To si nerozumime.
Rekneme, ze firmy maji dan ze zisku 20%, coz je vychozi stav. Firma, ktera zainvestovala do bezemisni technologie bude platit 15% dan ze zisku, tedy ma 25% zvyhodneni ve forme danove ulevy a tim ma rychlejsi navratnost investice. Nemusi pak tuto investici v plne mire propisovat do ceny sveho produktu a neztraci tak vyrazne na konkurenceschopnosti. Tim se nerozbije cela stavajici ekonomika, protoze ostatni plati stale totez, co platili pred krizi.
Na rozdil od toho jsou povolenky dodatecna dan, kterou tu sice mame uz dlouho ­(az v nedavne dobe se to utrhlo ze retezu­), ale povolenky jako dan z elektriny zdrazuji vstup vsem, tedy nejen vyrobcum automobilu ­(bez ohledu zda jde o EV, nebo ICE­), ale projevi se v cenach uplne vseho, vcetne potravin, nebo nakladu pro domacnosti.
Ono to jen vypada stejne ­(na jedne strane plus, na druhe strane minus­), ale ten rozdil v systemu je opravdu propastny.

Ok, zkusim vysvetlit.
V obou pripadech je stejna vychozi danova uroven, ale zatim, co danove zvyhodneni pusobi adresne a danovou ulevu dostane pouze nizkoemisni provoz, tak emisni povolenka naopak zdrazuje vstupy vsem, protoze bez elektriny z uhli, nebo plynu, se proste stale neobejdeme, takze dopady jsou v podstate plosne. A dokud nebude za uhli a plyn nahrada, tak se do ceny elektriny emisni povolenka bude nadale propisovat, protoze cena elektriny se na burze tvori podle zaverneho zdroje, coz je ten nejdrazsi. Ten znecistovatel to dostane zaplacene, protoze to v cene elektriny plati odberatel, bud koncovy zakaznik ­(obyvatelstvo­), nebo vyrobce dalsich produktu. Vyrobci to samozrejme prenesou dal na zakazniky zdrazenim svych produktu ­(inflace je v celem retezci od prvovyroby az po obal­) a tim ztracime konkurenceschopnost na svetovem trhu. Toto zdrazeni pak pochopitelne dopada i na ty nizkoemisni, protoze i oni pochopitelne nakupuji dalsi produkty od jinych dodavatelu ­(nejsou samostatny ostrov­) a postihuje tak celou ekonomiku.
Cestou danovych ulev se slo v USA a to prave z duvodu, aby nedoslo k devastaci ekonomiky zdrazenim elektriny. Oni pochopili, ze elektrina je v ekonomice klicova a dali prednost zachovani funkcniho trhu, proto maji ceny elektriny tretinove, tedy priblizne na nasi predkrizove urovni. Pritom je to danove zvyhodneni dostatecne motivacni pro inovace.
Cina sice sla take cestou emisnich povolenek, ale maji je alespon zastropovane nekde kolem urovne 9 USD za tunu CO2, tedy priblizne 8x nizsi, nez v EU. U nas bohuzel do ceny povolenek promlouvaji spekulanti, coz zpusobuje dalsi nestabilitu na trhu s elektrinou. Emisni povolenka v EU byla nekde na urovni 6­-10 EUR v roce 2016­-17 a dnes je 67 EUR ­(74 USD­) s tim, ze se pocita i s prekrocenim hranice 100 EUR.
System emisnich povolenek tak, jak funguje v EU, je tim padem ten vubec nejhorsi mozny, jaky si lze predstavit.

Resenim je bud emisni povolenky zrusit a prejit na system adresnych danovych ulev, ale pak by nebylo ono prerozdelovani, coz je pro politiky neco jako droga, protoze maji moc, ktera jim neprislusi.
Nebo alespon zastropovat na cene 8 EUR, tedy odriznout spekulanty a tim vratit cenu elektriny na predkrizovou uroven. Ono totiz plati pravidlo, ze na 1 MWh elektriny vyprodukuje uhelna elektrarna cca 1 tunu CO2. A jelikoz z uhli vyrabime prumerne cca 45% elektriny, tak i v pripade, ze se nezapocita jako zaverny drazsi plynovy zdroj, pak si kazdou MWh umele zdrazujeme o cca 65­-70 EUR. Ta podobnost vyvoje cen emisnich povolenek a cen elektriny opravdu neni nahodna.
https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/emisni­-povolenky­-graf­-vyvoje­-ceny­/
https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/cena­-elektriny­-graf­-vyvoje­-ceny­/?dat_field=04.04.2024&dat_field2=28.09.2024

A na zaver...
Co se deje s penezma, ktere se vyberou za emisni povolenky? Ty maji slouzit na dotace pro vystavbu bezemisnich zdroju a dale na boj s energetickou chudobou, coz jsou dotace obyvatelstvu na neco, co jsme povolenkama zavinili ­(tedy nejdrive jim sebereme a pak neco malo vratime­). Zde pak plati ono vseobecne zname, ze dotace pokrivuji trh, ale to neni jedine negativum tohoto systemu. Ono take plati, ze efektivita vyuziti takto vybranych prostredku je dle nekterych ekonomu maximalne 50­-60%, protoze cast sezere nezbytna ­(zbytecna­) byrokracie spojena s prerozdelovanim a zbytek se proste cestou nekde ztrati ­(at uz v dotacnich podvodech, nebo v korupci­).

1, To je ten problem... Opravdu to chceme takto? Nebo to chteji politici? Ja neznam nikoho, kdo by byl nadseny z posledni energokrize, ztrate konkurenceschopnosti, vysoke inflace a tim poklesu koupeschopnosti. Vtip je v tom, ze ono to lze realizovat bud rychle, nebo levne, ale nikdy oboji zaroven. Proto stale mame elektrinu pri rocnich kontraktech 3x drazsi, nez pred zacatkem krize a jako by to nestacilo, tak jeste razantne narostla cena regulovana, tedy distribuce. Politikum to nevadi, protoze od jiste urovne prijmu to neni problem. Pokud se zeptame lidi, zda chteji snizovat emise, tak jiste nikdo nebude proti. Pokud se jich ale zeptame, zda chteji polovicni hodnotu svych prijmu, tak odpoved bude take jasna. A ono to resit lze. Bud postupovat pomaleji, nebo alespon zrusit ty zvracene povolenky. Povolenky jsou jen dalsi zdaneni obyvatelstva, protoze dokud nebude nahrada za uhli, tak se z uhli vyrabet stejne musi.
Mnohem lepsi reseni by byl system danovych ulev pro nizkoemisni projekty. To by nemelo negativni dopad na ceny energii a neposkozovalo by to ekonomiku, tedy bylo by i vice prostredku na dalsi rozvoj. Ale nebylo by tam to prerozdelovani dotaci...

2, Tak efektivnejsi nez dlouhodobe ukladani je v podstate vsechno, protoze elektrickou energii dlouhodobe ukladat neumime. Rozhodne to ale neni cesta k zasadnimu snizeni soucasnych cen energii, coz by mela byt ta nejvyssi priorita. Pokud tedy nechceme dalsi vyrobu vyhnat do Asie a dale chudnout. Ono uz nyni se toho v Cine vyrabi vic nez dost a v EU se k tomu jen doda navod a jiny obal. Jenze ta zavislost na Cine se nam muze seredne vymstit. Navic dalsi chudnuti by pak melo negativni dopad i na tu ekologii. Staci se podivat na rozvojove staty, kde se na ekologii zcela kasle, protoze chude staty proste maji zcela jine starosti.

1, Ano, plynovku postavime relativne rychle, ale je to plytvani a takovy mezistupen nam zbytecne odcerpava penize na to jadro, kde nam budou chybet. Ukolem neni zajistit dostatek elektriny, ale dostatek levne elektriny, protoze to je a jeste dlouho bude, krev soucasne ekonomiky. Jinak se budeme ekonomicky propadat stale hloubeji a navrat ­"na vysluni­" opravdu nebude jednoduchy. Pristi generace nas budou proklinat, protoze pod zaminkou ochrany klimatu, na ktery ma EU marginalni vliv, jim pripravime budoucnost v chudobe a s klimatem nehneme ani o milimetr. Momentalne by bylo nejlepsim resenim vykaslat se na emisni povolenky, nebo alespon predelat ten zvraceny spekulacni system a do rozjezdu jadra nechat proste levne uhli. Misto zbytecneho mezikroku akcelerovat jadro, to mi prijde po vsech strankach vyhodnejsi. Ono to uz dochazi i politikum, jenze to zase resi tak nejak ­"po svem­"... Proste Kocourkov.
https:­/­/www.seznamzpravy.cz­/clanek­/ekonomika­-firmy­-stat­-chce­-pojistku­-pro­-uhelne­-elektrarny­-boji­-se­-tykacova­-blafu­-261494

2a, Fakt neverim, ze by kontinentalni spoluprace mohla fungovat. Na to je EU hrozny moloch. Navic to ma dalsi dva problemy. Neni na to pripravena rozvodna sit, coz jsou dalsi nemale finance. Prenos na dlouhe vzdalenosti je problem, protoze ve stridavine budou velke ztraty ve vedeni. A takove monstr projekty, jako stejnosmerne vedeni v Cine, jsou v EU nerealne.

2b, Jenze ono to skladani a dorovnavani je dalsi vec, ktera to ve finale prodrazuje, coz jde proti tomu, ze se potrebujeme navratit ke konkurenceschopnosti.

Bohuzel opravdu resime blbosti, ale to je tim, ze to resi diletanti bez technickeho a asi i ekonomickeho vzdelani. Castokrat mam opravdu pocit, ze jim nejde o reseni problemu, ale jen a pouze o ty dotace a prerozdelovani.
A u nas je to vubec extrem, protoze ta neschopnost resit problemy je alarmujici. Trochu to pripomina situaci na zeleznici, kdy k nam v roce 1991 prijelo TGV a politici se v projevech naparovali jak u nas do 10 let budou vysokorychlostni trate, protoze je to dulezite pro nas budouci ekonomicky rozvoj ­(coz je pravda­). Jenze to dopadlo jako obvykle a dodnes zde nemame ani metr VRT. Jen spoustu kecu a skutek utek. Dokonce uz nas predebehlo i takove Maroko ­(myslim ze v roce 2018 otevreli jejich prvni VRT­). A takto by se dalo pokracovat. I proto ten vyvoj v energetice u nas vidim ­(mozna­) dost pesimisticky.

2b, Dodatek... Aby to s tim vodikem nedopadlo podobne jako v Nemecku:
"Německý železniční dopravce Eisenbahnen und Verkehrsbetriebe Elbe­-Weser ­(EVB­) musel v těchto dnech odstavit vodíkové jednotky Alstom Coradia iLint, které nasazuje na linku RB33 mezi mezi Cuxhavenem, Bremerhavenem a Buxtehude. Důvodem je nedostatek vodíku nutného pro pohon vlaků. Dopravce se vrátil k provozu s dieselovými jednotkami. O problémech na lince, která byla první na světě s provozem vodíkových vlaků, informoval dopravce na svých stránkách.­"

S velkou slavou se o zahajeni vodikoveho provozu psalo, jenze pak odpadnul dodavatel sedeho vodiku a ten zeleny je prilis drahy. Takze zase nastoupil stary dobry diesel.

Tohle se proste musi resit na jistotu, jinak to nebude fungovat. Pokud si hraji na jedne zeleznicni trase, tak cert to vem, ale hazardovat s energetikou na celostatni, nebo celoevropske urovni proste nejde. To smrdi dalsi energetickou krizi a dopady budou o nekolik radu zavaznejsi, nez naposledy. Ale nejspis jsme se z te posledni krize nedokazali poucit...

Omlouvam se za delku prispevku...

2, Ano, precerpavacka je principem akumulator, ale dnes je moderni radit ji mezi OZE, protoze akumulacni medium je voda. Spise bych to delil na ciste vyrobni zdroje a vyrovnavkove zdroje, kam bych precerpavacky radil ja. Ale z meho pohledu jinak nepodstatne. ;­-­)

2a, Ano, neni kazdy sobestacny. Nakonec i my, ackoliv jsme nyni ­"exporteri­", tak elektrinu obcas dovazime, ale ten vyvoz je vyssi. Vtip je v tom, ze exporteri jsme diky uhelnym elektrarnam. Ale nemuzeme si dovolit spadnout do role importeru, protoze to obdobi, kdy budou potrebovat dovazet vsichni, tak bude s velkou pravdepodobnosti totozne pro vsechny a od koho se pak bude dovazet? Pokud budou mit u sousedu v dobe, kdy u nas budeme potrebovat, prebytek, tak neni problem... jenze to tak byt nemusi a nejspis nebude. Ta sobestacnost je dulezita, jinak se dostaneme do problemu a budeme muset resit koho odpojit, coz je navrat do energetickeho stredoveku. Ono staci, aby byla tyden mlha, coz neni nic neobvykleho a najednou nefouka a ani nesviti. Kdyz bude foukat moc, nebo bude mrznout, tak se vetrniky take odstavuji, protoze namraza na lopatkach je problem. Tady by byla fajn geotermalni elektrarna, jenze na to tu take nejsou podminky.

2b, Vodik je utopie. Nejen, ze je premena elektrina ­-> vodik ­-> elektrina velmi neefektivni. Zeleny vodik je diky tomu drazsi nez ten sedy i kdyby byla elektrina zdarma, proto se celosvetove toho zeleneho vodiku vyrabi tak malo. Jenze vodik ma druhy, jeste mnohem zavaznejsi problem. Neumime ho dlouhodobe, efektivne a pritom levne skladovat. O vodiku se mluvi i jako o nahrade pro teplarny, kde mame vetsi problem, nez u elektraren, jenze i zde bych to klidne zaradil do kategorie sci­-fi. Nedokazeme tolik vodiku ulozit na zimu, aby to vyslo na celou topnou sezonu, nehlede na to, ze nikdo nebude chtit vodikove uloziste za barakem.

Jde o to co vlastne chceme? Jestli si udrzet konkurenceschopnost, nebo se na to vykaslat a jit cestou rozvojoveho sveta. Uz ted nam ujizdi vlak technologicky, nemuzeme si dovolit byt nekonkurenceschopni jeste i energeticky. To je potreba akutne resit. Nyni mame cenu elektriny kolem 90 eur za MWh pri rocnich kontraktech, coz je cena opravdu silena. Cca 3x vyssi nez USA a 5x vyssi nez Cina. Pokud si chceme konkurence schopnost udrzet, pak se potrebujeme dostat na predkrizove hodnoty kolem 30 eur za MWh. To by melo byt prioritou c. 1 a pak az nejaky Green Deal, ktery je diky marginalnimu podilu EU na svetovem znecisteni stejne o nicem. Navic vyvoz emisi tim, ze vyroba bude mimo EU a sem se to bude dovazet, je ponekud pokrytecke reseni, ktere to znecisteni naopak zvysi a zcela postrada logiku.

1, Jenze plyn je problem predevsim cenou. Vystavba elektraren je sice relativne rychla ­(ale take se nepostavi za tyden­) a provozne maji vyhodu rychleho nabehu i regulace vykonu, jenze paleni plynu pro vyrobu elektriny je ekonomicky nesmysl. Vratme se trochu do historie. V obdobi 2012­-2015 byla vetsina paroplynovek v EU odstavena, zakonzervovana, nebo se to dokonce rozebiralo a prodavalo do zemi tretiho sveta, protoze vyroba byla uz tehdy nerentabilni. Cena plynu byla kolem 12 eur za MWh plynu a ucinnost techto elektraren je 35­-58%. V roce 2016 se povedlo s Gazpromem pro elektrarny dohodnout primy kontrakt ­(mel ho i CEZ­) s cenou kolem 6 eur za MWh plynu a tak se paroplynovky vratily do hry.
Jenze jak chceme dnes uvazovat nad plynem a zaroven byt cenou elektriny konkurenceschopni, kdyz cena plynu je cca 40 eur za MWh a ucinnost klidne optimisticky zaokrouhlime na 60%? Ani kdyby tam nebylo nakladu na vystavbu a praci zamestnancu, tak to proste nejde. K tomu si to jeste zatizime emisni povolenkou. A jako by toto nestacilo, tak to uvazujeme jako docasne reseni, tedy nevyuzijeme ani do konce zivotnosti. To je ekonomicky zlocin.
Za mne paroplynovka staci bohate jedna na spickovou vyrovnavku, kde se zuroci jeji provozni vlastnosti a vic netreba, protoze to ekonomicky proste nelze uzivit pokud EU nebude mit sve vlastni velke lozisko levneho plynu.

Ale k jadru. Velke bloky nebudou drive, nez v roce 2036, ale podital bych spise 2038, protoze snad zadna vetsi stavba u nas nebyla v terminu. Potiz je, ze se investicne rozpocitavaji na 30 let, ackoliv zivotnost ma byt 60 let a pak to vychazi zbytecne draze. Nicmene samotny provoz je pak levny a diky sve stabilite nejsou vycenaklady jinde.
Tak u SMR se shodneme, ze pred rokem 2030 nebudou ani omylem. Osobne bych moc nepocital, ze neco bude do roku 2040. I kdyby se neco ve svete zacalo ve vetsi mire pouzivat, tak pri te rychlosti vystavby cehokoliv u nas, kdy se o vsem 10 let diskutuje a dohaduje...
Potiz je, ze odchod od uhli ma byt nekde mezi lety 2027­-2033? A to je problem. Politici nechapou, ze mezi jednim a druhym muze byt prekryv, ale nesmi byt dira, jinak to nefunguje. Pokud budu uvazovat, ze si v roce 2030 koupim nove auto na cestu do prace, tak taky neprodam sve plne funkcni auto uz nyni, abych jezdil taxikem.

Ano, je to problem a slozite tema. Politici a jejich predstavy jsou casto mimo realitu a bohuzel, energeticka politika pak vypada jak vypada. Neni mozne spojit soucasne technologicke moznosti, ekonomiku a ideologii do jednoho funkcniho celku. Pak tu mame energeticke krize, vysokou inflaci a propad konkurenceschopnosti... Energeticka politika se musi delat na pokryti obdobi s nejvyssi spotrebou, coz jsou zimni mesice a zde jdeme hlavou proti zdi.

1. S jadrem se u nas zaspalo a uvazovane 4 bloky nebudou stacit uz jen proto, ze castecne nahradi soucasne dosluhujici bloky. Nicmene je to jedina smysluplna nahrada za uhli, protoze palit plyn na vyrobu elektriny bylo neekonomicke uz v roce 2013, natoz dnes. Takze paroplyn nam v konkurenceschopnosti nepomuze a spolehat na nej jako docasnou nahradu znamena opakovat chybu Nemecka. SMR asi o mnoho drive nebudou, zatim se zadne pro komercni nasazeni nevyrabi a bohuzel, vychazi jako drazsi. Ke snizeni ceny by pomohla ucast na vyvoji a realizacnim projektu, protoze masova vyroba, ktera by cenu mohla stlacit dolu, se zde konat urcite nebude. A v neposledni rade... at to bude velky blok, nebo SMR, na cenu ma vliv i rentabilita provozu, tedy musi jet celorocne, aby se to vyplatilo.

2. OZE mame dva druhy. Ty puvodni zdroje, coz jsou klasicke vodni a precerpavaci elektrarny. Ty plni svuj ucel a maji smysl. Ostatni OZE jsou problem pro vsechny mimo sveho majitele a tim problemem je nejen ona spatna vyrovnanost vyroby, kdy drive v energetice platilo, ze se vyrovnava jen nerovnovaha v odberu, protoze za nerovnovahu na strane vyroby odpovidal vyrobce, ale tim druhym problemem jsou dotace. Ted ale, politici prenasi tyto umele vicenaklady na spotrebitele, proto je u nas elektrina nekonkurenceschopna. Pokud by platila drivejsi pravidla, tak by kazda velka FVE byla odpovedna za stabilitu dodavek 24­/7­/365 a jak si to udelaji je jejich vec, naklady jdou za nima, jinak maji smolika. Drive totiz platilo, ze do verejne rozvodne site se nesmi pripojovat nestabilni zdroje... a to pravidlo melo svuj smysl.
2a. Na kontinentalni uroven bych vubec nespolehal, to je utopie. Kdyz dojde na lamani chleba, tak nikdo neomezi sve firmy, aby mohl dodavat sousedum, protoze i zde plati, ze je blizsi kosile nez kabat. Navic je celkem jiste, ze kdyz bude nedostatek, tak ten nedostatek bude ve vice zemich soucasne a od koho budou chtit brat, kdyz budou potrebovat vsichni ??? Ta sobestacnost je v energetice dost zasadni, pro nasi ekonomiku klicova.
2b. A ta akumulace ? No, to je problem, protoze umime jen kratkodobou akumulaci, tedy v podstate jen UPS, coz jsou ona bateriova uloziste, ale i precerpavacky... Kapacitou v radu hodin jsou vhodne jen na tu kratkodobou vyrovnavku na denni bazi. Dlouhodobou ­(sezonni­) akumulaci neumime a hned tak umet nebudeme. Tak daleko lidstvo neni a hned tak nebude. Jenze bez dlouhodobe akumulace budou OZE s vyjimkou klasickych hydroelektraren proste problem.

Do budoucna spotreba elektriny dale poroste, protoze ekonomika i nas dalsi rozvoj elektrinu budou nutne potrebovat. Takze pokud nechceme zastavit vyvoj lidstva, tak to bez dalsich energetickych zdroju nepujde. Jiste, trochu pomohou uspornejsi technologie a nizsi energeticka narocnost, ale to prinese jen to, ze spotrebu elektriny do roku 2050 nezvysime o 100%, ale treba ­"jen­" o 60%. Nicmene i s tim je nutne pocitat. A u uspornych opatreni stale plati jiste pravidlo. Uspory maji smysl jen do urcite hranice. Pokud tuto hranici prekroci, tedy usporna opatreni jsou tak ekonomicky narocna, ze se vynalozene naklady v usporach nevrati, pak postradaji smysl. Ani uspory nelze hnat do krajnosti. A to je dalsi problem v hlavach nasich politiku.

Zjednodusene receno. Energeticka politika musi byt zalozena na tom, ze dokazeme vykryt obdobi s nejvyssi spotrebou, to je stare zlate pravidlo a toho dosahneme:
a­) pomoci celorocnich stabilnich zdroju u kterych lze v obdobi nizsi spotreby delat odstavky a udrzbu
b­) pomoci OZE a sezonni akumulace, kdy prebytek elektriny z leta dokazeme ulozit na zimu
c­) kombinaci sezonnich zdroju, jenze k tomu potrebujeme nejen levne zdroje na leto, ale predevsim levne a spolehlive zdroje na zimu, coz v zadnem pripade neni kombinace jadra a FVE.
U jadra plati, aby se ekonomicky vyplatilo, musi jet celorocne s vyjimkou technickych odstavek. Jenze pokud budeme mit dost energie z jadra na zimu, tak hrave pokryjeme i leto a FVE jsou v ten moment k nicemu, protoze nam duplikuji vyrobu v dobe, kdy ji nejmene potrebujeme.

Ta z nouze ctnost ale v zime nesnizuje dojezd. ;­-­)
Mno, s tou vyrobou elektriny jsem to trochu zjednodusil, to se omlouvam. Pro stabilni zdroje, jako jaderky, nebo uhelky to samozrejme neplati, tam na sezone nezalezi. Jenze me slo o to, ze politicky se ted tlaci predevsim FVE a tam je zimni vyroba 10­-20% instalovaneho vykonu a to prave v obdobi, kdy naopak elektriny spotrebujeme nejvice.

Mozna to bude umet varit i kafe ;­-)

Hmm, jenze to je zase zjednoduseny uhel pohledu. V zime se to odpadni teplo vyuzije na topeni, elektromotor se sice take zahriva, ale na vytapeni auta se musi vyuzit samostatne topeni nejen pro posadku, ale i pro tu baterii, protoze te nizka teplota take nedela dobre. Tim se nam to vyrovnava. Auto je jeden celek, nelze vycuknou jen co se zrovna hodi, ale musime to posuzovat komplexne.
Potiz je, ze v zime neni tak snadne a levne elektrinu vyrabet, pritom jeji spotreba je prave v zimnim obdobi nejvyssi...

Kazdy spoj muze byt potencialni problem, ale pokud je dostatecne dimenzovany, tak se riziko minimalizuje. Tady bych ocekaval, ze duvodem muze byt moznost volitelne delky kabelu. Jiny smysl v tom nevidim.
Jinak souhlas, dnesni svet je pro nasi generaci trochu divny. :D

U nas by v tom byl obvykly problem... Pocet stanic a cena takoveho nabijeni.

Jenze na kratsi vzdalenosti ma smysl vlak. Pokud chce nekdo zvedat do vzduchu baterky, tak at si poridi jerab. ;­-)

Panely na strechach jsou pod uhlem, coz ma samocistici efekt a navic po nich nikdo nejezdi. To je dost zasadni rozdil ;­-)

Hezke, ale vice by mne zajimalo proc zmizel z trhu TS­-664­-4G ? Nevite o tom nekdo neco ?

Budou horsi vysledky, nepredpokladam, ze by to denne nekdo cistil, protoze to by znacne zvedlo naklady. Otazkou je i samotny povrch, protoze pokud bude hladky, tak bude za mokra velmi kluzky, tedy nebezpecny. A pokud bude drsny, tak bude problematikce ho vycistit.

To maji vyresene a je to videt na te fotce. Cykliste musi jezdit po te zlute care a ne po panelech... :D

To jim to ale trvalo, nez dosli k zaveru, ze to je ptakovina...
Soustredili se pouze na jeden parametr, tim je rychost a jak toho dosahnout... snizenim odporu vzduchu, tedy ve vakuu. To sice v principu funguje, jenze to nestaci. Aby to melo i nejaky jiny smysl, musi to mit zajimavou kapacitu, jenze cim delsi kapsle, tim musi mit trasa mirnejsi oblouk. Uz tahle podminka z toho vetsinu tras vylucuje a v Evrope prakticky nerealizovatelne. Dale plati, ze na kapsli v oblouku bude pusobit odstrediva sila, coz se da kompenzovat magnetickou odpudivou silou, aby nedoslo pri te rychlosti ke kontaktu s tubusem a tim k tragedii. Jenze to zase zvysuje energetickou narocnost, ktera se ekonomicky nebude potkavat prave s tou malou kapacitou. K tomu i technologicka narocnost na utesneni nejen samotne kapsle, ale predevsim tubusu v cele sve delce. Dalsi drobnosti muzeme vynechat, protoze uz z tohoto nam vychazi, ze to je ekonomicky nezivotaschopny nesmysl.

No prave... Pokud by zde byla celkem logicka povinnost, ze ke kazde velke elektrarne bude i bateriove uloziste vybudovane a provozovane na naklady majitele, aby byla zajistena vyrovnavka, protoze oni jsou ti, kdo zpusobuji nestabilitu, tak to by bylo kvikotu ze strany solarnich baronu. Jenze oni zadnou povinnost nemaji, hezky si prolobovali garantovane vykupni ceny a pokud je CEPS odpoji, tak za to dostanou dokonce kompenzaci v plne cene. Zadne riziko podnikani, zadne povinnosti. To je proste ulet...
Ukazkovy priklad privatizace zisku, ktery je vzdy zarucen, tedy dotovan. A ztraty ? To se hodi na bedra danoveho poplatnika.

Pro automobily to ted neni v kurzu, ale ani kdyby to v kurzu bylo, tak to nic moc neresi , protoze to jsou jen drobne. Ten problem dlouhodobe akumulace je v ulozeni prebytku na dobu, kdy nesviti a nefouka dost na to, aby to pokrylo spotrebu elektriny pro prumyslovou vyrobu a domacnosti.
Vyroba zeleneho vodiku a jeho zpetna premena na elektrinu je sice mozna, ale pomerne neefektivni. Neziska se zpet zdaleka tolik elektriny, kolik se touto cestou ­"ulozi­". Navic jeho dlouhodobe skladovani je problematicke. Skladovani velkeho mnozstvi vodiku by z objemovych duvodu muselo byt ve zkapalnenem stavu, coz znamena zchladit na ­-253 °C a tuto teplotu udrzovat po celou dobu skladovani, coz je energeticky velmi narocne. Stalo by to tedy mnohem vice energie, nez kolik se z toho ziska. Cele by to navic bylo extremne drahe nejen z energetickych duvodu, ale i technologie, zabezpeceni... atd...
To opravdu neni cesta, jak ten problem efektivne a elegantne resit, udrzet energetickou sobestacnost a zaroven konkutecneschopnost, protoze bez levnych energii se na to muzeme rovnou vykaslat, predat vyrobu do USA, nebo Ciny a z EU udelat skanzen, protoze cele EU uz ted ujizdi vlak... EU je totiz dlouhodobe pozadu jak technologicky, tak efektivitou vyroby a jedine, v cem jsme napred, tak v prebujele byrokracii.

A ja k tomu rikam, ze tohle byl jen zacatek. Bude to horsi... :o)

Rusko neni nejvetsim dodavatelem uranu. Rusko je zatim pouze nejvetsim zpracovatelem, ale technologie je znama, takze lze rozsirit kapacity jinde.
Problem neni jadro, ale FVE a jejich neschopnost dodavat 24­/7­/365. To zpusobuje onu nestabilitu v energeticke siti a s narustajicim poctem FVE se bude problem vyrazne prohlubovat. Tyto kratkodobe situace muze resit nejake to bateriove uloziste, ale to se nehodi solarnim baronum do kramu, protoze by to snizovalo jejich zarucene zisky, proto u velkych FVE bateriove parky proste nejsou, ackoliv tam davno byt mohly. Ale proc, kdyz to muze zacvakat zanovy poplatnik, ze ? Jenze ani baterie nejsou samospasne reseni, protoze jich nikdy nemusi byt dost, aby pretoky vznikle v nevhodnou dobu absorbovaly.
Resenim bude az sezonni, tedy dlouhodoba akumulace velkeho mnozstvi energie, jenze to stale spolehlive a levne resit neumime. A to se nejblizsich par desitek let asi nezmeni. Pokud se to vubec nekdy podari vyresit, protoze ukladat velke mnozstvi energie dlouhodobe je proste velky problem.

No, pokud si clovek lehne mezi koleje, tak muze prezit, ale nesmi na sobe mit volny odev, ktery by se mohl pri prujezdu vlaku vzedmout a nekde na vlaku zachytit. I tak ale riskuje, ze z toho vlaku za jizdy neco odpadne, treba pod vozy se sterkem a kamenim bych si urcite nelehal. ;­-)

No, nevim jestli lepsi. Spis je to podobna volovina. :D

Hmm, tohle je jen dalsi past na dotace, nic jineho.
Vetsina nevyhod je v clanku uvedena. To ­"zaspineni­" ma dost abrazivni charakter, takze zpusobuje zhorsenou pruhlednost i na stojanech s vyveskama na nastupistich, pritom ty stojany nejsou v horizontalni poloze a jsou nekolik metru od koleji. K tomu odletavajici sterk, pruhyb kolejnic pri jizde tezkeho vlaku, to vse bude delat panelum moc dobre.
Rekl bych, ze prvni pulrok to bude nejak fungovat, poberou se za to dotace a za 2 roky to zrusi bez nahrady, protoze opravy budou akorat generovat zbytecne vyluky.

Nebo tam uz zadny kabel nebude, protoze skonci s opalenou izolaci ve sberne. Kdyz dokazi vykopat kabely od zab. zarizeni u koleji, tak nabijecka bude snadny cil... :­-)

Mno, uvidime kolik jich tam za 25 let bude, protoze dnes je skutecne problem najit i jen volne misto k parkovani, tatoz si jeste vybirat. Jsem spise pesimista... protoze 10 ks nabijecich pripojek na 80 aut nic neresi, nehlede na to v jakem budou stavu, protoze to nejsou hlidana parkoviste a vime jak to u nas casto vypada...

Problem je, ze si to nyni porizuji lidi s vlastni garazi, takze ty vysledky jsou zkreslene. Pokud to bude stat na parkovisti pred panelakem, v noci bude ­-15` stupnu, auto bude vymrzle, tak bezne clovek rano nastartuje, pousti topeni, oskrabe skla, zapne vyhrivani sedacek, pripadne volantu a jede. V takovem pripade bych tipoval, ze dojezd bude sotva polovicni.

Tak na xbox mozna, ten nemam, ale jinak vcelku zbytecna vec. :­-)

On nekdo vazne pouziva Microsoft Store ? :D

List Business Korea potvrdil, že AMD využije pro výrobu svých nových GPU generace Pascal 16nm výrobní proces...
Opravdu AMD ? ;­-)

"Změn se dočkala také příkazová řádka, což bychom od Microsoftu už ani nečekali. Naučila se totiž funkci copy & paste, takže do ní můžeme kopírovat text ze schránky...­"

Mno, to ale funguje i pod Win7 akorat se pri vkladani na prave tlacitko mysi musi dat jeste vlozit. Pokud chceme vkladat jen na prave talcitko mysi, tak to pod Win7 umi Windows PowerShell, coz byla tusim volitelna aktualizace od MS.
Trochu urychlit pohyb pomoci sipek lze kombinaci Ctrl + Sipka, kdy to skace alespon po ­"slovech­" :)