Lunar X Prize: závod na Měsíc finišuje

 

Nakonec tu máme Izraelce, kteří spoléhají především na štědré filantropy, od nichž již dostali přibližně 36 milionů dolarů (celých 16 milionů daroval američan Sheldon Adelson provozující kasina). Za ně chtějí vypustit na Měsíc zařízení, které úkol urazit na jeho povrchu alespoň 500 metrů zařídí zcela jinak než konkurence. SpaceIL na to chce jít přímo šalamounsky a namísto toho, aby z přistávacího modulu vyjel rover, použijí se opět raketové motory. Modul tak dosedne, chvíli si pobude na místě a pak s pomocí motorů urazí zbývající půlkilometr. To je velice zajímavé řešení, které evidentně bude v souladu s pravidly, jinak by o něm izraelci ani neuvažovali. Ostatně zadání mluví o tom, že je třeba urazit danou vzdálenost na, pod či nad povrchem Měsíce. Čili kdo chce, může se klidně podkopat, o čemž se však nevyplatí ani uvažovat.

 

 

SpaceIL je nezisková organizace, která má 200 členů a z toho drtivou většinu dobrovolníků. V případě svého úspěchu chce získané peníze darovat pro účely vzdělávání. Mohlo by se sice zdát, že tato organizace má úspěšné vypuštění svého plavidla k Měsíci velice dobře zařízeno, neboť už měla od roku 2015 zamluveno místo na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. Jenomže jak to aktuálně vypadá, na zamluvené raketě se majitelem hlavního nákladu stala Terra Bella a bylo ohlášeno, že plavidlo SpaceIL bude startovat na jiné, dosud neupřesněné raketě Falcon 9. Aktuálně to navíc vypadá, že pokud se SpaceIL neprotlačí na poslední chvíli do některého okénka, bude muset startovat až někdy v roce 2018, což by izraelce pochopitelně dle aktuálních podmínek ze soutěže vyloučilo. 

 

Problémy s využitím Falconu 9 pro účely SpaceIL jsou pochopitelné. Je totiž jasné, že pouze několikasetkilogramové plavidlo nedokáže využít celého potenciálu rakety, a bude tak muset startovat ještě s nějakým jiným nákladem a pak se vždy objevují problémy s tím, jak vypuštění různých zařízení skloubit do jednoho letu. Čili na jednu stranu mělo SpaceIL výhodu ve využití spolehlivých a prověřených raket, ale právě to má i svá negativa v porovnání s týmy, které mohou využít veškerou kapacitu raket. O aktuální situaci toho není moc známo, neboť samotní SpaceIL mají na svých stránkách stále uvedeno, že mají zamluveno místo na Falcon 9 startující na konci tohoto roku. To ale už vyvrátila jak společnost Spaceflight zajišťující kontrakty mezi SpaceX a dalšími firmami a stejně tak v seznamu zbývajících misí Falconů 9 není pro SpaceIL místo. 

 

 

Záměr SpaceIL je tak velice jednoduchý. Jeho přistávací modul o výšce asi jednoho metru bude vybaven vším potřebným, čili široce rozkročenýma odpruženýma nohama, raketovými motory se zásobou paliva, kamerami a solárními panely. To je vše, co se o něm zatím můžeme dozvědět. 

 

I když SpaceIL nestihne poslat své zařízení na Měsíc včas a nebude mít šanci získat odměnu, hlavní cíl je někde jinde. Zástupci týmu totiž říkají, že jim jde o takzvaný efekt Apollo, čili o inspiraci příštích generací k tomu, aby usilovaly o studium STEM (vědy, technologie, inženýrství a matematika). Obavy o misi tohoto týmu však vzbuzuje nedostatek aktuálních informací o tom, kterou raketu chce využít. SpaceX má nasmlouvané zákazníky pro Falcon 9 až do roku 2019, i když to neznamená, že se na palubu některého z nich SpaceIL nemůže dodatečně vmáčknout. Na druhou stranu, ze zveřejňovaných novinek je zase zřejmé, že se na plavidle a modulu stále usilovně pracuje.