Ano, je to uvedeno v prvním odstavci. Nevím, zda to nebylo doplněno, ale je to tam.

Jako odpůrce současné elektromobility ­(i když spíše politiky jejího protlačování, ať si, kdo chce, EV pořídí, proti tomu nic­) a fanda té budoucí musím říci, že pro mne je toto práh té budoucí. Sice vnější část onoho prahu, ale už bych ­- mít to auto ­- moc nebrblal :­-­) Samozřejmě mluvím čistě za sebe. Doposud jsem si pro sebe uměl jako auto s elektřinou představit pouze plug­-in hybrid s dojezdem na elektřinu minimálně reálných 100 km. I když nejsem ani vysloveně příznivce těchto dvou polovičatých řešení v jednom autě. Ale toto už bych si uměl představit. Tedy mít tolik peněz, že bych nemusel řešit rychlejší snižování hodnoty ­- proto říkám, že jde pro mne o vnější část onoho prahu. Každopádně pokud vývoj půjde podobným tempem, tak za pět let už bych si nejspíš z nabídky EV vybral.

Máte pravdu, že jsem u Well To Tank emisního faktoru nesprávně použil stopu na kWh místo na litr. Děkuji za opravu. Mám však pocit, že polemizujete s pointou, kterou ­(snad­) ani implicitně mé příspěvky neobsahují.

Hlavní pointa byla, že směrování podpory do těchto technologií je jako stavět dům od střechy. Když nahradíte emisní zdroj ­(především uhelnou elektrárnu­) bezemisním zdrojem ­(mám na mysli skutečně bezemisní, nikoliv zálohovaný fosilními palivy­), tak prostě emise produkované tímto zdrojem skončí a nemusíte ani měnit koncové spotřebiče za úspornější, chytré apod.

Pointa č. 2 byla, že pokud tento návěs kombinujete se spalovacím motorem a máte úsporu paliva ­(jak jste vypočetl­) 16 ­- 24 %, tak po zohlednění uhlíkové stopy výroby elektrické energie jste na dalším zlomku této úspory ­(velikost zlomku podle té které země­). A to za cenu celkem vysokých nákladů finančních i ekologických. ­(Což mělo zdůraznit hlavní pointu.­)

Že úspora CO2 není jsem nikde netvrdil. Jen podle mě když dám na jednu misku vah nahrazování fosilních zdrojů za bezemisní se svou cenou a tyto zelené pokroky se svou cenou, tak by priorita měla být to první a to druhé je vzhledem k nákladům a ekologické zátěži při výrobě až priorita č. 2. Prostě stavění domu od střechy či bouře ve sklenici vody.

Na podporu výše uvedeného jeden takový makroúdaj: NKÚ odhaduje, že do roku 2030 přesáhne podpora obnovitelných zdrojů bilion korun. https:­/­/www.lidovky.cz­/domov­/nku­-do­-roku­-2030­-presahne­-podpora­-obnovitelnych­-zdroju­-bilion.A150106_075807_ln_domov_sk
A to v té uvedené podpoře nejsou podle mě další nezanedbatelné podporované položky jako zateplení, podpora EV a další vylepšení. No a myslím, že jaderné elektrárny, které by stačily na vypnutí poslední jaderné či plynové elektrárny, by ani tolik nestály. Na druhé straně kolik asi za tento ranec budeme mít ­"čistě­" vyrobené elektřiny v našem mixu. Nehledě na to, že jak už jsme to tu jednou počítali, tak na přechod na elektromobilitu ve větším měřítku se musí podstatně zvýšit výroba elektrické energie v ČR. Ale to už by ta debata byla pojata moc zeširoka.

Zajímavý argument, donutil mne si to najít. V článku ­"Producing gasoline and diesel emits more CO2 than we thought­" píší, že ­(Well To Tank emisní faktor­) ­"náklady­" CO2 jsou u benzínu 77 g na kWh a u dieselu 60 g na kWh. Což je nějakých necelých 10 %. Ale u elektřiny máte také ztráty při jejím vedení, nabíjení, skladování... V diplomová práci ­"Netechnické ztráty v distribuční soustavě­" jsem našel: ­"Ztráty v hladinách nízkého napětí ­(NN­) u distribučního rozvodu 0,4 kV se průměrně pohybují v rozmezí od 5 do 10%­". Moc jsem toho dál nenašel. u nabíjení jsem našel hodnoty rozmanité: 84 ­- 94%, někde i více, někde i méně. Navíc existuje i samovybíjení... Takže bych řekl, že to podle podmínek může být plus mínus srovnatelné.

Nejhorší oponenti v diskuzi jsou ti ­"se selským rozumem­". Na jednoho takového si vzpomínám, jak jsem mu vysvětloval Newtonův gravitační zákon. Odpálil mne se selským rozumem, že je to blbost, a ať tedy změřím vzdálenost sloupu elektrického vedení, ve které ho oběhne, a vypočtu mu z toho, kolik sloup a on váží. No a zde je to něco podobného. 1 litr dieslu vyprodukuje cca 2,7 kg CO2. Při uvažované spotřebě 30 l na 100 km je to 810 g na km. Tesla Semi truck jako ­(pokud vím­) nejefektivnější truck má spotřebu 1,1 kWh na km. V Německu se na výrobu 1 kWh vyprodukuje !v průměru! 385 g CO2, u nás 444 g, v Polsku 667, ve Francii 73 g, ve Španělsku 217 g, v Itálii 375 g. Samozřejmě pokud se trucky nebudou nabíjet v létě přes poledne, tak skutečná uhlíková stopa bude větší. Takže pokud v článku vyšla úspora paliva 16­-24 % a budeme­-li uvažovat, že ten elektrický návěs zajišťuje cca polovinu práce, tak z uvedených dat vyplývá, že kromě Francie a Španělska ­(a dalších menších států­) jste na zlomku ze těch 16­-24 %. Na 2 %, na 5 %? No to se rozhodně při té ekologické zátěži při těžbě a zpracování baterií vyplatí. Nevím, jestli to váš selský rozum dovede pobrat...

...a po započtení uhlíkové stopy vyrobené elektrické energie a baterií je úspora fosilních paliv resp. CO2... :­-­) Nemluvě o ekologickém dopadu výroby baterií. To není v žádném případě popíchnutí autora, to je jen připomínka, že celá elektromobilita je v současné době jako stavět dům od střechy ­(až na nepočetné případy, kdy si někdo nabíjí doma ze solárů na domácí střeše­). Jo, pokud by se prachy vyplencané na všechny možné ekonesmysly ­(od dotací na OZE, zateplení apod.­) daly nejprve do jaderných elektráren, tak už jsme dnes téměř bezemisní a byla by energie alespoň třeba pro hybridy ­(ať už si o nich myslím cokoliv­), díky čemuž by spotřeba fosilních pohonných hmot byla podstatně menší ­(u osobních automobilů na zlomku­). Zatím je veškerá elektromobilita bouře ve sklenici vody. Tím nehaním článek, který je sám o sobě zajímavý, ale prostě to je první, co mne vždy napadne u jakéhokoliv takového ­"pokroku­".

Ad 1­) To chápu a nepřu se.

Ad 2­) Zde nevím, jestli dobře rozumím pointě, ale myslím, že odpovím ­(možná nepřímo­) následujícím bodem.

Ad 3­) Máte samozřejmě pravdu, také jsem psal o vyměňování baterií pouze v souvislosti s kamiony. U těch by mohlo být relativně snadné vytvořit nějaký standard a i relativně snadné po mechanické stránce baterie ­"vycvaknout a zacvaknout­". Navíc by asi neměl být problém naložit třeba jen potřebné množství baterií.

Nicméně důvod, proč nad celým tím bezdrátovým nabíjením v silnici vidím otazník je právě těch několik věcí dohromady:

-NIO se 150 kWh je za dveřmi. Za pár let bych čekal, že podobná baterie bude standard. Pro běžné zákazníky ­(nikoliv ty zmíněné insidery­) tak bude ­(pravděpodobně­) drahé bezdrátové nabíjení v silnici spíš jen nouzovka.

-Podle mých představ by měl být celý systém vyměňování baterií u kamionů výrazně levnější a flexibilnější, než ten pro bezdrátové nabíjení. Např. když pojednou po trasách bez bezdrátového nabíjení, naloží si baterií kolik potřebují, baterie se mohou nabíjet v době cenových minim, která budou jistě nižší, než bezdrátové nabíjení ­(byť s cenou pro insidery­) bez zohlednění aktuální ceny. Atd.

-Jak píšete Vy výše v komentáři na můj začínající ­"PS­", že jedna věc je něco vymyslet a druhá je to vyrábět, je pravda, nicméně trochu dvousečná. Jestli se začne infrastruktura pro bezdrátové nabíjení instalovat v létě 2024 ­(navíc jen v pionýrských státech­), tak kdy se asi tak může dočkat nějakého smysluplného rozšíření? Řekl bych, že se dostáváme k, ne­-li za rok 2026, kde sám předpokládáte velkosériově dostupnou hustotu 400 Wh­/kg. Jasně, tím, že se začnou vyrábět auta s touto hustotou neznamená, že ta, co již budou jezdit, najednou tuto hustotu získají. Otázka tedy je, zda ta auta, která do té doby již budou na silnicích, budou pro podobný projekt tvořit dostatečnou poptávku.

K tomu komfortu. Zde částečně souhlasím. Člověk je tvor pohodlný, ale proti tomu jde, že i spořivý. Samozřejmě bych jednou ve své garáži raději bezdrát, než neustále něco zapojovat. A samozřejmě garáž nemá každý. Kdybych žil na sídlišti, asi bych byl rád za bezdrátové nabíjení na parkovacích místech, kde se bude nabíjet v dobách levné elektřiny. Ta parkoviště jsou plná neustále, tak by to tam asi smysl mohlo mít. Mně prostě jen připadá, že v době, kdy se to nějak smysluplněji rozšíří v Norsku či Švédsku, tak to nebude už takový zázrak, natož nutnost. A to nemluvím o zbytku světa. Jestli letošní NIO skutečně ujede minimálně 800 km na nabití v reálném provozu, tak k čemu to bude za takových 5 až 7 let?

Ale pro úplnost dodávám, že technologii fandím. Určitě budou místa, kde usnadní život. Jen si myslím, že nabíjení v dálnici bude v době rozšíření s křížkem po...

No jsem zvědavý, jestli si za pár let na tuto diskuzi vzpomenu. Já si snad dám připomínku :­-D

Tak s tímto už bych nad hybridem ­(např. jen s menší spalovací jednotkou pro dobíjení­) uvažoval. Kdyby se na baterii dalo ujet aspoň 100 km ­(lépe 200 km­), přes 80 % ­(ve druhém případě přes 95 %­) bych odjel na elektřinu ze zásuvky a odpadly by obavy z požáru v domě. To už bych si takto na první dobrou představit uměl.

PS: Navíc jestli CATL, skutečně zahájí letos sériovou výrobu 500 Wh­/kg baterií a během pár let i konkurence, tak budeme někde, kde to dynamické nabíjení bude prostě jen drahá nouzovka. Nebo jestli elektřina z toho bude jen o něco málo dražší než ­"ze zásuvky­", tak možná.

K tomuto projektu mě napadá spousta otázek, které smysluplnost takového projektu negují, minimálně nad ní staví otazník. Člověk by si řekl, že to musí mít dobře spočítané, když to bude velice nákladný projekt. Ale z druhé strany když si člověk uvědomí, že v dnešním světě, když je něco ­"zelené­", tak jsou počty stranou, prostor pro pochyby tu je. Teď k těm otázkám.

Ta infrastruktura bude stát určitě majlant. Navíc takovéto dynamické dobíjení určitě bude ­(podobně jako na rychlonabíječce­) výrazně dražší, než dobíjení někde jinde. Jasně, ušetří se i za čas řidiče, náklad bude v cíli rychleji a bude ho o ušetřenou hmotnost baterie více. To samo o sobě by ještě z mého pohledu nebyla pro tento projekt konečná. To je až další otázka, a tou je, jak dlouho předpokládají, že ten projekt bude pro zákazníky smysluplný. Kapacita ­(resp. energetická hustota­) baterií roste. Tzn. že za pár let už to dynamické nabíjení nebude potřeba, případně podstatně méně. Jestli tomu dobře rozumím, půjde o záležitost zajímavou především pro nákladní dopravu. Ale u té mi přijde na první pohled ­(nevím, jak při hlubším propočítání­) jednodušší a levnější kamionům prostě na ­"benzínce­" vyměňovat baterie ­(a ty levněji dobíjet v časech levné elektřiny­), než takto modifikovat silnici, což se musí zaplatit a ještě k tomu vydělat.

Když to shrnu, pokud během příštích let nikoliv nepatrně vzroste energetická hustota baterií ­(což se stane dříve nebo později­) a dopravci tak budou moci dobíjet na levnějších místech než bude ­(jak pouze předpokládám­) bezdrátové nabíjení v silnici, tak to budou moci akorát sundat a dát do sběru.

Já vím, že jsem se pustil na tenký led, vše vychází ze samých předpokladů, ale smysl mi ty předpoklady dávají. Rád budu, když mi někdo rozšíří obzor a mé úvahy vyvrátí.

To je ironie, nebo mi něco uniklo? Vždyť tam lithium je.

Zajímavá první vlaštovka dobře použitelného EV ­(zdá se­). O tom už se dá z hlediska použitelnosti ­(ne ceny :­-­) ­) docela uvažovat. Ale s tímto už se dá přejet naše zemička aspoň tam a zpět s jedním kratším dobitím. ­"Už jen­" vyřešit ekologickou těžbu surovin na výrobu baterií a postavit bezemisní elektrárny, aby bylo z čeho tyto vozy v masovém měřítku ekologicky nabíjet a cena za kWh neatakovala cenu litru benzínu :­-­) Také mě bude zajímat, jak ty semi­-solid­-state ne­/hoří. Až přidají ještě 50 kWh, tak už do bude +­- co diesel dnes a dojede to na jeden zátah skoro až do Dubrovníku :­-D Pokrok je to zajímavý.

Ad 1­) S tím bych nesouhlasil. Když si vezmete, kolik stojí benzín a nafta bez všech daní, tedy cca 15 kč­/l ­(což je cena pro koncového spotřebitele na pumpě, tzn. zahrnuje náklady na provoz té pumpy a dopravu do zásobníků pumpy­), tak se nemůžete dostat na VÝRAZNĚ levnější provoz na elektřinu, pokud vůbec ještě někdy alespoň na ten levnější. Vždy bude v elektromobilu navíc finanční náklad ve formě baterie navíc. A pokud bude mít dobíjecí stanice buffer, tak budete platit baterku rovnou 2x. Takže dokud nebude cena baterie pár desítek tisíc, nemůžete se dostat na výrazně levnější provoz. Pokud berete v úvahu budoucnost, tak já též, a v ní je nevyhnutelné, aby provoz na elektřinu byl zatížen minimálně stejnou daňovou zátěží na ujetý km. Mým odhadem za naprosto ideálních ­(rozumějte nejspíš nesplnitelných­) podmínek by mohl být EV provoz cca o třetinu levnější. V praxi tedy nevěřím, že by mohl být levnější, natož výrazně levnější.

Super asociace! :­-D Dnes to dostává opravdu nový rozměr...

U takových projektů si vždy povzdechnu: ­"Kdyby na takové věci šla pětina dotací, co na ty zelené nesmysly, a byla pro ně aspoň pětinová politická podpora, kde jsme mohli být... Jenže to by bylo levné, problém by to řešilo a nebyl by důvod pro ­"zelený­" byznys­".

Sem tam čtu o úžasně levné a efektivní těžbě lithia z mořské vody. Ale vzhledem k tomu, že se rozjíždí tyto projekty, tak to bude spíš minimálně na deset dvacet let sci­-fi, jako každou chvíli slyšíme o revolučních bateriích pro příští rok... Nebo má někdo nějaké nadějné info k těžbě z vody?

No osobně vidím také pár problémů. I když nepraktičnost ­(ve formě absence zavazadlového prostoru a stísněného prostoru v kabině­) vidím až na posledním místě a spíš jako nepodstatnou pro cílovku, o které přemýšlím. Je podle mě hromada vyšších manažerů a bohatších lidí, kteří by si to mohli pořídit v aglomeracích typu LA nebo jiných megapolí, aby se ze svého domu někde u moře nemuseli do centra protloukat zácpami. Na druhou stranu nevíme nic o rychlosti ­(pardon, jestli jsem přehlédl­) ve vzduchu, tzn. jestli to nevyjde na stejno jako jet nějakou průměrnou zácpou. Na zemi to pojede, pokud jsem dobře googlil a pochopil, okolo 30 až 40 km­/h. Takže k ničemu jinému, než doletět z kraje města do centra apod., nebo přes jezero, aby se nemuselo objíždět, to nebude. Ale i to by stačilo. Jenže vidím problém v doletu. Vždyť při tak krátkém doletu by i 20 30 km­/h protivítr snížil podstatně dolet, takže kdo ví, jestli by se doletělo. Jestli ten dolet není s nějakou železnou bezpečností rezervou, tak bych s tím dál než 30 40 km nelétal ­(range anxiety u elektromobilů hadr :­-D ­). Tzn. že to je tak tak z nějakého satelitu velkého města do centra, kde by bylo nutné dobít pro bezpečnou cestu zpět. A to je je ten koncový problém, který předpokládá vyřešení byrokracie a fyziky.

No tak výroba má být spuštěna 2024. Co jsem vyrozuměl, tak jestli 2024 má být skutečně spuštěna výroba, tak už dnes jsou skoro ve finiši a musí být vše ­"skoro hotové­", protože v tomto oboru či odvětví rok dva není nic...

No, k tomu lithiu, věříte v následující? https:­/­/headtopics.com­/us­/it­-s­-official­-we­-can­-now­-harvest­-usable­-lithium­-from­-seawater­-30555985 Je to otázka i pro ostatní. Nejsem schopen posoudit, jestli se to už blíží, nebo je to podobně jako u fúze jistá časová konstanta, za kterou už tu technologii budeme určitě mít.

No, ale jak píšete, já psal o našich podmínkách. Samozřejmě pokud bych žil v Kalifornii, tak bych o solárech a nějaké té baterce uvažoval. Tam ten solár i v jejich ­"zimě­" pohodlně utáhne tepelné čerpadlo ­(a i při selhání člověk v domě nezmrzne­), takže u nich to má přidanou hodnotu schopnosti pře­/žít off­-grid, kdyby něco. Myslím, že kalifornská energetika je pověstná... Takže tam a pro domácnosti fajn. Nicméně pro průmysl to dle mého názoru není ani tam, vždyť ta baterka samotná je dražší než JE. Nebo není?

Teď nevím, jestli ta reakce na můj příspěvek je spíše doplnění, nebo ­"pře­" :­-­) Doufám, že nedošlo k nepochopení a je to jen doplnění, protože snad je z mého příspěvku jasné, že ty JE vyjdou na zlomek ceny té srandy se záložními bateriemi, která je jen střípek v mozaice nákladů občasných zdrojů energie...

Takže pro potřeby ČR bychom potřebovali ­(kdyžtak mě prosím opravte, jestli jsem se seknul­) cca 214 takových věcí, abychom dosáhli instalovaného výkonu našich elektráren a cca 506, aby plně nabité pokryly !průměrnou! spotřebu na 24h. Tzn. že to by ani náhodou nestačilo a jen na tuto zálohu na 24h by bylo potřeba něco přes tři bilióny Kč. No úplně Future Is Here :­-D Jo, já chápu, že není potřeba hned nahradit všechny elektrárny a jsem rád za jakýkoliv pokrok. Ale pořád mi vychází, že už tu měly být rozestavěné­/dostavovány další 3 jaderné elektrárny nebo nové bloky ­(strašně drahé za cca 600 mld., i kdyby 1 bln.­), které by na další dvě tři dekády pokryly potřebu elektrické energie, než tyto hračky dospějí. No ale pozdě, takže oprášit krumpáče na a jdeme pálit uhlí o 106. Pokrok nezastavíš.

No sice jede na plný výkon nonstop, ale k čemu nám to je, když jeho plný skoro plný výkon mám k dispozici jen přes poledne v letních měsících? Co v 10 večer? A co v zimě ve 4 odpoledne? Buď jsem já nepochopil váš příspěvek, nebo jste zapomněl krom slunečního cyklu na oběh Země kolem Slunce a své osy... :­-D

No ano. Tak jsem to myslel, samozřejmě to znásobení kapacity LNG terminálů je závislé i nejen na jejich postavení, ale i na zásobení. Tzn. schopnost dopravit plyn odněkud a také vytěžení samotného plynu. Tzn. násobit se musí nejen terminály, ale i přeprava a těžba, a to celosvětově. Nějak si neumím představit, že se to odehraje dříve jak za 10 let. Spíše později. A to v situaci, kdy se podle papalášů máme odklánět od fosilních paliv. Já jsem sice fanda technologického pokroku, ale tady mi to prostě nevychází. Jo, kdyby už byly rozestavěny po světě stovky jaderných elektráren, tak bych tu elektromobilitu chápal ­(do budoucna, ne dnes, ale za předpokladu, že se naučíme vyrábět celkem ekologické baterie, což snad v budoucnu ano­). No nic to je ohraná písnička. Jen mi nejde do hlavy, že to ti lidé v euroúřadech nevidí. Na to stačí matematický aparát základní školy.

Není mi jasná jedna věc. Do loňského roku, s tehdejšími cenami elektřiny, jsem to blbnutí s elektromobilitou ještě hraničně chápal. Bral jsem to tak, že nějak se začít musí, byť způsob, jakým to tlačili a tlačí je nesmysl. Už tehdy bylo jasné, že je to blbost už jen proto, že se elektřiny vyrábí ve velké míře z fosilních paliv, ale jak jsem si říkal, příprava na budoucnost, bla bla bla. No ale dnes? Dnes, když je elektřiny včetně surovin pro její výrobu nedostatek? Při těchto cenách? Jak jsme počítali pod jiným článkem, na přechod na elektromobilitu u nás by bylo potřeba plus mínus autobus o polovinu až tři čtvrtiny zvednout výrobu elektřiny u nás. Podobně to asi bude i v jiných státech. Z čeho chtějí tu elektřinu vyrábět? Přechodem na elektromobilitu se tedy bude nezanedbatelně zvyšovat spotřeba, resp. poptávka, a to bude cenám bránit klesnout zpět. To nikoho nenapadlo, že na tu elektromobilitu bude potřeba doslova znásobit kapacitu LNG terminálů, pálit uhlí o sto šest no a ještě ta elektřina bude stát takový prachy? Něco mi uniká, nebo jsou všichni ještě větší blázni, než se zdálo před rokem? Nevím, jak to vychází u kamionů, ale u osobních EV už je při dnešních cenách z burzy km podobně drahý jako spalovacím autem. No a když se vezmou ty vyšší náklady na řidiče kamionů... Navíc, když se bude někde nabíjet takových 5 6 kamionů najednou, ­(ale spíš 20, protože dnes jsou benzínky všude a natankováno je jedna dvě­), tak aby ty dobíjecí stanice měly vlastní elektrárnu. Nejlíp na uhlí nebo dřevo z blízkého lesa... Jo, pokrok nezastavíš.

Sice jsem za současné technologické úrovně a při současném energetickém mixu kritik elektroautomobility, ale v tomto případě nechápu tak negativní reakce zde v diskuzi. Dokonce se rozcházím v názoru i s lidmi, se kterými je jindy 100% shoda. Mně toto totiž nepřijde úplně špatné. NENÍ TO ALE PRO KAŽDÉHO. Je spousta řidičů, kteří najedou za rok skoro prd. Poslední léta patřím mezi ně. Ne že bych si to auto běžel koupit, ale můj dojez by to pokrylo cca z 80% ­(to uvažuji situaci, kdy občas ujedu dlouhé cesty najednou, jinak by mi to stačilo s rezervou­). Jasně, pokud parkujete v garáži a do práce jezdíte do podzemní garáže, tak je toto auto vyloženě nesmysl. Ale pokud Bydlíte na venkově, parkujete na dvoře nebo zahradě a jezdíte do práce 5 nebo 15 km, kde parkujete zase venku, tak už to začíná být zajímavé. Nemluvě o situaci, kdy do práce nedojíždíte autem, ale jen jedete párkrát týdně pá desítek km na nákupy. Máte spoustu důchodců z venkova, kteří jen sem tam nakoupí ve větším městě, nebo lidí na venkově, kteří nedojíždějí do práce denně, nebo jen do vedlejší vesnice. Takže určitě jsou lidé, pro které to je velice zajímavé. Jasně, asi to nebude třetina trhu. Ale to výrobce asi nepotřebuje. Navíc je to první vlaštovka. Až třeba přidají na okénka perovskity a tím se třeba o polovinu zvětší celkový výkon panelů, tak to už začne být zajímavé pro hodně lidí. Máme tu nějaký průměrný nájezd. Ale ten je průměrný. Hodně lidí najede do 10 000 km ročně. Takže dokud nenapálí daň za ujeté kilometry, docela dost to může ušetřit ­- což je relativní. Chtěl jsem tím říct, že s tou úsporou za dobíjení jsme na celkovém provozu srovnatelném s novou Fábií s tím, co projede. Dokud to nebude mít ­(skoro­) nehořlavé baterie tak si stejně nic podobného nekoupím, ale za pokrok jsem rád.

Už nějakou dobu přemýšlím, proč to do toho písku neukládají a helemese, to už je asi třetí projekt, o kterém čtu. Ale aby to bylo opravdu zajímavé, tak by ten kontejner musel zvládnout o mnoho vyšší teplotu, aby spodní teplotní hladina stačila na výrobu páry pro turbíny a rozdíl mezi tou spodní a maximální teplotou stál za to. Tzn. aby ten teplotní rozdíl znamenal dostatek energie i po zohlednění účinnosti. Takže dokud to zařízení nebude schopné udržet v podstatě lávu, tak to bude spíš jen hračka. Ale to zase bude obnášet poměrně exotickou izolaci a u té nedovedu domyslet, co by to udělalo s cenou a jaká je ekologičnost dobývání surovin pro ně. Dokud se používají akorát na raketoplány a další maloobjemové aplikace, tak to jde, ale co by to provedlo s cenou tantalu hafnia na trzích, kdyby začaly podobné budky růst jako houby po dešti, netuším. Myslím, že by rozumnější bylo smířit se na příštích 50 let s jadernými elektrárnami ­(jasně, ono 20 let bude trvat jen je postavit­) a ty pak nahradit budoucími pokročilými technologiemi, pokud již budou ­(takže tím neříkám, že by se mělo na rozvoj podobných pokusů zanevřít­). Ale všechny tyto věci znamenají těch příštích 50+ let pálit uhlí a plyn o 106.

Stovky asi ne, ale až 150 tun podle šířky izolace.

Tím se nemyslí 10 EUR za každou spotřebovanou kWh při nabití a vybití, ale za kapacitu. Stejně se to udává i u baterií. Když máte 50 kWh baterii, ta něco stojí a cena vydělená kapacitou ­(v kWh­) vám dává cenu té jedné kWh kapacity.

No a pokud jsou součástí Green Dealu, tak proč se zakazují od roku 2035 spalováky a ne jen prodej ­(či omezení­) nesyntetického paliva? Co bude pak na to syntetické palivo jezdit? Vážně by mě zajímala odpověď, protože jestli ji máte, uděláte mi velkou radost.

No stejně asi mluvili lidé o spalovacích motorech, elektřině a o většině pokroku, když přicházel. Nechápu, že nevidíte ten potenciál. Už ze začátku se může uplatnit v asistenčních službách 24­/7. Nevím, jaké máte zkušenosti s operátory přes telefon, ale na základě mých zkušeností se na chatbota těším. Nebo může v určitých oblastech pomáhat s výukou určitých. Tolik úředníků by to mohlo nahradit. Takové masivní úspory, které může přinést. A v dnešní době, kdy nejde sehnat zaměstnance, to přichází v pravou chvíli. Toto nás může jako lidstvo posunout jako naposled třeba internet.

Neuvěřitelné, že ještě v dnešní době tohle dokáže někdo vypustit. Jo, ve středověku to chápu. Ale dnes, když je vidět, jak nás technologický pokrok posouvá? K čemu vyspělý chatbot? Dnes se každému slabšímu na všechno přiděluje asistent. Tak by mohl mít v mobilu chatbota s vyšší kvalifikací, dostupný 24­/7 a za zlomek živého asistenta. Zrovna ty z těch negramotných by mohl udělat gramotné jedna dvě. Ale ne, vy byste peníze na vývoj nechal lidi prožrat. Pomoc na den není pomoc. Není k ničemu odsunout hlad o pár hodin tím, že dáte rybu, ale je potřeba naučit rybařit. No a pro ty, co chtějí, ale je pro ně vzdělání nedostupné, je tohle příležitost.

Děkuji za upřesnění.

No k té rovnoměrnosti a špičkám, na jednu stranu máte pravdu, že za současného stavu by šlo ­(aspoň při nižším počtu elektromobilů­) spíše o zploštění té křivky spotřeby, ale uvidíme, co s tím udělá odklon od vytápění plynem. Aby nebyla za chvíli špička během zimních nocí i bez elektroaut.

A ještě k výrobě elektřiny, no ona se ­(alespoň ze současného pohledu, ale nevidím moc prostor pro jiný vývoj­) ta ­"další elektřina­" v budoucnu bude nejspíše vyrábět z uhlí. Plyn to má pomalu za sebou ­(i když za třeba 10 let by mohli zvládnout vozit ten břidlicový, ale zase za úplně jiné ceny a planeta pláče dál­), jaderné el. se nestihnou postavit, soláry zimní noční spotřebě nepomohou, o větru ani nemluvím, zbývá uhlí... A nedošel jsem k tomu sám, už se o tom otevřeně píše. https:­/­/www.idnes.cz­/ekonomika­/zahranicni­/energeticka­-krize­-italie­-rakousko­-nizozemsko­-uhelne­-elektrarny­-green­-deal.A220621_090925_eko­-zahranicni_rie

Já bych byl rád optimista. S baterií se solidní výdrží, ekologicky vyrobenou a bezpečnou, by takový průměrný elektromobil se solárem po celé kapotě ­(pokud pohnou třeba s perovskity­) mohl odjezdit téměř vše bez potřeby externího dobíjení. Ale bohužel nejsme nikde blízko ani té ekologičnosti výroby baterií, solárů atd. Jo ale bylo by to krásné...

Za mě prostě kdyby se už deset let místo povinné biosložky ­(když už stát musí něco nařizovat­) přimíchával nějaký zlomek syntetických paliv a na jejich rozvoj by šlo alespoň pět procent podpory OZE, tak tu pokročilé technologie výroby syn.pal. už nejspíše máme a šlo by plynule zvyšovat jejich podíl v tom, na co se jezdí. To nemluvím o situaci, ve které by podpora syntetických paliv byla srovnatelná s elektroautomobily. To už bychom měli v bandě značnou část uhlíkově neutrální směsi ­(když pominu výrobu těch solárů­). Ale to už jsem odbočil dost od jinak příjemného článku o bateriích :­-­)

Ano, to by asi odpovídalo, neuvažoval jsem naše přebytky na vývoz. Ale zase jde o současnou produkci a spotřebu. Za 13 let...

Podle v článku uvedených parametrů se ta kapacita blíží hodnotám, se kterými se dá žít. Alespoň pro většinu lidí. Ještě by bylo zajímavé vědět, jak to funguje v mrazech ­(což článek zmiňuje­), jestli to méně hoří a jestli je nižší potřeba vzácných prvků. Možná to z článku vyplývá, ale těm zkratkám tolik nerozumím. Na druhou stranu budu asi trochu škarohlíd, ale teď zbývá ten větší problém, jak tu elektřinu v dostatečném množství při přijatelné ceně vyrobit ­(a ekologičtěji než je spalování benzínu a nafty­). Když jsem si přepočítával spotřebované množství pohonných hmot v ČR na ekvivalent elektrické energie, vyšlo mi ­(opravte mě, prosím, pokud jsem se někde řádově sekl­), že pokud bychom chtěli klasická paliva nahradit, potřebovali bychom o cca 75% vyšší výrobní kapacitu elektráren ­(a to jen za předpokladu rovnoměrně rozložené potřeby nabíjení během dne, tedy reálně i o mnoho vyšší­). Takže když se nebudou stavět jaderné elektrárny, tak jezdit namísto benzínu a nafty budeme na uhlí a plyn za neskutečné spotřeby surovin pro baterie ­(i když ta recyklace podle posledních článků také postupuje­). Tomu se říká pokrok.

Málokdy mám na něco tak jasný názor, jako na toto, ale tohle je jasná slepá vývojová větev. I kdyby to bylo vhodné jako doplňková služba pro parkovací místa např. u obchoďáků apod., toho materiálu, kdyby se tím měla vybavit už jen sídliště, natož cesty. Tady se šetří na jedné straně brčka a igelitové pytlíky a na druhé se zkouší projekty, které by při jejich zavedení znamenaly doposud nevídanou spotřebu materiálů. A to jen kvůli přechodné době ­(doufejme­), než pokročí technologie ukládání energie tak daleko, že to vůbec nebude potřeba. Tedy pokud vůbec pokročí dřív, než pokročí výroba syntetických paliv. Ta umíme jak ukládat ­(ze solárů by se vyrobila v létě a spotřebovávala v zimě­), tak distribuovat přes čerpací stanice. To už není ani ­"zabij bobra, zachráníš strom­", ale ­"vyhlaď bobry a co tě napadne, zachráníš pár stromů­".

Tak to záleží na tom, jak se takové umělé inteligenci dává pud něco konkrétního dělat, čeho v širším smyslu dosáhnout a najít v tom uspokojení. Pro některé lidi je také smyslem života tvořit a ne získat moc, jako zaměstnanci jsou spokojení. Pro někoho je smyslem života řídit ostatní, potažmo mocenské ambice. Pro někoho je smyslem pomáhat ostatním. A pro někoho snad i to otročení. Ta debata bude mít větší smysl, až budeme vědět ­(možná to někdo ve zdejší diskuzi ví, já ne­), jak se tyto cíle a uspokojení z nich implementují do AI. Pokud to bude možné zakomponovat tak hluboko a bezpečně, že AI nebude schopná pomocí vlastní nástavby zkušeností dojít k tomu, že jí ty zadané cíle nebaví a neuspokojují, tak nebude problém. Prostě jí bude během čekání bavit provádět nějaké výpočty, třeba něco jako těžit Bitcoin, nebo ji bude bavit odpočívat a šetřit energii ­(což stejně bude do určité míry nutné, mám na mysli uspokojení z efektivity­), jako to mají lidé. Pokud bude během čekání na příkaz makat na plný výkon a řešit nesmrtelnost chrousta, tak nastane zcela současný problém, a to snížená životnost a horentní účet za elektřinu :­-­)

Nevím, jestli považujete otevření Wordu nebo Excelu za odbornou činnost, ale i to je s HDD docela peklo...

Tak o něco lepší to bude. Ale prakticky? V trafu je samice USB, a v nabíječce samice micro USB. Dokud se budou prodávat kabely a redukce, nic se neděje. Takže je pak na uvážení každého soudruha, jestli si koupí bazmek s proprietární dírou, nebo s něčím univerzálním. Spíš bych sbal na to, aby to bezdrátové nabíjení bylo kompatibilní. Jinak já proti tomu sjednocení nejsem, jen by mělo být možné nasadit vlastní řešení, pokud bude výrazně vyspělejší, aby nemuselo celé odvětví čekat dlouhé roky, než se nějaký sněm usnese...

No nevim. Sice sjednocení, ale zase brzda invence. Já už v podstatě mobil na nic nepřipojuju, vše probíhá bezdrátově. Chápu, že občas je kabel potřeba, ale pro běžného uživatele méně a méně. Bezdrátové nabíjení už jede rychle ­(já naopak nabíjím nabíječkou s nízkým výkonem­), přes WIFI 6 už data frčí jako blesk. Takže pokud výrobci chtějí díru na kabel, tak ať, ale já bych to reguloval spíš tak, že ­"nemáte­-li něco minimálně 2x rychlejšího a pokročilejšího, dáte tam usb­-c­". Možnost koupit bez nabíječky je asi dobrá, reálně jsem novou nabíjčku nepotřeboval od doby, co jsem nakoupil bezdrátové...

Souhlasím. Překládat v podstatě technické konkrétní označení jako Wi­-Fi je skoro jako chtít překládat LED, BIOS, CYKY kabely. Nemá to smysl. Je to typ bezdrátové sítě a až ho nahradí něčím jiným, bude to pořád bezdrátová síť, jen s jiným označením. Ale všiml jsem si, že spousta obecnějších výrazů nahradit dobře jde, ale problém je, že lidi neumí náš jazyk používat. Mnohokrát jsem frýkůlínum našel český ekvivalent a dokonce to přiznali, jen člověk musí mít pro ten jazyk trochu cit ­(krom toho že se považujou za strašný borce kvůli anglickému výrazivu­). Sice nejdřív vzdorují, že ten anglickej termín tak nějak metafyzicky zahrnuje lépe podstatu problému, ale po určité době, když si s tím českým výrazem v mysli pohrají, tak ho přijmou.

To je otázka, jestli se bude opakovat. Žádnou 3D blbost jsem si zatím nekoupil. Ale ten monitor u mě šanci má. Filmy ve 3D vypadají dost blbě, když nejsou na velkém plátně. Takže TV u mě neměla šanci. Na mobilu jsem také neviděl důvod mít 3D. Ale mít ve 3D některé appky by bylo fajn, nebo aspoň zajímavé. Mapy, fotky, různé modely. I nějaké hry by mohly vypadat fakt dobře. Ale co si budeme povídat, hlavní bude ­(jako už mnohokrát v historii­), jestli na tom bude dobře vypadat porno :­-D

Že skončí v kriminále za manipulaci s trhem není podle mě vyloučené. Ale vytáhnout falešné účty, byť to mohlo být podle vás každému jasné, je zcela racionální postup a nevidím na něm nic špatného. Prostě kupuje společnost s nějakým údajným počtem uživatelů a chce ho znát. Umím si představit v barvách, jak taková společnost přidává každý rok boty, aby vykázala růst, byl důvod pro prémie atd. Sice se tu povyšujete nad socky, ale jen socky dělají haury a kupují věci po machrovsku bez čtení smluv a prohlídky zboží, musí přeci ukázat, že nejsou socky a na nějakých drobných ­(ve výši několikanásobku výplaty­) jim nesejde. Zato bohatí lidé to mají právě naopak. Proto jsou bohatí. Proto je mj. bohatý Musk.

Je potřeba si uvědomit, že cena elektromobilů je navíc deformována emisními povolenkami. A značně. Takže i kdyby byla cena EV a ICE stejná, tak stejně vlastně zdaleka není...

Mohli by mi zasvěcenější říct, jestli je to srovnání toho, kam nejdál teleskopy dohlédnou, nebo jestli je to srovnání jen pro zajímavost a Webb by dohlédl dál?

Nabíjet telefony přes kabel je stejně předpotopní. Mám pár bezdrátových nabíječek ­(jasně, vede k nim taky kabel :­-­) ­) a nabíjím tel přes ně. Samozřejmě jde o to mít telefon, který s jistotou zvládne provoz aspoň od rána do pozdního večera ­(spíš 24h­). Pak nové nabíječky nejsou v podstatě potřeba a já bych je v balní telefonu oželel úplně. Díra na nabíjení je stejně jen mechanicky namáhané místo náchylné k rozbití.

A tak třeba se z těch taxikářů budou naopak superhrdinové jako Radioaktivní muž.

To by mě zajímalo, jak na tohle někdo může dát mínus a jak by tomu oponoval.

Třetina tratí je elektrifikovaná, takže je otázka, zda by to k něčemu bylo. Na druhou stranu, by to mohl být i argument pro to vaše řešení, pokud se dostatek tras neelektrifikovaných prolíná s těmi elektrifikovanými. Pak by nemuselo být potřeba elektrifikovat ty málo vytížené úseky a mašiny by ty úseky přejely na baterii a cestou pod trolejí by se to mohlo dobíjet. Případně by se tomu něco přidat na zastávkách.

I vy zpátečníku! :­-D

Ale ale, když dojdou argumenty, pustíme se do demagogie, že ano. Vyvracel jsem vaší zcestnou představu o tom, že někdo vynalezl parní stroj nebo spalovací motor, bum revoluce a pak už se jen uvedené ladilo. Masové nasazení probíhalo parního stroje probíhalo dekády. Spalovací motor století. Na těch příkladech je jasně vysvětleno, že se žádná revoluce, ve smyslu zásadních změn z roku na rok, nekonala. Parní stroje i spalovací motory byly v počátcích tak nevýkonné, že dlouho nedošlo k nahrazení koní. Takže buď jste nepochopil, o čem je řeč, nebo teď děláte hloupého. Z našeho vzdáleného pohledu o revoluci šlo, protože co je pro nás 30 let v nějakém 18. století, ale fakticky to byla revoluce evolucí... Tak tady neobhajujte ty svoje bludy jen proto, že nedovedete přiznat, že jste se zmýlil. Ano, píše se všude, že se pokrok urychluje. Taky nebudou solidní panely vyvíjeny staletí, ale spíš slabší dekády. Ale to je spíš pravidlo, ne přírodní zákon. Nicméně to nemá vliv na to, že jste psal blud:
-­-­-
A čudujem sa vám, že nechápete pojem prelom a degradujete ho na postupný vývoj. ­­"takřka každá ​­­"přelomová​­­" věc vznikla vlastně postupným vývojem­­"
Prelomom mám na mysli napríklad vynález parného stroja ­­(áno, potom zvyšovali jeho účinnosť­­), vynález spaľovacieho motora ­­(aj tu zvyšovali účinnosť­­). Prelomom bola myšlienka použiť paru ­­(aj keď je pravda, že je to myšlienka zo staroveku­­). Ale presne tu vidno ten ­­"kvalitatívny­­" posun. Spaľovací motor nahradil parný.
-­-­-
Nejde o žádnou ani přelomovou myšlenku a šlo o postupný vývoj, jak mechanický, tak té myšlenky ­(od hračky, přes pomalá nevýkonná zařízení po vyspělá zařízení­). I ve výměně páry za výbušnou směs v pístu lze spatřovat vývoj. Takže jestli vy tam vidíte kvalitativní posun větší než z křemíkových solárů na pervskity, to je vaše věc, je to věc citu a názoru. Ani jedno s vámi však nesdílím. Těžkopádné křemíkové solární panely jde dost dobře přirovnat k parnímu stroji a perovskity ­(alespoň podle předvídaného potenciálu­) svou lehkosti a flexibilitou ke spalovacímu motoru. Sice nejsem na problematiku odborník, ale myslím, že u křemíkových solárů se už nějaký zásadní posun neočekává. Zatímco perovskity mohou být materiály o vlastnostech dnes ještě spíše z říše kouzel a scifi.

Vy jste snad nečetl to, na co reagujete. Vždyť vám to pan Šurkala tak vysvětlil, že kdybyste to četl, tak nemůžete zase vytáhnout ty 3 roky! :­-D Zmínil mj. to, co jsem vám chtěl namítnout také, že spalovací motor byla revoluce evolucí, která trvala ne dekády, ale staletí! První spalovací motor už vznikl koncem 18. století! A kdy se prosadily masově? A příkladem s parním strojem, to jste se teprve střelil do vlastní nohy :­-D První parní stroj­(ek­) byl sestrojen někdy v 1. století, takže do zásadní podoby, kterou mu dal Watt to parnímu stroji trvalo cca 1700 let :­-D Parní pumpy byly už 1606, komerčně úspěšná výroba 1712. Watt dokončil zdokonalení 1765. No a historici se přou, kdy ta industriální revoluce vlastně začala, ale řekněme 1780 a plně nastoupila kolem 1820. Takže z tohoto pohledu, jak jste přišel na 3 roky??? :­-D :­-D :­-D Pokud vyjdeme z příkladu parního stroje, tak má před sebou solární panel ještě tak 1600 let čas, než dozraje! :­-D Takže pokud náhodou postoupí vývoj za 3 roky tak, že už budou panely ­(skoro­) tak nějak použitelné, tak si vzpomeňte, jaký nesmysl jste psal. Ono i kdyby ty perovskity byly použitelné až za 10 20 let, tak proti spalovacím motorům a parnímu stroji je to vyslvoeně sprint!!! :­-D

Byť odpůrce OZE v současné podobě tedy, musím nesouhlasit. To, jestli se to vyplatí nebo nevyplatí vyrábět bude záviset na životnosti a ceně. Pokud budou tyto proměnné mít potřebné hodnoty, vyplatí se to. Reaguji neurčitě na neurčitý výrok ­(resp. na závěr opírající se neurčitý předpoklad­). Navíc jestli to bude skutečně dobře umět využít rozptýlené světlo, takže to bude i tak nějak použitelné v zimě, tak jednou, možná, někdy se toto objeví i u mě doma :­-)

Aaaaaa, tak jsem se na ten svůj příspěvek ještě jednou dlouze podíval a zřel svůj omyl :­-D Komolení jmen jsem nepovažoval za vtipné ani jako dítě, k tomu bych se nesnížil, udělat to vědomě ;­-)

Nevím, jestli mi něco uniklo, nebo je nějaká chyba v překladu? :­-­) Co máte na mysli?

Pane Škarulo, vaše příspěvky už čtu nějakou dobu. Máte sice přehled, to musím uznat bez ironie. Ale Váš pohled na svět je ovlivněn typem osobnosti, kterou jsem určil následnovně. Máte sklenici naplněnou do půlky. Někteří lidé ji vidí zpola prázdnou, někteří zpola plnou, někteří řeknou ­"je naplněná z 50% kapacity­". Jenže Vy jste ve věcech, kterým fandíte, bezbřehý optimista a vidíte tu sklenici skoro plnou ;­-­) Doufám, že jako optimista máte i smysl pro humor a neurazíte se ;­-)

Ano, však taky píšu ­"Jestli EU nedokáže podpořit a zajistit výrobu­". Z toho jasně vyplývá, že proklamaci nepovažuji za dostatečnou. Ve slově ­"zajistit­" je zcela jasně implikována odpovědnost za výsledek ;­-)

Jedna z oblastí, kde by EU mohla nade vší pochybnosti prokázat svůj smysl, je právě tato oblast, tedy oblast strategických investic přesahujících možnosti států. Jestli EU nedokáže podpořit a zajistit výrobu takto zásadní produkce, tak je to dost smutné a je to doklad toho, že jsou eurobyrokrati mimo realitu. Místo toho nás žene do energetické závislosti, polovodičové závislosti. Ono to tu bude ze setrvačnosti fungovat ještě nějakou dobu i se špatným vedením. Ale až Čína vytlačí Evropské automobilky svými elektromobily ­(třeba i tím, že těm evropským nedodá třeba baterie­), tak bude pozdě začít dvacet let něco vyvíjet.

Hmm, nevím. Kvalitu vašeho příspěvku jsem nemohl hodnotit jako ­"dobrá­" nebo ­"nízká­", chybí mi tam možnost ­"nevím­" :­-D

No ale zase je tu možnost vyvinout software, který bude umět nějaké páteřní trasy, řekněme dálnice a nějaké hlavní tahy, odkud už to pak dojedou normální řidiči. Mohou se udělat překladiště na nějakou ­"poslední míli­" ­(spíš posledních 20 mil­), odkud to budou futrovat nostop lokální zaměstnanci. Takže by to mohlo potřebu řidičů o trochu snížit.

Dobrý den, a víte prosím, za co jim Google zrušil ten účet?

Tak řeč nebyla samozřejmě o případu, kdy autonomní rozvoz bude zásobovat pouze nějaký podružný řetězec, ale až se to rozmůže. To zase já musím smeknout před vaší kreativitou.

To je první, co člověka napadne. Jenže to druhé, co mě napadne, je, že jakmile by jednoho dne klekl autonomní rozvoz ­(jestli je závislý na GPS nebo tak­), tak tu máme Mad Max world. Do týdne.

To už ty protihlukové bariéry můžou stavět rovnou ze soláru. Ušetří se ta zbytečná zeď. I když takto se bude ten hluk odrážet nahoru, takže i tak to asi bude lepší než bez zdi.

Proč to není ideální na práci? U tohoto modelu vidím ­(vzhledem k pracovnímu použití­) problém ­(taky jak pro koho­) pouze v tom, že je to VA. V čem jsou prohnuté IPS panely horší na práci než ploché? Nebo máte na myslí nějakou konkrétní práci? Nehádám se, jen sonduju, chystám se pár monitorů koupit.

No pokud to chcete brát takhle, tak je to dělení čistou nulou, tzn. kvalita by musela být nekonečná. Otázka je, jestli to tak funguje. Jestli by to nebyla méně bolestná lobotomie právě v nižší kvalitě. Třeba nějaký VHS efekt ­- rozjeté barvy, zkreslený zvuk a rychlodabing by za mě byl lepší jak 8k. Ale je to jen můj názor...

Na to už by se mohla vejít celá Ulice v SD!

Jo, když s tím autem nikam nepojedu a nebudu vařit, ohřívat vodu a topit. Když budu vařit 2 hodiny denně 3kw, tak jsem kapacitu elektromobilu vyčerpal. Když cca 10x ohřeju ­(od studené­) bojler, tak taky. Topení v mrazech nebude nic moc ani na agregát, ale pořád lepší, než na tu baterku z auta. Jasně, když bude blackout, tak člověk omezí komfort. Jenže když budu mít v garáži nafťáka s plnou nádrží, tak můžu autem jet pro zásoby 500km tam a 500km zpět, pokud tam nepůjde natankovat, nebo 1000km tam, natankovat, nabrat kanystry a zase zpět. Když domácnost pojede na elektromobil, tak autem pak už nikam nedojedu :­-D

Kašlu na nízkokapacitní úložiště v bateriích, jedině vysokokapacitní úložiště ve formě agregátu s pár kanystry nafty. Jednou za čas vyjet naftu a doplnit čerstvou, a máte buffer na 14 dní :­-D

Záložní plán by měla být syntetická paliva. Ne něco, co devastuje planetu možná ještě více než těžba a zpracování ropy dohromady.

Sice by to bylo +­- co lithiové baterie, ale bylo by to bez těžkých kovů. To asi myslel wrah666 a tak to beru já. V ten moment bych už nepovažoval elektromobilitu ­(jako tu současnou­) za zhůvěřitlost.

PS: Kdyby nešlo o pouhou politiku, tak by vznikla nejdřív třeba podpora ­(v rozumné míře­) plug­-in hybridů, aby mohly jezdit na elektřinu ve městě a mimo město na naftu. Současně mohli masivně dotovat vývoj akumulátorů. Technologie akumulátorů by dospěla, infrastruktura by se začala připravovat, vychytávaly by se mouchy a za 10 let jsme mohli evolučně přejít na BEV, ale bez pokusů a omylů a devastace přírody současnými technologiemi akumulátorů.

"Jak už jsem psal jinde, aby to bylo ekologičtější, musíme ty ekologičtější verze vyvinout. A ty bez méně ekologických verzí dnes z nebe nespadnou.­"

To je to, s čím nesouhlasím. Dotace elektromobility a další náklady na ní jsou tak astronomické, že kdyby se jen desetina věnovala vývoji, tak už tu dnes potřebné technologie možná i máme. Nevidím žádnou nutnost vyrobit miliardy neekoligických aut ve kterých je jediný problém: akumulátor. Akumulátory se vyvíjí i bez elektroaut. Fakt by stačilo výzkum a vývoj masivně a klidně pod tlakem a nehospodárně zadotovat, ale pořád byste byl na zlomku nákladů toho, co se děje dnes... Ceny na kwh baterie padají od dob, kdy ještě elektromobily nebyly v kurzu.

1­) Ano, až vyvineme pořádné akumulátory, jsem pro všemi deseti. Ale ty prachy, co se dnes investují do ­(dnes­) škodlivé elektromobility mohly jít na výzkum a řešení už mohlo být třeba i za dveřmi.

2­) Nezlobte se, srovnáváte emise spalovacích aut s ne úplně nízkou spotřebou s elektrickými miniautíčky ­- ve srovnatelně velkých autech by byla spotřeba el. energie jednou taková. ­( https:­/­/fdrive.cz­/clanky­/nemecky­-adac­-meril­-realnou­-spotrebu­-elektromobilu­-6386 ­) Přičtěte cca 20% spotřeby v zimě. A to srovnáváte jen spotřebu paliva a neberete v potaz energetickou náročnost výroby elektroauta ­(a případně jeho likvidaci­) ve světle dnes ještě mizerné životnosti.

3­) Sám jste svým výpočtem ­(který považuji za dost nakloněný elektromobilitě­) došel ke srovnatelné spotřebě CO2. Což podle mě podporuje mou pointu: Fakt se ty astronomické balíky peněz nedají utratit za něco, co by v dnešní době mělo větší dopad? Nechápejte mě špatně, já bych tu elektromobilitu hrozně rád, fakt by se mi líblo auto, co ujede 2000 km na nabití, sloužilo by mi jako záložní baterie pro dům a neobsahovalo by hořlavé palivo ­(což se o dnešních bateriích také nedá říct­).

Ano, budoucnost je elektřina. Vždyť to píšu! Jen bohužel příliš vzdálená budoucnost :­-D

1. Jedy jaké? NOx? Kolik měst překračuje limity???
2. Hluk? Z elektroaut je kvůli větší váze asi větší hluk ­(od pneumatik­).
3. Vibrace kromě náklďáků jsou nesmysl.
4. Při výrobě syntetických se vyrobí přesně stejně kyslíku, jako při jejich spálení :­-D To je vysoká matematika, že jo :­-D
5. Emise tepla :­-D :­-D :­-D Už vaše předchozí body dávaly tušit, že se vaše představivost neumí popasovat s velkými měřítky, ale tohle je usvědčující důkaz :­-D V Praze máte cca 1,14 milionu aut. Češi ročně najedou cca 20 000 km. Denně tedy cca 50. Při spotřebě 10 l­/100km tedy počítejme na jedno auto 5 l­/den. Kdyby každé strávilo na cestě denně 2 hod a mělo spotřebu 8 l­/hod, tak by se spálilo 5,7 milionu litru benzínu denně. V tom je celkově cca 57,4 milionů kwh. Praha má rozlohu cca 496 km2. To je 496 000 000 m2. Když svítí slunce, pálí cca 1 kwh­/m2. V zimě 300 w­/m2. Ale svítí celý den ­(byť s různou intenzitou­). Takže jste vždy u slunce řádově jinde, někdy o dva řády. Čemu to vadí? Pokud se budeme držet mé myšlenky, že by se mělo začít od efektivních řešení, tak by se města měla změnit tak, aby nebyla černou skříňkou pohlcující teplo, což je proveditelné zase snadno a relativně levně.

Lokální doprava ve městech opravdu neohrožuje oboje. Z hlediska globálních emisí je autodoprava poslední problém. Z hlediska lokálních ­(kromě některých měst­) zásadní. Rozhodně přínos boje s těmito vlivy autodopravy není úměrný nákladům. Je otázka, zda jde vzhledem k dnešní ­"ekologičnosti­" výroby elektroaut o pozitivní přínos. Dnes je přínos spíš negativní :­-D

ad 1­) Už to tu někdo dost hezky vysvětlil ­- jde o to, s čím chcete bojovat. Ale moderní motory emisní problémy ve městech nezpůsobují. Ne, že nemají nějaký negativní vliv, ale problémy nezpůsobují. H2O a CO2 problém není, oxidy dusíku jsou dnes z aut celkem zanedbatelné, pevné částice jsou z pneumatik elektroaut kvůli váze horší, než z ICE. A zase platí to, co v prvním příspěvku: Pokud chcete s lokálními emisemi pohnout efektivně, tak nahraďte vytápění domácností elektrickým. Řešení již existuje, infrastruktura na to je, máte to rychle a levně.

ad 2­) Nepamatujete si to zřejmě dobře. Uhlí je téměř ze 100% uhlík, tedy vzniká z něj téměř výhradně CO2. Nafta a benzín jsou cca ze 2­/3 vodík a cca z 1­/3 uhlík. Takže jestli nepovažujete H2O za škodlivé emise, tak těch 80% z uhlí nějak nevychází. Jestli to spíš není, že 80% elektřiny musí být z jiného než fosilního zdroje.

Já bych směřoval výzkum a vývoj do výroby syntetických paliv. Infrastruktura a motory na ně existují, ­"jediný háček­" je výroba. Ale oproti pořádným bateriím, což vypadá jako výzva na 100 let, by výroba syntetických paliv z CO2 a H2O ­(i přes mizernou účinnost­) mohla být aspoň funkční cesta. Ta elektromobilita je v dnešní době ve větším měřítku prostě nefunkční koncept. To se dostávám k tomu, že u elektromobility jde o snižování emisí až v poslední řadě. Pokud by šlo o emise, příčetný člověk nejdříve nahradí velké emisní zdroje ­(uhelné elektrárny, lodě atd.­), čímž by se odstranilo relativně rychle a levně vysoko přes 50% emisí, a pak by mohla přijít na řadu auta ­(která vyrobí emisí tolik, co deset dvacet největších dopravních lodí, a že těch lodí je­). K čemu teď budovat elektromobilitu, když ty elektromobily stejně jezdí de facto z většiny na uhlí??? :­-D :­-D :­-D

Docela se těším, co dokáže vypočítat stroj s kiloqubitem nebo megaqubitem.

Já mám trauma z reklam obecně. Taky bych chtěl ochranu!

Z praktického hlediska nejsou ty nové horší, protože by byly použitelnější. S tím jejich dojezdem už by se dalo tak nějak fungovat. Zatímco ten současný dojezd je tak na ježdění po městě a okolí. Takže ty současné jsou děsná bída vs ­"no když to musí být­". A 305k dojezd je na každé auto dost. Navíc stejně na konci životnosti drtivé většiny baterií budou zcela nové technologie, takže si nejde dělat iluzi, že by se baterie z dojezdem milion km přesouvala z dosloužilého auta do nového...

Když máte na povrchu kolaps, zácpu, tak to tunelem je rychlejší i pěšky. Já bych byl nadšený, kdyby se naučili nějak levně a efektivně razit tunely. Jak by Praze radiály prospěly, o tom se netřeba zmiňovat...

Toto je ale zakazování hlava nehlava, alespoň pro ty investory. Nic takového by se dít nemělo. A to nejsem fanda kryptoměn ­(v jejich současné podobě; zatím jde o neefektivní blbost­).

Však už se to s příchodem elektromobility blíží :­-D

No jo! Poraďte jim, aby nezapomněli na vodu! :­-D

No jo, ale tehdy to nemělo faktický dopad do života ani jako kdyby někomu byl před 110 120 lety zakázán odběr elektřiny. K naštvání možná, ale topil by dál uhlím a svítil dál petrolejkou. Dnes je to pro leckoho v podstatě likvidační.

Něco podobného jsem chtěl také napsat. Olajkoval pár tweetů bývalého prezidenta a banán je doma :­-­) Tahle korporatokracie a deplatforming mi začíná nahánět hrůzu. Když coudové službý začínaly, byl jsem vůči nim ostražitý. Říkal jsem si, že je přece lepší mít data u sebe, byť za cenu pečlivého zálohování. Časem ­(s lepším a všude dostupným připojením­) jsem cloudu přišel do jisté míry na chuť ­(mohla za to dost pohodlnost, ale prostě je to šikovné­). To je ale zase už nějakou dobu pryč. Teď, když je připojení ještě dostupnější a doma mám slušný upload, plánuji vše stáhnout z cloudů na své disky ­(a zase zálohovat­) a přistupovat k nim vzdáleně domů. Protože aby mi někdo jen tak vypnul můj účet, to by byla celkem rána. Dokud nějaký poskytovatel nebude mít klauzuli, ve které alespoň slíbí, že mě nedeplatformuje, či to nebude mít jasná pravidla ­(min. výstraha s odůvodněním­) a možnost stáhnout si data, tak pryč z cloudu a podobných služeb. Možná jsem paranoik, ale to neznamená, že se to nemůže stát. V té S.Korei aspoň člověk může nadávat na stát. Můžeme se pošklebovat čínskému kreditnímu systému. Jediný rozdíl je, že v Číne je člověk účastníkem toho systému nedobrovolně, zatímco my ­"dobrovolně­". Nemusíme si přece služby u technologických gigantů pořizovat. Nikdo nás nenutí mít telefon, že ano. K tomu např. TelcoScore. Kolik takových věcí nás asi hodnotí.

No, bohužel na americkém trhu nám toho rudého nebezpečí také přibývá :­-D

Mně přijde, že autorovi příspěvku, na který reagujete, není jasné, že v palivovém článku se nachází vodík též pod tlakem. Takže to vaše sdělení je jaksi nadbytečné. A to nic ve zlém, s obsahem souhlasím ;­-)

Spalovací motor produkuje srovnatelné množství vody. Díky účinnosti spíše více. Já sice zastánce vodíku nejsem, protože očekávám, že poměrně brzy budou doladěny způsoby tvorby uhlovodíků z co2 a vody, ale odkapávání vody na vozovku není ani ten poslední problém.

To je snad pokus založit flame nebo tak něco :­-D Mozek prostě nefunguje binárně. Neurony nejsou binární úložiště podobně, jako gramofonová deska. Ta se sice také skládá z molekul, ale digitál to není. Činnost neuronů lze kvantifikovat, ale funkčně to digitál ani přibližně není ­(na desku můžete také nahrát slovy ­"nula­" a ­"jedna­" a digitální zásnam tak do ní neefektivně vpravit :­-­) ­). No a dýchání či činnost srdce neřídí mozkový ­"pevný disk­", ale jiné analogy součástek. Když si koupíte počítač, tak je disk sice ­(skoro­) prázdný, ale máte tu něco na základní desce, tu něco v grafárně, chlazení, ten počítač prostě není prázdný. No a stejně je to s dítětem :­-D

Zdravím, mohl by mi někdo, kdo je orientovaný v problematice perovstkitových solárních panelů, říci, jak to s nimi v současné době je? Mám na mysli hlavně pokles výkonu, resp. životnost. Nejsem v článcích, na které narazím, schopen odlišit marketingová sdělení, zbožná přání a zeleně náboženský optimismus od skutečných informací. U baterií jsem to zvládl. Tady ještě úplně ne :­-)

Argument soukromí je sice vážný, ale není neřešitelný. Data mohou být anonymizovaná, lze to zařídit. I když v době, kdy je každý 24­/7 stopován mobilním telefonem... Obávám se, že i přes to nějaké sdílení informací o pohybu by mělo prakticky nulový význam. Mezi zcela obvyklým provozem a kolizí bývají desetiny vteřiny. Nějak si neumím představit, že by to nějak výrazně mohlo zvýšit bezpečnost ­(alespoň při současných technologiích, s 5G MOŽNÁ, ale ping LTE, nepřesnost GPS apod.­). Prostě to, že auto za řeže zatáčkou v protisměru přejelo mimo svůj pruh dnešní technologie nejsou schopny snad vůbec rozpoznat, natož včas a adekvátně zareagovat. Jedné, co by to mohlo zvládnout je situace, kdy by se zprava zpoza překážky velkou rychlostí řítilo auto a nemělo dát přednost v jízdě. Ale stejně si to při dnešních odezvách a přesnosti navigačních systémů neumím představit. Protože malé přibrždění nebo nepřibrždění v takové situaci rozhodne o kolizi. To už by bylo bezpečnější a předvídatelnější nechat takový systém prostě přibrzdit všude, kam nevidí...

To jen takhle píšou, aby to vypadalo, že jde o to, odradit voliče protikandidáta ­(a upozadit, že se snaží nechat volit někoho, kdo na to nemá zákonné právo­). Koho lze asi kontrolou dokladů odradit? Ilegální imigranty, stíhané nebo na útěku a ty, co volili poněkolikáté. Jako pardon, ale jestli tahle skupina volí jen jednoho kandidáta, tak není možné jí volby umožnit s tím, že by to byla jinak nějaká diskriminace politického názoru atd :­-D Prostě oni chtějí ilegály nechat volit, protože je jasného, koho budou volit...

Přesně. Pamatuji si celkem živě, jak ještě poměrně ne tak dávno stálo 256 SSD asi čtvrt milionu. A poměrně nedávno bylo TB SSD docela luxus. Dnes už si může TB SSD dovolit skoro každý.

Protiřečíš si: ­"Na svem webu si muzu delat co chci a muzu mazat cokoli kdykoli, kdyz dodrzim zakony teto zeme.­" Existují zákony, které upravují masová média. Např. tiskový zákon. Ty si můžeš psát ve Wordu, tisknout a rozdávat ­(téměř­) co chceš ­(limit např. trestní zákon­), ale jakmile tvá ­"tisková činnost­" naplní znaky dle tiskového zákona, hle, musíš dodržovat spoustu pravidel. No a ve chvíli, kdy se z tvé ­"stránky­" stane globální masově­-komunikační médium, je regulace nasnadě a namístě. Takže pokud máš stránku s globálním dopadem, tak ne, skutečně si nemůžeš na své stránce dělat co chceš.