taky jsem jenom blbej normální elektronik ale tohle mi připomíná zase návrat k analogovýmu signálu

Mě to připadá jako kdyby se jednalo o Fuzzy logiku, která se používá např. u moderních praček atd. Ale toto bude něco jiného, protože to pracuje na pricipu 0 až 1 již na úrovni atomů. Nejsem žádný odborník jo. Tak mě neberte zas tak vážně :­-)

Mne sa zda, ze vykon takehoto kvantoveho pocitaca teoreticky rasie exponencialne s mnostvom q­-bitov. Takze ak ma nejaky kvantovy chip 10 q­-bitov, je to akoby mal klasicky chip 2^10=1024 klasickych bitov ­(to sa vlastne pise aj v clanku­). Cize pridanim jedneho q­-bitu sa zvysi vykon celeho chipu dvojnasobne a zdvojnasobenim poctu q­-bitov vzrastie vykon na druhu. Preto sa hodia na hadanie hesiel heubou silou. Dopracovat sa k 10000 miestnemu kodu bu teoreticky nemal byt problem, lebo ked sa zvysi pocet cisel v hesle o dve a moznosti a pocitac musi hadat 100nasobne viac moznosti, ale len pridate niekolko q­-bitov. Ked sa zvysi zase o dve cisla, tak pridate zase rovnaky pocet q­-bitov. Lahke...

Polovyca je furt polovica tu tomu večšia polovička nerodumie :D

Je to moc složité. Tak neco na odlechčeni.
http:­/­/www.scienceworld.cz­/sw.nsf­/ID­/1314537935E6860BC12570E900698F67?OpenDocument&cast=1

"Kvantové procesory ovšem nepracují s bity, ale qubity ­(kvantovými bity­). Qubit není omezen na nulu a jedničku, ale může obsahovat nekonečně mnoho hodnot mezi nulou a jedničkou. Ve skutečnosti obsahuje nulu i jedničku zároveň, jde jen o to, co více. Jedná se v podstatě o vektor nuly a jedničky, jehož součet je jedna. Jako příklad, může obsahovat 60% nuly a 40% jedničky.­" ... ehhh? A o cem ze je vlastne rec? Ja z matiky v pololeti 2x propad, na me nemuzete takhle hrrr :)

Nic komplikovane teoreticky to nema chybu ale v praxi je problem a poriadny pri beznom použiti je všetko jednoduche je tam napätie nieje, leskne sa to neleskne sa to, je tam dierka neje tam dierka takzvany binarny system 0 1 ale v praxi je to uplne o inom zatial pozname stav vid. priklad taky srandovny ale k veci dnes pozname ­( prefikol som ju neprefikol som ju, ale pri tomto systeme to je tak prefikol som ju na 60% alebo neprefikol som ju na 40% a teras buď mudry, napr. je tam diejka a aka, je tam napetia a ake, teoretycky možeme tymto sposobom využiť nielen binarny system ale aj dekadicky hexialny až do nekonečna lenže technika ma problem aj z bynarnym systemom ­(0 1­) už aj tu roby chyby napriklad CD, DVD alebo disky, tak si viem predstaviť čo to bude za sranda ak sa ma počitač rozhodnuť či ta dierka je 40% 60% či je tan 0,1V či 0,2V pri označovani ­( 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a b c d e f­) a tak dalej čo to tam vlastne bolo možno sa niekomu nebude pačiť moj priklad na pamäťovych mediach ale napätie na procakoch ďaleko neodskakuje a tymto sa už ludia zaoberaju už par desaťroči ale netvrdim že sa to neda

Autor napsal ­"Jedná se v podstatě o vektor nuly a jedničky, jehož součet je jedna. Jako příklad, může obsahovat 60% nuly a 40% jedničky. Jak je to možné, se mně neptejte, mým oborem je klasická ­"křemíková­" informatika.­" Ano, takhle řečeno je to skutečně těžko pochopitelné. Snad lépe řečeno: 0 a 1 jsou dva stavy z nichž každý je reprezentován vektorem v Hilbertově prostoru ­(takový normální vektorový prostor, jenž může mít nekonečnou dimenzi­). Libovolná lineární kombinace těchto vektorů opět reprezentuje nějaký stav systému. V kvantové mechanice se pak učí, jak z takovéhoto vektoru spočítat pravděpodobnost, že systém je např. ve stavu 0 nebo 1.

Ovšem kvantový počítač opravdu není můj obor :­-­)­)­) V česku na to ale pár odborníků kupodivu máme.