Lék pro unavenou planetu? Vesmírný průmysl

Vypadá to jako čisté sci-fi, ale je třeba si uvědomit, že mnohé technologie, které by dokázaly to celé zajistit, už jsou k dispozici. Zřízení vesmírného průmyslu je samozřejmě běh na dlouhou trať, ale technika se dostala do stavu, který umožňuje, aby o tom vědci společně se zástupci velkých firem už zcela vážně uvažovali. Zástupcem obou skupin je Phil Metzger, planetární astronom z University of Central Florida, který pracoval 30 let v NASA a založil Swamp Works, firmu zkoumající možnosti těžby ve vesmíru a dlouhodobého přežití v něm. 

 

 asteroid Psyche 16 jako velice bohatý zdroj surovin

 

Představit si tak můžeme v podstatě realizaci nápadu hry Space Engineers a dle Metzgera má jen naše Sluneční soustava schopnost podporovat miliardkrát větší průmysl, než umožňuje Země. Zátěž by se přesunula někam, kde by nebyla ohrožující pro klima či samotný život na naší planetě, ale nejde pouze o tyto zelené úvahy, nýbrž o naprosto reálná čísla týkající se toho, jaké jsou dobyvatelné zásoby surovin pro naše potřeby. Asteroidy jsou přitom plné kovů a jiných potřebných zásob, jakož i vody využitelné pro pohon samotných raket. 

 

Angel Abbud-Madrid z Colorado School of Mines vidí asteroidy i jako důležitý zdroj vzácných prvků včetně platiny, kobaltu nebo ruthenia, a to s tím, že zásoby jsou pro naše potřeby nezměrné. Dříve se také mluvilo o tom, že se vůbec nemusí vyplatit jejich dovoz na Zemi, kde je těžba stále levnější, ale před sedmi lety se něco změnilo a myšlenka dobývání surovin ve vesmíru přitahuje stále více společností z různých zemí světa. Loni se jí zcela vážně začala zabývat i U.S. Geological Survey, a proč? To není ani tak těžké uhodnout, jde o rapidně se snižující náklady na vynášení nákladu do vesmíru, což je doména především firmy SpaceX. Ostatně i Elon Musk vidí expanzi lidí do vesmíru jako základní předpoklad přežití technicky vyspělé společnosti a stejně to vidí Jeff Bezos. 

 

Metzger s tím také souhlasí, ale poukazuje na to, že jsme poněkud v časové tísni. Otázka je ta, zda těžba a zpracování surovin ve vesmíru se vůbec mohou stát realitou dříve, než na to bude pozdě. Aktuálně samozřejmě nelze ani pomýšlet na to, že by se těžba a natož průmysl přesunul do vesmíru, ale už jsme alespoň v bodě, kdy to přestává být čisté sci-fi.

 

Uplatnit se zde mohou třeba technologie 3D tisku, který už byl vyzkoušen na ISS, loni společnost Made in Space získala od NASA kontrakt na vytvoření robotického výrobního systému Vulcan, který bude tvořit velice přesné objekty s využitím 30 různých materiálů včetně oceli, titanu, hliníku či termoplastů. Pokroky tu tedy jsou a oči se obracejí k autonomním robotům, které by mohly neustále pracovat a tvořit potřebnou vesmírnou infrastrukturu a samozřejmě je tu i myšlenka jejich autoreprodukce, a to pokud možno bez hrozby jejich sebeuvědomění. 

 

Někteří výzkumníci už jsou ale v úvahách tak daleko, že řeší to, co se stane po zaplavení Sluneční soustavy lidmi a jejich stroji. Pak už nemusí být možné najít další prostor pro expanzi, i když to působí jako úvahy člověka z 19. století o tom, co se bude dít, až dojde uhlí. 

 

Zdroj: Astronomy