Toto je přece věc každého zařízení s OS pro spotřební segment. Telefony, počítače, někdy i síťové prvky. Vývoj je pořád náročnější a na nikoho nepočká. Problém některých firem jako ASUS je ale v tom, že nedodrží podmínky AMD, aby v recenzích jejich desky vypadaly lépe, ale je v tom riziko o kterém se zákazníci dozví jen, když ten risk nevyjde. Na férové jednání se dávno nehraje, pokud vůbec v tak konkurenčním prostředí jako je svět HW a nemyslím jen PC, ale i historicky RISC­/UNIX nějaká férovost vůbec byla. Možná si nepamatujete, ale zatímco u PC bylo vše volné a s podrobnou dokumentací, pro BIOSy to neplatilo a ty držela IBM do okamžiku kdy došlo na reverzní inženýrství. COMPAQ nebyla první s tímto postupem, ale vyrostla na tom a jak to bylo mezi Intelem a AMD, kdy tuším už 386, nebo 485 od AMD taky vznikla reverzně. Takže si nedělám iluze, kupujeme jen spotřební zboží, nic víc.

Že vy věříte tomu, že pracně vybudovaný podmořský plynovod si Rusko vyhodilo do vzduchu samo a to ještě v době, kdy tam USA a NATO dělalo hodně velké námořní cvičení.

Putin se předem připravoval primárně na oslabení petrodolaru, což se jim zjevně docela daří. Pouze vedení EU si naivně myslelo, že Rusko nějak oslabí. Úplně zapomněli, že Evropa není jediná a že Rusko má blízko k Asii. To je asi tak vše k tomu.

Snad to není na mne, sankce jsou totální nesmysl a finanční sebevražda.

Díky za odpověď.

Možná to tak nevypadá, ale o fungování CPU vím dost, jen jsem spekuloval. A co se týká té cache a RAM, větší cache samozřejmě znamená menší zátěž RAM, ale v tom smyslu, že se nepřesouvají menší bloky dat častěji, ale větší méně často a tím se eliminuje vliv přístupové doby. Takže pracuje trochu jinak. 3x tolik cache určitě má dost velký vliv. Jinak by procesor s nižším taktem ve specifické zátěži nemohl být výkonnější.

Když už teda, co je ADM? A nespálí se jádro, ale ta vrstvená cache. Ovšem, to co mne napadlo souvisí s tím, že AMD sice důrazně nedoporučuje taktování jádra a hlavně zvedání napětí, ale taktování RAM zůstává. Jestli se tam nevloudila nečekaná chyba. Je možné že řadič RAM a cache bude při odlišné kapacitě cache trošku jinak nastavený ­- je to spekulace, ale ta komunikace s cache, aby to urychlilo hry i při nižším taktu jader asi bude intenzivnější.

Do ruských maloobchodů bez potíží, kupují to v okolních zemích, největší problém jim dělají klávesnice s azbukou u NTB kvůli případné záruce, kdyby to předělávali. Ty sankce navíc měly cílit hlavně na vládu a armádu. Běžní lidé tam jsou ­"rukojmí vlády­" stejně jako u nás, takže u nich to je šumák.

Tak mne napadá, zda jsou paměti, které mají vyšší napájecí napětí, než zvládne ona vrstvená cache? Ne že by to mělo vliv na napětí jádra ale samotného řadiče.

https:­/­/www.svethardware.cz­/ už není jediný, kde se o tom zmínili, ale zpětně to hledat nebudu. Ostatně pokud to není kachna, bude se to dál vyvíjet a budou přibývat informace.

Ale v článku je zmínka jen o EXPO a nikoliv PBO. Výslovně tam je napsáno: ­"Žádné přetaktování.­" Ostatně to u dnešních CPU ani nemá moc smysl.

Tam je otázka, jestli třeba s podporou 3D procesorů nespěchali a neošidili testování. Protože tyto procesory mají své specifické chování. Jinak nastavený boost, průběhy napětí s frekvencí a fakt stačí blbě zadat jeden koeficient a problém, který se při testování neukázal, je na světě. Stačí aby někdo použil paměti, které při testování nebyly k dispozici, ty mají v EXPO jiné hodnoty, než zkoušeli a je vymalováno. Všech kombinací, když se přidá uživatelské nastavení můžou být statisíce. Pak je otázka, jaká hodnota má vliv na další a tak dál. To je ostatně důvod, proč na trh jdou vždy spotřebitelské verze a až potom profi segment, který je na testování násobně náročnější.

Za normálních okolností by jste měl pravdu, ale proč se to potom omezuje pouze na desky ASUS, vyjímky v počtu 1 nepočítám. Za tím bude něco jiné. Nebylo by to poprvé, co BIOS nebo firmware něco takového způsobil. To omezení napětí pro 3D verze má svůj důvod a pokud EXPO nenastavuje pouze paměti ­- takt a časování, ale tak jejich napětí a frekvenční děličku, možná nastavuje skrytě i něco další. A to že AUSU a MSI nejnovější BIOSY stáhly z Netu, taky něco napovídá.

Až na jednu věc, na teplotu křemík tak citlivý není, protože ta neroste tak rychle a s těmi mraky čidel, by teplota neměla spálit CPU, ale s napětím rostou i proudy a právě proudová špička může velice snadno odpařit nějakou tenkou cestičku a problém je na světě.

Přesně tohle jsem myslel.

Patrně jste ten článek nečetl, ale o jakém přetaktování to píšete? Pokud jediné, co bylo zapnuté je EXPO, bude asi problém u výrobce desek, který ve snaze mít lepší výsledky než konkurence do procesoru pouští , co by neměl. Proto se to taky z většiny týká Asusu.

Pokud chtějí udržet takty blíž výchozímu modelu, smysl by to dávalo.

Hádám že TDP bude stejně jako u obdobných modelů v řadě standardně 360 W s možností konfigurace na 320 nebo 400 W.

Jenže u AMD mezi těmi jádry nebude tak velký rozdíl, i ta menší budou umět všechny instrukce a multithreading, budou mít jen menší cache a nižší takty.

Taky Intelu nevěřím, ale pokud jste četl i text, tak bylo jasně uvedeno že 512 jader platí pro jádra ATOM a ne velká, pro to je počet o dost nižší ­(násobně)

Intel by se zmenšováním P Cores měl složitější, taky by mohl ubrat křemík na podporu vysokých taktů a zmenšit L2, jenže pořád má o dost větší vektorovou jednotku kvůli jinému přístupu k AVX 512. Proto raději zvedají výkon předchůdce E Cores. Ale tam je krom odlišné podpory instrukcí ještě stále ten problém v latencích, protože malá jádra jsou stále samostatně v klastrech po 4. kusech.

Já pořád nevím jednu věc. Kvantové počítače mají být schopné vyřešit věc více způsoby najednou. OK. To se říká dlouho, ale když zadáme vícekrát po sobě tentýž výpočet klasickému procesoru, dá vždy stejný výsledek. Ale jak to je u kvantového?

Berete v úvahu sníženou kapacitu vlivem chladného prostředí?

Pravděpodobnost zrovna takové kombinace je zatraceně blízko nule. Nicméně mohli by aspoň rozlišovat závady podle závažnosti.

Tady si zase někdo popletl elektrický příkon a výkon. Nebylo by fakt lepší psát raději o spotřebě?

Obecně dlouhodobě platilo a možná stále platí, že Američani vidí kvalitu vozidel trochu jinde než Evropané. Úplně stačilo třeba srovnat Ford Mustang s Evropským sportovním vozem stejného výkonu, aby se ukázalo, že Mustang je prostě levnější. To se logicky někde muselo projevit a týká se to US aut obecně. Americká produkce jede prostě víc na kvantitu. To se nejvíc ukazuje v interiéru. Zatímco americké motory by při správné údržbě měly mít větší životnost, protože tam je běžné jezdit na delší vzdálenosti.

VLIW se začala vyvíjet ještě v době, kdy RISC ­/ Unix stroje měly své místo na zemi. A fakticky ta architektura vlastně není mrtvá, protože na ní stojí grafické shadery dnes tedy v kombinaci v vektorovými počty. Své uplatnění má dál, tam kde je možno provozovat vysoce optimalizovaný kód. Mě Itanium vadí nejvíc z jiného důvodu, v době kdy DIGITAL byl prodán Compaqu a následně se dostal pod křídla HP, které nemělo zájem ani na vývoji vlastního PA­-RISC, tak zanikly rovnou dvě zavedené RISC architektury, víc mi vadilo ukončení Alpha procesorů ­(ještě víc, když jsem se dozvěděl plány do budoucna­). Obojí bylo zbytečné, protože ITANIUM byl propadák. VLIW architektura by byla místo hlavního CPU vhodná na koprocesory.

Já psaný text samozřejmě chápu a jestli umíte číst, hned v počátku jsem psal, že se Ruská federace masivně přeorientovala na Asijské trhy, tím pádem Evropu tolik nepotřebuje, ale co bude dělat průmyslová Evropa bez levných fosilních paliv. Uvědomte si, kolik plynu a ropy potřebuje chemický průmysl a další obory. Opravdu to není omezeno jen na dopravu. Ale co se týká té vyspělé elektroniky a počítačových komponent a technologií, kolik toho produkuje Evropa, kolik USA a kolik Asie?

Víc jim vadí omezení, které zavedly či prosadily USA, právě proto, že to nejvíc blokuje přístup k moderním technologiím. Nejde jen o IT a elektroniku, týká se to i těžebních technologií.

To už je moc politiky na tento server. Vzhledem k tomu že jsme členem jak EU tak NATO a s ohledem na to že Rusko nemá promlčecí lhůtu a tají stále i věci z 1. světové se skutečný důvod války stejně nikdy nedozvíme. Co je ale jasné, že Rusko důvod mělo, Putin musel vědět, že přijdou sankce. Zbytek jsou jen spekulace.

Sankce vůči Rusku dopadají nejvíc na Evropu, protože Rusko přeorientovalo mnohem víc na Asijské trhy, dokonce se říká, že se jim daří narušovat sílu petrodolaru, takže je dokonce obchodně silnější. Evropský průmysl je proti tomu, podobně jako Americký závislý na levné energii a ta v Evropě zdražila, firmy krachují nebo se stěhují jinam. Mi jsme na tom nejhůř, protože i když se to třeba nemusí zdát, ČR je silně průmyslová, to platilo už za Rakouska­-Uherska.

Ještě je otázka, jak byl kód té hry pro jinou architekturu optimalizován, co ovladače té grafiky... Těch otázek tam je víc.

Na těchto CPU má fungovat státní správa, čili PC a servery. Do rakety stačí o několik řádů slabší procesor, ostatně ani procesory pro balistický výpočet v tanku, či kanonové houfnici a dalších hlavňových zbraní není potřeba z dnešního pohledu nijak výkonný CPU. Navíc u zbraní se víc cení starší výrobní procesy kvůli odolnosti proti EM rušení.

Tady souhlasím, článek byl o tom, že kdyby měli nějakou novou technologii, nebo architekturu některého uzlu v SOC, použijí ji do vyvíjeného produktu a nenechají si ji pro následující. To ale není moc překvapivé, to snad dělají všichni. Patrně to byla reakce na to, že mezi M1 a M2 nebyl takový skok jaký přišel s M1. Ale to je taky normální. Totéž přece bylo u AMD mezi pracovními stroji a první generací ZEN. Ty další změny bez úplného překopání nejsou nikdy tak rychlé. Toto nepíše fanda Apple, jen chci být objektivní. Ono se to zpomalení vývoje vlastně očekávalo, když většina týmu M1 odešla z Apple jinam. Těch špičkových odborníků, kteří mohli ten tým nahradit po světě až tolik nechodí. Uvidíme, co ukáže M3.

Na těch 50 % se možná dostanou v energetickém optimu u mobilních CPU případně možná u variant s vyšším počtem velkých jader a tedy nižším základním taktem samozřejmě v základu a nikoliv boostu. U velkých jader bude prostoru ke zlepšování asi víc. Co mne zajímá, pokud jde o nová malá jádra, zda budou nové Core umět AVX­-512, pokud by použili podobnou metodu jako AMD, mohlo by to jít.

Velcí dopravci by si mohli postavit vlastní síť nabíječek nebo stanic na výměnu AKU. Ale co by to udělalo s menšími dopravci raději nedomýšlím.

Tady je zjevné, že jde o politické rozhodnutí, odborníci na to evidentně moc vliv neměli.

Ve skutečnosti to tak jednoduché není. Ty cykly se samozřejmě v nějaké formě stále odečítají z životnosti. Takto hlídaný AKU se blíží maximální životnosti, ale zcela zjevně je tam pořád prostor pro buffer z akumulátorů v jiné technologii, někdy se uvažuje i o superkapacitoru, právě pro to krátkodobé nabíjení při brzděním rekuperací a nebo pro situace, kdy motor musí krátkodobě odebírat větší proud, třeba při rozjezdu do kopce a podobně. Kdyby takový systém dál nezlepšoval celkové vlastnosti, asi by na tom nikdo nepracoval. Dokonce to počítá s tím, ž v takovém případě by hlavní AKU byl taky jiné technologie než ty současné, které do značné míry musí být universální. Taková kombinace dvou typů může nabídnout ve finále lepší parametry i životnost.

Ekologie by samozřejmě znamenala, dopravu omezit na minimum, tam kde se dopravovat musí, využívat co nejvíc železnici. Fakt jsem nikdy nepochopil, proč to co zde můžeme vypěstovat, vozíme z druhého konce Země. Je jasné, že kromě elektrifikace bude nutné změnit i dopravní, průmyslovou a zemědělskou politiku a tady se bojím, že nadnárodní lobby je mocnější.

Určitě záleží na množství energie, zda se to už počítá jako cyklus. Navíc vyspělejší koncepce počítají s dvěma typy akumulátorů, jeden co zvládá velké špičkové proudy a větší počet cyklů a to je pak ten skutečný buffer. A že to optimum hlídá elektronika je jasné, ale podle těch mantinelů pak taky musíme počítat patřičně kapacitu, rozhodně tak není k dispozici 100 % ani na začátku.

Roboticky to půjde, umím si představit, že součástí specifikací bude v nějaké toleranci výškové umístění. Pokud bude podvozek dobře řešený, bude AKU přístupný z boku a samotná výměna moc dlouho nepotrvá. To zpoplatnění je jiná věc. Aktuálně je elektro doprava dražší než se spalovacím motorem, snad ten stav nebude trvat dlouho. Já k elektru přistupuji kriticky, stále vidím víc nevýhod. Ale taky se snažím vidět dopředu a přemýšlet nad řešením. A jednoznačně jen přestavba na stávajících platformách není ani v polovině potřebné cesty. Ty tahače můžou vypadat úplně jinak časem.

Ona ta bionafta a bioethanol nejsou vůbec ekologické, dokud ty potřebné plodiny pěstujete s pomocí strojů na naftu. Navíc ethanol ještě musí projít destilací, což spotřebuje dost energie.

Když už EU dokáže vnutit kde co 2 až 3 velikosti jednotných AKU pro různé segmenty by nemusely být problém. Horší to bude s distribucí el. proudu, protože když na jednom místě bude jak nabíječka tak i AKU stanice, kde se samozřejmě budou nabíjet ty výměnné akupacky, tak ta spotřeba v maximu bude dost velká. Pokud si představím, že by vše přešlo na elektro, bylo by asi vhodné, kdyby se v tom místě elektřina buď přímo vyráběla a nebo to bylo aspoň blízko rozvodny.

Nicméně jistá část vozidel stejně zůstane u nafty. Armáda, záchranáři v místech, kde jsou větší vzdálenosti a samozřejmě hasiči, někde možná i policie.

Co si vyloženě neumím představit v elektro variantě, jsou vozidla pro delší vzdálenosti mimo civilizaci. V nejlepším případě bych je viděl jak hybridy.

Opět to není tak jednoduchá, kromě optimálního maxima proudu při odběru i nabíjení tu platí ještě jedna věc a to držet se v pásmu 20 až 80 %, nevybíjet na miň a raději nepřebíjet. A protože i pak máte jisté maximum nabíjecích cyklů nabíjení třeba na 50 % se prostě nevyplatí. Akumulátory mají svá pravidla a když se jich nedržíme, jde životnost dolů. Existují prototypy u kterých to tak moc není, ale zas mají třeba menší kapacitu na hmotnost a podobně.

I kdyby se elektřina pro akumulátory vyráběla ve vodní turbíně, nebo jinak čistě, pořád bude problém s akumulátory a to už ve chvíli těžby surovin. A to je základní problém. Je to tu ekologickou zátěž přesouvá jinam.

Výkonnější nabíječka není samospásná, vyšší nabíjecí proudy zkracují životnost akumulátorů, lepší cestou jsou výměnné akumulátory v kombinaci s běžnými nabíječkami při povinné přestávce.

Stačí se podívat, kolik národností žije v Rusku a kdy byla v USA zrušena rasová segregace, tedy oficiálně protože v myslích mnoha amíků je stále platná.

Historicky se ukazuje, že pro USA nikdo není opravdu partner. Buď s tou zemí obchodují, nebo je nepřítel, případně ji jinak zneužijí. S Ruskem už od dob SSSR by rádi válku, jenže nečekali, že Sověti budou mít svou atomovku tak brzy. A vypuštění Sputniku a tedy ukázka, jak na tom jsou jejich raketové nosiče, bylo další varování. Pak začalo na obou stranách masivní zbrojení včetně jaderného.

Samotné jádro procesor pro ani jeho okolí nestačí, té práce zbývá dost. Když uvážím, jak dlouho trvá návrh a rozjezd výroby, klidně to mohli stihnout zadat ještě před embargem. Tím pádem určitě pár kusů na testy dostali.

Úplně jakkoliv to nešlo nikdy, všechny kabely která nesly signál nebo napájení, mají a měly na konektorech zámky. Někdy kolem pinů ATA konektoru třeba na mechanice nebyl rámeček, pak člověk nesměl být slepý, protože to logicky nemohlo fungovat. Vždy bylo nutno být aspoň trochu opatrný a pozorný. Ale nepamatuji konektor, který se mohl tavit při nedocvaknutí a u kterého to ani nemuselo být na pohled vidět. Toto těžce tvůrci podělali. Chtít přenášet takový výkon tak malou styčnou plochou je prostě nesmysl. Kdyby při tom výkonu aspoň zvedli napětí, aby se nepřenášel tak velký proud.

Možná nevíte, že lidé, kteří se pravidelně víc hýbou, jsou zdravější. Vím to sám na sobě, dokud jsem sportoval, bylo to v pohodě, klouby, imunita, psychika. Pak jsem propadl počítačům a začal vést sedavý život a zdraví začalo jít pomalu do kopru. Ale nikdy jsem nepropadl trendu, vozit si zadek, chodím pěšky. I při návštěvě Brna, vylezu z vlaku a pokud je to časově únosné, jdu po svých a když ne na domluvenou schůzku, tak aspoň zpět. Nemám problém s trasou 10 km a víc. Život je o prioritách, někdy chce člověk ušetřit a ve skutečnosti je výsledný efekt opačný, ale obvykle se to projeví až časem. To není na vás osobně, takto uvažuje hodně lidí a člověk má potom pocit, že jedná ­"normálně­".

A chápete, že čím víc lidí takto uvažuje, tím víc jsou města ucpaná? Beru, věk stále narůstá a zdraví může být problém. Ale co trocha sebereflexe. Taky je otázka, co přišlo dřív, jestli častější jízda autem nebo horší zdraví...

"Líbí se mi­" ta zahleděnost pražáků do sebe, do Prahy a středočeského kraje se investuje nejvíc, a stejně vám to nestačí. Na jiných místech ČR se o důležitých projektech mluví desítky let. Financování funguje totiž tak, že právě Praha dostává na hlavu největší díl vybraných daní.

Batoh na záda na kolo není ideální, lepší je nosič a tašky okolo zadního kola, s tím jsem najezdil tisíce km i dlouhých kopcích.

Je tu malý rozdíl NV ten napájecí konektor utopila tak, že nejde vizuálně zkontrolovat, že je docvaknutý. U starých konektorů by to nevadilo, ty šly snadněji a docvaknutí je slyšet. Tady to slyšet není, tudíž to vadí. NV věděla, že s konektory to není košer, protože je u nich psáno o maximálním počtu spojení a rozpojení. Ty situace úplně srovnávat nejde. Je rozdíl použít konektor který už od pohledu je poddimenzovaný a chladič o renomované firmy v oboru. Navíc jsem si nevšiml, že by se problém s konektory týkal jiných než referenčních NV variant, jiní výrobci osazovali konektory kvalitnější a nepatrně dražší.

Vy jste asi vševěd, že by jste při testování předem počítal s možností závady, která před tím nikde neobjevila. Chybu udělal dodavatel a tomu to přitom nepoškodí jméno tolik jako AMD, to je podle vás v pořádku?

Zajeďte se topívat do Japonska nebo Švýcarska, jak vypadá MHD. A že jsou města zacpaná je právě tím počtem aut. Tady se lidi obecně nepříliš krásně chovají k věcem, které jim nepatří, takže si za to milí obyvatelé měst jaksi můžou sami. V řadě míst, především tam, kde jsou příslušné pruhy, je MHD rychlejší. A velmi často je nejrychlejší cyklista. Někdy je rychlejší na některých úsecích i chodec. Takže si nelžete do kapsy, je to jen pohodlnost a někdy potřeba ukázat, v čem si dotyčný vozí zadnici. Nemyslím to nějak zle, ale spoustu věcí můžeme ovlivnit, pouze nechceme.

Tak jsem to fakt nemyslel. Existuje i jiné řešení. Ale na to jsou takoví lidé moc pohodlní. Málokdo tím autem opravu musí pokaždé. Dnes je doba nechodit, nejezdit na kole, vozit si zadnici a pak se potit v posilovně. To fakt dává smysl. MHD neexistuje?

Jenomže jim se přechod na nový proces nepoved už 3x a pokaždé proto, že nejdřív měli moc ambiciózní cíle. Jen idiot udělá tolikrát po sobě stejnou chybu. Larabee tak utopili dost peněz, externí grafiky, samozřejmě Optane. Protstě vyhazují peníze na projekty, které sežerou hodně peněz a dlouho trvají, místo aby se soustředili na věci, které dřív opravdu uměli. To mi hlava nebere.

Kdyby dávali víc peněz na vývoj a méně na managment nemusela loď jménem Intel nabírat vodu. Restrukturalizace je jediná možnost.

To se z velké části týkalo jen nových desek. Kolik majitelů reálně updatuje BIOS, pokud k tomu nemají vážný důvod? Co by ale AMD opravdu mohlo zlepšit je výstupní ověření BIOSů a ovladačů, jenže výsledných konfigurací je i tak tolik, že vše stejně ověřit nejde. Po mnoha letech s AMD jak na pozici CPU, VGA ­(už od ATI­) a APU se mi zdá, že je to dost nafouknutá bublina. Problém má občas každý.

Vzhledem ke klesajícím maržím a stoupající ztrátě to bude zajímavé. U toho předplatného mne napadla jedna věc. V jakém stavu dostanou redakce vzorky na test a jestli při cenové kalkulaci cenu za odemčení budou zmiňovat či rovnou započítávat.

Dvě auta jsou ze všech ohledu dražší možnost. Nákup, servis, pneumatiky, pojištění a povinné ručení. Vše 2x. Lepší jedno auto a rozumně používat. Když vidím ve městě kolonu aut a ve většině z nich pouze řidič, přemýšlím o inteligenci civilizovaných lidí.

A není těch 8 linek k chipsetu? Tomu to bohatě stačí.

Určitě při základním, takže do 2 GHz maximálně.

Především stanice s Thread Ripperem měly určitě lepší poměr výkonu a ceny a nejspíš i lepší energetickou efektivitu. Mimo jiné právě to že Intel neměl nic použitelné v této kategorii byl jeden z důvodů, proč Aplle mění architekturu.

Je to Intel, takže papír snese vše a jak se s tím reálně výrobci popasují, to už je na nich.

Je tu taky možnost, že s omezeným týmem ten procesor nemá kdo dokončit. Výroba jednotlivých čipů je jedna věc, ale spojovat je dohromady zas jiná. A náročnost s počtem asi nestoupá lineárně. To je jistě vidět i na ceně jednotlivých variant. Vyrábět si vlastní procesory není vždy výhoda.

Mohlo se stát, že Apple ve snaze utajit parametry neposílal moc testovací HW předem a tudíž prostě na odladění SW nebylo dost času. Zrovna kompresní ­/ dekompresní algoritmy, stejně jako širrování a práce s videem či zvukem ­(pokud např používáte efekty na větším počtu stop­) jsou dost závislé dobré odladěnosti a předělat SW optimalizovaný pro jednu konkrétní platformu, aby dobře běhal na úplně jiné, není zrovna sranda.

Pořád mi vrtalo hlavou, jak chtějí takový výkon užitečně dostat na silnice. A pak mi to došlo: Za těmi elektromotory nejsou převodovky, tak potřebují dost kroutícího momentu, takže proto takové výkony.

Těch variant X15 je několik, civilní varianta 2021 končila na 420 kW. Ale maximum to není, ještě je tu Caterpillar C18, i když jen v uvozovkách, nesplňuje emise, takže nově už jen armáda a možná hasiči.

Celkem souhlas až na jednu věc. SCANIA V8 má 770 koní a 3700 Nm tedy 566 kW to je o dost víc, než v textu uvedených 420.

I textu se snad píše, že maximum taktů by mělo jít nahoru. Ale i kdyby takty zůstaly, pokud má čip víc jader a větší cache, je tu víc tranzistorů a spotřeba na stejném taktu jde nahoru, leda by udělali větší optimalizace v architektuře a současně se dost povedl výrobní proces.

Ale taky je rozdíl mezi maximálním a průměrným taktem. Jelikož nikde není uveden graf průběhu, nevíme nic. A pokud navýšili jak počet jader, tak maximální takt, logicky musí jít nahoru i spotřeba v maximu.

Nárůst počtu jader a taktů sám o sobě nemusí mnoho znamenat, protože má 2x víc GPU jader, může čip teoreticky brzdit omezení maximálního odběru, možná i teplota. I pro Apple platí fyzikální zákony.

Jenže jsou místa, kam koleje nevedou, nehledě na to, že některé náklady se špatně přepravují kontejnerech třeba kvůli tvaru či rozměrech. A to že koleje spíš ubývají, je chyba jednak našich polostátních drah tak i přirozený vývoj trhu. Nevím, zda jste si toho všiml, ale vagony ve stanicích běžně stojí i několik dní, automobilová doprava je daleko pružnější. A k tomu elektrickému pohonu. Fakt jsem se smál, lokomotivy v sobě mají akumulátory a nebo jsou závislé na trolejovém vedení?

Na Slovensku emisní výroba může být kolem 5 %, ale doporučuji se podívat po zbytku Evropy, jsou místa, kde uhlí nebo plyn tvoří většinu energie pro výrobu elektřiny. A protože jsou na stavbu nejlevnější z výkonných zdrojů, hádejte, jak se zavedení elektro­-dopravy v těch místech projeví. Tam by se opravdu víc vyplatilo zakázat kamiony, které nesplňují aspoň Euro 4. To by ovzduší pomohlo víc.

Dokud se v EU bude většina elektřiny vyrábět z fosilních paliv elektrické náklaďáky smysl nemají. Když do potřebných nákladů, kromě elektráren a nabíjecích stanic započítáte i rozvodny, trafostanice a samozřejmě veškeré posílení vedení, už to tak vesele nevypadá.

V tomto by se musela změnit legislativa. Já to beru tak, že pro rozvážkové a dodávkové vozy je elektřina realizovatelná, ale pro dálkovou dopravu se nevyplatí. A možná by bylo lepší přemýšlet nad vhodným hybridem s tím, že v obytných zónách by byl povolen vjezd jen na elektřinu. To by tolik nebolelo, nebylo by to tak drahé a mělo by to nějaký smysl.

Soběstačnost domů? A jak to asi mají dělat lidé v panelových a nájemních bytech? A těch je v ČR velké množství.

Tomu se ale Nvidia snaží vyhnout. Jsou ve ztrátě a tak slevněné nebudou ani grafiky řady 30xx.

Jeden model spotřební byl u první generace vrstvení, která měla svá omezení. U druhé bude jen dobře, že jich bude víc na výběr.

Co vím, tak celý proces má asi 8 kroků a jen první dva dělá TSMC, s tím že nultý, tedy samotný růst křemenného krystalu a tvorba masek k osvitu v tom není. Mělo jít o společný podnik AMD a Nantong Fujitsu Microelectronics Co., Ltd. ­(NFME­).

Zatím je vrstvení natolik náročné, že primárně jde do serverů, kde je o to navíc velký zájem.

Možná jsem byl nepochopen. 3D cache samozřejmě pomáhá, ale jde o to, aby to taky v recenzích bylo poznat.

Měl by to být společný podnik, pokud se za tu dobu něco nezměnilo. Hlavní pointa je ale v tom, co bylo na začátku této diskuze ­- nedělá to výrobce čipů tedy TSMC.

Pokud si dobře pamatuji, tak větší cache ani tak moc nepomáhala maximům FPS ale zvedala minima a stabilitu, takže nejvíc pomáhala v náročných scénách, kde na tom nejvíc záleží. A pak je velmi důležitý způsob testování, zda se to ukáže. Proto v některých testech 5800 3D vlastně nedával smysl.

Změnilo se hodně, AMD má kvalitu pod kontrolou, ale pro změnu musí víc investovat do výrobní kapacity v pouzdření a finalizaci.

Vy se bavíte o výrobě waferů a testování nařezaného křemíku, ale pouzdření a testování včetně finálního stanovení parametrů si AMD dělá sama.

Ten se ale týkal pouze ThreadRipperů a mám pocit, že jen těch, co byly prodávány v sestavách v době, kdy ty procesory na volném trhu nebyly.

Intel to zkouší už několik let a zatím se to moc nechytilo.

Nejde jen o Intel, AMD má taky své zájmy, pak jsou vývojáři nejen aplikací, ale celých platforem jako Adobe a herní vývojáři. A k tem zas patří i MS a SONY, čili je to hodně propojené.

Samozřejmě rozpětí výkonů a kapacit pamětí je daleko větší, někomu stačí mobilní ARM a někomu je 16 jader ZEN 4 málo, ale každý si vybere. I když to někdy stojí ladění. U toho RISC­-V moc nevidím u běžných počítačů prostor, protože ani daleko lépe zavedené ARM se neprosazují tak, jak bylo předpovídáno. To by ty procesory musely umět něco, co současné neumí a je otázka, zda taková mezera existuje.

U těch RISC­-V, stejně jako ARM existují jak procesory výkonné tak mikrokontroléry. Podobná architektura MIPS dokonce prodělala opačný vývoj, nejdřív poháněly grafické stanice a servery, dnes jsou v síťových prvcích a automobilech. Dokud to nebude běžně dostupné a prodávaní, bude hlavní problém cena a dostupnost software, takový ten linuxový základ fungovat bude, ale cokoliv jiného navíc už bude problém.

Software náročnější je, ale procesory jsou také výkonnější, operační paměti máme více. A celkově je odezva systému daleko rychlejší. Dnes může mí běžná uživatel AMD RYZENU i 16 jader a 256 GB RAM. V těch osmdesátých letech to bylo trochu jinak. Doma se zabydlovaly osmibity, v roce 81 začínalo IBM PC, v roce 83 přešel Aplle Lisa ­- Motorola 68000 a 1 MB RAM. V roce 84 první Mac a PC AT. S Proti tomu je téměř cokoliv dnešního jako superpočítač.

To bych právě netvrdil. Máte představu, jak byl poprvé použit ARM? Ve školních počítačích Acorn Computers Ltd. Ostatně ARM jako zkratka má dva původy: Advanced RISC Machines nebo Acorn RISC Machines. Takže jako všechny RISC architektury šly rovnou do počítačů pro uživatele. Ale u RISC­-V nic takového nevidím.

RISC­-V dává daleko větší smysl ve speciálním požití, diskové řadiče jako to dělá Western Digital a podobně. Pro náhradu PC není ani dost SW, další by si uživatelé museli kompilovat ze zdrojových kódů.

Velice jednoduše. Všechno ty byly úspěšné architektury a ve svých oborech něco znamenaly a stejně skončily. RISC­-V ještě prakticky ani nikdo nepoužívá a už někteří píšou, že nahradí ARM, patrně netušíte, jak moc jsou si architekturou ARM a RISC­-V procesory podobné, proti tomu jsou Core a ZEN výrazněji odlišné, přesto že používají stejnou instrukční sadu. Nějak proto nedává vůbec smysl, že by RISC­-V měl ARM nahradit. Z pohledu vývojářů by to byla práce navíc, ale zcela bez nějakého užitku. Tím impulzem proč Apple přešlo z MOS 6502 na Motorola 680x0 byl vyšší výkon a možnosti ­(taky umožnily přechod z 16 na 32 bitů­) podobný skok představily IBM Power ­(64 bitů­) pak se ale vývoj zasekl a hlavně IBM nedokázalo dodat mobilní verzi. Při přechodu od Intelu už bylo výkonu pro uživatele dost a Intel se taky zasekl. ARM už byla dostatečně vyspělá a použitelná, kromě toho měl Apple s ARM zkušenosti z mobilů a tabletů. Podobně i řada Unixových pracovních stanic a počítačů někdy přecházela na jiné architektury, když to nabízelo dost výhod. Ale přechod z ARM na RICS­-V smysl nedává, navíc i dosavadní použití RICS­-V je jiné. Ještě k těm důvodům proč UNIX ­/ RISC pracovní stanice skončily ­- PC ­/ Windows svět dokázal ten výkon nabídnout levněji, nejdřív jen v nejnižších kategoriích počítačů, pak i entry pracovní stanice a nakonec už se ty stroje nevyplatilo dál vyvíjet, natož vyrábět.

Ještě něco z originálu:
Work on the original RISC designs ended with RISC II, but the concept lived on at Berkeley. The basic core was re­-used in SOAR in 1984, basically a RISC converted to run Smalltalk ­(in the same way that it could be claimed RISC ran C­), and later in the similar VLSI­-BAM that ran Prolog instead of Smalltalk. Another effort was SPUR, which was a full set of chips needed to build a full 32­-bit workstation.

RISC is less famous, but more influential, for being the basis of the commercial SPARC processor design from Sun Microsystems. It was the SPARC that first clearly demonstrated the power of the RISC concept; when they shipped in the first Sun­-4s they outperformed anything on the market. This led to virtually every Unix vendor hurrying for a RISC design of their own, leading to designs like the DEC Alpha and PA­-RISC, while Silicon Graphics ­(SGI­) purchased MIPS Computer Systems. By 1986, most large chip vendors followed, working on efforts like the Motorola 88000, Fairchild Clipper, AMD 29000 and the PowerPC. On February 13, 2015, IEEE installed a plaque at Oracle Corporation in Santa Clara.­[7­] It reads

RISC­-V je klasický Berkley RISC, což je hodně stará koncepce a v tomto duchu bylo těch architektur mnohem víc, začnu těmi ve své době nejsilnějšími, byly na nich stavěny pracovní stanice a servery ­- MIPS a ALPHA, mimochodem patří k nim i ARM, ale je jich mnohem víc. Nejdéle se držel japonský SPARC, ale SUN už je odpískal. ALPHA mimochodem ve své době platil za nejlépe navržené čisté RISC a trhal rekordy v taktech i výkonu. A stejně to k ničemu nebylo a stejně jako mateřský DIGITAL architektura zanikla, přitom to ve své době byla jediná firma konkurující IBM a zabila je špatná obchodní politika.