Ani jsem ji v ceníku nečekal, MI250 jsem tam předtím nikdy nenašel.

Z té dobíhající ještě stále aktuální řady 200 nejlevnější MI 210 což je polovina MI 250 což je níže taktovaná vzduchem chlazená varianta TOP MI 250X vodou chlazené. A ta 210. stojí u nás: 217 365 Kč bez DPH ­/ 263 012 Kč s DPH.
https:­/­/smicro.cz­/amd­-instinct­-mi210­-64gb­-hbm2­-90skc000­-m76an0
Takže cenu 300X si ani nepředstavuji raději.

250X:
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance 383 TFLOPs
Peak Single Precision Matrix ­(FP32­) Performance 95.7 TFLOPs
Peak Double Precision Matrix ­(FP64­) Performance 95.7 TFLOPs
Peak Single Precision ­(FP32­) Performance 47.9 TFLOPs
Peak Double Precision ­(FP64­) Performance 47.9 TFLOPs
Peak INT4 Performance 383 TOPs
Peak INT8 Performance 383 TOPs
Peak bfloat16 383 TFLOPs

Je vidět nárůst počtu formátů, 128 GB ­- 3,2 TB­/s. Rozdíly ve výkonu uvedu v 16 a 64 bitech bez přípravy dat:
383 ­- 980,6 ­- 1300 tedy 2,18x a 3,39x
47,9 ­- 61,3 ­- 81,7 tedy 1,27x a 1,71x Je tedy zjevné, kde je větší zlepšení.

Což o MI 250X ­- to je nejvyšší model ­- dvoučip vodou chlazený ve spc. formátu, pod ní jsou ještě 250 a 210 první taky dvoučip, druhý jednočip ­(když nepočítám HBM­) ale už chlazené vzduchem a do PCIe slotu a ty se dají snadno integrovat do běžných serverů a pracovních stanic. Řada 300 zatím obsahuje jen nejvyšší modely. Těch výsledků je hodně takže pro srovnání uvedu jen MI 250X a MI 300X a dál pak rozdíl mezi 300X a 300A.

300X:
Peak Eight­-bit Precision ­(FP8­) Performance 2.61 PFLOPs
Peak Eight­-bit Precision ­(FP8­) Performance with Structured Sparsity 5.22 PFLOPs
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance 1.3 PFLOPs
Peak Half Precision ­(FP16­) Performance with Structured Sparsity 2.61 PFLOPs
Peak Single Precision ­(TF32 Matrix­) Performance 653.7 TFLOPs
Peak Single Precision ­(TF32­) Performance with Structured Sparsity 1.3 PFLOPs
Peak Single Precision Matrix ­(FP32­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Double Precision Matrix ­(FP64­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Single Precision ­(FP32­) Performance 163.4 TFLOPs
Peak Double Precision ­(FP64­) Performance 81.7 TFLOPs
Peak INT8 Performance 2.6 POPs
Peak INT8 Performance with Structured Sparsity 5.22 POPs
Peak bfloat16 1.3 PFLOPs
Peak bfloat16 with Strutured Sparsity 2.61 PFLOP

Ano je toho hodně. 300A má méně CU: 228 proti 304, ale navíc 24 jader ZEN 4 na taktu 3,7 GHz takty CU jsou stejné.
300X má 192 GB ­- 300A 128 GB, obojí s 5,3 TB­/s.

Tak cena v dolerech se odvíjí od plochy čipu, přitom cena s plochou reste exponenciálně, od ceny za wafer ta s technologickou náročností taky roste ­- paměti a napájení už zas tekový vliv nemají, u některých výrobců i lepší chladič a u nás navíc podle aktuálního kurzu dolaru. A výhodnost dle poměru výkonu a další výbavy ­/ ceny je třeba ještě zvážit i dle toho, jak dlouho by vlastně měl ten HW sloužit.

Vycházím z toho, o jakých zkušenostech se psalo u 5800X3D a pak i 7800X3D. Ostatně i 7900 a 7950. Spotřeba s tranzistory roste lineárně ­(vždy při srovnání stejné funkčnosti­) ale s taktem exponenciálně. Takže navýšení velikosti cache se asi projeví na klidové spotřebě a nízké zátěži negativně, ale u velké zátěže, kde procesor jede na nižším maximu taktů, půjde spotřeba níž proti výchozí variantě. A ještě tedy se do toho promítne nižší zátěž řadiče RAM díky právě větší L3 cache.

Možná kvůli orientaci v jakých rozmezích se to může pohybovat.

Těch +40 W je jen na papíře. Reálně mají 3D varianty vždy naopak spotřebu nižší.

Do cíle se dá dostat různými způsoby, ale někdy nejde o cestu ale o požitek na ní. Proto se to nedá jednoduše srovnávat a každý má své hranice pro různé činnosti nastavené jinak.

Mrknul jsem rychle na CZC a našel jsem 1050 Ti, 1030, ale i 710 a 730, 1650 a 1660. Z novějších 3050, 3060. Zmiňovanou 4030 jsem neviděl. Z aktuálních minimálně 4060. Na Alze je to velmi podobné. Takže to srovnání není mimo.

Porovnávali to s tím, co je výkonově nejblíž. A pod aspoň střední třídou mi RT stále nepřijde dost použitelné.

Integrované grafiky se vždy porovnávaly s low­-endem, protože zákazníky RTX4090 naprosto nezajímá výkon APU ani z hlediska procesoru ani grafiky a zákazník kupující APU si sice test výkonnějšího HW přečíst může, ale kupovat ho nebude.

Pokud tam ten klíč nechá, měla by to pak být jeho vlastní chyba. Myslím, že předpisy jsou v tomto případě celkem jasné, že si lidi usnadňují práci za cenu vyššího rizika, je jejich problém a není to ani nic nové, taková už hodně stará klasika byly lisy s dvojicí tlačítek, kde byla běžná praxe do jednoho zatlačit třísku a tím ho fakticky vyřadit.

Pokud jde jen o programovací jazyk, ten z principu může běžet i na jiném HW, když to někdo napíše. Jiná věc je, zda je to legální.

To není, kdyby sis přečetl i mé předchozí komenty, pochopil by jsi, že píšu o tom, že i takový specifický stroj může existovat i mít zákazníky.

To už je trochu extrém, ale cesty na Lan párty s počítačem v kufru auta jsem taky zažil.

To nevím, základní deska E­-ATX tam asi nevleze.

Nehodnotil jsem obrázek, ale konfigurace, což z textu lze pochopit. A ta vyrobitelná je.

Je taky možné že to má být přenosná pracovní stanice a třeba to ani nemá akumulátor a tedy nejde o notebook. Takové věci v minulosti už existovaly. Ostatně o kapacitě AKU nebo výdrži nikde není zmínka. Samozřejmě to může být i blbost, ale teoreticky taková věc udělat jde.

Myslím, že to klidně mít mohli i dřív, ale Rusko má teď jiné priority.

Čína už dlouho má svůj vývoj, kradou jen, když mají příležitost.

ABS není nic komplikované, jen to tam zavedli povinně do nových aut, nic víc.

Aktuální EPYC na tom jsou ještě lépe.
AMD EPYC™ 9684X 96 192 Up to 3.7GHz 3.42GHz 2.55GHz 1152MB 400W
AMD EPYC™ 9384X 32 64 Up to 3.9GHz 3.5GHz 3.1GHz 768MB 320W
AMD EPYC™ 9184X 16 32 Up to 4.2GHz 3.85GHz 3.55GHz 768MB 320W

Tolik zbytečného textu a Son of cosi sem nemusel napsat ani písmeno...

Ne už dávno, jen jsem to nepouštěl do světa.

Ale řada pro W je do pracovních staic, podobně to má stupňované Nvidia.

Víš, jak mi v duchu zní, když čtu tu přezdívku? Jedno písmeno navíc.

Chudáček a duševní mrzáček co má gigantické EGO. Takže jak něco není podle tebe, je člověk hned lhář. Pokud neumíš normálně diskutovat, tak sem nelez. Sice stále mám trpělivost, ale fakt ostatní chápu, proč jim vadíš.

Dokud se bavíme slušně, diskuse mne baví, nejsem typ člověka, kterého by jen diskuse byť trochu vyostřená zvláště ta na dálku mohla rozčílit. A někdy se i dozvím něco reálného, co jsem nevěděl. I když stále méně. Pokud někomu vadí, že synáčkovi odpovídám, ať ty části prostě přeskakuje, podle jména se dají snadno poznat. A lidi, které přímo rozčiluje, že dva jiní vedou dialog, mají asi sami problém. Mě by to vadilo, jen kdyby mne to opravdu rušilo, tedy pokud by mluvili v mé blízkosti a já z jakéhokoliv důvodu chtěl klid. Ovšem toto je ­"veřejný prostor­" a na ulici vám taky nemůže vadit, že si někdo s někým povídá. To co tu od některých v posledních hodinách padlo, jak nadávali, tím jen projevili vlastní povahu.

s Kellerem je malinko problém, lidi co vedou týmy hodně umí, to se musí nechat. Jenže taky můžou mít problém s velkým EGEM, nebo chování primadon a pokud není po jejich, prostě odejdou. A to že se tak úplně s vedením AMD neshodl, se prostě ví, takže to co on o zrušeném projektu říká, může být pravda, ale taky to může být směs pravdy a toho, jak to on sám vidí. Nikdy bych nebral za bernou minci jakoukoliv situaci vyprávěnou pouze jednou stranou a to platí obecně. A zvláště v situaci, kdy ten co danou věc říká se cítí nějak dotčen nebo poškozen. I kdyby šlo jen o raněné EGO. Zapiš si to do svého programu.

Chce to brát s klidem a rezervou.

U těch EPYC je to konfigurovatelné. A jde o nepřekročitelné maximum ­(na rozdíl od desktopu a NTB­). Ta spotřeba samozřejmě bude kolísat podle rozdílné zátěže. A ještě detail, který tobě zatím nedocvakl. Jen jsem čekal, zda budeš mít světlou chvilku. Toto jsou čísla z prezentace, žádné testy mimo firmu zatím nikdo nedělal. A jistě pamatuješ na prezentace Intelu. jen doufám, že tady to tak moc přehnané nebude, ale i kdyby se drželi standardu jako Apple. Třeba u výkonu grafiky... Prostě realita bude o něco horší. A na 100% vybrali test, kde jim to vychází nejlíp.

Proto jsem uvedl ty recenze procesorů Altra, tam totiž fakt nespoléhají jen na jeden test.

Hledat v mračnech toho, co jsi vyprodukoval něco staré třeba i několik měsíců, to fakt dělat nebudu. A o mne se neboj, jsem v klidu, vlastně se dobře bavím.

Díval ses na oficiální stránky? Tam píšou jediní údaj o taktu a to 3,6 GHz. Na odhady a navíc tvoje nikdo zvědavý není.

Správně, ale tady se bavíme o většinou cloudovém serveru, na kterém nepojede jedna ­"velká­" aplikace ale možná i stovky ­"pidi­" a to se může chovat hodně jinak. Záleží, jak moc ty apky budou žádat procesorový výkon ­/ kapacitu cache až RAM ­/ datovou propustnost. Ale z popisu u AMD jsem pochopil, že u těchto typů zátěže se 100 % vytížením úplně nepočítá. Proto se u serverů daří mnohojádrovým CPU daleko víc než už pracovních stanic a PC. Opravdu problém to je až u superpočítačů.

Víckrát jsem tu dával testy Ampere Altra jak 80. jádrové tak pozdější 128. jádrové verze:

https:­/­/www.anandtech.com­/show­/16315­/the­-ampere­-altra­-review
https:­/­/www.anandtech.com­/show­/16979­/the­-ampere­-altra­-max­-review­-pushing­-it­-to­-128­-cores­-per­-socket

A jasně z nich vyplynulo, ­"překvapivě­", že u varianty s více jádry dost záleží na zátěži a v některých případech byl výkon ­"větší­" varianty dokonce nižší a to výrazně.

Tak tobě už nestačí překrucovat slova, teď i čísla? Nebyl jsi to ty sám někdy v minulosti, kdo napsal, že s počtem jader efektivita multithreadingu klesá? Takže najednou to tak není a pro 128. jader je to dle tebe stejné jako u 16. jader? Že ti huba neupadne, jak se ti od ní práší.

Sni dál. A takty neuvedli, ale tipl bych si, že TDP toho CPU je omezeno. Udivuje mne vynechání 80 c varianty. Jako kontrola třeba robotizované výrobní linky to může být dobrý stroj.

Pokud by omezení bylo na 200 W tak maximální takty vychází: 128 c ­- 2,6 GHz ­- 190 W ­/ 96 c ­- 2,8 GHz ­- 190 W ­/ 80 c ­- taky 2,8 GHz ­- 185 W ­(možná proto není v seznamu­) ­/ 64 c ­- 3 GHz ­- 180 W.

Maximum pro 64 a 80 c varianty je 3,3 GHz ­- 220 a 250 W a pro 96 a 128 c je to 3 GHz opět 220 a 250 W. Trik je u 96 a 128 c varianty v poloviční L3 a dalších detailech. Jinak jsou to asi jediné CPU, kde je 64 a 80 jádrová varianta dražší než 96 a 128 pro pouhých 300 MHz navíc.

Aneb jak to otočit ve svůj prospěch. Ty procesory se snad prodávají podle počtu jader na daném taktu s nějakou cache a konektivitou. Ale protože pak by RISC­-V vypadal blbě, tak se to přepočítá na vlákna.

Tak mne napadá, víš, že existuje i verze 128 c ­/ 128 t EPYC a nebo, že multithreading jde vypnout? Pak to jak budeš počítat?

To vůbec ale nevychází. Leda by ten Veyron V2 měl hodně agresivně nastavené turbo, to ale u serverových CPU nad 96, 128 jader fakt není zvykem. Navíc takt při vytížení všech jader 3,6 GHz nedává moc šanci.

Druhou možností je, že někdo neumí počítat. Pokud 192 jader RISC­-V je 23 % nad 128 jader ZEN 4c, tedy 1,5x víc jader má jen o 23 % víc výkonu, je jasné že výkon na jádro je nižší.

Při taktech 3,6 GHz pro RISC­-V a 3,1 GHz pro ZEN 4 vychází v tomto testu IPC ZEN 4 o 41,6 % vyšší. Reálně ale takt AMD EPYC 9754 je někde mezi 2,25 až 3,1 GHz podle charakteru zátěže. AMD all core turbo uvádí pro lehkou ­- 50 % zátěž. Takže to pro RISC­-V je reálně ještě horší a v porovnání s:
AMD EPYC 9684X 96c 192t 3.7GHz ­/ 3.42GHz ­/ 2.55GHz ­/ 1152MB ­/ 400W by to v jiném testu mohlo být ještě horší.

Zatím nemá AMD 192 jader. Ale bude mít.

Budou bojovat úplně stejně jako ARM s nedostatkem SW. Spíš si myslím, že větší boj bude mezi ARM zatíženém většími poplatky za licence ale s aspoň nějakou SW základnou a právě RISC­-V, které prakticky teprve začíná.

O 23 % nad AMD EPYC 9754 sice zní dobře ale... 192 jader RISC­-V porazilo 128 jader ZEN 4c. To už taková bomba není. Když uvážím velikosti L1 cache nějak moc efektivní to není, i když možná to nemá klasickou L2 a L3 cache a je tam už jen něco mezi L2 a L3 ve stylu Fujitsu A64FX ­- ta má taky jen dvě úrovně. každopádně buď samotná jádra nejsou až tak výkonná, nebo běží na nižším taktu než u AMD a nebo je problém v efektivní komunikaci tolika jader. Pododně jako u Ampere Altra Max s 96 až 128 jádry, které jsou v některých typech zátěže horší než Altra Q s 64 a 80 jádry.

Hmmm a ty se chováš úplně normálně.... Aneb většina souhlasí jak s tvými argumenty tak se způsobem reakcí.

Bereš si to moc osobně. Já reaguji na každého, pokud mám pocit, že za to jeho příspěvek stojí a to znamená, že na začátku fakt přečtu celou diskusi. To že všem něco nenapíšu ještě neznamená, že nereaguji třeba +­/­-. Pak logicky už chodí reakce e­-mailem.

Pronájem výkonu ale není prodej. Protože pronájem může být pro výrobce ­/ vydavatele výnosnější. Pro pronajímajícího je to lepší jen v tom, že u HW nemusí řešit servis a nemusí vydávat najednou takovou částku. Ale ze delší dobu pronájem obvykle vychází dráž. Proto MS poslední roky tak tlačí na předplatné u svého SW.

Pokud to nevíš, tak tape out je doslovně načtení návrhu na magnetickou pásku a její dopravení do výroby. To ale neznamená 100 % dokončení, protože tape outů může být víc a to podle počtu revizí. Takže to znamená většina práce inženýrů na samotném návrhu je hotova, nyní se budou testovat vyrobené vzorky.

Že to píšeš zrovna ty. Můžete si podat ruce, jeden nadává, druhý zas překrucuje fakta. Oba dva ale nějakým způsobem jednáte urážlivě.

To že si sami pro sebe v Amazonu vyvinuli a optimalizovali HW i SW je hezké, ale ty jejich servery jsou specializované na úzké spektrum činností, které ta firma potřebuje. Tím pádem se jim to vyplácí. Totéž se dá říct o Google. Ale z těch co dokončili úspěšně vývoj a velké ARM CPU prodávají, je Ampere jediná. Ne že by to jiní nezkusili...

To znamená několik věcí:
1. x86­-64 je větší konkurence než si připouštíš.
2. Snaha protlačit se na trh, je daleko náročnější, než se na první pohled zná.
3. Vývoj vlastního CPU dokonce i když je možné návrh jader koupit jako licenci, je dražší a delší, než leckterá společnost ustojí.
A nakonec výhody ARM v prostředí, kde je zaveden HW, OS a SW zůstávají víc na papíře, protože takový přechod znamená pro firmy dost nákladů. Musí nahradit úplně vše, počítače i programové vybavení, IT oddělení se musí přeškolit a uživatelé taky. Nic z toho není zadarmo.

To nevadí, aspoň řeč nestojí. Tento člověkostroj mne nemůže vyvést z míry a už vůbec rozčílit.

Buď neumíš číst, nerozumíš textu a nebo čteš jen některé části. Když začal vývoj K12 situace pro ARM v serverech vypadala tak, že by ten segment mohl výrazně růst a tedy, že by se vývoj takového CPU mohl vyplatit. Taky nezapomeň, že vývoj je jedna věc a vše spojené s přípravou na výrobu a prodej taky není zadarmo. Jenže trh se nevyvíjel tak příznivě, objevily se konkurenční ARM projekty, kterým se nedařil a tak to raději zařízli, aby finanční ztráta dál nerostla.

Ty motory mimo letecký Junkers Jumo, používaly nákladní vozy, dnes ta koncepce stále žije ­- tankové motory sovětské a později ukrajinské konstrukce ­- to je stále fakticky žijící historie.

Ale jsou dva směry kam to nadále směřuje ­- lehké letecké a snad i lodní zážehové motory, tak je výhoda velkého výkonu z nízké hmotnosti zřejmá a proti tomu v USA snaha nahradit turbínu u tanků M1 dieselem. Turbínou si dost naběhly, protože tradiční V12 na její místo nevleze. Francouzi u tanků Leclerc sáhli po finských V8 Wärtsilä ­- těm stačí menší objem. Na stejncých 1500 koní. Jedná se o vysokotlaké diesely. Wärtsilä jinak vyrábí daleko větší lodní motory stejné koncepce. ukázalo se, že to ale šťastná volba nebyla. Možná je na vině francouzský servis...

Cummins proto začal vyvíjet taky motor s protiběžnými písty. Zatím z toho je motor APD o objemu 14,3 litru a výkonu 1000 koní. Pokud opravdu o motoech něco víš, je ti jasné, že je to hodně velký výkon z tohoto objemu.

K těm výhodám, tím že na každý válec máš dva písty, tak jednak pro stejný objem můžeš dosáhnot při stejné pístové rychlosti vyšších otáček, ale současně dosáhneš i lepší průběh a hodnotu kroutícího momentu, navíc se ti kroutící moment přenáší dvojicí ohnic a klikových hřídelí, ty můžou být tenčí a lehčí se všemi výhodami ­- setrvačné síly, vibrace... Logicky odpadá místo na spolehlivost náchylné ­- rozvodový mechanismus. A současně i místo náročné na chlazení ­- hlava.

...Ryzen 5900X s pouhými 12­­-jádry......... třeba se 128­­-jádrovým ARM desktopem Ampere Altra.... To jsou tvá slova.

A že porovnáváš naprosto odlišné segmenty trhu, ti ani trošku nevadí... Na akcelerátoru videa vědecké simulace nespustíš, na universálním CPU ano. Přeber si to synáčku.

Fujitsu A64FX nejsou procesory primárně pro stejný trh jako serverové ARM. Fukagu je jak píšeš superpočítač a ty počítače s A64FX nejsou prodávané jako běžné servery, ale jako akcelerátory pro výpočetně náročné úkoly. Tedy víc polopatě Fujitsu prodává ty široké vektory, které dělají ten matematický výkon. Ostatně jako běžný server by to mělo docela omezení. HBM paměť sice poskytuje velkou datovou propustnost, ale kombinace jen 32 GB RAM na patici a poměrně vysoké ceny znamená, že v segmentu běžných serverů to není moc výhodná kombinace a to i s přihlédnutím na energetickou efektivitu v době vydání.

V čem jsou ty procesory dobé ­- vysoký výkon až do 64 bit formátu a taky optimalizovat program pro široké vektory je určitě snadnější než to přepisovat pro GPU.

Napíšu to jinak. Zajímal by mne výkon toho mobilního SOC v kodeku, který by neměl podporu HW kodéru a musel jet na CPU jádrech, pak by se teprve dalo něco srovnávat.

Teď uznávám. Vyjímečně máš pravdu, ale moc si na to nezvykej.

Aha, takže tehdejší situace na trhu s ARM servery neměla ani ten nejmenší vliv. Možná než příště zas budeš číst nějaký odborný článek, nehul, nebo nepožívej cokoliv jiného, co mění vnímání reality.

Super jak jsi do trhu PC hned zamotal mobilní telefony. Tvá schopnost držet se daného tématu je na úrovni schopnosti pětiletého dítěte udržet pozornost.

Tak jinak u benzínu ­- tedy zážehových ­- karburátor ­- nepřímý vstřik a přímý vstřik. Tedy až na to, že přímý vstřik ovšem mechanický používali Němci u leteckých motorů už za druhé světové, pak se objevil v Mercedesu 300 SL, elektronicky pak v řadě motorů Mitsubishi GDI.

Vznětové motory logicky vždy vstřikovaly. Buď do předkomůrky a nebo přímo. Rozdíl byl v řízení ­- mechanické čerpadlo, Pumpe­-Düse, Common Rail. Zajímavé jsou v tomto ohledu motory Tatra. Vzduchem chlazené s mechanickým čerpadlem a přesto se dostaly až na Euro 5.

To srovnání karburátor ­/ Common Rail jsem napsal jako protipóly na časové ose. I když prve bylo ještě před karbecem ­"vstřikování­" dá­-li se to tak nazvat. Prostě tehdy byly motory stacionární připojené na rozvod plynu.

¨Soud jsem ty blbečku nikdy nerozporoval. Já se ptám, jak mohl mít Intel licenci a současně krást. V článcích o Alpha procesorech na wikipedii o tom je krátká zmínka, ale v článku na téže wikipedii o společnosti Digital Equipment Corporation, je to napsáno podrobněji a to tak, že Intel byl poslední výrobce Alpha EV7, o licenci či patentech tam není ani slovo.

Může to být delší dobu trénovaný soft stejně jako člověk s psychickým problémem v důsledku čehož vidí věci černobíle ­- v tomto není vyjímka.

"Jakmile do toho začnou strkat výkonné ARMy Cortex X4­". Ne nezačnou, určitě ne teď. Ale vytvoří novou dražší kategorii. Byli by sami proti sobě, kdyby za stejnou cenu nahradili slabší HW výkonnějším, když můžou víc vydělat.

Tohle cosi, protože opravdu není jisté, zda jde o člověka, si vytáhne z článku pár nejlepších grafů, z toho vytvoří konečný platný závěr a všechny ­"argumenty­" v diskusi překrucuje tak, aby podporovaly jeho ­"pravdu­".

Jeden by možná řekl. A odkdy stačí jen samotný OS?

A můžeš mi laskavě vysvětlit, k čemu by Intelu bylo ISA Alpha CPU. Compaq si Intel vybral jako dočasného ­(posledního­) výrobce těch procesorů, konkrétně EV7. Ale ten kdo ceou dobu mele nesmysly o tom, že Intel pohřbil Alphu, jsi ty. Absolutně nebereš v úvahu že ta firma prostě zkrachovala a ani prodej už ji nezachránil. To se fakt nevylučuje s tím, že něco Intel ukradl, k tomu jsem se navíc nikdy před tím nevyjadřoval. Jsi mistr světa v překrucování faktů.

Četl jsi někdy tyto recenze? Ano nebo ne. Pokud jsi chlap, jasně odpověz. A myslím celé, ne že si vyzobneš, co se ti líbí.

https:­/­/www.anandtech.com­/show­/16315­/the­-ampere­-altra­-review
https:­/­/www.anandtech.com­/show­/16979­/the­-ampere­-altra­-max­-review­-pushing­-it­-to­-128­-cores­-per­-socket

Možná to to ještě úplně nedošlo, ale sebelepší procesor je ti bez operačního systému a softwarové podpory úplně k ničemu. Možná jsi zapomněl kolik firem tehdy chtělo udělat serverový ARM a jak dopadli. S ohledem na to, jak dlouho vývoj a příprava výroby trvá ­(celkem tu je shoda, že jde o 5 let­), nikdo nemůže vědět, jak ta situace bude vypadat.

Tak ses do svých smyšlenek hezky zamotal. V jiných diskusích ses bil za to, že Intel na Alpha procesory dostal licenci a najednou ty patenty ukradl. Jsem zvědav na tvou pohádku, jak to jde dohromady.

I kdyby je ozdobili zlatem a platinou, pořád to je výkonově low­-end. Můžeš skákat po hlavě a odrážet se ušima, nic na tom nezměníš.

A jak potom vysvětlíš dvoutakt s protiběžnými písty Cummins pro Dodge? Klasické srovnání dvou a čtyřraktu vychází ještě z motorů s karburátorem, jenže Common Rail dost mění.

Tape out není hotový vývoj, ještě obvykle jde jedna až několik revizí. AMD patrně doufala, že situace s ARM na serverech se rychleji zlepší ­(a nebyli v tom sami­). Nepustit CPU do výroby je určitě levnější, než mít sklady něčeho neprodejného. I malá série je v tom lepší než velká.

Nebavili jsme se původně o procesorech? Tak neutíkej od tématu.

"Mají všechny CISC x86 procáky vnitřní RISC jádro a provádí tedy překlad instrukcí CISC­-to­-RISC? Ano, provádí.­"

Rozhodně ne, některé ano, ale ne všechny.

K bodu jedna, dokonce ty úplně nejstarší procesory byly architekturou prakticky RISC. Složitější CISC se vyvíjely protože RAM tehdy byla pekelně drahá.

Později se i čisté RISC začaly v některých ohledech blížit CISC. ­(Např. nejstarší RISC uměly jen instrukce se stejnou latencí v taktech, takže nejsložitější byla v jádru násobička, vše ostatní se počítalo kombinací jednoduchých instrukcí.­) Byl to způsob, jak zvednout výkon jádra.

lidi nejsou dokonalí, tedy ani lidské společnosti nemůžou být dokonalé.

Nižší konfigurace pracovních stanic se taky mohly krýt s hi end PC, takže nejen Apple jel na RISC. Druhá věc je, že PPC ani dnešní Power nejsou čisté RISC ale jsou na pomezí. I další RISC se k tomu blíží tím, jak nabalují další instrukční sady. Jen Aplha, PA RISC a MIPS + SPARC měly fakt blízko k čistým RISC. Ale přirozeným vývojem se tomu vzdalovaly, byl to způsob, jak zlepšovat výkon za cenu větší složitosti.

V demokracii snad ale funguje i princip, že zákony lze změnit a když je někdo hlučný a agresivní, je možné proti němu zasáhnout. Stačí, když se na tom většina shodne.

I když jsem mu předložil komplexní testy Ampere Altra ­- jak 80. jádrové tak 128. jádrové varianty, stejně to buď nečetl a nebo nějak přehlédl ty části, kde se psalo o záporech. Prostě co se mu nehodí do teorie, to ignoruje.

Son of *** přemýšlí jinak než běžný člověk. Obvyklé je shromáždit data, vyhodnotit je a z nich odvodit závěr. To ale jemu nevyhovuje, takže uvádí jen ta data, která mu sedí do teorie, zbytek zamlčuje nebo překrucuje.

Jenže není cloud jako cloud. To co popisuješ, se obvykle nazývá distribuované výpočty a naprosto běžně se takto provozují superpočítače, například ty na ostravské universitě. To jsou ovšem poněkud jinak řešené stroje.

Ty jsi fakt chuj ­(mírný výraz ještě­). Takže už nezařízli jen Alphu, ale rovnou i architekturu jiné firmy.

AMD dá prachy na vývoj K12 a potom je jen tak vyhodí oknem, protože si najednou uvědomili, že nechtějí pomáhat ARM? Běž k doktorovi, jsi paranoidní. Celý trh serverových ARM byl tehdy na začátku a spíš by vyžadoval dotace. AMD tehdy potřebovala platit dluhy z horších období a proto potřebovala vydělávat. ­(Fuj brrr, oni jsou kapitalisti....­)

ARM nevydělává, když upravili licenční podmínky, aby z měli víc? Apple dává počítače za výrobní náklady? Prober se!

Počítačový trh se mění neustále už od svého vzniku, takže to není nic objevné. AMD patří k těm, co se umí přizpůsobit, taky proto odvodili od plného jádra ZEN jeho C variantu, ale i opačným směrem X variantu. A na rozdíl od Intelu nebudou mít problém ARMu buď čelit a nebo se do jeho tábora přidat.

Tohle má být odpověď. Cloud není desktop, cloud nejsou databázové servery, cloud není náročný vědecký výpočet byť jen na pracovní stanici. Neustále ignoruješ, co se ti nehodí a omíláš dokola totéž.

AMD vyvíjí ARM pro desktop hlavně proto, že MS ukončí exkluzivitu a tím pádem se tento trh otevře. Ale ještě bude hodně záležet na kvalitě ARM Windows.

Son_of_the_bitxx ty kdyby sis na stránkách https:­/­/amperecomputing.com přečetl, kam sám výrobce ty procesory směřuje: ­"Designed to meet the requirements of modern Cloud Native Computing environments, the Ampere® Altra® Family are an innovative architectural family of Cloud Native Processors designed to be­". Asi by to byl konec tvých nadějí.

To že se takové pokusy objevují, není vůbec dáno nějakou vhodností pro daný účel ­(ostatně použití Power 9 v Talos™ II Secure Workstation je taky dáno především otevřenou architekturou­). Je to proto, že žádný jiný výkonný ARM na volném trhu prostě neexistuje.

V těch serverech se ovšem AMD neprosazuje všude, ale jen ve vhodných segmentech.

Kdyby byly návrh a vlastní výroba tak snadné, asi by velkých společností s vlastními procesory bylo daleko víc. Což jen dokazuje, jak naivní taková myšlenka je. Ono navíc nejde jen o návrh a výrobu CPU a základní desky, ale taky o důkladné testování a nakonec i servis v průběhu životnosti, což ve finále může stát tolik peněz, že si to kde kdo rozmyslí.

Fakt by tě měli zabanovat, jsi na terapii a možná i tabletky.

Jen někdo s patentem na rozum neustále o všech tvrdí, že lžou. Když nejsi schopný přijít na jiný argument, nechoď do disksí.

Nejdřív na mne vytáhneš článek z wikipedie o Alpha procesoru a pak nevěří článku z wikipedie o samotné firmě DIGITAL. A nebo ho ani nečte. Tak nic, s tímto tupcem už neztratím ani minutu.

Ještě se k tomu naposledy vrátím, ty totiž nejspíš nechápeš ani psaný text: This led to an interesting solution to the problem of selling off the division for a reasonable profit. In May 1997, DEC sued Intel for allegedly infringing on its Alpha patents in designing the original Pentium, Pentium Pro, and Pentium II chips. As part of a settlement, much of DEC­'s chip design and fabrication business was sold to Intel. This included DEC­'s StrongARM implementation of the ARM computer architecture, which Intel marketed as the XScale processors commonly used in Pocket PCs. The core of Digital Semiconductor, the Alpha microprocessor group, remained with DEC, while the associated office buildings went to Intel as part of the Hudson fab.

Je to opět tvá oblíbená wikipedia, ale tentokrát z článku přímo o společnosti DEC. Práva na samotný Alpha procesor se k Intelu nedostaly. Tak co, kdo tu lhal?

Nebudu psát odkud to je, ale ty skutečnosti není problém dohledat. Ne že bych čekal, že to uděláš, jen by mne zajímalo, jak vysvětluješ dění u AMD ve své době, když podle tebe Alpha patřila Intelu a ještě drobná poznámka znalče, co z duševního vlastnictví mimo údajného HT z Alpha procesoru kdy použil Intel?

Vývojový tým procesoru K7 vedl Dirk Meyer, jeden z bývalých vedoucích inženýrů společnosti DEC, ve které dříve pracoval na vývoji procesorů Alpha ­(tehdejší šéf AMD, již zmíněný Jerry Sanders, ­"přebral­" firmě DEC prakticky kompletní vývojový tým procesorů Alpha AXP, včetně takové procesorové legendy jakou byl Jim Keller ­- ten byl později pověřen vývojem jádra K8­).

Historické pozadí této události: V roce 1998 se v krizi potácející a ztrátovou firmu DEC ­"spolkla­" firma Compaq, která ­(pod tlakem později nesplněných slibů a bezbřehého mediálního nadšení­) dala přednost konkurenčnímu, v té době ještě neuvedenému projektu, Intel IA­-64 Itanium a v rozvíjení procesorů Alpha nehodlala dále pokračovat ­- a to i v situaci, kdy prodeje serverů a pracovních stanic s procesory Alpha byly velice vysoké; v roce 2000 se například prodalo stále vynikajících 500 000 systémů!

Tým, který přešel z DEC­-u doplnila u AMD skupina inženýrů, kteří stáli za předchozím procesorem AMD K6 ­(tu zase Sanders ­"pořídil­" v roce 1996 koupi firmy NexGen za 860 mil. USD­). Znalci architektury procesorů uvádí, že jádro AMD K7 je svého druhu křížencem procesoru Alpha 21264 a procesoru K6 ­- to platí i pro úspěšnější řadu K8 s integrovaným řadičem paměti, která zase čerpá část inspirace z projektu Alpha EV7 ­(HyperTransport a integrovaný paměťový řadič­).

Někdo má argumenty, někdo kecy a někdo za kecy vydává leda velké, hnědé a smradlavé. Popřemýšlej, proč tě lidé v diskusích nemají rádi. Arogantního namyšleného blba nemá rád nikdo.

Ale běžné je, že se říkají ty nejlepší výsledky, nikdy nejhorší a jen vyjímečně průměrné.

Dochází argumenty a přichází verbální agrese. Takové týpky znám, tvrdíš, jak jsi objektivní, ale tvé chování tomu ani omylem neodpovídá.

Šéfarchitekt vede vývojový tým a určuje směr prací, nevím o tom, že by určoval obchodní politiku. Prober se.

Ptal jsem se, kde se dá koupit jen samotný CPU nebo CPU s deskou ne na marketingové kecy. Máš v tom zmatek.

A prozradíš, čím jsou ty výsledky naměřené?

Máš to pomotané HP se přidala k Intelu protože sama chtěla PA­-RISC nahradit, když mu docházel dech a společný vývoj byl ekonomicky výhodný, Intel navíc měl předchozí zkušenost s RISC, VLIW i860 a na to chtěli u HP navázat, společně se shodli, že nevýhody této architektury dokáží překonat ­- což se jak víme, nestalo. Je otázka, s jakým CPU by Intel bez HP přišel.

To že se Alpha ­(tehdy s vyráběnou EV7, existoval i návrh EV8 a dál­) dostala ve formě nějakých práv, je mýtus. HP tehdy měla právo na Alpha procesory po Compaqu a hledala výrobce, nic víc. Neexistují důkazy, že Intel sám o sobě mohl pokračovat ve vývoji a výrobě.