LCD displeje mobilních telefonů

V nedávné době se u mobilů používaly pouze monochromatické displeje, které sice měly malou spotřebu, ale také s sebou nesly spoustu záporů. Tím prvním byla malá viditelnost na přímém slunečním světle (malý jas a kontrast). Jistě si vzpomenete na to, jak jste si stínili rukou, jen abyste si mohli přečíst SMSku. Jistě vás také netěšilo, že displej měl malé pozorovací úhly a při pohledu pod větším úhlem došlo k inverzi černé a bílé. Ono použít slůvko "bílá" je možná trochu zavádějící, protože obvykle to bílá vůbec nebyla. Displeje byly totiž převážné černo zelené/žluté/modré, zkrátka takové, jaké měl displej podsvícení od LED.

Po těchto monochromatických displejích přišly již barevné avšak pasivní displeje. Obvykle měly pouze čtyři tisíce barev a byly neskutečně pomalé (odezva). Velice živě si vzpomínám na svůj mobil, který když byl vystaven trochu větší zimě, měl displej reakční dobu šneka. Procházet menu bylo prakticky nemožné a psát SMSky hodně nepohodlné, protože jste byli tak tři písmenka napřed před displejem. Navíc díky pasivní matici byly jednotlivé body ovlivněny okolními. Pozorovací úhly, jas a kontrast byly stále velice slabé (jas hlavně kvůli výdrži baterie), a tak pozorování na slunci bylo stále velice nepohodlné a většina monochromatických displejů na to byla podstatně lépe něž pasivní barevné displeje.

Po těchto pasivních displejích již přišly klasické a nám notoricky známé aktivní LCD displeje. Ovšem i ty se musí roztřídit. Existují totiž tři základní technologie: TN, VA a IPS (více o technologiích LCD panelů zde). V mobilních telefonech se dodnes nejčastěji používá stará technologie TN, která trpí neduhy jako jsou malé pozorovací úhly (obraz zespodu tmavne a přechází do inverze). Na druhou stranu na mobilu nevadí horší barevné podání (asi těžko někdo edituje fotografie v mobilu, že?). Navíc do karet TN panelům vždy hrála i cena, která je velice příznivá a snižuje cenu samotného mobilu.

Teprve v poslední době se začínají objevovat mobilní telefony s displeji s technologií VA. Většinu těchto panelů vyrábí Samsung, CHI-MEI Optoelectronic, nebo AU Optronics. Tedy stejné firmy které vyrábějí i velké panely do monitorů a televizí. Bohužel u mobilu nemáme prakticky žádnou šanci zjistit před koupí, jaký panel vlastně kupujeme. Výrobci mobilních telefonů neudávají kontrast, jas či pozorovací úhly, a tak vlastně ani z katalogu nezjistíte alespoň přibližnou technologii. Musíte si zkrátka mobil vzít do ruky a podívat se na displej sami.

Dalším typem displejů jsou OLED (více informací zde). OLED displeje jsou zatím nejnovějším výkřikem a možná za nedlouho nastane jeho velký boom. To ovšem nechci nijak věštit z křišťálové koule, protože OLED v sobě skrývá i hodně neduhů, ale to je jiná pohádka. Polemiky zda OLED masově ANO či NE nechme na jindy a pojďme se podívat na téma: OLED pro mobily.

Samotná technologie OLED má pro mobilní telefony tu výhodu, že má extrémně malou spotřebu. Je to dáno hlavně tím, že nepotřebuje podsvícení a jednotlivé subpixely svítí samy o sobě. Není tedy třeba podsvícení a přestože displej svítí, baterka není prakticky namáhána (samozřejmě záleží na tom, kolik si vezme procesor atd.). Každopádně OLED je pro mobily jako stvořený a i jeho nízká životnost nevadí, protože mobil měníme rozhodně častěji než LCD monitor.

Některé mobily již OLED displej využívají jako sekundární (u "véček" venkovní) displej pro zobrazování času, stavu baterie apod. Tyto venkovní OLED displeje mohou být zapnuté prakticky po celou dobu provozu mobilu, aniž by se nějak výrazně podílely na zvýšené spotřebě. Nemusíte tedy pro zjištění aktuálního času mačkat žádné tlačítko a stačí letmý pohled na mobil a vše podstatné se dozvíte. Další výhodou OLED displejů u mobilů je jejich velmi malá tloušťka. Díky tomu mohou být mobily ještě více "žiletkovatější" a zbývá více prostoru pro baterii a jiné životně důležité prvky. Zanechme však polemiky a věštění budoucnosti a pojďme se podívat na jeden konkrétní displej, který si otestujeme hlavně na odezvu a barevné podání.