Mezihvězdná kometa se stále blíží, co je nového?
17.9.2019, Jan Vítek, aktualita
Na pozorování další mezihvězdní komety je na rozdíl od té první dostatek času, respektive teprve bude, protože jí bude ještě řadu týdnů trvat, než se k nám přiblíží na nejkratší vzdálenost. Astronomové ale na nic nečekají.
Nyní se už o objektu C/2019 Q4 (Borisov) v podstatě s jistotou mluví jako o druhé mezihvězdné kometě (oficiálně potvrzeno to ještě nebylo), kterou se podařilo nalézt a identifikovat. Ta je nyní stále na cestě do středu Sluneční soustavy, nicméně ke Slunci se přiblíží maximálně na vzdálenost cca 2 AU, což platí i pro vzdálenost od Země. Průlet to tak bude v porovnání s ‘Oumuamua spíše vzdálený, ale na sledování C/2019 Q4 budou mít astronomové celý rok, což o první nalezené mezihvězdné kometě říci nelze.
C/2019 Q4 očima teleskopu Gemini
Quanzhi Ye z University of Maryland uvedl, že dle něj už s ohledem na původ komety není třeba debatovat, neboť ta má evidentně mezihvězdnou dráhu, takže nepochází ze Sluneční soustavy.
Genadij Borisov objevil C/2019 Q4 na konci srpna, a to v oblasti blízko Slunce, kam se astronomové moc nezaměřují kvůli ztížené viditelnosti sledovaných objektů. A právě proto je tato kometa stále obtížně sledovatelná. Ale to by se mělo dle následující animace ukazující průlet komety kolem Slunce časem zlepšit, jak se Země dostane do výhodnějšího postavení. A jak je vidět, o hyperbolické dráze komety skutečně nelze pochybovat, neboť ta bude gravitací Slunce jen mírně ovlivněna, aby kometa pokračovala rychlostí 30 až 40 km/s pryč.
A právě kvůli tomu, že dráha komety je kvůli jejímu postavení těžko sledovatelná, se astronomové zatím zdráhají oficiálně potvrdit, že má mezihvězdný původ a bude to trvat ještě další dny až týdny, než se to změní. Až pak bude tato kometa přejmenována a její nový název bude začínat označením 2I/, a to možná dle dosavadních návrhů 2I/Borisov po vzoru 1I/ʻOumuamua (1I/2017 U17).
Prozatím se astronomové snaží o to, aby pro si nejvhodnější čas zajistili sledovací čas výkonných teleskopů v naději, že se jim díky tomu podaří zjistit složení, velikost a případně i rotaci komety. Však zatím se neodvažují ani přesněji určit velikost jejího jádra, které je stále udáváno v rozmezí cca 2 až 16 kilometrů v průměru a prozatím také říkají, že vypadá velice podobně jako komety našeho vlastního systému. Teleskop Gemini ji už vyfotil v barvě a dle těchto snímků je výrazně zbarvena do červena, ačkoliv bychom to po zběžném prohlédnutí zveřejněného snímku asi neřekli.
Lze také očekávat, že se na tuto kometu zaměří i amatérští astronomové, i když spíše jen ti se slušnou výbavou, což rozhodně není 200mm zrcadlo. Na druhou stranu můžeme i doufat, že si ji ve vhodnou dobu najde také Hubbleův vesmírný dalekohled, však ten se na 1I/ʻOumuamua zaměřil vícekrát.
Zdroj: Astronomy