Migrace hvězd v naší galaxii: kde se rodí a kde končí?

Zmapování Mléčné dráhy a její evoluce by byl relativně snadný úkol v případě, kdyby hvězdy zůstávaly na místě, nebo se pohybovaly předvídatelným směrem a prostě třeba jen stále obíhaly společný střed galaxie. Nicméně hvězdná populace se postupně rozšiřuje směrem ven a probíhá v ní řada divokých změn, jak se jednotlivé systémy sráží, nebo alespoň ovlivňují svými gravitačními silami. Je tak velice složité určit, kde jaká hvězda vznikla a kudy putovala. 

 

 

Nicméně skupina výzkumníků uvádí, že našla způsob, jak se podívat do minulosti hvězd a identifikovat místo v galaxii, kde se zrodily. Tento způsob je založen na jejich věku a odlišnostech v chemickém složení a na základě toho je také možné zkoušet předpovídat jejich budoucí pohyb, respektive budoucí radiální migraci. 

 

Tato migrace má v naší spirální galaxii podléhat právě i silným gravitačním silám tvořeným spirálními rameny a jinými strukturami a také je třeba počítat s občasným působením dalších galaxií, které se mohou otřít o tu naši, pokud se s ní rovnou nesrazí. Právě proto je důležité vědět, že hvězdy zrozené na určitém místě v galaxii a v určitém čase budou mít i určité složení, které lze vypozorovat z jejich spektra. 

 

Právě proto byl autory studie zveřejněné v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society využit 3,6metrový teleskop organizace ESO umístěný v La Silla Observatory v Chile a jím analyzovaný vzorek 600 hvězd. Zvláště je pak třeba zmínit výkonný spektrograf HARP, přičemž vědci se zajímali především o množství železa, které tu zanechaly předchozí supernovy. 

 

Všechny starší pozorované hvězdy, které nyní sídlí blízko našemu Slunci, byly ve skutečnosti zrozeny mnohem blíže středu galaxie než mladší ze sledovaného vzorku, což podporuje teorii, že zrod hvězd v čase postupuje směrem ze středu galaxie k jejím okrajům. Co se týče samotného Slunce, to za svůj dosavadní život trvající 4,6 miliard let mělo urazit více než 2000 světelných let. 

 

V blízké budoucnosti bude možné tyto údaje ještě podstatně zpřesnit, a to s využitím vesmírného teleskopu Gaia, který nebývale přesně mapuje pozice hvězd a pak se uplatní také nové pozemní spektroskopy. Pak se možná budeme moci podívat i na to, kam směřujeme my s naším systémem, naše galaxie a jak asi bude vypadat za dalších X miliard let. 

 

Zdroj: Astronomy