V tom případě mi vysvětli rozdíl mezi 386 SX a 386 DX....

Málý dotaz, s tím, že 286 byl 32 bit procesor jsi to myslel vážně?!?! To byl přece poslední 16 bit CPU intelu...., a sním začala éra PC AT. Mimochodem 386 od AMD byl oblíbenější procesor než od Intelu, ale moc se o tom nemluví.

Přidal bych ještě, že podobně koprocesry fungovaly jěště u 80286, 80386, i 80486sx. O jednobitových řezech samozřejmě vím, skládaly se z nich 32 bit procesory, jenže neuměly výpočty v plovoucí řádové čárce a nebyly x86 kompatibilní. Proto si na ně dnes málokdo vspomene. Historii 64 bit procesorů docela sleduji, dokonce jěště dnes, viz příspěvek o Freescale. Také v rusku vyrábí vlastní procesory na jádře MIPS. Mitsubishi electric vyráběla licenčně procesory Alpha a tak bych mohl pokračovat. Dokonce pod Copaqem pokračoval vývoj Alpha EV7. Další projekty Compaq utnul, protože konkurovaly PA­-Risc, jelikož se Compaq a HP spojily. Tím ovšem historie tohoty procesoru nekončí, kromě toho, že AMD použila některé prvky a HyperTransport sběrnici, odkoupila skupinka vývojářů práva aněkteré patenty a pokračuje ve vývoji EV8.

Na to musím reagovat, AMD K5 byla silně nepovedená, skutečně dobrý procesor byl až K6, po odkoupení NexGenu. Tvrzení, že 386 byla 8086 a 8087 je nesmysl, protože 8086 a 8087 byly 16 bit, kdežto 80386 byla 32 bit. Jako koprocesor používala 80387. Žáadný dual core to nebyl a ani být nemohl. 8087 byl předřazen 8086, nebo 8088 a filtroval instrukce, pokud byla instrukce x87 spočítal ji sám, zbytek posílal dál. Před pár lety bych ještě našel schéma zapojení, včeteně patice pro 8089. Málo známý je fakt jak skončil Cyrix, který částečně koupila IBM a část AMD.

To je asi důvod, proč si od nás firma, která počítá nosníky a mostní konstrukce, střechy hal.... objednává mašiny s AMD. Jenže vřejnost zblblá z testů v Sandřeo o tom nemá ani tušení, totéž platí pro spoustu rádoby odborníků. A bouhužel také pro šéfy některých obchodů, kteří na Intel nedají dopustit. Zákazník, který neví se nechá snadno zblbnout. Já se počítači živím nějakou dobu, takže o tom vím své....

Tvrzení, že 32 bit aplikace zabíjí výkon 64 bit procesoru, je sice pravda, ale při zpracování vektorových instrukcí ­- SSE to neplatí. Proto je např. kódování videa pod 32 i 64 bit OS stejně rychlé. Ve skutečnosti aplikací, které by opravdu využily 64 bit výpočty zase tolik není. Ještě bych si dovolil malou poznámku, jistě jste zaznamenali, že od jisté doby Sandra neměč¨ří čistý FPU výkon, ale jen SSE. Je to proto, že AMD má mnohem větší výkon FPU jednotek než intel. Alespoň v době P4 to platilo. Zatímco intel má ­(měl ­- u K10 už to neplatí­)výkonější SSE jednotky.

Zde bych jen upřesnil rozdíly mezi označením SX a DX u procesorů 386 a 486. 386 DX byl 32 bit procesor s 32 bit sběrnicí a neobsahoval kopreocesor. 386 SX používal 16 bit sběrnici, proto bylo možno jej kombibnovat s levnějším chipsetem, který pužíval jěště 286. 486 DX obsahoval koprocesor a 486 SX také, jen byl odpojen.

Ještě malý dodatek, existovaly také koprocesory 8089, které měly za úkol zrychlovat datové přenosy. U pozdějších procesorů byly integrované. Zároveň upozorním na velmi málo unámý procesor 80186 a verzi s 8 bit sběrnicí 80188. Tyto kousky se dlouho používaly v různých strojích a automatech. V osobních počítačích se nikdy neobjevily.

Navíc první Intel koprocesory byly 8087, které bylo možno instalovat i do některých XT..., procesor i8088 v XT byl vlastně zjednodušený 8086, rozdíl byl v tom, že 8088 měl sběrnici 8 bit a 8086 16 bit. Proto bylo možno 8088 kombinovat s čipovou sadou používanou u staršího 8 bit CPU 8080. Jeho vylepšením vznikl Zilog Z80. Ale to je jiná historie.

To byly malinko jiné koprocesory, ty se později staly součástí vlastního CPU, 486DX jej měla, 486 SX ne, od Penta nahoru jej mají všechny. Jediný, kdo si později dovolil jej oddělit byl NexGen. Koprocesory o kterých jsem psl jsou trošku jiná liga. Obsahují 96 64bit jednotek! A k výkonu 25 GFlops jim stačí 250 MHz! Nejnovější karty pro PCI­-X a PCIe obsahují dva kousky a dávají celkový výkon kolem 66 GFlops. Takového výkonu žádný x86 procesor nedosahuje....

Teoreticky sice ano, jen v reálu se až tolik neprojevuje.

Takové CPU existují, ale ne na platformě x86, ale RICS ­- Freescale ­(bývalá Motorola­) MCP8641D, dvě 32 bit PowerPC­(e600 ­- G4­) jádra na 1,5 GHz, Alti Vec jednotky ­- obdoba 128 bit SSE, 16 PCIe linek, dva 64 bit DDR2­/667, 4 x Gigabit ethernet, minimální spotřeba. Třeba pro linux ideální základ serveru.....
Zajímevý je výkon v celčíselných operacích 2,3 MIPS ­/ MHz, zde je link: http:­/­/www.freescale.com­/webapp­/sps­/site­/prod_summary.jsp?code=MPC8641D&nodeId=0162468rH3bTdG8653

V tom případě to nenaměřili, ale odhadli....

Je to přesně jak jsem psal, to je 432W na 12V, takže asi tak, mohly vypínat tepelné ochrany, u zdroje 620W je 400W na 12V docela málo, chtělo to jiný model. A nešetřit za každou cenu, obzvláště do takové sestavy...

Pokud se nepletu, tak v tom obvodě je trafo, neboli cívka, to napětí se tam mohlo klidně naindukovat..... A ve špičce i víc...

To chování, když se deska zapne, po cca 1 s vypne a zas zapne je úplně normální, to dělá spousta desek. Pokud nic víc, tak to neřeš....

To by byl asi horor s ohňostrojem....
Vzhledem k tomu, že mne PC už nějaký ten rok živí vím, o čem mluvím...

I když při dobrém výběru se 400 a 450W varianty Eurocase do běžných PC do cca 15­-20.000,­- s DPH běžně dávají a žádné problémy nejsou. Jen to vytížení u nich nepřekročí 45% a po bouřce vždy pár lidí přijde na reklamaci.... zpravidla je to otázka 5 min na výměnu za nový zdroj....

Ono je sice hezké, že je na zdroji napsané 620W, ale občas se vzplatí podívat na 12V větev, protože na té nejvíc záleží, konkrétně Fortron má několik modelů 400W a kzždý má jiné parametry, a to už vůbec nemluvím o ventilátorech 8, 12, nebo 14 cm....
Takže to mohl být celý problém..

Do serverů a pracovních stanic má Enermax jiné modelové řady a právě na nich si udělal jméno.....

Dost silně jsem uvažoval o tom, jestli bz nebyla lepší Liberty 500, ale těch 800 navíc se mi dávat nechtělo. Asi šlo o kusovou vadu. To se stát může, podstatnější je s jakou pravděpodobností.....

Můžu jedině souhlasit, Liberty 400 je za ty prachy nepřekonatelný.....

Když si uvědomím, že ve starém kompu jsem 400W Chill používal, jímá mne hrůza, ještě že už jsem to prodal... :)

Tak to, že zatěžovat zdroj do plna není dobrý nápad, bych netvrdil. Sice by zdroj měl mít v praxi cca 33% rezervu, ale zvládnout to musí. Jinak výrobce nemůže udávat 450W.....

Např. Enermax by si něco takového nemohl dovolit. Jeho zdroje mají všechny myslitelné ochrany a krátkodobě zvládají 160% zátěž.

A prřitom Liberty 400 zvládá 2*20A na 12V ­(dohromady max 30A ­- 360W­) a přtom stojí jen cca 2.000,­- s DPH.

Podobné parametry za tu cenu hned tak někdo nenabídne....