Lunar X Prize: závod na Měsíc finišuje

Lunar X Prize byla ohlášena již před deseti lety na Wired Nextfest, a to 13. září 2007, jako soutěž o to, kdo jako první přistane na Měsíci s roverem. Vedle 20 milionů dolarů pro hlavního výherce bylo slíbeno ještě 10 milionů v rámci dílčích odměn. Týmy byly vyzvány k tomu, aby vytvořily zařízení, s nímž dokáží měkce přistát na Měsíci. Ono samotné, nebo spíše v něm ukrytý rover byl měl po měsíčním povrchu ujet alespoň 500 metrů a vyslat zpět na Zemi video a fotografie ve vysokém rozlišení. 

 

 

Organizátoři soutěže přitom původně nepočítali s podporou ze strany firmy Google, ale NASA. Ta do ní měla vložit celkově 20 milionů dolarů, ovšem jako americká organizace by je mohla vyplatit pouze americkému výherci. Osloveny tak byly i další agentury jako evropská ESA a japonská JAXA. Jenomže se projevil už notoricky známý problém, a to snižování rozpočtu NASA, a tak Peter Diamandis z X Prize Foundation oslovil zakladatele firmy Google a ti se sponzoringem souhlasili a navíc zvýšili celkovou odměnu na 30 milionů, když slíbili i peníze pro tým na stříbrné příčce a další bonusy.  

 

V již uvedené aktualitě můžete najít informace o tom, jak se změnil systém odměn, který nyní více motivuje k dosažení jednotlivých milníků, což zahrnuje třeba alespoň jeden oběh Měsíce. Pak tu jsou i další ceny, tzv. Milestone Prizes, jež již byly rozdány za úspěchy ve vývoji samotných zařízení plánovaných pro vyslání na Měsíc. Opět však byl posunut termín z konce tohoto roku na konec března 2018, ovšem s tím, že daný termín už neplatí jen pro start rakety, ale pro dokončení stanovených úkolů. Jde tak o prodloužení o čtvrt roku minus nějaký ten den. 

 

Tato soutěž už přitom měla několikrát namále, neboť se původně mělo za to, že pět let na přípravy musí stačit. Nejdříve tak byl nejzazší termín posunut do konce roku 2015 a v jeho průběhu organizátoři pod tíhou reality ohlásili, že termín ještě jednou prodlouží nejdříve do konce roku 2016 a pak to bylo změněno na konec letošního roku. To však pouze v takovém případě, pokud si alespoň jeden z účastníků do konce roku 2015 smluvně zajistí místo na nějaké raketě, která bude takového úkolu schopna. Nakonec to dokázali dva, a tak byla soutěž prodloužena. 

 

 

Jeden z dodatečných úkolů z pera firmy Google také vyvolal velké pozdvižení mezi archeology, kteří se zajímají o vesmír. Ti považují přistávací místa programu Apollo za historicky a kulturně významná, s čímž se dá souhlasit, a ti tak ostře protestovali proti konkrétní ceně Apollo Heritage Bonus Prize. Ta slibuje milion dolarů pro tým, který pošle video a fotografie jednoho z míst přistání lunárních modulů, a to třeba původní Tranquility Base, kde 20. července roku 1969 na Měsíc poprvé šlápla lidská noha. Asi není třeba zdůrazňovat, jakou vodu na mlýn příznivců konspiračních teorií to mohlo přivést. 

 

Nadace tak dostala požadavek, aby soutěžícím zakázala se přibližovat k takovým místům na vzdálenost bližší 100 kilometrům, ovšem ta odpověděla, že něco takového nemá pravomoc nařizovat a uvedla, že daný bonus měl mít za účel i spuštění diskuse o tom, jak dané lokace navštěvovat s úctou a opatrností. To samozřejmě kritiky neumlčelo, a tak nadace poukázala na historický precedent daný misí Apollo 12, která přistála poblíž robotické sondy Surveyor 3 (ta ovšem patří také agentuře NASA), z níž astronauti dokonce odmontovali některé části k prozkoumání a závěry tohoto zkoumání se stále objevují ve vědeckých časopisech i desítky let poté.

 

Pak už se do věci vložila NASA, jejíž Manager for Lunar Commercial Space ohlásil, že pracuje na instrukcích, jež by se při návštěvách historických míst přistání měly dodržovat a podporu danému bonusu už vyjádřili také někteří astronauti programu Apollo, jako především Buzz Aldrin. Uvidíme tak, jak to celé dopadne a zda se opravdu budeme moci podívat třeba právě na základnu v Moři klidu.