Skutecny prubeh signalu na nekterem z vodicu vypada trochu komplikovaneji, nez ten "reklamni" ktery si vyrobce zvolil. Signal, tedy napeti prechazi mezi ctyrmi urovnemi ruzne - dejte se do sveho vyhledavace klicova slova "pam4 eye diagram"
Ve zkratce, v diagramu jsou takova "oka", proto se tomu rika eye diagram, to jsou napeti v casech, kdy signal bezi mimo ne a da se tedy prohlasit za nejakou urcitou hodnotu (00, 01, 10, 11). Kdyz se toto oko zacne uzavirat, tak se vlastne pravdepodobnost prubehu nejake hodnoty, treba 01, zacne rozplizavat do sousednich hodnot (00, 10) - ale jen obcas, je to statistika. Je tedy potreba, aby bylo oko co nejvetsi (oblasti kde proste signal neprebiha) jak v case tak napetove.
Kdyz se zrychli casovani, tak se oko zacne uzavirat a pravdepodobnost chybneho prenosu se zvysuje. Diky vetsimu poctu ok (binarni kodovani ma jen jedno) se budou pri pretaktovani oka zavirat rychleji, nez prave u systemu s dvema urovnemi. Dostat se na vyssi frekvence tak bude obtiznejsi. Pomahaji ruzne prekompenzace na budici vedeni i post kompenzace na prijimaci, zejmena vysoke frekvence maji utlum umerny sve frekvenci. Pomaha zkratit vedeni, proto ma nove RTX katy od nVidie cipy tesne u GPU.
Naivni pohled na pocitacove rozhrani jsme meli asi vsichni kdysi to, ze jsou tam nuly a jednicky. No a dnes, v gigabitove dobe, jsou tam proste nekolikaurovnove signaly, pak je cas prebehu signalu na novou uroven a pak znovu dalsi viceurovnove hodnoty, oddelene mezi sebou temi oky. Doba trvani prebehu je pritom dnes uz vetsi, nez doba trvani samotneho bitu (ci bituuu).
Hezky prehled s typickym eye diagramem je na teto strance:
https://community.keysight.com/community/keysight-blogs/oscilloscopes/blog/2017/10/11/ethernet-pam4-transmitter-challenges