Lunar X Prize: závod na Měsíc finišuje

 

Pátý v pořadí je Team Indus a ten je na rozdíl od posledního uskupení, o němž se dnes budeme bavit, organizace vytvořená za vidinou zisku, a to aktuálně se sídlem v Bangalore. V Indii asi není vhodnější místo, neboť pokud má být Mumbaj indickým Holywoodem, pak Bangalore je zase indické Silicon Valley.

 

 

Team Indus dokázal i díky příspěvkům investorů z řad vlivných indických zástupců velkých technologických firem (Yahoo i Microsoft) dát dohromady na 35 milionů dolarů, jež využila pro vývoj svého plavidla, roveru a pro zaplacení prostoru na raketě PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), na jejíž palubě poletí i rover Hakuto. Navíc se jí podařilo získat cenu milion dolarů za úspěšné otestování přistávacího systému, ale podobné ceny už získali i další soutěžící. 

  

Koncept Teamu Indus je klasický. Zámerem je přistát na Měsíci s modulem HHK1, z nějž pak vyjede rover či dva rovery a právě onen modul poslouží jako základnová stanice pro komunikaci mezi Zemí a nimi. V plánu bylo vyslat na cestu k Měsíci zařízení o hmotnosti asi 900 kg a náklad modulu pro přistání na něm samotném by měl mít asi 25 kg. Oproti týmu Hakuto se tak Team Indus moc omezovat nemusí. 

 

Co má tedy toto uskupení v plánu? Především na samotném začátku mise využít raketu PSLV, která je považována za spolehlivý nosič, v čemž má Team Indus oproti Synergy Moon či Moon Express výhodu. Tato raketa se v různých verzích podívala do vesmíru už 41x a z toho bylo 38 pokusů zcela úspěšných, přičemž její nosnost bude na 900kg plavidlo bohatě stačit, a tak se na palubu vejde i zařízení týmu Hakuto, jak už bylo zmíněno. 

 

PSLV umístí vesmírné plavidlo na eliptickou orbitu Země (880 x 70.000 km) a to se z ní už silou vlastních motorů vydá na cestu k Měsíci, a to udávanou rychlostí až 10,5 kilometrů za sekundu. Infografika přitom ukazuje přistávací modul, který nám může svým tvarem připomenout moduly programu Apollo, ale oproti nim bude mít jen dva metry na výšku. 

 

Modul pak po přiblížení na pouhých 100 km od povrchu Měsíce provede manévr, jenž jej umístí na oběžnou dráhu, přičemž zpomalí na rychlost pouhých 800 m/s a následně přistane s využitím stále těch samých motorů, což bude všechno vyžadovat největší část zásob paliva. Modul přistane na velkém lávovém poli Mare Imbrium, a to dle plánů po deseti dnech ve vesmíru. Následovat by mělo ještě alespoň 14 dní, po něž bude modul zásobovat energií jeho baterie dobíjená 240W solárními články. 

 

 

HHK1 ponese malý rover ECA, na němž pak bude splnění poslední části mise. Urazí tak alespoň půl kilometrů a odvysílá zpět video a fotografie. ECA váží kolem 7 kg a nese si nezbytnou výbavu jako baterii se solárními panely, počítač a komunikační zařízení pro spojení s HHK1. Pro ochranu před teplem ze Slunce bude mít ochranný obal ze zlata a na svém otočném krku ponese dvě HD kamery, jež připravila Francouzská vesmírná agentura. Pohyb roveru bude řízen ze Země, aby bylo zajištěno, že se bude pohybovat v bezpečném terénu. 

 

 

A co dál? Pro Team Indus je stejně jako pro jiné soutěž Lunar X Prize jen jeden krok na dlouhé cestě. I jim půjde o komerční využití Měsíce, ovšem veřejně se mluví jen neurčitě o možném vytvoření základy jako startovacího můstku pro další průzkum Sluneční soustavy a také o využití tamních nerostných zásob. Specificky se pak mluví o heliu 3, které může pomoci uspokojit energetické potřeby u nás na Zemi.