Lidstvo na Marsu: cesta k soběstačnosti ve vesmíru

Lidi na Mars, možná

Vzhledem k tomu, že vesmírné agentury nemají ještě jasno ani v tom, jak to bude s přivezením vzorků marťanské půdy zpět na Zemi, pak otázka lidské expedice by logicky měla být ještě více zahalená v mlze. Na druhou stranu jde o daleko více populární téma než mise typu Mars sample return, jenže o popularitu nejde, jako spíše o financování, a i právě kvůli tomu se Obamova administrativa dočkala silné kritiky. Obama se totiž zasadil o to, aby finanční prostředky putovaly směrem k jiným projektům NASA týkajících se Země, třeba k těm pro sledování globálního oteplování, jimž byl rozpočet v posledních šesti letech navýšen o více než 60 procent. Vedle toho se programy pro zkoumání hlubokého vesmíru mají velice uskrovnit a dostat v příštím roce o 800 milionů dolarů méně. Celkový rozpočet NASA přitom za posledních několik let rostl akorát tak, aby se vyrovnala inflace. Musíme také opět zmínit neblahý dopad vývoje vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který měl původně stát 1,6 miliardy USD a fungovat od roku 2011. Namísto toho přijde na 8,8 miliardy a na oběžnou dráhu se dostane až na podzim roku 2018, a to pouze pokud už vše půjde dobře.
Uvidíme tedy, který další prezident se dostane ke kormidlu po Obamovi a zda nenasměruje snahy NASA jiným směrem. Lobby mluvící pro další průzkum a sledování oteplování planety je jistě silné, ale to jsou i hlasy (především z řad republikánů), které požadují vytvoření takových podmínek, aby si NASA udržela svou vedoucí pozici v průzkumu vesmíru. Co se týče aktuálních prezidentských kandidátů, pak pro upřednostnění průzkumu vesmíru je republikán Ted Cruz stejně jako Jeb Bush (ten však dle primárek už nemá naději na zvolení), ovšem Donalda Trumpa takové téma moc nezajímá. Demokrat Bernie Sanders již dříve jako senátor prosazoval zkrácení rozpočtu NASA, ale Hillary Clintonová je dle vlastních slov všema deseti pro podporu vesmírného programu, ovšem není zrovna jasné, co přesně má na mysli. Stejně tak nadšeně mluví ve prospěch průzkumu oceánů, lidského genomu a vědy obecně.

Dlouhodobé ambice

O cestě na Mars uvažoval již Werner von Braun, otec německého raketového programu z druhé světové války a velká trofej američanů, která jim pomohla odstartovat vlastní vesmírný program. Von Braun již v roce 1952 zveřejnil svůj Das Marsprojekt, který počítal s tisíci třistupňovými raketami, jež by na oběžnou dráhu dopravily potřebný materiál pro stavbu celé flotily deseti vesmírných lodí, na nichž by se k Marsu vydala posádka 70 lidí. Ti by pak využili několik lodí opatřených křídly pro horizontální přistání, neboť v té době se ještě mělo za to, že Mars oplývá atmosférou, která něco takového umožní.
V průběhu druhé poloviny 20. století se objevilo mnoho různých návrhů, a to především od soupeřících Sovětů a Američanů a zvláště po misích Apollo se mělo za to, že cesta na Mars už je jen otázka času, ovšem nakonec se ukázalo, že vzhledem k délce takového letu by byly finanční náklady i rizika neúnosná a ze stolu byla z toho důvodu smetena i NASA Space Exploration Initiative z roku 1989. Ta navrhovala, aby byla nejdříve urychleně dokončena Mezinárodní vesmírná stanice, pak by byla na řadě permanentní základna na Měsíci a nakonec cesta na Mars. Bylo by totiž možné na Mars startovat právě z Měsíce, což by bylo na jednu stranu snadnější než přímo ze Země.

Návrhů byla tedy celá řada a s příchodem nového tisíciletí začalo být toto téma ještě živější. Například rusové přišli s MARPOST zahrnujícím pilotovanou orbitální stanici, která by se k Marsu dostala s využitím nukleárního pohonu. Evropská ESA zase přišla s programem Aurora, který tedy právě probíhá, neboť jeho součástí je i mise ExoMars. Dlouhodobým cílem je ale dostat na Mars lidi, a to někdy v polovině 30. let. Podobný pak dnes již zrušený program Constellation americké NASA, který zahrnoval využití lodi Orion. Ta ale zůstala jako pohrobek programu Constellation vyvíjena jako základ pro budoucí lodi využitelné pro cestu na Mars. První start lodi Orion Multi-Purpose Crew Vehicle (MPCV) můžeme sledovat v následujícím videu.

Svůj plán mají také Číňané, jejichž agentura CNSA chce do roku 2033 vyslat první nepilotovanou loď a mezi lety 2040 a 2060 už to mají být pilotované mise. Němci zase navrhovali v rámci European Mars Mission využít rakety Ariane 5, a to tedy rovnou pět kusů, jež by vynesly na orbitu potřebná zařízení pro posádku pěti lidí a jejich 1200denní misi. Návrhů je tedy celá řada, jen málo z nich má vůbec nějakou šanci na úspěch a řada z nich už vyšuměla do ztracena, jako například plán Dennise Tita. Ten chtěl již v roce 2018 vyslat s pomocí NASA astronauty, kteří by Mars obletěli a zase se vydali na cestu zpět.

Na podzim minulého roku ale NASA přišla se svým oficiálním plánem na průzkum a kolonizaci Marsu. Ten tedy již počítá i s možností stálého osídlení planety. V první již probíhající fázi Earth Reliant se plánuje využití ISS pro studium dopadů dlouhých vesmírných misí na lidské tělo a také s vývojem potřebných technologií pro průzkum hlubokého vesmíru. Druhá fáze Proving Ground chce snahy NASA posunout z blízkosti Země do oblasti mezi ní a Měsícem (ISS přeci jen obíhá na nízké orbitě, kde je ještě chráněna magnetickým polem Země). Po roce 2020 tak NASA chce zkusit odchytit část asteroidu (Asteroid Redirect Mision) a vyzkoumat možnosti jeho využití, a pak si chce také vyzkoušet nová zařízení pro pobyt v hlubokém mesmíru. Do poslední fáze Earth Independent patří dlouhodobé mise na měsíčním povrchu, kde by obyvatelé měli relativně snadný život. Do toho patří i získávání potřebných materiálů přímo na Marsu, čili paliva, vody, kyslíku a stavebních materiálů. Je tedy zřejmé, že hlavním cílem je vyvinout technologie, díky nimž by byl člověk mimo dosah zásob ze Země soběstačný.

Je třeba poznamenat, že fáze Earth Independent nemá být svázána s prvním výletem na Mars, čili lidé by se na něj měli podívat dříve, než tato fáze přinese své ovoce. A zde lze také připomenout, že s pokusy o získávání vody a kyslíku z prostředí Marsu začnou již vozítka misí ExoMars a Mars 2020.

V listopadu 2015 promluvil také šéf NASA Charles Bolden, který potvrdil záměr agentury vyslat lidi na Mars, a konkrétně zmínil rok 2030, kdy by na něm už měli přistát. Rover mise Mars 2020 již má být vypuštěn s ohledem na lidskou expedici a nebylo vyloučeno, že bude následovat další mise, jež bude mít za úkol připravit vhodné prostředí. S rozvojem robotiky se totiž počítá i s možností vytvořit na povrchu planety podzemní prostory, díky čemuž by odpadla většina problémů s výstavbou dostatečně stíněného příbytku.

Závěrem tedy je, že o návštěvě Marsu se stále diskutuje, a to více než kdy jindy. Je ale třeba, aby do potřebných projektů plynuly peníze a vytvořen byl plán, který by opravdu sledoval tento jeden cíl. Můžeme také říci, že pokud by někdo měl uspět s vysláním lidí na Mars v dohledné době, je to právě NASA, která má díky projektu Orion a bohatým zkušenostem se svými sondami a rovery značný náskok.