Mikrotransakce a DLC: pokrok, či záhuba herního světa?

Mikrotransakce ale nejsou jediná lákadla. Mnozí vývojáři se snaží využít také zájmu uživatelů, kteří jsou natěšeni na chystaný titul, a to i jinak než prostou nabídkou předobjednávky, za niž získají bonusy zdarma. Jdou ještě dále a nabízejí možnost hraní dosud vyvíjených her, které jsou ve své beta nebo dokonce alfa verzi.

 

Pro vývojáře je taková praxe v podstatě hned dvojí vítězství, neboť jednak prodají svůj titul, který ještě není hotový a pak si tímto vytvoří komunitu lidí, jež jim hru testuje a pomáhá vychytávat chyby. Pokud takový vztah funguje zdravě, vývojáři komunikují a plní sliby a hráči jsou zase aktivní a zasazují se o vylepšení, může to fungovat ke spokojenosti obou stran. 

 

Quake Champions v předběžném přístupu od 22. srpna

 

Proto byl i spuštěn program Early Access na Steamu, čili hraní her s předběžným přístupem, což je v podstatě obdoba klasického crowdfundingu, čili hromadného financování projektů. V případě her se rozdíl mezi tím často zcela smazává, neboť hromadné financování automaticky neznamená, že můžeme získat předběžný přístup k nehotové hře, ale obvykle tomu tak je, na což ukazuje právě třeba zmíněný projekt Star Citizen nebo také český Kingdom Come: Deliverance. Ostatně oba začínaly na crowdfundingových serverech.

Je pak jasné, že vzniká řada nedorozumění, a to především mezi hráči, kteří tak zcela nepochopili koncept předběžného přístupu. Ti si musí uvědomit, že si kupují danou hru ve stavu, v jakém je a pokud snad vývojáři nedostojí svým slibům, nespokojenci si mohou stěžovat, hádat se, ale to je tak vše. Právě na Steamu fungují pro Early Access stejná pravidla jako pro oficiálně vydané hry, čili vrácení peněz můžeme požadovat do 14 dní po zakoupení hry, pokud jsme ji celkově hráli méně než 2 hodiny. Zde platí jednoduchá rada: čtěte recenze a zkušenosti uživatelů a pokud nemáte rádi nejistotu, nekupujte herní zajíce v pytli.

 

 

... a čekáme a čekáme

 

Mnozí lidé také neradi slyší o zpoždění vývoje, které v případě her nastává zcela běžně, neboť nikdo nemůže vědět, na jaké problémy a bugy narazí. To můžeme zmínit aktuálně právě s titulem Star Citizen, jehož alfaverze 3.0 byla několikrát odložena, což přineslo velké napětí. Někteří z dříve tolik natěšených podporovatelů své velké nadšení proměnili v projevy frustrace, ačkoliv se nedá říci, že by tvůrci byli málo sdílní. Spíše naopak, málokdo o vývoji své hry informuje tak často a tak podrobně jako Cloud Imperium Games, autoři Star Citizen. Na druhou stranu je jasné, že lidé, který už zaplatili, mohou mít tendenci být daleko více kritičtí, když nedostanou to, co jim bylo slibováno.

Zkrátka a dobře je třeba počítat s tím, že hra ve vývoji, nebo dokonce hra, kterou podpoříme ještě před začátkem vývoje, rozhodně nemusí dopadnout tak, jak jsme si mysleli. A samozřejmě se také objevují případy, kdy by vývojáři opravdu potřebovali na holou za to, s čím nakonec přišli. Jistě víte, kam to směřuje, takže se podívejme na jeden příklad, a to hru Godus.

 

 

Godus 

 

Když legendární vývojář jako Peter Molyneux (Populous, Syndicate, Dungeon Keeper, Fable, Black & White) slíbí výjimečnou hru, je pro mnohé z nás málo důvodů k tomu mu nevěřit. Molyneux hráčům slíbil právě moderní adaptaci hry Populous, nyní už pod názvem Godus, která měla obsahovat sdílený a neustále se rozvíjející svět, multiplatformní podporu a zaměření na multiplayer. Na hru na boha se vybralo kolem 800.000 dolarů a několik let poté byl její stav tristní (ten aktuální dobře ilustrují uživatelské recenze na Steamu). 

 

Na Godus už v roce 2015 téměř nikdo nepracoval, nebo pracoval na mobilní verzi patřící mezi freemium tituly, kde se platí za to, aby je šlo vůbec rozumně hrát. Molyneux to navíc moc nevylepšil následujícím prohlášením.

 

V něm v podstatě říká, že za všechno může systém hromadného financování Kickstarteru, který jej donutil slíbit cokoliv, aby jeho projekt získal cílovou finanční podporu. Jako by bylo něco špatného na tom, že se lidé rozhodnou nepodpořit nějaký projekt, a bylo tak v pořádku jim za účelem výběru peněz lhát.

Vedle hry Godus, která nakonec ještě dopadla dobře, si můžeme uvést případ titulu Earth: Year 2066. Ten ukazuje, co všechno se dá zvrtat, když nám vývojářští neumětelové slíbí post-apokalyptický multiplayer inspirující se v sérii Half-Life a Fallout. 

 

 

Earth: Year 2066

 

Tato hra byla k dispozici v rámci programu Early Access na Steamu, a to za 20 liber. Řada lidí by své peníze asi raději hodila do kanálu, než aby hrála to, co tvůrci předložili. Zde si opět můžeme vzít na pomoc Jima Sterlinga (Jimquisition), který se na Earth: Year 2066 v krátkosti podíval. Více než necelých 6 minut hraní ani nebylo zapotřebí, respektive mu to ani nebylo umožněno, neboť náhlý výbuch jej katapultoval zcela mimo mapu.

 

Ve zveřejněné verzi hry jsme tak mohli pouze pobíhat jako robot po jakémsi zničeném pouštním městečku, kde na nás útočili náhodně se spawnující protivníci, kteří by se dali přirovnat nejlépe k cirkulárce s rotačními kulomety. Hráče doprovázela poblázněná fyzika a třesoucí se obraz a bylo více než jasné, že takovéto dílo rozhodně nemůže vést k výsledku, za který by někdo byl ochoten platit.

 

Možná že Valve vzali ještě jako urážku, že Earth: Year 2066 se měla inspirovat v sérii Half-Life, a tak tuto hru rychle stáhli z nabídky Early Access a zákazníkům vrátili peníze.

I takový je svět dnešních her a pro člověka, který si dal od nich na pár let pauzu, může být nepřehledný, cizí a neproniknutelný. Stále se tvoří skvělé tituly, a to i takové, které stojí za to podporovat ještě při jejich vývoji. O to více se ale člověk musí starat o to, do čeho vkládá své peníze, neboť s tím, jak se vývoj her otevřel, přišli také noví podvodníci snažící se důvěřivé hráče oškubat.

 

S tím měl ostatně pomoci skoncovat také nový program Steam Direct, který měl pomoci zabránit zahlcování Steamu novými nekvalitními tituly. Jak to zatím dopadá, to ukazuje uvedený graf, dle nějž se zatím přírůstky nových her nejen nesnížily, ale naopak prudce zvýšily. Však nějakých 200 nových her týdně, to už samo o sobě jasně říká, za co většina z nich asi tak stojí.