Mars 2020 Rover dostal svá hliníková kola

Rover Curiosity startoval z Cape Canaveral už téměř před osmi lety a nyní už na Marsu funguje jako jediný pohyblivý příklad lidského umu a také už je notně pošramocený. Můžeme ale doufat, že až dorazí nový rover, Curiosity bude stále ještě jezdit, ostatně zdroj energie mu bude sloužit ještě pěkných pár let, tak snad vydrží i ostatní části a především jeho děravá kola. 

 

 

Právě kola už dostal i Mars 2020, a to ne v podobě dočasného obutí, ale už finální verze. Tato kola by přitom měla být odolnější než ta, na kterých jezdí Curiosity, ostatně nový rover bude o něco těžší se svými 1050 kg oproti 900 kg. Bude také o kousek delší, ovšem stejně vysoký a široký, a to cca 3 x 2,7 x 2,2 metrů. Kola nového roveru jsou vyrobena z hliníku a umístěna jsou na nohách z titanových trubek.

 

 

NASA nám také ukázala time-lapse video, v němž je Mars 2020 už na nových kolech spuštěn na zem. Ve stáji F1 by se inženýři z JPL asi neuplatnili, ale práci na vesmírných roverech odvádí velice kvalitní, jak ukazují jejich výkony. 

 

Téma pro Mars 2020 bude především jedno, a sice život, ten minulý i možný budoucí. Povrch Marsu bude zkoumat pomocí rentgenového fluorescenčního spektrometru, pod povrch až do hloubky 10 metrů pronikne jeho speciální radar hledající mimo jiné i vodu, budou tu senzory pro sledování teploty, tlaku, vlhkosti, síly větru a rover také ponese experiment zkoumající možnosti výroby kyslíku z kysličníku uhličitého. Právě na základě něj by mohlo později vzniknou zařízení využívající stejný princip již ve velkém měřítku pro potřeby lidí a jejich raket. 

 

 

Můžeme se také těšit na kvalitnější záběry kamer, a to včetně toho, jak povrch zachytí Mars Helicopter Scout z výšky. 

 

Mars 2020 by měl vzlétnout do vesmíru v červenci 2020 na palubě rakety Atlas V firmy United Launch Alliance a na rudé planetě přistát na začátku roku 2021, a to stejným způsobem jako Curiosity, čili s využitím raketového jeřábu. Jako vůbec první zařízení v historii ale bude schopen až během přistávací sekvence v případě potřeby změnit své přesné místo dosednutí, a to pochopitelně bez přispění člověka.