK, ale zase ne tak moc, aby se to projevilo hned. A jak ten křemík pracuje, tak se to pomalinku nasčítá, až je to příliš a chyba se projeví.

Intel to prostě přehnal, už to hnali moc na krev.

Skutečně hodně zajímavé. Redaktor reálně pouze napsal nadpis. Obsah textu bych oznámkoval maximálně tak za 4­-.

Na ten jsem zapomněl.

Nevěřím tomu, že by to v AMD nevěděli, jen nemají tu hroší kůži. A u těch TV ten jas teoreticky být může, ale na menší obrazovce.

Pak má nabízet, to co má i pro ostatní a nedělat místní speciality na míru, je logické, že to regulační úředníky naštve. AMD žádné speciály těsně pod nastavený limit nedělá.

Fyzické parametry u něčeho, co má matematický výkon, fakt vtipné.

To právě asi ne. Když Nvidia udělá něco těsně pod limit, regulační úředníky to jen naštve.

To byl takový tmavší pásek a 1­/4 mm po obvodu křemíku, nemusí to hlavně po těch letech být úplně patrné. A ten křemíkový čip by sám měl ostré hrany, tady je to zaoblené.

Většina těch procesorů jde do firemních strojů a ti výrobci si sami ošéfují dostatečné chlazení, tam kde to je třeba. Ta doba kdy HP a Compaq PC a podobné byly proti běžným skládačkám řešené fakt jinak už je asi pryč, ale pořád je rozdíl PC a pracovní stanice i kdyby na stejném CPU.

Na to si pamatuji, ale ono to období až tak dlouhé nebylo. První Pentia II a Athlony byly slotové, předtím vše bylo kryté. Odkryté byly P II, P III a Athlony + Athlony XP a MP + příslušné Celerony a Durony. A pak to zase skončilo. P4 a Athlony 64 už zas byly kryté.

Intel ty jádra lépe chránil vrstvou po obvodu, AMD tady šetřilo, já osobně nezlomil rožek nikdy, ale vím, že AMD z té doby mělo horší pověst. Jako servisák jsem viděl jeden AMD s odlomeným rožkem.

To je ale zjednodušení situace. Kdyby AMD neměla plnohodnotnou náhradu ­(A víme že v některých ohledech je nabídka AMD technicky dokonce lepší.­) Pak by pro některé zákazníky stálo za to si na akcelerátory Nvidie počkat a nebo by dokonce zkusili konkurenci přeplatit, aby se na pořadníku posunuli výše. Ta vaše teorie počítá jen a pouze s kapacitou výroby, nikoliv s kvalitou produktů.

Jde jen o vynechání jednoho kroku, což až takový problém být nemusí, zvlášť když za vynechání jedné operace, dostane příplatek.

Jen z toho textu to vyznívá jinak.

Taky názor. V textu snad píší, že taková CPU prodávají ve své sestavě. A tam tedy logicky zákazník přímo do ruky ten procesor nedostane. Proto píšu, že je nesmysl pájet rozvaděč a pak ho dávat dolů, když Intel může dodávat výběrové kusy rovnou s odkrytým jádrem.

To je jak pojď na mne z boku. Pokud spolupracují přímo s Intelem, tak je snad lepší ty CPU dodávat přímo bez rozvaděče a ne, že ho Intel přiletuje a pak ho zas někdo složitě a s rizikem sundá...

Jak Intel dřív tak současně Nvidia, si myslí že jejich dominantní monopolní pozice je neotřesitelná. A oba AMD podcenili, přitom bych řekl a celkem bez přehánění, že AMD se stále ještě rozjíždí. To že AMD nemůže prodávat do Číny ­- AMD má omezené výrobní kapacity, tak může víc prodávat jinde. Všechno zlé může být k něčemu dobré, jen to ne vždy je hned vidět.

S těmi složkami jsem to napsal blbě. Jinak bych řekl, že od dob Charlese Spearmana se ty testy ještě trochu vylepšily.

To je hodně velké zjednodušení, je víc typů inteligence a komplexní testy trvají od několika hodin po několik dní podle žádané přesnosti a případně i zaměření na konkrétní žádanou vlastnost. A rozhodně je nejde zaměňovat za test znalostí. Jsou i přesné testy bez psaného textu.

Když se podíváte do historie Intelu a AMD, byl to Intel, kdo se nebál sáhnout po ne zrovna fér praktikách. Ani bych se nedivil, kdyby v nich nějakým způsobem stále pokračoval. A ohánět se továrnami v době, kdy Intel domlouvá výrobu CPU částí u TSMC je poněkud podivné.

Nevíme, kolik můžou postavit paralelních týmů a vybírat si tak nejlepší nápady. Tím může při dostatečném počtu lidí ten vývoj nabrat slušné tempo.

Tak proč ty otázky?

Protože se to prostě k vyšším modelovým řadám už nehodí. Zatímco u levného modelu chápu, že výrobce šetří ­- pokud se to projeví i na ceně, vyšší model by měl nabízet víc možností i z hlediska konfigurace, ale to u Apple neplatí, ten pouze zvedá své zisky. Uplatňuje metody low and výrobků na všechny segmenty. A ovečky mu tleskají a hájí ho.

Ta diskuse právě kvůli SSD vznikla. A taky jsem napsal, že tu RAM u nižších modelů chápu, ale už ne u profi. A když jsme u toho, Apple je jediný výrobce, který se snaží tvrdit, že pracovní stanice, jejíž nový model v maximální konfiguraci má jen zlomek předchozí, je lepší. Mac Pro měli rovnou vynechat.

Starým SSD bych věřil víc než těm novým a posílat NTB do nějaké kategorie jen podle vzhledu... Rozhodující je určení a pokud něco lze tolerovat v nižší řadě, u stroje pro práci už bych to viděl jinak.

A kdo první přišel s pájenou SSD. A právě SSD ta diskuse tady začala.

Sice jsem ještě nebyl v situaci, kdy bych si ho musel kupovat. Dobře znám výhody desktopu. Ale netvrdil bych, že jsou nesmysl.

Ultrabooky, ale snad nepředstavují všechny kategorie. U nich se třeba ta RAM chápat dá, ale konektor pro samotné SSD až tolik místa nezabírá. Když uvážím, jak novým typům SSD pro honbu za už absurdní teoretickou rychlostí klesá počet přepisů, dřív nebo později to začne být problém. A zvláště u menších kapacit, které kde komu stačí.

Výměnné SSD je u ostatních výrobců NTB celkem běžná věc, u lepších modelů se to týká i RAM. U Apple je vše natvrdo i v desktopu včetně jejich parodie na pracovní stanice.

Samozřejmě to pájené SSD je hodně velký problém, pro mne je problém i pájená RAM, protože ne každý člověk mění počítač před koncem záruky. Apple takové chování umožnili ovečky, pardon zákazníci. Kdyby na to nepřistoupili a prostě Apple padly prodeje, dost by si to rozmyslel.

Apple i přes novější CPU M3 má problém s udržením zvýšeného výkonu. Člověk nemusí moc přemýšlet, aby mu došlo, že tenké tělo NTB není vždy až taková výhoda.

Ale to SSD... U tak drahých strojů je to opravdu bída. Vrátili se na rychlost strojů s M1. Applisté budou mít radost, všichni ostatní nevěřícně vrtí hlavou.

Navíc to PC nabízí daleko víc užití než konzole.

Nemusí to platit na 100 % kdo nehraje často, ale jen chce hrát ve slušném rozlišení a detailech, ten lepší grafiku může kombinovat i s monitorem vhodnějším na práci nebo filmy. Je to jeho volba. Není žádná povinnost kupovat i rychlý monitor.

Ani samotné grafické karty nejsou kupovány vždy jen pro herní účely a ani u herního PC přece není zakázáno na něm provozovat i jiné aplikace. A pro někoho je levnější mít nabušenější sestavu na vše neš separátní herní a pracovní stroj. Jen ty to nejsi schopný pochopit.

Je to poměrně jednoduché, vytvořit hodně široké jádro až tak těžké není. Udělat ho tak aby se po většinu času část neflákala a ještě to zařídit jinak než multi­-threadingem to je úplně jiná liga. Zařídit aby toto široké jádro s vysokým IPC umělo současně vysoké takty a ještě bylo zároveň podle potřeby hodně efektivní při vysokém výkonu a nebo úsporné podle potřeby software, to je už na desítky let.

Takže dokud SW neměl takové nároky na počet současně běžících vláken a zároveň jádra neměla takové IPC, byl takt jediný spolehlivý prostředek, jak získat potřebný výkon.

Aktuální situace už umožňuje dostatečně široká jádra i s tím taktem a efektivitou, ale současně už je požadavek na počet vláken a to zvláště u pracovních stanic, serverů a superpočítačů. Je to srozumitelné?

Ne, jestli desktop nebo NTB, to je fuk. Ale dost lidí nemá separátní pracovní a herní stroj. Pointa byla jinde a sice v tom, že většina dospělých na počítači dělá mnohem víc jiné činnosti než je hraní her.

Pro někoho je počítač nástroj denního užívání a pro někoho hračka.

A kčemu to je normálnímu uživatlei, co nepaří denně?

Trochu zjednodušené. Vždy kromě věrných Nvidii tu budou i zákazníci, kteří neuctívají zelené hodnoty sdělované Jensenem Huangem a nejsou ochotni zbytečně přeplácet, aby měl na novou koženou bundu. Takoví si koupí AMD k plné spokojenosti.

Korporátní válka. To mne pobavilo. Uzavřené technologie, které nikdo nemůže použít, any kdyby chtěl proto otevřeným standardům. Skoč si do zeleného slizu, asi se ti tam líbí pidaline.

To by s ohledem na defaultní nastavení BIOSU bylo hodně sporné. Pokud by výchozí nastavení po resetu BIOS bylo OC vypnuto, pak je to věc uživatele, ale takto ne.

Je i není. Pokud výrobce ví, že bez automatického přetočení ve výchozím nastavení by ty procesory měly problém konkurovat v dané ceně sestavám AMD a současně to Intel nezakazuje, nebo to dokonce někde neoficiálně pod čarou doporučuje pro herní modely ­(u běžných to tak není­), tak ten výrobce to dělá, tím spíš že i desky se recenzují a pak kdyby v testu podala ta jejich horší výkon, výrobce přijde o část kšeftu.

Jiné by bylo, kdyby to Intel zakázal a výrobci to dál dělali.

V zásadě ano, jen to bylo složitější. Nikdy jsem nepochopil, když udělali chybu s přehnaným očekáváním od výrobního procesu ­- nedařilo se plnit ten cíl, museli snižovat požadavky. Jednou to chápu, podruhé ­- no dobře, třeba přecenili síly v jiném parametru. Ale 4x? Poprvé, co vím u 22 nm. Tím to zoufalství dnešní vzniklo. Chápu, že ZEN 1 podcenili, řekli si, AMD udělalo velký krok, teď budou mít potíž to zopakovat. Nestalo se a AMD se daří. Tak dobře Intel to začal řešit. No jo, ale nová jádra byla na existující proces moc velká. A začaly se kupit částečně nepochopitelné a částečně vynucené chyby.

Nejspíš proto, že to nemá žádnou rezervu. Ta rezerva není proto, aby to někdo mohl přetaktovat. Ta je kvůli stabilitě. Aby se to za žádných okolností nijak nemohlo dostat za hranu a to ani na chvilku. To co Intel u těchto modelů předvádí je zoufalost. Jednak 200 MHz k 6 GHz neznamená žádný výkonový bonus, který by reálně šlo poznat. Druhak proto, že Intel prostě chce na ultra fans prostě vyrýžovat, co jde.

Ale Intel to dobře ví, zjevně to tam nikomu nevadí, jinak by zakročili. A je to samotný Intel, kdo začal zvedat limit i jeho čas Tau, když jim to dávalo výhodu v benchmarcích. Pamatuji, jak na prvních 8 vteřin zareagovali nové verze testů a Intel to prodloužil na 28 s. Tím to celé začalo. Teď prakticky musí být hodnota odběru dost vysoko a časový limit vypnutý, aby měl zákazník stejný výkon, který vidí v recenzích.

To je spíš jen výsledek daný binární hodnotou. Celkem by mne zajímala napájecí kaskáda na desce na takový odběr dělaná a kolikrát víc kontaktů by musela mít patice, aby se tím proudem neupekla.

Jaké překvapení... Vždy je přece dobré mít rezervu a nehnát nic na hranu. Ať to je věc mechanická nebo elektronická.

Divné to není. X5 by přece na čipu mělo být 1x, pak 3x něco výkonné, ale efektivní a k tomu 4x vysoce úsporné. Aspoň tak to je psáno přímo u ARM. Problém by se tedy neměl týkat mobilů ale spíš notebooků, kde by X5 mělo být vícekrát.

Přímo u jader X, stejně jako u Neoverse Nx a Vx které z nich vychází, jde o jádra zaměřená právě na výkon. V podstatě reakce ARM na všechny Gravitony a Altry a další. Tedy jádo použitelné právě pro počítače a servery. S tím že řada X je mobilní, řada V nejvýkonnější a N někde mezi.

A taky je možné, že není přímo chyba v návrhu samotného jádra, ale v samotné implementaci do celkového čipu. Zvláště u prvních vzorků by to divné nebylo.

On ten přechod na Nvidia nebude tak horký. NVIDIA Grace Hopper Superchip CG1 stojí 1 milion 37 tisíc s DPH. Bez zdroje, RAM a další bižuterie.

Stačí si ten test trochu projít a je jasné, že vypíchli nejlepší výsledek. U Ampere Altra není výsledek nijak divný, vychází z Neoverse N1, což je vylepšený Cortex­-A76, ale hlavní problém je vnitřní propojení, kdy se u N1 s tolika jádry prostě nepočítalo. V řadě Ampere Altra Q je máte 64 nebo 80 jader ­(už to je výrazně ví než s čím u ARM počítali­) a k nim 32 MB L3 cache. U řady Max 96 až 128 jader, ale už je 16 MB L3. Zbytek je setjný až na takty 64 a 80 můžou mít 3,3 GHz, 96 a 128 už jen 3 GHz.

AMD má zájmy v širším spektru produktů a pokud navíc má i omezené kapacity výroby, musí víc zvažovat do čeho se vyplatí investovat. Grafický hi­-end je tak malý segment, že ho prostě pouští. Kdyby chtěli, tak nehledí na výrobní výtěžnost a náklady a udělají ho. Ale nezaplatí se. Je to jen reklama a hodně drahá.

To je trochu zjednodušené, ale dejme tomu že myslí CPU chiplet 8 jader ZEN 4, protože 16 jader ZEN 4c má o něco větší plochu. Ale u těch GPU snad záleží na typu a tedy ploše. Takto paušálně to napsat nejde.

Všechny jsem našel mimo samotné vrstvené L3:
ZEN 4 ­- 8 jader 66.3 mm2
ZEN 4c ­- 16 jader 72.7 mm2

IOD ­- 397 mm2 EPYC
IOD ­- 122 mm2 Ryzen

NAVI 33 204 mm2
NAVI 32 196 mm2
NAVI 31 304.35 mm2
memory die 37.52 mm2

Vlastní čipy se vyplatí jen velkým zákazníkům, takže by pro Nvidii možná bylo lepší jen dělat víc variant jako AMD.

Na 3 GHz snad měla být už stávající generace, ale je v návrhu chyba. Takže spíš opravili chybu a přidali nové fičury.

To je relativní. Pokud to je něco jako ovladače u grafických karet, může způsob jakým je SW napsaný hrát roli. Pokud se ale k HW přistupuje víc na těsno a jde jen o knihovny, které uživatel začlení do svého SW, problém nevidím, prostě místo nich použije ty od AMD. Software pro tak drahý HW bývá dobře optimalizovaný, aby se výkonem neplýtvalo. U už hotového SW třetí strany to je něco jiné, musely by tam být minimálně dvě varianty knihoven k samotnému obslužnému SW. Ale tato varianta se spíš týká více komerčních záležitostí jako běžné servery a pracovní stanice. Ale velkých zákazníků, kteří do AI HW investuji miliony USD a víc SW problém nebude.

Jen klasický OEM je neuživí, jsou tam nízké marže. Utíkají jim servery, pracovní stanice a začíná být stále zřetelnější, že v NTB jej zachraňují jen nemožné konfigurace s AMD od výrobců.

Teoreticky právě jinou topoligií propojení a tou větší Cache.

AMD už má na trhu 4 nm produkty, jde o APU rařdy 8000. A na 5 nm vyrábí stávající řadu 7000 a EPYC 9000 a 8000.

Problém RingBus je ten, že čím víc zastávek na cestě, tím větší jsou latence optimální byl pro 8 jader, proto taky malá jádra Intel nedává samostatně ale po čtveřicích. Sice to víc zhoršilo přístup k malým jádrům, ale pomohlo to velkým. Když se podívám na aktuálních 8 + 16 jader, tak za předpokladu že malá jsou stále po čtveřicích a asi to tak i zůstane, jde o 8 + 4 uzly na RingBus tedy o polovinu víc, než je optimum.

Důvod by být mohl. Jestli u ZEN 5 měli variantu 3nm a víc jader nebo 4 nm a stejný počet. Pak by se mohlo stát, že by chtěli počkat na ten lepší výrobní proces. A nebo taky že by to čekání vyplnili refreshem.

Původně jsem to myslel jinak, ale blbě jsem to napsal.

ZEN 5 měl přinést nárůst počtu jader na 3 nm výrobě. Místo toho počet jader zůstává a výroba je na 4 nm.

Asi jsem měl nějaké zatmění. Je to jak píšete. Liché jsou větší změny. Možná proto, že ZEN 4 přidal AVX512.

Trochu to uhnulo, je to pro Milan Šurkala.

To je kravina. Technicky nikdy při vydání nedává grafika kvůli ovladačům 100% a jde jen o to jak velký je rozdíl proti teoretickému maximu a jak moc se ty ovladače daří časem vyladit. A jelikož Intel před tím dělal jen integrované grafiky, z kterých je snadnější ten výkon dostat ­- je to podobné jako dobré využití vícejádrového CPU ­- tak pochopitelně ten rozdíl při uvedení byl větší, než na jaký jsme zvyklí u Nvidie a AMD a je to logické.

Je taky možné, že výrobu zadali už třeba v listopadu a do teď ta informace zůstala utajena. Každopádně u ZEN 5 nejsou takové změny jako u ZEN 4 a pak ZEN 6, takže jediná změna proti plánu je horší výrobní proces a tedy nedojde na navyšování počtu jader. Ale třeba se zas objeví něco jako obdoba ZEN 1+, tedy refresh kdyby se ZEN 6 nešlo vše ideálně.

To nemůžu soudit. Ale bude tu jistě rozdíl proti HW prochází delší evolucí jako GK od Nvidia a ATI­/AMD. Proto tomu Intel má v herních GK premiéru, takže se dá čekat, že rozdíl ve výkonu časem bude větší.

Teď už je funkční, před tím ne.

Požadovaná stránka na zadané adrese bohužel nebyla nalezena. Zkuste použít vyhledávání:

Tohle úplně nevyšlo.

Chápete rozdíl mezi výrazem ­"udělali to­" a myslím si... ?

Pozicování může odhadovat i nějaký leaker. Jistě ale je rozdíl, když o tom píše nějaký redaktor nebo leaker a proti tomu, když jde o video z prezentace, kde zástupci firmy mluví.

Nejsem fanda Intelu, ale fakt bych rozlišoval teoretický a praktický potenciál od reality dané stavem ovladačů. AMD a Nvidia měly a mají dlouhé roky náskok laděním ovladačů ­/ oprav chyb ve hrách. Pokud tedy ty karty mají nějaký výpočetní a rasterizační výkon , mají nějaký potenciál a praktický rozdíl je právě v ovladačích, které se vyvíjí.

Ty odhady o konkurenci pro Hi­-End se postupně časem snižovaty. Pokud vím, tak pozicování mělo být toto:
Entry­-level ­- Arc 3 ­/ Mid­-range ­- Arc 5 ­/ High­-end ­- Arc 7.
Nakonec sedmička je tam, kde je...

Ty prezentace přímo na stránkách Intel jsou, jen je třeba najít tu správnou. Na první pokus jsem tam objevil ještě video Kodurim a řadu XE. Takže to ani nemělo obchodní název ARC.

Už jednou jsem psal, že si to nepamatuji. Ale vyznělo to jako slova od Intelu. Protože nešlo o nějaké odhady reportérů, na ty bylo brzy. Tehdy z odborné veřejnosti ani reportérů nikdo netušil s čím Intel přijde, ani to nebylo na základě čeho hádat. Žádná předchozí generace neexistovala, jediný kdo mohl plánovat nějaké pozicování byli inženýři a vedení Intelu.

Rozhodně lepší než tehdy Intel 740. Pamatuji jednoho nadšence a technika z obchodu s PC, který chtěl komplet Intel vnitřnosti, takže P4 s HT, Intel základní desku a právě 740. Nerozchodil to.

Ty první informace byly ze září 2021. Ale jak známe Intel nejdřív něco plánují a nakonec to dopadne jinak a později.

Osobně jsem se na prezentace Intelu nedíval, tak můžu vycházet jen z toho, co se objevovalo v článcích.

Tady nejde o prezentaci, která už výkonově odpovídala, ale o sliby že bude konkurovat hi endu Nvidie.

"Ovladace vydavaji skoro kazdych 14 dni....­" není to proto, že prostě musí?