Mars k nám bude neblíže za 15 let, objevena byla na něm tekutá voda

Mars obíhá Slunce zhruba dvakrát pomaleji než my, takže jednou za dva roky se k sobě obě planety přiblíží, ovšem vzhledem k eliptickým drahám ne na stejnou vzdálenost. Už 31. července se však Mars dostane k Zemi nejblíže za posledních 15 let, a to konkrétně na 57,6 milionů kilometrů. Mars tak bude v opozici se Sluncem, což znamená, že tyto dva objekty budou z hlediska našeho pozorování na opačný stranách. To ostatně bude dnes platit také pro Měsíc a my se večer můžeme očekávat na velice dlouhou dobu jeho nejdelší zatmění. 

 

Mars zachycený Hubbleovým dalekohledem

 

Na Marsu navíc stále zuří prachová bouře, která ohrožuje na slunečních článcích závislý rover Opportunity, ale pro nás jako pozorovatele to znamená jednu výhodu. Prach v atmosféře planety má odrážet více slunečního světla, takže ve výsledku může být Mars viditelný ještě o trošku lépe než v roce 2003, kdy byl k Zemi blíže (ale ne o moc).  

 

klidný Mars vs. Mars zahalený celoplanetární prachovou bouří

 

Mars tak můžeme v těchto dnech najít celkem snadno. Stačí si uvědomit, kde se asi tak po svém západu nachází Slunce a pak hledat na opačné straně. Jinými slovy, hleďte nad jižní horizont. V úterý bychom dle předpovědi měli mít dobré podmínky k pozorování, protože se očekává jasno až polojasno. 

 

Vedle toho tu je i jedna velká novinka, kterou přináší evropská sonda Mars Express, jež studuje planetu už 15 let i pomocí svého přístroje Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding instrument (MARSIS). Na analýze jeho dat bylo co zlepšovat, protože nové zpracování dat z let 2012 až 2015 přineslo objev, že pod povrchem v oblasti jižního pólu se nachází velké jezero s tekutou vodou. To v podstatě ani není moc překvapivé, však i u nás na Antarktidě máme mnoho podpovrchových jezer. 

 

Dle radaru má být tekutá voda mezi vrstvami ledu a usazeného prachu, a to v oblasti široké asi 20 kilometrů a v hloubce 1,5 kilometrů. Pokud má jít o ekvivalent antarktických jezer, pak je voda v tekutém stavu udržována především kvůli své vysoké slanosti, přičemž se očekávají soli založené na hořčíku i sodíku. To pochopitelně podstatně snižuje teplotu, kdy taková voda zamrzá a vedle toho zmrznutí může bránit i vysoký tlak vyvíjený okolními nepropustnými vrstvami. 

 

Zajímavé také je, že příslušná data ze sondy Mars Express se týkají pouze asi 200km pruhu planety, takže vůbec není vyloučeno, že jsou na ní podobná ložiska i jinde a vzhledem k tomu, že v antarktických jezerech žijí mikroorganismy, máme tu další potenciální naleziště života. O podpovrchových jezerech na Marsu se dozvíme více díky budoucím misím, které počítají s vysláním výkonnějších radarových systémů. 

 

Zdroj: Extremetech