Nejde to takto brát. Ten vývoj se hodně zrychlil. A když tedy by jste to chtěl brát takto, těch architektur bylo mnohem víc.

7600 3D bych neočekával. Má jít o tři modely ­- tři nejvyšší modely a 7600 tam nezapadá. Takže 7800, 7900 a 7950. Nedává smysl, aby dělali s 3D cache šestijádro a pak vynechali některý z 8, 12 nebo 16. jader.

Spíš žádné limity neposouvali, jen to měření je daleko přesnější. A jestli myslíte, že dokážete lépe zkombinovat výkon, cenu, spotřebu a zahřívání, udělejte si vlastní tým a zkuste to sám. Protože při takovém uvažování si nový CPU už nekoupíte.

Mě se jednání Nvidie i Intelu nelíbí už hodně dlouho. To bude ale taky tím, že do toho už dlouho vidím.

Možná Nvidia ví něco, co mi ne a nemusí se to týkat jen výkonu nových GPU AMD. Taky by někteří partneři mohli chtít dělat víc grafik AMD ­(případně luxusnější edice na úkor Nvidia variant­), nebo rovnou odejít jako EVGA. Ale Nvidia v posledních letech přestřelila víckrát a proto teď musí vyrábět dráž než AMD a ještě větší čipy které mají menší výtěžnost a jsou dražší. AMD by klidně mohla nasadit lepší ceny.

Kdo ví, co elektřina umí, když se nedaří, už v duchu vyhlíží hasiče.

Za prvé u těch účinností už to reálně může být trošku jinak, vývoj nejde jen cestu nižších emisí, má to vliv taky na účinnost ­(nevím, jak moc nějaký ano­) nehledě na to, že u spalováků ještě nebyly v praxi vyzkoušeny ani všechny principy a některé možná ani vymyšleny. Co se týká elektrické cesty, je to složitější ­- už po cestě se pracuje s různou hodnotou napětí a i transformátory se musí chladit, což by vám o účinnosti mělo něco napovědět, potom máte měnič v nabíječce, řízený měnič k pohonu motoru a případě rekuperace další měnič co zase nabíjí akumulátor. Taky mají v nejlepším možném případě kolem 90% max 95 % účinnost, víc určitě ne. Akumulátor má taky hodně daleko ke 100 % účinnosti. V reálu na tom elektromobil o mnoho lépe než spalovací motor není, když započteme vše.

A lidi, kudy ty kamiony musí projíždět obcí, by se nevyspali. Přemýšlejte trochu víc, než něco plácnete.

Možná v době maximálně nějaké Euro 2. Jenže právě motory kamionů mají jednu výhodu. Lepší poměr zdvihového objemu a plochy, přes kterou předávají teplo. Jsou tedy efektivnější než motory s násobně menším objemem, samozřejmě s velikostí válců, je rozdíl větší. Je to i cítit, pamatuji, jak bylo dřív poznat, když jel člověk na kole projel byť jediný kamion. Teď jich necítím ani několik. A při současné ceně elektřiny už to vůbec žádný smysl nedává. Naopak už to dokonce vychází dráž. A každé vozidlo bez ohledu na typ pohonu se dá aerodynamicky udělat líp. Co by mělo naopak smysl, je hybrid. Využije zatím stále levné palivo a je schopen pomoci i rekuperací. Navíc ve městě, kde to má největší význam, může fungovat čistě elektricky.

A to se ani nebavíme o tom, jaký humus z ropy ty největší lodní motory spalují. Celý přechod na zkapalněný plyn ekonomicky i ekologicky totální nesmysl. Ten plyn se musí držet v nízkých teplotách, aby zůstal kapalný. To i samotný proces zkapalnění nehledě na palivo k dopravě znamená energii navíc, kterou někdo musí zaplatit. Lidi na terminálech a samotných lodích taky. Nemá žádný smysl kupovat násobně dražší plyn, který má navíc nižší výhřevnost. Toto je výhodné jen a pouze pro jednu stranu a spotřebitel to není. Kapacita a počet tankerů už je jen třešnička na pověstném dortu.

Pokud by nebyl takový odpor k jádru, problém by byl menší. Francie i Německo už jádro vidí jinak, ale je tu jiný zádrhel. První má být infrastruktura ­- elektrárny + výrazně posílená rozvodná sí´t ­- zkuste si v některých lokalitách vyběhat posílení potřebné pro domácí rychlonabíječku ­- není šance, rozvody to nezvládnou ­- a až potom za předpokladu stéle nízké ceny elektřiny můžete na něco tlačit. To co se odehrává, je pseudo­-eko­-nesmysl.

Chování a trénování ve virtuálním světě je sice krásné, ale chování v reálu je něco jiné. Stále lidský mozek informace zpracovává jinak. Chápe co vidí a z toho v reálných podmínkách může vyplývat jinak vyhodnocená situace. UI má výhodu v rychlejší reakci, to je bezesporu, ale rozeznávání objektů je ten hlavní rozdíl. A to pak znamená rozdíl mezi havárií nebo dokonce smrtí. Výpočetní výkon a algoritmy jsou jedna věc, rozeznání a ­"pochopení­" to co kamery vidí zase druhá, z mého pohledu není dobré, když se ten systém spoléhá jen na kamery.

Rozdíl je třeba v tom, že AMD přechází na chipletové řešení i ve spotřebním segmentu grafických karet, optimalizace cache k větší propustnosti, kdy by měl mít systém i při stejné datové šířce větší reálnou datovou propustnost. Jenže datová šířka je ve skutečnosti 1,5. násobná. Počet dále optimalizovaných stream procesorů ­(zbavují se už nepotřebných starých instrukcí­) je 2,4. násobný a k tomu vyšší takty. Připadá vám to málo?

Reálně mají na těch kartách být fyzicky přepínače režimu. To znamená že pro 4090 platí 450 i 600 W.

Ten nápad je ještě starší než herní 3D akcelerátor, pracovní stanice Silicon Graphics měly obousměrnou grafickou sběrnici právě proto, že když nebylo potřeba dělat grafické výpočty s výstupem na monitor, tak další další dvojí využití. Buď náročné grafické scény třeba pro film, nebo přímo obecné výpočty, které už tehdy byly rychlejší než využití symetrického multiprocessingu, který ty stroje samozřejmě uměly.

U Nvidie není chaos nic nového, modelů kde si musíte dávat pozor na parametry už vydali dost. Novinka je pouze v tom, že ten chaos tvoří už při vydání a ne až dodatečně. Podle všeho by to měla být 4070. Tu ale možná ani nevydají. Řada 40 a 30 má koexistovat.

ZEN architektura na chipletu neumožňuje lichý počet jader, takže tříjádra už se nedočkáte.

Jsou i NTB s desktop komponenty, taky nestandartní řešení, ale výkon ve finále může být lepší. Mě to celkem může být jedno, nemám potřebu PC přenášet, jen znovu připomenu, jak diskuse začala.

To co popisujete vypadá, jako by CPU do GPU žádná data neposílal, což by asi nebyla úplně standartní situace. To srovnání s řešení s desktopem by zajímavé určitě bylo a ještě zajímavější by bylo otestovat víc aplikací a her, aby se projevilo, kde je jaká ztráta s jak výkonným CPU.

Celá diskuse vznikla tak, že to někoho napadlo jako dobrý nápad kvůli chlazení. Reagoval jsem tím, že tam bude úzké hrdlo a vyšší latence. Taky jsem napsal: ­"Je to specifické řešení­". Určitě jsem nic o standardním nepsal. Ztráta výkonu tam vždy nějaká bude a čím je větší rozdíl mezi propustností PCIe a tímto řešením přes Thunderbolt či jiným možným a čím bude ta karta sama o sobě výkonnější, tím větší ta ztráta bude. Samozřejmě v závislosti na tom, jak moc ta sběrnice bude vytížená. Což se dá logicky odvodit. Nic víc.

Už starší kus s PCIe 16x 2.0 ta určitě nebyla tak brzděna jako současný nebo přímo ještě neuvedený High­-End. A o to jde. I Vyšší dnešní mainstream by byl více brzděný než toto Quadro.

Je to specifické řešení, navíc mobilní procesor na sběrnici těžko pošle tolik dat jako desktop ve stejné řadě. Takže tam by ten rozdíl byl ještě větší. Taky mi to řešení jako ideální opravdu nepřipadá.

Už starší kus s PCIe 16x 2.0 ta určitě nebyla tak brzděna jako současný nebo přímo ještě neuvedený High­-End. A o to jde. I Vyšší dnešní mainstream by byl více brzděný než toto Quadro.

Stále nevím o jaké Quadro šlo, je mezi nimi dost rozdíl a výkonnější čip logicky zpracuje víc dat, takže ho užší sběrnice víc brzdí.

Možná by nebylo od věci uvést verzi Quadra, na jakém čipu a z jaké doby, protože už v porovnání PCIe x16 3.0 to byla jen 1­/8 propustnosti v jednom směru na Thunderbolt 3. A nejde moc srovnávat animaci s krmením grafiky daty při hraní.

V podobě externí grafiky už to tady bylo. Ale stojí to další peníze nejen za další skříň a zdroj, ale navíc i vyvedení PCIe a u 4.0 a 5.0 už to může být fakt drahé, nehledě na latence celého řešení. Čím rychlejší linky, tím kratší vodiče. Ani nevím, jak by to technicky šlo udělat, možná opticky. Levné by t o určitě nebylo.

Problém, nastává, když je nutno rychle SSD vyměnit, nehledě na vyšší chladič na SSD, taky jim vyšší teploty moc nesvědčí u té grafiky by mne celkem zajímalo kudu vlastně ten ohřátý vzduch vyfukuje a zda něco nefuní i na SSD.

Pamatuji, že dřív existovaly pro karty plné délky držáky proti záslepkám a někde bylo i řešení pro karty různých délek. I když je to uchyceno ve čtyřech záslepkách a možná po celé délce vyztuženo ­(otázka jak­), délka karty a hmotnost chladiče dělá časem své.

Deska s velkým počtem slotů není určena pro hráče, pokud to je vůbec deska se sockketem pro mainstreamovouu platformu a nejedná se o HEDT či workstation. A na běžných deskách právě proto bývá pro chladič grafiky místo, i když tolik místa tam taky není. Fakt by zde vodní chlazení dávalo lepší smysl, pokud by ovšem neexistovaly tendence nastrkat komponenty s velkou spotřebou do co nejmenší skříně...

Srovnáváte dost starý THr. Máme tu 5000 Pro. A v řadě 3000 také Pro verzi. ThreadRippery hlavně nižší nejsou jen o výpočetním výkonu, 4 nebo 8. kanálový řadič paměti a 64 nebo 128 PCIe linek. A lidé, co to potřebují dobře ví, za co platí. Pro variantu je možno osadit až 2 TB ECC RAM.

Ve skutečnosti, pokud chladíme stejným způsobem, tak procesor o vyšší teplotě předává teplo do okolí efektivněji kvůli většímu tepelnému spádu. Platí to za stejných podmínek samozřejmě obecně.

Trochu bych to upřesnil. To měření jednou diodou už je historie, AMD u ZEN 3 měří na 1000 bodech a už několik generací optimalizuje provoz CPU právě i s ohledem na co nejpřesnější měření teploty po celé ploše čipu. Co se těch tranzistorů týká, většinou je to 150°C ale s tím že oblast bezpečného provozu ­(SOAR safe operating area­) se s teplotou zmenšuje, týká se to ztrátového výkonu a tedy jak procházejícího proudu, tak pracovního napětí. U každého tranzistoru je to v katalogovém listu uvedeno. Ale viděl jsem i diody, které zvládly 175 °C opět s jistým omezením. Co je ale taky potřeba uvést, že ztrátový výkon s teplotou klesá dost výrazně a při maximální teplotě jde jen o zlomek proti 25°C. Inženýři s tím při návrhu samozřejmě počítají.

Tak jednoduché to není, silnější rozvaděč tam není jen kvůli mechanické pevnosti, navíc tady o tom píšou téměř jako by 230 W byl pro to CPU nějaký běžný režim. Většinu lidí budou stejně zajímat nižší modely.

Výrobu sice odladěnou mají, ale samotná V­-cache je taky změněná. Kdyby záleželo jen na výrobě a nebylo by už třeba žádné ladění, mohli by také uvést EPYC, nebo společně s EPYC rovnou ThreadRipper. Mezi nimi je ostatně daleko méně rozdílů, než s RYZENem.

Změny nejsou kosmetické, pokud dobře počítám, tak přímo v jádře 3. Větší L2 cache a zrychlení všech úrovní cache k tomu.

Záleží jak o jak dlouhé budoucnosti se bavíme. DDR 5 půjdou dál než na 1 TB moduly. Osobně mi přijde, že tohle je na specifické použití, vysoké datové toky, ale malá kapacita. Čistě teoreticky by mohli mít ty LPDDR5X na modulech podobně jako IBM, která také používá vlastní formát RAM modulů.

To spíš bude konstrukcí toho jádra. Není to úplně jednoduchá změna.

Pravděpodobně to je dobře vyřešeno u IBM Power, jenomže ty procesory jsou natolik optimalizovány na velký počet vláken že mají slabý jednovláknový výkon, což pro servery vůbec nevadí. Patrně by bylo nutno celý systém u AMD i Intelu úplně předělat a možná začít s úplně novým jádrem, je o tázka, jestli stávající chyby jsou takový problém, aby to bylo nutné. Ovšem nedivil bych se, kdyby budoucí nástupci současných architektur už s tímto byly navrhovány. Tedy ještě větší důraz na bezpečnost.

Pokud ta technologie zvýší nejvíc výkon, tím že využije části jádra, které v daný okamžik využity nejsou a nestojí to moc tranzistorů ani energie navíc, zvyšuje se tím nejen celkový výkon, ale taky efektivita. A pokud jste si nevšimli, dlouholetým cílem AMD je právě navyšování efektivity. Jestli víte jak zvednout výkon i efektivitu jiným způsobem, v AMD vás rádi uvítají.

Myslíte, že když v roce 1968 s vývojem SMT u IBM začínali, dělali to kvůli benchmarkům? Proberte se.

Těch 30% se týkalo Pentia 4. U jiných architektur se to může lišit.

To zjednodušení se má týkat především plochy jader a to úpravou ­/ zmenšením cache tak aby místo 96 jader šlo použít 128. Ale tak aby výkon jader co nejméně utrpěl. Možná dojde na nižší takt, čímž se umocní poměr výkonu jádra a jeho spotřeby.

ARM je stejně jako MIPS, RISC­-V a už zmíněná ALPHA Berkley RISC. ALPHA i MIPS minimálně ve vývoji s multithreadingem počítaly. Takže celkem určitě to možné je. V podstatě každý výkonný moderní tedy superskalární a supezřetězený CPU má prostor pro multithreading. Spíš je otázka jak silný vývojový tým Apple pro procesory vlastně zbyl. Sám jsem zvědavý, jak se jim vývoj nadále bude dařit.

Za stav NTB ale nemůže AMD, je to práce výrobců a už roky se ví, že v tomto Intel zvýhodňují.

Apple používá ARM, takže by museli dělat do architektury výraznější zásahy.

Ale nedá se na to dívat jen optikou domácích PC. Pracovní stanice a zejména servery jsou vytížené mnohem víc. Dokonce pokud klesá vytížení serveru pod třeba 70 % ­(každý tu hranici může mít jinou­) je to bráno jako plýtvání. A tady u výkonných a taky někdy dost žravých procesorů je efektivita vnímána poněkud jinak.

Vypíšu všechny architektury, kde se objevilo SMT: DEC Aplha, MIPS, Sparc, IBM Z a Power, Intel Itanium a Xeon Phi, samozřejmě Intel a AMD x86 a x86­-64. Že by se všichni inženýři pletli?

SMT nejen u Intelu, ale obecně u výkonných CPU se začalo vyvíjet už IBM v roce 1968, první komerční CPU byl Alpha 21464 ­(EV8­) ohlášený na rok 2004, ale zrušený před uvedením na na trh. Už tehdy věděli, že je problém využít celý potenciál jádra. Byly jasné rozdíly mezi teoretickým a reálně dosaženým výkonem. Pochopitelně tehdy nikdo nemohl vědět, jaké problémy to později přinese. On ten nárůst výkonu byl dost zajímavý, aby se vyplatilo do vývoje SMT investovat.

Embeded CPU se snad nepoužívají jen pro NAS servery, ale i pro jiné síťové či průmyslové aplikace. Ty nově uvedené patří k těm výkonnějším, to samozřejmě nebrání další výrobě a prodeji úspornějších modelů.

Záleží, jak stará deska a zdroj jsou. Dřív to šlo docela dlouho, ale životnost elektroniky stále klesá. PC jsem provozoval s dvojicí monitorů, na pozici hlavního už pracuje třetí LED panel. Jako sekundární ­- nebyl potřeba pokaždé, jen když byla třeba větší plocha ­- sloužil 16 let starý ještě s katodovým podsvícením. Teprve před pár dny šel na zasloužený odpočinek.

Později jistě přijdou non X varianty s umravněnou spotřebou. S ohledem na to, jak AMD navýšilo takty a když vezmu v úvahu, že spotřeba roste lineárně s počtem tranzistorů ale kvadraticky s taktem, je to dost slušné. Stejně bych dělal závěry až z nezávislého srovnání produkčních kusů.

Mě přišlo zajímavější 64 jader a 5,15 GHz s ThreadRipper PRO 5995WX, ze základu 2,7 GHz. Když vezmu v úvahu co v základu umí ZEN 4... Viděl jsem i poladěných 2x 64 jader s V­-Cache. Jen ten limit spotřeby byl taky krásných 1,5 kW. https:­/­/wccftech.com­/dual­-amd­-epyc­-7773x­-3d­-v­-cache­-cpus­-128­-cores­-1600­-mb­-cache­-overclocked­-4­-8­-ghz­/ pokud někoho zajímá, jak vypadá 128 jader a 1,5 GB L3 cache na 4,8 GHz.

Totéž zjistíte, když postavíte proti sobě EPIC a IBM Power. Taky je IBM v něčem klidně násobně lepší a jinde plichta a jinde násobně prohraje. Patrně jsou ty benchmarky jen překompilované bez větších optimalizací. IBM se soustředí na svůj segment lukrativních zakázek big iron serverů a mainframů a nějaké soupeření je nezajímá. Jsou tam zajímavé technologie, ale jen pro toho, kdo je využije.

Je tu jeden nesmysl, u serverových CPU se TDP počítá jinak. Zde je to na rozdíl od desktopu maximum. Pokud je napájení patice dimenzováno více, je to kvůli spolehlivosti.

Intel za cenu spotřeby v benchmarku porazil 2 roky staré AMD. Co zajímá mne, jak si povede vždy v daném cenovém segmentu proti AMD ZEN 4, který by měl být na trhu o měsíc dřív a samozřejmě v širokém spektru reálných aplikací a taky reálný poměr výkon ­/ spotřeba.

Vývoj probíhá všude. Ale v Číně víc kašlou na bezpečnost a tak jsou pak někdy rychlejší. Stačí ošidit a zkrátit některé testy.

Pokud se nepletu, už couvnuli a jadernou znovu označili za zelenou, jinak by dostavba dalších bloků u nás vůbec nebyla možná. K té zelenosti, ne všechny země EU mají stejné možnosti, tedy stejnou dávku sluneční energie na plochu, či stejné povětrnostní podmínky a s tím jak se počasí rok od roku stává extrémnějším, se větrné elektrárny možná ani nevyplatí. U´ž to že zelenou energii bylo nutno dotovat napovídá, že tu není vše OK.

Není to první případ, který skončí na procesní chybě. Ostatně spory nevyhrává pravda a spravedlnost, ale lepší právníci.

Celé mi to spíš přijde jak reklama na Teslu. Na každou otázku je odpověď: Dle Tesly a podobně.

Všechny nové technologie a elektromobily nevyjímaje, začínají v luxusní kategorii a postupně slevňují. Na úroveň opravdu levných vozů se ještě nedostaly. Pokud máte ve vozidle drahý luxusní základ ­(řekněme na úrovni Audi A6 a výše s podstatnou částí volitelné výbavy­) rozdíl tak velký nebude. Kupte ale auto na úrovni Fabie v základu a rozdíl bude úplně jiný. A velká části řidičů je na cenu hodně citlivá. Jednoduše by na dražší auto neměli peníze. To znamená, západ bude elektrifikovat a u nás bude ještě víc ojetin než teď.

Ale ty spekulace si nevymýšleli v AMD. Navíc na Intel to bude v klidu stačit, oni mají o sobě navzájem dobré informace.

Ve své podstatě to je asi jako síť shaderů v grafice, jen schopných dělat víc universální výpočty, kdy se minimalizují přesuny dat a spíš se asi virtuálně mění adresy těch jednotek právě pro tu minimalizaci datových přesunů. Čistě na papíře to fungovat může. ALE za rok má jet výroba a zatím mají jen emulaci osmi jader z plánovaných 128. Kde je HW návrh, kde jsou masky pro výrobu čipů? Tohle bude věčný vývoj, věčná díra na peníze, ale reálně to s tak malým počtem lidí nikdy nedotáhnou k úspěšné výrobě.

ASIC je hodně jednoúčelový a nejede o procesor, který umí několik komplexních procesorových instrukčních sad. V garáži tehdy navrhovali, jednak první MOS procesory, nepletu­-li se, ale hlavně základní desky. Jenže v době kdy to vše bylo o několik řádů jednodušší než dnes.

Ne tak zcela, jednak má AMD lepší architekturu i výrobní proces. A Intel stále těží z obrovské setrvačnosti serverového trhu a dlouhodobých smluv. I z toho, že AMD nemá dostatečné kapacity výroby.

Ale Intelu se podobná věc s přeceněním sil při vývoji nového procesu ­"povedla­" 3x po sobě, i proto tak dlouho trčeli na čtyřech jádrech.

Až na to že s myšlenkou mohutného serverového APU přišla jako první právě AMD, je je to už trošku delší dobu a vypadá to, že se v tom moc neděje. A nebo AMD čekalo na akvizici Xilinx, aby zde mohlo být CPU, akcelerátor a FPGA + HBM v jednom pouzdře.

Je to volaké čudné, co to může reálně počítat, když do toho netečou, je mi záhadou. Jestli se jedná o serverovou záležitost, tak tam se přece užívají SSD přes SAS rozraní a ne PCIe. Existují sice karty pro až 8 M2 karet, ale zapojené jen přes 2 linky, nicméně tam, kde jde o kapacitu, to nevadí. U RAID pole jde o paritní počty při zápisu a jejich kontrolu při čtení, ta kontrola tak náročná není. Ale v zápisu by se ten výpočetní výkon karty uplatnil, tomu taky odpovídají rozdíly v rychlosti čtení a zápisu v poměru 5 : 1.

Toto spěje k situaci kdy tvůrce obecných GPU výpočtů opět převezme žezlo krále výkonu i tvůrčího vůdce. Ono to k tomu spěje už od řady 200. AMD ty technologie nejen má, ale i stále tvoří včetně standardů.

Jako by v minulosti fandové Intelu či Nvidie byli lepší. Každé fanouškovství i to sportovní může přerůst zdravou míru.

Jenže záleží i na požadovaném výkonu, konektivitě a dalších vlastnostech, integrovaná grafika ano­/ne a jak výkonná třeba. A podle dané kategorie, zda vůbec existuje konkurence a jaká je.

Na zálohy je páska ideální, jenže mechanika i samotné cartridge jsou za ­"profi­" ceny.

Samotné zvýšení rychlosti paměti u dobře vyladěného GPU moc nepřidá. Museli by zvednout i samotný takt GPU. A ano Infinity Cache citlivost na rychlost paměti snižuje, je to přímo její funkce.

Je přece logické, že výrobce napájení nastavuje s ohledem na výkon a stabilitu i s ohledem na spotřebu a vyzářené teplo. A že procesor který má slabší napájení, ten výkon prostě nedá.

Ale katastrofa pro hmyz a ptáky, když do toho pásma vletí.

Další výhodou je, že není nutno extra řešit radiační stínění reaktoru. Takže z hlediska elektrárny je Měsíc ideál. Ale pro samotný superpočítač už ne.

Odvozené POWER PC jako RAD od IBM bere americká armáda i do letadel, ale neumím si představit na podobných CPU superpočítač. Navíc jde taky o RAM, chipsety a další elektroniku.

Problém je ta konektivita, protože superpočítače zpracovávají opravu obrovské objemy dat a ještě větší až o několik řádů jsou pak výsledky. Navíc Měsíc tak bezpečný není, z velké části zachytává meteory, které nezachytí hmotní obři jako Jupiter a Saturn. Takže tam je zničení celého systému dost reálné.

Sranda je, že o vrstvení křemíkových vrstev ­- čili zvlášť vyrobených obvodech a následně propojených jsem četl už na střední škole a ta učebnice nebyla nové, takže samotná myšlenka vrstvených čipů může být klidně víc jak 30 let stará, počítám že u hybridně vyráběných IO se technologie užívá i déle, ale fakt dlouho trvalo, než se to dostalo až do velkých procesorů a pamětí.

Nevím jestli je fuk spotřeba řídícího procesoru v raketě, ale je zase pravda, že Rusku nikdy o velkou energetickou účinnost zvlášť u vojenské techniky nešlo.

ARM ne a RISC­-V jako instrukční sada, hotové návrhy taky nejsou zdarma.

Jenže jim stačí obvodově jednodušší RISC procesory, tím ušetří tranzistory a spotřebu energie a ten procesor tak reálně může být výkonnější než srovnatelný x­-86. A pro státní správu a armádu to může stačit.

Nejde o uran surový, ten se těží na více místech, ale o schopnost vyrobit z něj palivové tyče a těch zemí, co tohle umí, až tolik není.

Vyvíjí i Elbrus, což je podobná architektura širokého jádra závislá na kompilátoru jako bylo Itanium, chtějí je do serverů a superpočítačů.

Jenže Rusku se nejedná o HW pro civilní užití, tedy před blokádou to tak aspoň nebylo. Oni se o vlastní počítače snaží hlavně kvůli možnosti zabezpečení státní správy a armádní účely, na to extra výkon nepotřebují a vlastní uzavřená architektura je výhodou. Na to jim západní čipy neposlouží. A na řízení raket je a obecně zbraňové užití už vůbec není třeba výkon, tam je důležitá nízká spotřeba, spolehlivost a odolnost. Američani sami do stíhaček montují docela staré varianty IBM Power, dokonce snad i IBM RAD což je jednojádro podle verze max 33 až 200 MHz řady PowerPC z konce 20. století. Takové se dávají i do družic a raket pro lety na oběžnou dráhu. A na nějakou střelu kde nejsou složité výpočty stačí i řádově menší výkon.

A nejsou u her důležitější minimální FPS místo maxim?

Jenže Ryzeny 7000 taky můžou mít a budou mít 3D Cache varianty.

On Intel někdy u svých výrobků uznal chybu v návrhu? Budeme rádi, když příště to opraví a nebude to naopak horší. Nebo to opraví, ale udělají jinou chybu. Jim nejde o spokojené malé zákazníky, jen o prodeje.

Ne všechny kusy mají plný počet chipletů a s cenou stoupne i výkon. Navíc ThreadRippery při stejném počtu vláken, platí to pro nižší modely, mají menší počet chipletů.

Mají se v procesoru zpracovávat data, která se načtou a pak se s nimi déle pracuje a jsou citlivá ne na datovou propustnost, ale rychlost přístupu. Což se v případě her projevit může. A ztrojnásobení L3 Cache se už projevit může.

Kdo ty peníze nemá, nehledě na zbytek počítače, určitě není v cílové skupině.

Logicky pokud máme 105 W ­(maximum 142 W­) pro 8; 12 i 16 jader, je jasné, že více­-jádrové modely jsou více škrceny a klidně by mohli zvednout maximum i pro 12 jader někam mezi 105 a 170 Wattů. Efektivita sice stále roste, ale výkon by mohl růst více, jen je omezen a v situaci, kdy Intel procesory omezovat nehodlá, je jasné, že AMD musí reagovat, ostatně úsporné a efektivní modely zde budou dál.

Linux jsem několikrát dlouhodobě testoval, dokonce jsem ho jednu dobu měl nainstalovaný na PC jako jediný, ale vždy to znamenalo s něčím laborovat, pročítat fóra, než vše fungovalo jak má. Pravý Linuxák má ten správný HW s nejlepší podporou ovladačů a dlouhodobě se vzdělává. Někdy to jsou vysokoškoláci, protože UNIX­/Linux­/BSD se na informatice učí. Nejlíp na tom jsou programátoři. I když se mi systém podařilo dobře vyladit, stejně se někdy samovolně něco podělalo, obvykle po nějakém updatu. Takové problémy s rozchozením všeho HW jsem nezažil ani jako servisní technik za několik let práce. Nakonec jsem si dal od Linuxu dlouhou pauzu a nainstaluji ho zase až bude v PC nový pevný disk a provedena celková záloha. Linux je skvělý, ale distribuce moc roztříštěné, kdyby všichni vývojáři táhli za jeden provaz byla by situace úplně jiná, jenže když se dokážou rozhádat u dynamické knihovny, nebo jiné totální prkotiny jen kvůli rozdílnému filosofickému přístupu k řešení problému. Myslím že ani Linus Torvalds je nesjednotí. Ale v telefonech, TV, routerech, serverech, superpočítačích dělá dobrou službu. I Apple běží na modifikaci BSD.

Školy učí:
1. co je nejvíc rozšířené
2. co si můžou dovolit finančně a jelikož je PC levnější a v minulosti byl rozdíl ještě větší, je to asi jasné

Takové programování je moc složité a k velkým projektům nevhodné, takže se píše v jazyku vyšší úrovně a v assembleru se píšou funkce, procedury a dynamické knihovny, prostě to co je na výkon citlivější.

Stále je ve světě PC Linux značně omezen, tuším má kolem 3 % a když vezmu počet distribucí a balíčkovacích systémů, ani se nedivím, že HW podpora je tak slabá. Kdyby někteří vývojáři spolkli svou hrdost a pohřbili ego, mohli by mnohem víc spolupracovat. A pak by místo několika odlišných cest ke stejnému výsledu vedla jedna daleko lepší a spolehlivější a klidně by mohla aspoň přechodně umožňovat stávající rozdílné přístupy kvůli zpětné kompatibilitě. Na jednu stranu právě multiplatformní schopnosti jsou velkou výhodou, jenže to reálně počet variant ještě násobí. Těch lidí, co na tom dělají přitom není málo, ale kdyby víc spolupracovali, kde by dnes Linux mohl být?

Mám silný pocit, že mít aktuální iPhone je známka toho, že na to člověk má, podobně jako luxusní auto a vila. Protože reálně většina uživatelů výkon telefonu a to platí i pro Android stejně nevyužije. Ale u Apple připlácí za značku s puncem luxusu. Naprostá většina uživatelů telefonů i počítačů kolikrát ani neví, co všechno umí, či jakou mají konfiguraci a řídí se buď radami kamarádů nebo prodavače. Co lidi zajímá u telefonu nejvíc? Kapacita úložiště, display a foťák, případně podporované sítě. Případně řeší barvu, kryty a pouzdra. Jen skutečný nadšenec v dnešní době jde víc do hloubky a srovnává parametry. Apple sice měl první smartphone, ale pak mu Android začal ujíždět. A chyby v OS se Apple taky nevyhýbají. Jedna z věcí kterou i dnes má cenu řešit je poměr výkon ­/ cena. Nekupuji věci na efekt, ale proto že vím, co využiji.

Na workstation existují dvě speciální edice Windows, ty se liší jádrem, které je shodné se serverovým, tam je vícejádrový výkon plně srovnatelný s Linuxem, ale pochopitelně za jiné peníze a jen anglicky tuším.

AMD má s čínskými výrobci až nadstandartní vztahy, proč by to vláda ohrožovala? Čínská vláda se chová velice rozumně, je vidět že Čínu nevedou jen politici a sem tam manager jako jinde, ale opravdu odborníci. V tomto ohledu by si Evropa i USA mohli vzít příklad.

Nebude to hned, ale AMD může nabídnout konkurenci Intelu i u speciálních řešení. Přesně to AMD potřebuje. A s výhodou chipletové konstrukce to ani tak dlouho trvat nemusí.

Pravda je, že Apple šla s cenou dost dolů, u PowerPC nebylo jak srovnávat, na Intelu to šlo. Nyní mají opět separé architekturu. Jen škoda že tak moc spoléhají na akcelerátory, tomu výkonu chybí universálnost a právě tady má PC navrch. 64. jádrům ZEN 2, snad AMD vydá aspoň PRO verzi ZEN 3 Threadripper, či 32. jádrům na vyšší frekvenci a neřku­-li rovnou až 96. jádrům ZEN 4 a 12 kanálům DDR 5, se bude fakt blbě konkurovat. Trochu mi s těmi akcelerátory připomíná aktuální linii IBM Power.