Hovoří se obvykle o tom, že 50-60 % požárů ICE vzniká od motoru, palivového systému nebo kol.
Odpovědět0 0
"K autam, ako vysvetlite oficialne stanovisko uzasnej skodovky ze Fabia kombi (velmi oblubene auto) skoncila = nekupime? Odpoved je EU a nezmyselne normy."
To není ale jediná odpověď. Odpovědí také je, že malé kombíky dnes už skoro nikdo nechce (zájem dramaticky poklesl). Kdyby chtěl, proč by s nimi všichni končili? Fabia Kombi byla poslední takový kombík na trhu. Kdyby o taková auta byl zájem, neměla by mít Fabia Kombi rostoucí prodeje a vzít všechny ty zákazníky ukončených modelů?
2015 - 72,6 tisíc
2016 - 75,5 tisíc
2017 - 76,3 tisíc
2018 - 64,8 tisíc
2019 - 56,6 tisíc
2020 - 38,5 tisíc
2021 - 30,2 tisíc
Prodeje navzdory chybějící konkurenci spadly na 40-50 % nejlepších let. I v letech 2014 a 2013 byly sice prodeje nízké, ale to ještě byla konkurence. Teď konkurence není a čísla jsou ještě horší.
"Preco netlacia na letecke spolocnosti aby zaviedli elektrocke bezemisne lietadla ??"
A oni netlačí? Co je asi Green Deal? Ten se snad týká jen aut? Elektrická auta jsou jen malinkou součástí GD.
To není ale jediná odpověď. Odpovědí také je, že malé kombíky dnes už skoro nikdo nechce (zájem dramaticky poklesl). Kdyby chtěl, proč by s nimi všichni končili? Fabia Kombi byla poslední takový kombík na trhu. Kdyby o taková auta byl zájem, neměla by mít Fabia Kombi rostoucí prodeje a vzít všechny ty zákazníky ukončených modelů?
2015 - 72,6 tisíc
2016 - 75,5 tisíc
2017 - 76,3 tisíc
2018 - 64,8 tisíc
2019 - 56,6 tisíc
2020 - 38,5 tisíc
2021 - 30,2 tisíc
Prodeje navzdory chybějící konkurenci spadly na 40-50 % nejlepších let. I v letech 2014 a 2013 byly sice prodeje nízké, ale to ještě byla konkurence. Teď konkurence není a čísla jsou ještě horší.
"Preco netlacia na letecke spolocnosti aby zaviedli elektrocke bezemisne lietadla ??"
A oni netlačí? Co je asi Green Deal? Ten se snad týká jen aut? Elektrická auta jsou jen malinkou součástí GD.
Odpovědět1 0
Já neříkám, že se nepoužívaly vůbec. Elektromotor máte skoro všude. Baterky taky. To přece nikdo nepopírá. Ale teprve posledních cca 15 let se začal elektromobil opravdu aktivně vyvíjet jako elektromobil a nešlo jen o poslepování dílčích existujících technologií do auta jezdícího na elektřinu. Snad nikdy nezažily baterky tak překotný vývoj a zájem o vývoj jako v posledních letech. Než se začaly aktivně vyvíjet elektromobily, měli jsme tu takovou tu strategii Intelu, malých dílčích kroků, které nás moc daleko neposunuly (navíc baterky nijak zvlášť netáhly vývoj vlaků, tramvají nebo trolejbusů). 10 let se max. hustota baterek skoro nezvedla, teď se takřka skokově dostáváme o desítky procent výše, hledají se další materiály, vyvíjí se různé solid-state,... Baterka se už nedává do klasické kastle po ICE, ale celá konstrukce se vyvíjí s ohledem na umístění baterky,... A takto bychom mohli pokračovat dál.
Odpovědět1 0
1, Je směšně malá, a proto v průměru snižuje spotřebu o nějakých 20 %? Hybridy snižují svou spotřebu jen a díky pouze rekuperaci a jaké výsledky to dosahuje.
2, Ono jde také o odezvu. Nejdůležitější parametr to jistě není, ale mít max. výkon k dispozici téměř kdykoli bez toho, aniž by se muselo řadit, nebo to ten automat musel rychle lovit, není špatné.
3, Viz výše. Automat to do značné míry řeší, ne úplně (pokud navíc necuká nebo neotravuje neochotou pod/přeřazovat).
2, Ono jde také o odezvu. Nejdůležitější parametr to jistě není, ale mít max. výkon k dispozici téměř kdykoli bez toho, aniž by se muselo řadit, nebo to ten automat musel rychle lovit, není špatné.
3, Viz výše. Automat to do značné míry řeší, ne úplně (pokud navíc necuká nebo neotravuje neochotou pod/přeřazovat).
Odpovědět0 0
"podla vas tam nikto necaka dlhy dojadz, takze nie."
To jsem neřekl. Já říkám, že skoro nikdo nechce a nepotřebuje od EV 1500 km dojezd. Ten je prostě zbytečný. Krásný, ale zbytečný. To, že ho chce o něco prodloužit, to ano, dnes je to málo. Ale ne na 1500.
"cena? zatial tiez nie"
S tím se dá naprosto souhlasit.
"cerpanie/nabijanie? tiez nie. musite cakat alebo mat dom/garaz s nabijackou"
No vtip je v tom ho nabíjet, když na nabíjení nečekáte. To je to, o čem tady pořád mluvím. Auto parkuje 95 % času. Pokud máte šanci ho alespoň jednou za týden kde (byť i pomalu) nabít (a nemusí to být ani plně), tak nemusíte na nabíjení čekat. Protože ho nabíjíte v situacích, kdy na nabíjení nečekáte.
"kologia? ta tiez nie je bohvie co. tazba litia + na nabijanie EV sa pouziva el. energia, ktora pochadza aj z uhlia"
To je pravdou. Jenže ono ani zpracování a těžba ropy není zrovna čistá záležitost. A pokud jde o uhlí, tak třeba v ČR dělá asi půlku elektřiny. Přesto jsou emise z provozu EV asi o třetinu až polovinu nižší. To si můžete velmi snadno spočítat. Jen tak pro info. Abyste vyrobil benzín na ujetí 100 km u standardního auta, potřebujete asi 10 kWh energie. Na to EV ujede 50 km. V případě ICE jste jen vyrobil palivo a neujel ani metr.
"cena auta po 10tich rokoch? "
Tak na ceny 10letých EV na trhu ojetin se můžete podívat. Taková auta už existují. A že by to byly nějaké extrémní rozdíly, to se moc říci nedá. Třeba Leaf ztrácí hodnotu o trochu více než ICE, naopak taková Tesla Model S se prodává za vyšší ceny než BMW7, S-Klasse nebo A8.
"ako som pisal, ze musi byt nejaka vyhoda a aktualne moc nie je. "
Ticho, absence vibrací, okamžitá odezva při akceleraci, většinou levnější provoz+možnost dobíjet z vlastních zdrojů (ideální zejména pokud máte fotovoltaiku s baterkou), ekologičtější provoz (dobré ve městech). Každopádně je pravdou, že dnes je to spíše o statutu než reálných výhodách.
"zmenit akurat ten dojazd a nabijanie (myslim novymi technologiami, nie o com ste pisali vy, ze 3x vacsia bateria v EV. to by som si uz nevedel predstavit, kedze uz teraz je obrovska)"
No však ale já hovořím o nových technologiích, ne jen udělat větší baterku (to bych se bavil o více než tuně navíc). Dívejte, dnešní 100kWh baterka má 600 kg, v článcích při hustotě 250Wh/kg je tam 400 kg článků. Jestli se za 10-15 let dostaneme na 450 Wh/kg, tak na ten Váš 1500km dojezd budete stále potřebovat cca 300 kWh. 300000/450 = 670 kg. To máte 270 kg navíc v článcích, ke kterým musíte udělat větší obal, který bude vážit více a budete tam mít hned 400 kg navíc navzdory lepším technologiím. Tahat dalších 400 kg navíc kvůli tomu, abyste jednou ročně cestou do Chorvatska ušetřil pár minut času na čerpačce (pokud vůbec, protože stejně zastavíte na záchod, protáhnout se, najíst se,...) Já nevím, ale mně to opravdu přijde jako nesmysl (nemluvě o ceně té baterky).
Jakmile máte kde nabíjet auto, když na nabíjení nečekáte, ale jen parkujete, tak přestáváte mít problém s krátkým dojezdem, protože pravidelně udržujete baterku blízkou plnému nabití a tento problém se Vám scvrkne jen na delší trasy. S EV se prostě netankuje jak s ICE. Pokud s tím chcete jezdit jak s ICE, tak ano, ježdění s EV bude problém. Ale s EV se nejezdí (nenabíjí se, netankuje se) jako s ICE.
" len ja pisem, ze momentalne na to nie je dovod kupovat EV a preto to ludia nekupuju. "
S tím se dá souhlasit. Ale 1500km dojezd Vám ten důvod nedá, protože přinese více problémů než užitku (vyšší hmotnost, vyšší cenu, vyšší provozní náklady, méně vnitřního prostoru,...)
To jsem neřekl. Já říkám, že skoro nikdo nechce a nepotřebuje od EV 1500 km dojezd. Ten je prostě zbytečný. Krásný, ale zbytečný. To, že ho chce o něco prodloužit, to ano, dnes je to málo. Ale ne na 1500.
"cena? zatial tiez nie"
S tím se dá naprosto souhlasit.
"cerpanie/nabijanie? tiez nie. musite cakat alebo mat dom/garaz s nabijackou"
No vtip je v tom ho nabíjet, když na nabíjení nečekáte. To je to, o čem tady pořád mluvím. Auto parkuje 95 % času. Pokud máte šanci ho alespoň jednou za týden kde (byť i pomalu) nabít (a nemusí to být ani plně), tak nemusíte na nabíjení čekat. Protože ho nabíjíte v situacích, kdy na nabíjení nečekáte.
"kologia? ta tiez nie je bohvie co. tazba litia + na nabijanie EV sa pouziva el. energia, ktora pochadza aj z uhlia"
To je pravdou. Jenže ono ani zpracování a těžba ropy není zrovna čistá záležitost. A pokud jde o uhlí, tak třeba v ČR dělá asi půlku elektřiny. Přesto jsou emise z provozu EV asi o třetinu až polovinu nižší. To si můžete velmi snadno spočítat. Jen tak pro info. Abyste vyrobil benzín na ujetí 100 km u standardního auta, potřebujete asi 10 kWh energie. Na to EV ujede 50 km. V případě ICE jste jen vyrobil palivo a neujel ani metr.
"cena auta po 10tich rokoch? "
Tak na ceny 10letých EV na trhu ojetin se můžete podívat. Taková auta už existují. A že by to byly nějaké extrémní rozdíly, to se moc říci nedá. Třeba Leaf ztrácí hodnotu o trochu více než ICE, naopak taková Tesla Model S se prodává za vyšší ceny než BMW7, S-Klasse nebo A8.
"ako som pisal, ze musi byt nejaka vyhoda a aktualne moc nie je. "
Ticho, absence vibrací, okamžitá odezva při akceleraci, většinou levnější provoz+možnost dobíjet z vlastních zdrojů (ideální zejména pokud máte fotovoltaiku s baterkou), ekologičtější provoz (dobré ve městech). Každopádně je pravdou, že dnes je to spíše o statutu než reálných výhodách.
"zmenit akurat ten dojazd a nabijanie (myslim novymi technologiami, nie o com ste pisali vy, ze 3x vacsia bateria v EV. to by som si uz nevedel predstavit, kedze uz teraz je obrovska)"
No však ale já hovořím o nových technologiích, ne jen udělat větší baterku (to bych se bavil o více než tuně navíc). Dívejte, dnešní 100kWh baterka má 600 kg, v článcích při hustotě 250Wh/kg je tam 400 kg článků. Jestli se za 10-15 let dostaneme na 450 Wh/kg, tak na ten Váš 1500km dojezd budete stále potřebovat cca 300 kWh. 300000/450 = 670 kg. To máte 270 kg navíc v článcích, ke kterým musíte udělat větší obal, který bude vážit více a budete tam mít hned 400 kg navíc navzdory lepším technologiím. Tahat dalších 400 kg navíc kvůli tomu, abyste jednou ročně cestou do Chorvatska ušetřil pár minut času na čerpačce (pokud vůbec, protože stejně zastavíte na záchod, protáhnout se, najíst se,...) Já nevím, ale mně to opravdu přijde jako nesmysl (nemluvě o ceně té baterky).
Jakmile máte kde nabíjet auto, když na nabíjení nečekáte, ale jen parkujete, tak přestáváte mít problém s krátkým dojezdem, protože pravidelně udržujete baterku blízkou plnému nabití a tento problém se Vám scvrkne jen na delší trasy. S EV se prostě netankuje jak s ICE. Pokud s tím chcete jezdit jak s ICE, tak ano, ježdění s EV bude problém. Ale s EV se nejezdí (nenabíjí se, netankuje se) jako s ICE.
" len ja pisem, ze momentalne na to nie je dovod kupovat EV a preto to ludia nekupuju. "
S tím se dá souhlasit. Ale 1500km dojezd Vám ten důvod nedá, protože přinese více problémů než užitku (vyšší hmotnost, vyšší cenu, vyšší provozní náklady, méně vnitřního prostoru,...)
Odpovědět1 0
Je sice pravdou, že elektromobily jsou starší technologií než auta se spalovacím motorem, ale také by bylo dobré nezapomínat na to, že se téměř století nijak aktivně nerozvíjely a byly to spíše takové hloupé pokusy o něco, co nikdy nemohlo mít úspěch (Mercedesy s výkonem Trabantu,...). Takže v podstatě ano, jde o relativně mladou technologii (mladou ve smyslu opravdu aktivního vývoje).
Odpovědět1 0
"ja som myslel, ze sa bavime o aktualnej situacii. "
Nemůžeme se bavit o současnosti, když mluvíme o tom "až budou mít 3násobný dojezd", tedy o budoucnosti. Nicméně si myslím, že 1500km dojezd, až na výjimky jako jste Vy, nikdo nepotřebuje. Běžnému člověku i při 500km dojezdu stačí jednou týdně to při hodinovém parkování, kdy na nabíjení nečeká (např. nakupování v obchodě, sportovního centra, úřadu,...) píchnout na nějakou rozumně rychlou nabíječku (řekněme 50 kW) nebo dlouhodoběji v řádu hodin na nějakou pomalejší (např. návštěva kina, zoo, u památek při výletě, v práci, je-li ta možnost,...) a může s tím jezdit zase celý týden. S výjimkou delších cest pak celý rok nepáchne na žádnou čerpačku, protože má pořád skoro plnou.
Uvědomte si, že průměrný Evropan najede 1500 km za cca 45 dní. Na ujetí 500 km jich potřebuje 15. To je dlouhá doba na to, abyste to párkrát připojil a někde těch potřebných cca 100 kWh nasbíral. Jen jedna návštěva Lidlu Vám dá 30 kWh a na nabíjení auta ani nečekáte.
Nemůžeme se bavit o současnosti, když mluvíme o tom "až budou mít 3násobný dojezd", tedy o budoucnosti. Nicméně si myslím, že 1500km dojezd, až na výjimky jako jste Vy, nikdo nepotřebuje. Běžnému člověku i při 500km dojezdu stačí jednou týdně to při hodinovém parkování, kdy na nabíjení nečeká (např. nakupování v obchodě, sportovního centra, úřadu,...) píchnout na nějakou rozumně rychlou nabíječku (řekněme 50 kW) nebo dlouhodoběji v řádu hodin na nějakou pomalejší (např. návštěva kina, zoo, u památek při výletě, v práci, je-li ta možnost,...) a může s tím jezdit zase celý týden. S výjimkou delších cest pak celý rok nepáchne na žádnou čerpačku, protože má pořád skoro plnou.
Uvědomte si, že průměrný Evropan najede 1500 km za cca 45 dní. Na ujetí 500 km jich potřebuje 15. To je dlouhá doba na to, abyste to párkrát připojil a někde těch potřebných cca 100 kWh nasbíral. Jen jedna návštěva Lidlu Vám dá 30 kWh a na nabíjení auta ani nečekáte.
Odpovědět1 0
"kazdy ma ine potreby"
Jasně, že každý má jiné potřeby. Vy si ale pořád neuvědomujete to, co se Vám celou dobu snažím říci. Čím více dostupné budete mít pomalé nabíjení, tím méně často budete potřebovat to rychlé. Vy právě nebudete běhat po těch čerpačkách, protože to budete mít nabito z jiných zdrojů. A pokud to budete mít bezdrátem, tak o to lepší to pro ty lidi bude. Chápejte, my se tu bavíme o době za 15+ let. To bude úplně jiná infrastruktura než dnes.
"zoberu auto zaparkovane pred panelakom a idu kam potrebuju, a tam nemusi byt nabijacka. a ani nemaju cas sa zastavovat po ceste dobijat."
No a před panelákem nemůže být nabíječka? Vždy´t už dnes máte normy na přítomnost nabíječek pro parkování a my se tu bavíme o době za 15+ let. Vždyť to auto může být dávno nabité. Každý den. Proč byste potřeboval rychlé nabíjení a 1500km dojezd, budete-li mít v podstatě každý den nabité auto? Vždyť ani lidé, kteří bydlí v RD a mají EV, ho mnohdy nenabíjí denně, protože je to zbytečné. A znova, Vy nepotřebujete nabíjet celou baterku.
Jestli si myslíte, že lidé potřebují 1500km dojezd, tak si to klidně myslete. S tím já už nic nenadělám. Ale dle mého názoru je to blbost. Negativa jasně převažují pozitiva. Tahat s sebou další půl tuny baterek, mít to auto o pár set tisíc dražší, aby člověk jednou za rok na dovolenou (možná) nemusel počkat o 5 minut déle, než by musel... jako promiňte, ale to mi přijde fakt jako nesmysl. Vždyť stejně zastaví na záchod (a to stihne nabít na dalších několik desítek km), zastaví na oběd,...
Jasně, že každý má jiné potřeby. Vy si ale pořád neuvědomujete to, co se Vám celou dobu snažím říci. Čím více dostupné budete mít pomalé nabíjení, tím méně často budete potřebovat to rychlé. Vy právě nebudete běhat po těch čerpačkách, protože to budete mít nabito z jiných zdrojů. A pokud to budete mít bezdrátem, tak o to lepší to pro ty lidi bude. Chápejte, my se tu bavíme o době za 15+ let. To bude úplně jiná infrastruktura než dnes.
"zoberu auto zaparkovane pred panelakom a idu kam potrebuju, a tam nemusi byt nabijacka. a ani nemaju cas sa zastavovat po ceste dobijat."
No a před panelákem nemůže být nabíječka? Vždy´t už dnes máte normy na přítomnost nabíječek pro parkování a my se tu bavíme o době za 15+ let. Vždyť to auto může být dávno nabité. Každý den. Proč byste potřeboval rychlé nabíjení a 1500km dojezd, budete-li mít v podstatě každý den nabité auto? Vždyť ani lidé, kteří bydlí v RD a mají EV, ho mnohdy nenabíjí denně, protože je to zbytečné. A znova, Vy nepotřebujete nabíjet celou baterku.
Jestli si myslíte, že lidé potřebují 1500km dojezd, tak si to klidně myslete. S tím já už nic nenadělám. Ale dle mého názoru je to blbost. Negativa jasně převažují pozitiva. Tahat s sebou další půl tuny baterek, mít to auto o pár set tisíc dražší, aby člověk jednou za rok na dovolenou (možná) nemusel počkat o 5 minut déle, než by musel... jako promiňte, ale to mi přijde fakt jako nesmysl. Vždyť stejně zastaví na záchod (a to stihne nabít na dalších několik desítek km), zastaví na oběd,...
Odpovědět2 0
"nemyslim si to, a hned napisem aj priklad z ineho (ale podobneho) sveta: mobily. "
Jenže telefon vybijete jednou denně. Kdybyste auto vybíjel tak často, jak telefon, tak byste musel ročně najezdit přes 100 tisíc km (evropský průměr je 12 tisíc km za rok). A 100 tisíc km ročně jistě nenajezdíte. Auto při průměrném používání vybijete za 1-2 týdny. A během této doby často narazíte na místo, kde ho můžete pomalu nabíjet a na nabíjení nečekat. Vždyť jen jeden hodinový nákup v Lidlu nebo jiném obchodě Vám nabije takových 100-150 km, což máte několik dní běžného ježdění.
"ani vas by nebavilo nabijat pomaly a po troske 10 krat denne.. chcete dat raz nabit a dlho pouzivat"
Ale proč byste nabíjel 10krát denně? Vy v průměru 10krát denně s autem změníte parkovací místo? Já obvykle tak 2krát, někdy trochu více, ale 10krát? A v pohodě stačí, aby ta nabíječka byla na jednom z těchto míst. Viz výše. Propána, jednou za týden zajedete na nákup a během té doby si to auto nabijete v podstatě na celý další týden nebo aspoň několik dní. Pokud se rozšíří bezdrátové nabíjení, což si myslím, že se postupem času rozšíří (alespoň u některých nasazení), tak budete nabíjet už od doby, kdy zaparkujete a nebudete řešit už vůbec nic. Pohodlnější než tankování. Přijedete třeba se 68 %, odjedete se 77 %. Auta 95 % času stojí, parkují. Čím více budete mít příležitostí k nabíjení, tím častěji budete "mít plnou" a nebudete potřebovat jezdit na ty rychlonabíječky.
Jenže telefon vybijete jednou denně. Kdybyste auto vybíjel tak často, jak telefon, tak byste musel ročně najezdit přes 100 tisíc km (evropský průměr je 12 tisíc km za rok). A 100 tisíc km ročně jistě nenajezdíte. Auto při průměrném používání vybijete za 1-2 týdny. A během této doby často narazíte na místo, kde ho můžete pomalu nabíjet a na nabíjení nečekat. Vždyť jen jeden hodinový nákup v Lidlu nebo jiném obchodě Vám nabije takových 100-150 km, což máte několik dní běžného ježdění.
"ani vas by nebavilo nabijat pomaly a po troske 10 krat denne.. chcete dat raz nabit a dlho pouzivat"
Ale proč byste nabíjel 10krát denně? Vy v průměru 10krát denně s autem změníte parkovací místo? Já obvykle tak 2krát, někdy trochu více, ale 10krát? A v pohodě stačí, aby ta nabíječka byla na jednom z těchto míst. Viz výše. Propána, jednou za týden zajedete na nákup a během té doby si to auto nabijete v podstatě na celý další týden nebo aspoň několik dní. Pokud se rozšíří bezdrátové nabíjení, což si myslím, že se postupem času rozšíří (alespoň u některých nasazení), tak budete nabíjet už od doby, kdy zaparkujete a nebudete řešit už vůbec nic. Pohodlnější než tankování. Přijedete třeba se 68 %, odjedete se 77 %. Auta 95 % času stojí, parkují. Čím více budete mít příležitostí k nabíjení, tím častěji budete "mít plnou" a nebudete potřebovat jezdit na ty rychlonabíječky.
Odpovědět1 0
"tak jinak, když koupíte aku vrtačku nebo jiné aku zařízení, co o článcích v packu víte? Nic? "
No právě, že mnohdy moc ne. Tak mě udivuje, že Vy ano a že dokážete na základě zkušeností s jedním chemickým složením z nějakého prapodivného důvodu vyvozovat stejné vlastnosti na akumulátory s výrazně jiným chemickým složením. V aku vrtačce máte s největší pravděpodobností Li-Ion LMO, což jsou Li-Iony s nejnižší životností vůbec, které jsou ale schopné podávat vysoký výkon. Pokud máte běžnou elektroniku, tak tam s největší pravděpodobností budete mít Li-Ion LCO, které mají životnost trochu lepší, ale pořád je to jedna z nejnižších u Li-Ionů. Také jde o nejnebezpečnější složení (nejvíce hoří) a není schopné podávat vysoký výkon, což by v té vrtačce nestačilo. A ani jedna z těchto chemií se v čisté podobě nepoužívá v autech (LCO bylo akorát v prvním Roadsteru, mixy s LMO pak v některých starších EV). Takže nerozumím tomu, jak na zkušenostech s elektronikou a elektrickým nářadím můžete vyvozovat cokoli o vlastnostech Li-Ionů v autech, když ty baterky, které jsou v té elektronice a nářadí, se v těch autech nepoužívají.
No právě, že mnohdy moc ne. Tak mě udivuje, že Vy ano a že dokážete na základě zkušeností s jedním chemickým složením z nějakého prapodivného důvodu vyvozovat stejné vlastnosti na akumulátory s výrazně jiným chemickým složením. V aku vrtačce máte s největší pravděpodobností Li-Ion LMO, což jsou Li-Iony s nejnižší životností vůbec, které jsou ale schopné podávat vysoký výkon. Pokud máte běžnou elektroniku, tak tam s největší pravděpodobností budete mít Li-Ion LCO, které mají životnost trochu lepší, ale pořád je to jedna z nejnižších u Li-Ionů. Také jde o nejnebezpečnější složení (nejvíce hoří) a není schopné podávat vysoký výkon, což by v té vrtačce nestačilo. A ani jedna z těchto chemií se v čisté podobě nepoužívá v autech (LCO bylo akorát v prvním Roadsteru, mixy s LMO pak v některých starších EV). Takže nerozumím tomu, jak na zkušenostech s elektronikou a elektrickým nářadím můžete vyvozovat cokoli o vlastnostech Li-Ionů v autech, když ty baterky, které jsou v té elektronice a nářadí, se v těch autech nepoužívají.
Odpovědět0 0
"v EU hotovy je :-D "
Svým způsobem ano :-) Ale nejen tady. Zákazy EV jsou v mnoha zemích po celém světě.
"ale pre mna, a myslim, ze aj pre vela ludi, bude lakadlom prave dlhy dojazd + rychle nabijanie"
No to je spíše o tom, že si lidé myslí, že to potřebují. Pokud máte aspoň trochu pravidelný přístup k nabíjení, byť pomalému (což se časem jistě stane), tak budete udržovat baterii téměř pořád ve stavu blízkého nabití a ty potřeby rychlého nabíjení se scvrknou především na ty dlouhé trasy na jeden zátah. Prostě si to představte tak, že byste dnes měl alespoň občas přístup k pomalé "nabíječce" spalovacího auta, která by Vám nalila třeba jeden litr benzínu za hodinu (to Vám dá domácí zásuvka do EV, stále pomalá 11kW nabíječka je ekvivalentem 3 litrů za hodinu). Jak často byste pak potřeboval na benzinku rychle natankovat? Ten velký dojezd je prostě zbytečný. Krásný, ale zbytečný. Je potřeba ho ještě o něco prodloužit, to ano, aby byla rozumná rezerva třeba na ty dálniční nebo zimní cesty, ale 1500 km... to přinese více škody než užitku.
Svým způsobem ano :-) Ale nejen tady. Zákazy EV jsou v mnoha zemích po celém světě.
"ale pre mna, a myslim, ze aj pre vela ludi, bude lakadlom prave dlhy dojazd + rychle nabijanie"
No to je spíše o tom, že si lidé myslí, že to potřebují. Pokud máte aspoň trochu pravidelný přístup k nabíjení, byť pomalému (což se časem jistě stane), tak budete udržovat baterii téměř pořád ve stavu blízkého nabití a ty potřeby rychlého nabíjení se scvrknou především na ty dlouhé trasy na jeden zátah. Prostě si to představte tak, že byste dnes měl alespoň občas přístup k pomalé "nabíječce" spalovacího auta, která by Vám nalila třeba jeden litr benzínu za hodinu (to Vám dá domácí zásuvka do EV, stále pomalá 11kW nabíječka je ekvivalentem 3 litrů za hodinu). Jak často byste pak potřeboval na benzinku rychle natankovat? Ten velký dojezd je prostě zbytečný. Krásný, ale zbytečný. Je potřeba ho ještě o něco prodloužit, to ano, aby byla rozumná rezerva třeba na ty dálniční nebo zimní cesty, ale 1500 km... to přinese více škody než užitku.
Odpovědět0 0
Ne, spokojen nejsem. Jaký Li-Ion? Bohužel jste to nepochopil. 18650 je velikost baterky, ale ta směs Li-Ion může být v 18650 různá s výrazně odlišnými vlastnostmi. Takže Li-Ion NMC, Li-Ion NCA, Li-Ion LFP, Li-Ion LCO, Li-Ion LMO....? Že je to Li-Ion, neznamená, že se to chová stejně. Např. rozdíl životnosti mezi Li-Ion LCO a Li-Ion LTO jsou skoro dva desítkové řády. V hustotě trojnásobný. A obě jsou Li-Ion.
Odpovědět0 0
"akoze toto mi chcete vycitat :)?"
No nezlobte se na mně, ale pokud je to v nejhorších případech někde kolem 2/3-3/4, zatímco ve vyšších třídách je to parita nebo třeba 10 %, tak mluvit o dvojnásobku je opravdu mimo mísu.
"myslim to vazne, vyvoj ICE (aspon v EU urcite) sa zastavil."
To ale neznamená, že je hotov.
"kedze EURO7 zdrazi nove auta o dost vela, tak nove auta budu este nedostupnejsie"
S tím se dá určitě souhlasit.
"a ten dojazd nema byt o tom, ze nikde nezastavim a idem bez prestavky. ide o to, ze nemam cas dobijat, alebo nemam cas behat do nakupneho centra alebo cerpacej stanice a cakat tam, pokial sa mi auto nabije."
Tak tomuto opravdu nerozumím. Tak na jednu stranu připouštíte zastávku, ale na druhou stranu nemáte čas? A co je pak tedy ta zastávka? Není zrovna ta zastávka ten čas, kdy na nabíjení auta nečekáte? A ještě jednou, Vy přece nemusíte čekat, až se auto plně nabije. Vyjedete se 100 %, uděláte si zastávku při 50%, dobijete na 65-70 %, jedete dál,... na další zastávce zase dobijete část a nevím jak Vy, ale já bych si asi nějakou trochu větší pauzu asi dal samu o sobě, aniž by to bylo přímo kvůli nabíjení.
"jednoducho spalovak, a moznost natankovat za par minut a ist dalej, je mega vyhoda oproti EV. "
To přece nikdo nepopírá. Na druhou stranu EV se dá po kouskách dobíjet na spoustě míst, takže pak minimalizujete tu potřebu jednorázového dlouhého nabíjení.
No nezlobte se na mně, ale pokud je to v nejhorších případech někde kolem 2/3-3/4, zatímco ve vyšších třídách je to parita nebo třeba 10 %, tak mluvit o dvojnásobku je opravdu mimo mísu.
"myslim to vazne, vyvoj ICE (aspon v EU urcite) sa zastavil."
To ale neznamená, že je hotov.
"kedze EURO7 zdrazi nove auta o dost vela, tak nove auta budu este nedostupnejsie"
S tím se dá určitě souhlasit.
"a ten dojazd nema byt o tom, ze nikde nezastavim a idem bez prestavky. ide o to, ze nemam cas dobijat, alebo nemam cas behat do nakupneho centra alebo cerpacej stanice a cakat tam, pokial sa mi auto nabije."
Tak tomuto opravdu nerozumím. Tak na jednu stranu připouštíte zastávku, ale na druhou stranu nemáte čas? A co je pak tedy ta zastávka? Není zrovna ta zastávka ten čas, kdy na nabíjení auta nečekáte? A ještě jednou, Vy přece nemusíte čekat, až se auto plně nabije. Vyjedete se 100 %, uděláte si zastávku při 50%, dobijete na 65-70 %, jedete dál,... na další zastávce zase dobijete část a nevím jak Vy, ale já bych si asi nějakou trochu větší pauzu asi dal samu o sobě, aniž by to bylo přímo kvůli nabíjení.
"jednoducho spalovak, a moznost natankovat za par minut a ist dalej, je mega vyhoda oproti EV. "
To přece nikdo nepopírá. Na druhou stranu EV se dá po kouskách dobíjet na spoustě míst, takže pak minimalizujete tu potřebu jednorázového dlouhého nabíjení.
Odpovědět1 0
"njn, snad sa to casom vyriesi. len skoda, ze pri tom zomru ludia..."
Jenže problém je v tom, že tohle není jen záležitostí EV. V USA jen v roce 2021 v autech uhořelo 650 lidí a dlouhodobě se to motá kolem 600 lidí ročně. V roce 2018, kdy byl podíl EV na amerických silnicích takřka nulový, jich uhořelo 560. A bezpečnost akumulátorů je něco, co se řeší extrémně, na to nepotřebujete žádné další mrtvé.
"resp. by to chcelo vynajst nejaky novy/lepsi typ akumulatora "
Ale vždyť takové akumulátory existují, ale mají zase jiné nevýhody. Li-Ion není zdaleka jediný typ baterky, těch typů Li-Ionů je mnoho, přičemž se extrémně liší energetickou hustotou i životností nebo bezpečností (třeba to, co máte v telefonu a notebooku, to se v EV nepoužívá kvůli bezpečnosti i životnosti). Další nové typy akumulátorů se vymýšlí pořád a mnoho z nich jsou už v takové fázi, že se pro ně staví nové továrny. Takže jestli si budete kupovat EV v roce 2030, už je tam budete s velkou pravděpodobností mít.
Jenže problém je v tom, že tohle není jen záležitostí EV. V USA jen v roce 2021 v autech uhořelo 650 lidí a dlouhodobě se to motá kolem 600 lidí ročně. V roce 2018, kdy byl podíl EV na amerických silnicích takřka nulový, jich uhořelo 560. A bezpečnost akumulátorů je něco, co se řeší extrémně, na to nepotřebujete žádné další mrtvé.
"resp. by to chcelo vynajst nejaky novy/lepsi typ akumulatora "
Ale vždyť takové akumulátory existují, ale mají zase jiné nevýhody. Li-Ion není zdaleka jediný typ baterky, těch typů Li-Ionů je mnoho, přičemž se extrémně liší energetickou hustotou i životností nebo bezpečností (třeba to, co máte v telefonu a notebooku, to se v EV nepoužívá kvůli bezpečnosti i životnosti). Další nové typy akumulátorů se vymýšlí pořád a mnoho z nich jsou už v takové fázi, že se pro ně staví nové továrny. Takže jestli si budete kupovat EV v roce 2030, už je tam budete s velkou pravděpodobností mít.
Odpovědět1 0
"tak priemerna cena EV v nizsiej a strednej triede boli o 65 az 80% drahsie"
Prvně, 65-80% není dvojnásobek. Ano, je to k tomu celkem blízko... ale není. Za druhé, to jsem přece psal, že v nižších třídách jsou ty rozdíly velké (208, Megane, F500,...), to přece nepopírám. Jakmile se ale dostanete přes milion u spalováku, tak je to v podstatě skoro stejné. Např. BMW X1 začíná na 0,95 mil. elektrická verze na 1,05 mil, to máte něco přes 10 %. BMW 4 dokonce v elektrice začíná na nižší ceně než spalovák. Nicméně co třeba takové MG5? Elektrický kombík nižší střední, s větší baterkou je za 35.800 EUR (s menší za 32.800, ale vezměme tu větší). Nejlevnější Golf v kombíku je za 24.500 EUR (to je tedy +46 %), jenže pokud to má být trochu více srovnatelné, tedy řekněme alespoň 1.5 TSI a automat, tak jsme na 27.500 EUR (+30 %). To už je daleko do dvojnásobku. Dvojnásobek dnes už opravdu (až na některé extrémní výjimky) neplatí.
"proti tomu nic nemam, ale nie je to "masovka", teda pre obycajnych ludi. "
To také netvrdím.
"a ICE uz nie su vo vyvoji. za prve su tu uz dost dlho, takze vacsina velkych veci/zmien uz na autach prebehlo"
To snad nemůžete myslet vážně. Myslíte, že na ICE už není co vyvíjet a dosáhla dokonalosti? Každá technologie se dá posouvat dál. Tímhle se nedá argumentovat, že když je to dlouho na trhu, že je to vyvinuté.
"a preco hejtujete 3 a viac nasobny dojazd? o co vam ide? to ani pri mobilnych telefonoch by ste nechceli napr. nabijat raz za mesiac? "
Protože je to k ničemu. Ta přidaná hodnota je tam už minimální vzhledem k tomu, jaké problémy to přinese (mnohem dražší a těžší baterka). Jasně, krásné by to bylo, ale prostě nikdo nepojede 1500 km, aniž by nezastavil. Je to zbytečné. Krásné, ale zbytečné. Opravdu mě nenapadá, kdy bych (třeba já) potřeboval v autě takový dojezd, a to jsme jeli ČR-Norsko se střídajícími se řidiči. Člověk se občas potřebuje trochu protáhnout a nikde není řečeno, že musí čekat do doby, až bude mít nabito do plna.
"ako nechapte ma zle, ja som za EV, ale este nenastal cas, aby sa vo velkom na to tlacilo."
V tom se shodneme.
Prvně, 65-80% není dvojnásobek. Ano, je to k tomu celkem blízko... ale není. Za druhé, to jsem přece psal, že v nižších třídách jsou ty rozdíly velké (208, Megane, F500,...), to přece nepopírám. Jakmile se ale dostanete přes milion u spalováku, tak je to v podstatě skoro stejné. Např. BMW X1 začíná na 0,95 mil. elektrická verze na 1,05 mil, to máte něco přes 10 %. BMW 4 dokonce v elektrice začíná na nižší ceně než spalovák. Nicméně co třeba takové MG5? Elektrický kombík nižší střední, s větší baterkou je za 35.800 EUR (s menší za 32.800, ale vezměme tu větší). Nejlevnější Golf v kombíku je za 24.500 EUR (to je tedy +46 %), jenže pokud to má být trochu více srovnatelné, tedy řekněme alespoň 1.5 TSI a automat, tak jsme na 27.500 EUR (+30 %). To už je daleko do dvojnásobku. Dvojnásobek dnes už opravdu (až na některé extrémní výjimky) neplatí.
"proti tomu nic nemam, ale nie je to "masovka", teda pre obycajnych ludi. "
To také netvrdím.
"a ICE uz nie su vo vyvoji. za prve su tu uz dost dlho, takze vacsina velkych veci/zmien uz na autach prebehlo"
To snad nemůžete myslet vážně. Myslíte, že na ICE už není co vyvíjet a dosáhla dokonalosti? Každá technologie se dá posouvat dál. Tímhle se nedá argumentovat, že když je to dlouho na trhu, že je to vyvinuté.
"a preco hejtujete 3 a viac nasobny dojazd? o co vam ide? to ani pri mobilnych telefonoch by ste nechceli napr. nabijat raz za mesiac? "
Protože je to k ničemu. Ta přidaná hodnota je tam už minimální vzhledem k tomu, jaké problémy to přinese (mnohem dražší a těžší baterka). Jasně, krásné by to bylo, ale prostě nikdo nepojede 1500 km, aniž by nezastavil. Je to zbytečné. Krásné, ale zbytečné. Opravdu mě nenapadá, kdy bych (třeba já) potřeboval v autě takový dojezd, a to jsme jeli ČR-Norsko se střídajícími se řidiči. Člověk se občas potřebuje trochu protáhnout a nikde není řečeno, že musí čekat do doby, až bude mít nabito do plna.
"ako nechapte ma zle, ja som za EV, ale este nenastal cas, aby sa vo velkom na to tlacilo."
V tom se shodneme.
Odpovědět1 0
Tohle zatím vypadá na nevýhodu na straně EV. Nicméně se na tom stále pracuje a jednotlivé moduly se lépe izolují, aby se případný požár nešířil (nemluvě o zvyšujícím se podílu odolnějších chemických složení). Každopádně neplatí to o všech a je dost pravděpodobné, že zejména dnešní low-endové modely se nám asi ještě postarají o pár takových problémů.
Odpovědět1 0
"18650 nejsou dělány na to aby udrželi po dlouhou dobu 100%"
18650 je přece rozměr baterky, ale vůbec nic neříká o tom, jaké vlastnosti to má, a zda to je nebo není stavěné na udržování 100 %. 18650 můžete mít jako NMC, NCA, LFP a další, přičemž každá je na toto nějak jinak citlivá.
18650 je přece rozměr baterky, ale vůbec nic neříká o tom, jaké vlastnosti to má, a zda to je nebo není stavěné na udržování 100 %. 18650 můžete mít jako NMC, NCA, LFP a další, přičemž každá je na toto nějak jinak citlivá.
Odpovědět0 1
To hodně záleží na daném typu směsi Li-Ion baterie. Např. v elektrických zařízeních (vrtačky,...) se zpravidla používá LMO, které má naprosto mizernou životnost, ale dokáže vzhledem k množství energie dodávat velmi vysoký výkon (když je nová). Ale když tam dáte NMC, budete na životnosti klidně 3násobné, většinou ale zase nepodává takový výkon. A LCO, to se přes 1C dostane jen zřídka. Auto pochopitelně stav článků velmi bedlivě monitoruje a uzpůsobuje se tomu. Proto také ty baterie v nich tak dlouho vydrží.
Odpovědět0 0
Úplně stejně můžeme říci, že je internet plný toho, jak si lidé koupili ojetý EV a spokojeně s ním bez výměny baterie jezdí dodnes. Vypovídá to něco?
Odpovědět1 1
"mam aj elektrobicykel, kamarati bežne musia vymienať članky a 3 ročnu bateriu sa neoplati už ani repasovať. "
Takže jste elektrikář a víte alespoň, že jsou různé typy Li-Ion článků? Co tam máte v těch elektrokolech? LCO, LTO, LMO, NMC, NCA, LFP? Ona každá ta technologie má totiž úplně jinou životnost. Rozdíl mezi směsí s nejhorší a nejvyšší životností jsou u Li-Ionu totiž DVA desítkové řády!
"Tie užasne životnosti bateriek no ešte som nevidel, 3-4 roky a bateria je v prdeli. "
To je zajímavé, že někteří ti lidé je v těch autech mají 10 let a zatím je neměnili.
Takže jste elektrikář a víte alespoň, že jsou různé typy Li-Ion článků? Co tam máte v těch elektrokolech? LCO, LTO, LMO, NMC, NCA, LFP? Ona každá ta technologie má totiž úplně jinou životnost. Rozdíl mezi směsí s nejhorší a nejvyšší životností jsou u Li-Ionu totiž DVA desítkové řády!
"Tie užasne životnosti bateriek no ešte som nevidel, 3-4 roky a bateria je v prdeli. "
To je zajímavé, že někteří ti lidé je v těch autech mají 10 let a zatím je neměnili.
Odpovědět1 0
Jj, je to obrovské číslo a také se hrozím toho, jak vlastně chceme vyrobit dostatek elektřiny Na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že i ta obnova vozového parku je běh na velmi dlouhou trať a to, že začneme prodávat jen EV, neznamená, že tu budeme mít hned 100 % vozového parku v elektřině. Takže to 50% navýšení musíme dosáhnout tak do cca 25-30 let.
Odpovědět0 0
https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/412692747
Tak jsem tu fotku našel. I hořící ICE dokáže udělat nad ránem na parkovišti pěknou paseku. Hodně nepříjemné, když víte, že Vaše auto stojí ani ne 10 metrů od toho.
Tak jsem tu fotku našel. I hořící ICE dokáže udělat nad ránem na parkovišti pěknou paseku. Hodně nepříjemné, když víte, že Vaše auto stojí ani ne 10 metrů od toho.
Odpovědět0 0
Já to nemyslel nějak špatně a urážlivě. Pokud to tak vyznělo, tak se také omlouvám.
Odpovědět1 0
"Mne sa zase nepaci, ked niekto pretlaca nieco, co je este v evoluci/v procese vyvoja. "
Ale proces evoluce/vývoje ještě nic neopustilo. I ta ICE jsou stále ve vývoji.
"A aj ceny auta su dvojnasobne (ked porovname tu istu "triedu"). "
To ale přece vůbec není pravda. Možná to platí o Peugeotu 208 nebo Meganu, který je v elektrice fakt extrémně drahý (a obecně v nižších třídách jsou ty rozdíly poměrně vysoké), ale ve vyšších už to dosáhlo cenové parity nebo poměrně malých rozdílů. Kouknul bych např. na ceníky BMW nebo Mercedesu. Tam se bavíme tak o 10 %.
"Plus toto horenie... no nechcel by som zazit horenie EV za jazdy, kde budem mat svoje deti. "
To asi nikdo. Jenže ono za jízdy může začít hořet i ICE.
"Ked bude dojazd EV tak 3-nasobny alebo viac"
Proč 3+násobný? Kdo bude jezdit 1000-1500 km na jeden zátah bez zastávky?
"EV je dobra cesta, ale chce to este cas a hlavne to nechat na prirodzenu evoluciu. T.j. nech sa vylepsuju, aby sami ludia pochopili, ze toto je to, co chcu, a nie to, k comu boli donuteni."
S tím bych souhlasil.
Ale proces evoluce/vývoje ještě nic neopustilo. I ta ICE jsou stále ve vývoji.
"A aj ceny auta su dvojnasobne (ked porovname tu istu "triedu"). "
To ale přece vůbec není pravda. Možná to platí o Peugeotu 208 nebo Meganu, který je v elektrice fakt extrémně drahý (a obecně v nižších třídách jsou ty rozdíly poměrně vysoké), ale ve vyšších už to dosáhlo cenové parity nebo poměrně malých rozdílů. Kouknul bych např. na ceníky BMW nebo Mercedesu. Tam se bavíme tak o 10 %.
"Plus toto horenie... no nechcel by som zazit horenie EV za jazdy, kde budem mat svoje deti. "
To asi nikdo. Jenže ono za jízdy může začít hořet i ICE.
"Ked bude dojazd EV tak 3-nasobny alebo viac"
Proč 3+násobný? Kdo bude jezdit 1000-1500 km na jeden zátah bez zastávky?
"EV je dobra cesta, ale chce to este cas a hlavne to nechat na prirodzenu evoluciu. T.j. nech sa vylepsuju, aby sami ludia pochopili, ze toto je to, co chcu, a nie to, k comu boli donuteni."
S tím bych souhlasil.
Odpovědět2 1
Jenže on Twitter i platí uživatelům za vytváření obsahu. Ale musí mít sledovanost. Tweetováním si klidně můžete vydělávat, budete-li dobrý.
Odpovědět0 0
"Já teda nevím, ale mě číslo 0,003% připadne jako extrémně vysoké. Je to stejné, jako když řekneme, že z 1000 vyrobených aut shoří 3"
Máte problém s matikou. 0,003% z 1000 nejsou 3 auta, ale 0,03 auta.
"Kolik podobných problémů mají v procentech auta se zážehovým, nebo vznětovým motorem?"
V článku je tato informace přece napsána. Jen za rok v ČR shoří přes 2000 aut.
Statistika ohledně EV je z 12 milionů elektromobilů na cestách a těch 0,003% je za celou dobu (ze všech vyrobených za celou dobu), ne ročně. Ročně je to 120 aut z těch 12 milionů, takže v ČR se 6 miliony auty by se dalo očekávat 60 požárů EV od baterky ročně. Znova připomínám, že v ČR pravidelně evidujeme přes 2000 požárů aut za rok.
Máte problém s matikou. 0,003% z 1000 nejsou 3 auta, ale 0,03 auta.
"Kolik podobných problémů mají v procentech auta se zážehovým, nebo vznětovým motorem?"
V článku je tato informace přece napsána. Jen za rok v ČR shoří přes 2000 aut.
Statistika ohledně EV je z 12 milionů elektromobilů na cestách a těch 0,003% je za celou dobu (ze všech vyrobených za celou dobu), ne ročně. Ročně je to 120 aut z těch 12 milionů, takže v ČR se 6 miliony auty by se dalo očekávat 60 požárů EV od baterky ročně. Znova připomínám, že v ČR pravidelně evidujeme přes 2000 požárů aut za rok.
Odpovědět2 0
A požáry ICE jsou hezké? Lithiové akumulátory umí být poměrně bezpečné i dnes, jen mají nízkou (LFP) nebo doslova tragickou (LTO) hustotu. Zejména LTO se tak v autech používá velmi zřídka.
Odpovědět4 1
To už jsem nad ránem také zažil. Akorát to bylo ICE. Možná ještě doma najdu fotku.
Odpovědět4 0
"životnosť beterii v el, autach je mizerna"
A na to jste přišel jak? Právě se neustále ukazuje opak a skoro všichni (kdo se dívají na statistiky a nevykřikují jen své nepodložené domněnky na internetu) jsou překvapeni, že je realita lepší, než se čekalo. Většina baterek dnes přežije auto.
"Potrebovali by sme vyrabať 4x viac elektriny ako dnes"
A na to jste zas přišel jak? V případě ČR je to asi 50 % navíc. To na Slovensku průměrně najezdíte osobním autem 100 tisíc km ročně? Autobusem 700 tisíc km za rok? Jak to ten autobus stihne? To dá 1900 km denně průměrnou rychlostí 80 km/h, když jezdí 365/24/7 a nezastaví ani na zastávce?
A na to jste přišel jak? Právě se neustále ukazuje opak a skoro všichni (kdo se dívají na statistiky a nevykřikují jen své nepodložené domněnky na internetu) jsou překvapeni, že je realita lepší, než se čekalo. Většina baterek dnes přežije auto.
"Potrebovali by sme vyrabať 4x viac elektriny ako dnes"
A na to jste zas přišel jak? V případě ČR je to asi 50 % navíc. To na Slovensku průměrně najezdíte osobním autem 100 tisíc km ročně? Autobusem 700 tisíc km za rok? Jak to ten autobus stihne? To dá 1900 km denně průměrnou rychlostí 80 km/h, když jezdí 365/24/7 a nezastaví ani na zastávce?
Odpovědět7 3
"Stejný absolutní přírůstek tedy dá 2x vyšší procentní nárůst a proto je potřeba lepší procesor důkladně poplivat."
Kdo tu plive na lepší procesor? AMD je přece lepší a je to i v titulku.
Kdo tu plive na lepší procesor? AMD je přece lepší a je to i v titulku.
Odpovědět0 0
Jak obráceně? AMD ji s SMT zvýšilo o 2,65 W, Intel o 0,81 W. Intel tedy nezvyšuje spotřebu tolik jako AMD, ten nárůst je výrazně nižší (a to jak absolutně, tak i procenty). Tedy jak je v nadpisu. Přesto je AMD lepší, protože si i s HT bere 11 W, zatímco Intel skoro 25 W. Tedy opět jak je v nadpisu. Takže co je tam špatně?
Odpovědět0 0
"Zato pepsi na dálkovou dopravu"
Co si představujete pod pojmem "poslední míle" a "dálková doprava"? Že je to tahač s návěsem, ještě neznamená, že jezdí přes půlku USA. Drtivá většina těch tahačů jezdí trasy 120-160 km, pouze tři jezdí trochu více dálkové trasy (400+ km). Pro zajímavost, ty elektrické trucky Coca-Coly na "poslední míli" jezdí 150km trasy denně. Tedy totéž, co drtivá většina těch trucků od Pepsi. Pepsi i Coca-Cola si část elektrické energie vyrábí sama pomocí solárních panelů.
"Řidič krom hledání místa kam zaparkovat dostane další dilema aby panely nezastínil"
Řekl bych, že zrovna toto si člověk nevybere ani v depu, ani tam, kde vykládá zboží.
Co si představujete pod pojmem "poslední míle" a "dálková doprava"? Že je to tahač s návěsem, ještě neznamená, že jezdí přes půlku USA. Drtivá většina těch tahačů jezdí trasy 120-160 km, pouze tři jezdí trochu více dálkové trasy (400+ km). Pro zajímavost, ty elektrické trucky Coca-Coly na "poslední míli" jezdí 150km trasy denně. Tedy totéž, co drtivá většina těch trucků od Pepsi. Pepsi i Coca-Cola si část elektrické energie vyrábí sama pomocí solárních panelů.
"Řidič krom hledání místa kam zaparkovat dostane další dilema aby panely nezastínil"
Řekl bych, že zrovna toto si člověk nevybere ani v depu, ani tam, kde vykládá zboží.
Odpovědět0 0
"To v x86 není možné, protože AMD a Intel ještě ani žádné NPU nemají. "
Není pravda. Zapomněl jste na Ryzen AI ve Phoenixech (https://www.amd.com/en/products/ryzen-ai), dostupné už dnes. Intel to pak bude mít za dva dny.
Není pravda. Zapomněl jste na Ryzen AI ve Phoenixech (https://www.amd.com/en/products/ryzen-ai), dostupné už dnes. Intel to pak bude mít za dva dny.
Odpovědět1 0
Jenže Vy to berete jako jediné řešení. To ale přece netvrdím. To, že bude rodina úplně bez vlastního auta, to asi ne. Ale už tím můžete vykrýt třeba jedno auto v rodině. Podobně tak operativní leasing. Pokud jste mladý bezdětný pár s tím, že za pár let plánujete rodinu, je jednodušší si pro začátek pronajímat malé auto a až nastane ona situace, vyměnit ho za větší, aniž byste pak řešil prodej a nákup nového vozu, nemluvě o tom, že za Vás společnost přebírá většinu dalších starostí o auto. Ten trend prostě nastává. Nevím, možná jste na to už příliš starý, těžko říci, ale takový trend prostě nastává.
"s vlastním autem zvládnu vše a kdykoliv, s těmi alternativy je jak kdy, jak co a jak kde"
Což platí i naopak. S vlastním autem se třeba z večírku neodvezete, s robotaxi ano.
"já tedy s dětmi jezdím někam prakticky každý víkend a zase je tu ta ohromná flexibilita oproti jakýmkoliv sdíleným opičárnám"
Viz výše. Nikdo přece neříká, že musíte jezdit jen a pouze robotaxi. Ale můžete mít jedno rodinné auto místo dvou (opět, záleží na konkrétní situaci, kam jezdíte, kolik vás je, kde bydlíte,...). Pokud jezdíte často na výlet s rodinou a máte pravidelně a často určité vytížení pro svůj velký vůz, tak proč byste to řešil pomocí malého sdíleného robotaxi? Proč z toho děláte 100% řešení pro všechny situace? Čtěte pořádně. Psal jsem "Musí mít 350 dní v roce velké auto, které nepotřebuje, aby pár dní v roce měl dostatečně velké auto na dovolenou?" Jak těchto 350 dní v roce souvisí s Vaší situací, když jezdíte každý týden na výlet??? Vždyť Vy popisujete úplně jinou situaci než já.
Jde o to, že pokud jednou za rok jedu na velký výlet v hodně lidech, tak si kvůli tomu nebudu kupovat minivan, který mě bude 350 dní v roce obtěžovat svou velikostí a spotřebou, ale půjčím si ho (a to ať už z půjčovny nebo jako sdílené auto - což je také na vzestupu)....
"s vlastním autem zvládnu vše a kdykoliv, s těmi alternativy je jak kdy, jak co a jak kde"
Což platí i naopak. S vlastním autem se třeba z večírku neodvezete, s robotaxi ano.
"já tedy s dětmi jezdím někam prakticky každý víkend a zase je tu ta ohromná flexibilita oproti jakýmkoliv sdíleným opičárnám"
Viz výše. Nikdo přece neříká, že musíte jezdit jen a pouze robotaxi. Ale můžete mít jedno rodinné auto místo dvou (opět, záleží na konkrétní situaci, kam jezdíte, kolik vás je, kde bydlíte,...). Pokud jezdíte často na výlet s rodinou a máte pravidelně a často určité vytížení pro svůj velký vůz, tak proč byste to řešil pomocí malého sdíleného robotaxi? Proč z toho děláte 100% řešení pro všechny situace? Čtěte pořádně. Psal jsem "Musí mít 350 dní v roce velké auto, které nepotřebuje, aby pár dní v roce měl dostatečně velké auto na dovolenou?" Jak těchto 350 dní v roce souvisí s Vaší situací, když jezdíte každý týden na výlet??? Vždyť Vy popisujete úplně jinou situaci než já.
Jde o to, že pokud jednou za rok jedu na velký výlet v hodně lidech, tak si kvůli tomu nebudu kupovat minivan, který mě bude 350 dní v roce obtěžovat svou velikostí a spotřebou, ale půjčím si ho (a to ať už z půjčovny nebo jako sdílené auto - což je také na vzestupu)....
Odpovědět0 0
Chápu, co se snažíte říci, problém ale je, že se bavíte o něčem jiném, bavíte se o skupinách, které nejsou cílovkou. Bavíme se přece o tom, zda danou věc budou nebo nebudou užívat lidé, kteří mají na výběr, zda to mohou používat. V podstatě, jako byste řešil kvalitu hovězího masa pro vegany... jiná cílovka.
1, Vy se bavíte o lidech, kteří si nemohou koupit byt. Když si ho koupit nemůžou, tak si ho logicky nekoupí, tady přece není co řešit. Já se bavím o lidech, kteří si ten byt koupit mohou. A tady je rostoucí trend v tom, že navzdory tomu, že si ho mohou koupit, tak si byty pronajímají kvůli flexibilitě. Pokud chcete změnit práci, protože Vás ta předchozí po letech začala nudit, nebo máte nabídku na lepší pozici (a mnohem lepší peníze), tak nechcete být brzděn vlastnictvím bytu a náklady na něj. Uvědomte si, že je rok 2023. Lidé umí jazyky, cestují, už dávno tu není doba, kdy člověk celý život žil na jednom místě v jedné práci. Vlastnictví bytu/domu Vás brzdí v možnostech. Není to cíl, ale okovy. Případně to koupíte jako investici a pronajímáte to jiným. Uvědomte si, že nájem je v podstatě Váš max. výdaj na bydlení, víte kolik budete platit a máte možnost během krátké doby upravit své náklady volbou jiného bydlení. Dnes si lidé čím dál tím více cení flexibilitu.
2, Opět totéž. Proč tu taháte lidi, kteří nemají na výběr? Bavíme se přece o těch lidech, kteří ten výběr mají. A ti, kteří si mohou vybírat mezi nákupem a pronajímáním, v čím dál tím větší míře volí pronájem. Flexibilita je ceněna čím dál více.
3, To máte pravdu, že nesdílí, ale o to přece nejde. Na tomto Vám chci ukázat, že lidé opět volí čím dál častěji pronájem. Zda je to pronájem dlouhodobý bez sdílení (telefon) nebo pronájem krátkodobý se sdílením (robotaxi) je už docela jedno. Jde o to, že touha člověka věci vlastnit poslední dobou klesá. Člověk chce věci užívat, ne nutně vlastnit. Přichází doba, kdy lidé čím dál častěji více preferují platit pravidelné měsíční poplatky se službami navíc, které z nich odeberou břímě vlastnění věci.
4, Nastupující generace má jiné smýšlení a pokud se bavíme o produktech budoucnosti, tak se na ně nemůžete dívat optikou vymírajících generací, ale těch nastupujících. Musk jistě neřekne: "Hoši, robotaxi po těch letech musíme odpískat, protože lidi v ČR demolují sdílené koloběžky." Budou v USA rušit projekt robotaxi, protože to tady "nefunguje"? Navíc mi nepřijde, že by to tady až tak nefungovalo.
1, Vy se bavíte o lidech, kteří si nemohou koupit byt. Když si ho koupit nemůžou, tak si ho logicky nekoupí, tady přece není co řešit. Já se bavím o lidech, kteří si ten byt koupit mohou. A tady je rostoucí trend v tom, že navzdory tomu, že si ho mohou koupit, tak si byty pronajímají kvůli flexibilitě. Pokud chcete změnit práci, protože Vás ta předchozí po letech začala nudit, nebo máte nabídku na lepší pozici (a mnohem lepší peníze), tak nechcete být brzděn vlastnictvím bytu a náklady na něj. Uvědomte si, že je rok 2023. Lidé umí jazyky, cestují, už dávno tu není doba, kdy člověk celý život žil na jednom místě v jedné práci. Vlastnictví bytu/domu Vás brzdí v možnostech. Není to cíl, ale okovy. Případně to koupíte jako investici a pronajímáte to jiným. Uvědomte si, že nájem je v podstatě Váš max. výdaj na bydlení, víte kolik budete platit a máte možnost během krátké doby upravit své náklady volbou jiného bydlení. Dnes si lidé čím dál tím více cení flexibilitu.
2, Opět totéž. Proč tu taháte lidi, kteří nemají na výběr? Bavíme se přece o těch lidech, kteří ten výběr mají. A ti, kteří si mohou vybírat mezi nákupem a pronajímáním, v čím dál tím větší míře volí pronájem. Flexibilita je ceněna čím dál více.
3, To máte pravdu, že nesdílí, ale o to přece nejde. Na tomto Vám chci ukázat, že lidé opět volí čím dál častěji pronájem. Zda je to pronájem dlouhodobý bez sdílení (telefon) nebo pronájem krátkodobý se sdílením (robotaxi) je už docela jedno. Jde o to, že touha člověka věci vlastnit poslední dobou klesá. Člověk chce věci užívat, ne nutně vlastnit. Přichází doba, kdy lidé čím dál častěji více preferují platit pravidelné měsíční poplatky se službami navíc, které z nich odeberou břímě vlastnění věci.
4, Nastupující generace má jiné smýšlení a pokud se bavíme o produktech budoucnosti, tak se na ně nemůžete dívat optikou vymírajících generací, ale těch nastupujících. Musk jistě neřekne: "Hoši, robotaxi po těch letech musíme odpískat, protože lidi v ČR demolují sdílené koloběžky." Budou v USA rušit projekt robotaxi, protože to tady "nefunguje"? Navíc mi nepřijde, že by to tady až tak nefungovalo.
Odpovědět0 0
Ne, neznamená. Jde o chybu ve výpočtu z mé strany, odstraněno.
Odpovědět0 0
Ale co s tím má co společného slušný plat? Tady jde o tu flexibilitu. Já chápu, že mnoho lidí (zejména těch starších) stále žije v tom, že člověk celý život bydlí na jednom místě a má jednu práci, ale takto dnešní svět už nefunguje. Dnes se cení flexibilita. Flexibilita je tím, za co se platí a připlácí. Něco vlastnit dnes už není takovým cílem jako kdysi, právě spíše naopak. Dnes je primární věc používat, ale ne nutně vlastnit.
1) Takže to vidíme v tom, že dnes si lidé už tolik nekupují byty, ale chodí častěji do podnájmu, i když na ten byt mají peníze. Mohou se pak libovolně stěhovat za prací a nebýt zatíženi nákupy a prodeji vlastněných bytů. Případně ten byt koupí, ale pronajímají ho, což mají jako investici.
2) Vidíme to i v rostoucím zájmu o operativní leasing na auta i v soukromé sféře. Lidé si cení flexibilitu a možnost pravidelněji měnit svá auta dle potřeb (např. tím, že se rozroste rodina, nebo tím, že se přestěhujete jinam a auto třeba vůbec potřebovat nebudete,...). Ta Vaše "touha člověka po vlastním autě" už dnes nefunguje. Dokonce i v ČR mají domácnosti na operativní leasing (tedy pronájem) přes 20 % nově pořizovaných aut! Lidé chtějí auta používat, ne se o ně starat.
Bod 1 a 2 jde proti tomu, co tvrdíte, dnes už není cíle vlastnit dům a dvě auta, ale především je používat (a ideálně se o ně nestarat, tu outsourcují)
3) Vidíme to také v tom, že si lidé častěji pronajímají telefony. Nekupují každý rok dva nový iPhone, aby se starali o jeho prodej, ale prostě ho měsíčně platí a pak vymění. Flexibilita je klíč.
4) Vidíme to i na těch sdílených kolech a koloběžkách. Proč si kupovat kolo pro cestu do práce, do školy,... a pak se starat o to, aby ho někdo někde neukradl, když si ho prostě půjčíte, dojedete tam, kam potřebujete, a už se o to dále nestaráte? Flexibilita je to, co se dnes cení.
Je rok 2023, ne 1977.
1) Takže to vidíme v tom, že dnes si lidé už tolik nekupují byty, ale chodí častěji do podnájmu, i když na ten byt mají peníze. Mohou se pak libovolně stěhovat za prací a nebýt zatíženi nákupy a prodeji vlastněných bytů. Případně ten byt koupí, ale pronajímají ho, což mají jako investici.
2) Vidíme to i v rostoucím zájmu o operativní leasing na auta i v soukromé sféře. Lidé si cení flexibilitu a možnost pravidelněji měnit svá auta dle potřeb (např. tím, že se rozroste rodina, nebo tím, že se přestěhujete jinam a auto třeba vůbec potřebovat nebudete,...). Ta Vaše "touha člověka po vlastním autě" už dnes nefunguje. Dokonce i v ČR mají domácnosti na operativní leasing (tedy pronájem) přes 20 % nově pořizovaných aut! Lidé chtějí auta používat, ne se o ně starat.
Bod 1 a 2 jde proti tomu, co tvrdíte, dnes už není cíle vlastnit dům a dvě auta, ale především je používat (a ideálně se o ně nestarat, tu outsourcují)
3) Vidíme to také v tom, že si lidé častěji pronajímají telefony. Nekupují každý rok dva nový iPhone, aby se starali o jeho prodej, ale prostě ho měsíčně platí a pak vymění. Flexibilita je klíč.
4) Vidíme to i na těch sdílených kolech a koloběžkách. Proč si kupovat kolo pro cestu do práce, do školy,... a pak se starat o to, aby ho někdo někde neukradl, když si ho prostě půjčíte, dojedete tam, kam potřebujete, a už se o to dále nestaráte? Flexibilita je to, co se dnes cení.
Je rok 2023, ne 1977.
Odpovědět0 0
"Ovšem pro "normálního" člověka to smysl pořád nedává a pochybuji že někdy dávat bude"
Uvědomte si, že ti mladí hipstři a frikulíni se za pár let stanou těmi "normálními" lidmi. Jestli nyní drandí na koloběžkách, nebudou to právě oni, kteří budou mít nejmenší problém s tím si stejným způsobem pronajmout auto? A počet takových lidí roste a bude růst.
"při těch pitomých cestách do práce často zařizuje sekundární úkoly (odvážení/vyzvedávání dětí, nákupy, kroužky)"
Jak kdo. V některých případech se i toto dá zvládnout pomocí těchto vozidel.
"a to samozřejmě ani nemluvíme o výletech a dovolených"
A tam je problém jako jaký? To musí jet člověk na dovolenou vlastním autem? Musí mít 350 dní v roce velké auto, které nepotřebuje, aby pár dní v roce měl dostatečně velké auto na dovolenou? Není jednodušší jezdit celý rok v adekvátním autě (ať už svém nebo tomto) a v případě potřeby si prostě dočasně půjčit větší?
Uvědomte si, že ti mladí hipstři a frikulíni se za pár let stanou těmi "normálními" lidmi. Jestli nyní drandí na koloběžkách, nebudou to právě oni, kteří budou mít nejmenší problém s tím si stejným způsobem pronajmout auto? A počet takových lidí roste a bude růst.
"při těch pitomých cestách do práce často zařizuje sekundární úkoly (odvážení/vyzvedávání dětí, nákupy, kroužky)"
Jak kdo. V některých případech se i toto dá zvládnout pomocí těchto vozidel.
"a to samozřejmě ani nemluvíme o výletech a dovolených"
A tam je problém jako jaký? To musí jet člověk na dovolenou vlastním autem? Musí mít 350 dní v roce velké auto, které nepotřebuje, aby pár dní v roce měl dostatečně velké auto na dovolenou? Není jednodušší jezdit celý rok v adekvátním autě (ať už svém nebo tomto) a v případě potřeby si prostě dočasně půjčit větší?
Odpovědět1 0
Viz níže. Fungovat to funguje (sám toto přihlašování na všechny weby najednou používám roky), jde patrně i u Vás o nastavení Vašeho prohlížeče, které z naší strany ve Vašem PC/mobilu nemůžeme ovlivnit.
Odpovědět0 0
Také stál za Zip2, X.com/PayPalem, SpaceX, The Boring Company, Starlinkem, SolarCity... Málo toho není.
Odpovědět2 0
Ale co chcete spravovat, když to Digimanie pozná a automaticky Vás naloguje? Automatické logování na všechny weby tady funguje už léta letoucí. Naše weby mají jednotný systém přihlašování, takže přihlášení do SHW Vás automaticky přihlásí i na Digimanii. Pokud se tak nestalo, může za to patrně nastavení Vašeho prohlížeče (přísná ochrana cookies - služby Googlu totiž běží na jedné doméně google.com, takže tam to funguje automaticky, ale SHW, DM, TVF a další jsou různé domény, takže v případě, že to nefunguje, bude potřeba omezit přísnou izolaci cookies v prohlížeči, abyste serveru svethardware.cz dovolil vytvořit a uložit přihlašovací cookie i pro digimanie.cz).
Odpovědět0 0
To je bohužel pravda, nicméně...
1) Stejně drtivá většina z nich jezdí obsazena 1-2 lidmi
2) Budou v těch městech sice jezdit, ale nebudou v nich parkovat (resp. na počet osob jich bude parkovat mnohem méně než dnes)
3) Jezdí to na elektřinu na rozdíl od dnešních aut, která jsou stále v drtivé většině spalovací.
4) "do preplnenych mest vypusti dalsi vozidla" Tady mi přijde, že jste opomněl to, že když pojedete v robotaxi, tak nepojedete v normálním autě. Takže nejde o auta navíc, ale o náhradu.
1) Stejně drtivá většina z nich jezdí obsazena 1-2 lidmi
2) Budou v těch městech sice jezdit, ale nebudou v nich parkovat (resp. na počet osob jich bude parkovat mnohem méně než dnes)
3) Jezdí to na elektřinu na rozdíl od dnešních aut, která jsou stále v drtivé většině spalovací.
4) "do preplnenych mest vypusti dalsi vozidla" Tady mi přijde, že jste opomněl to, že když pojedete v robotaxi, tak nepojedete v normálním autě. Takže nejde o auta navíc, ale o náhradu.
Odpovědět2 0
"Celý potenciál promrhali blbě organizovanou cache. A 96 a 128 jádrové verze úplně postrádají smysl. Ten výkon je použitelný jen na cloud, ale na HTPC se nehodí, tam doslova jádra navíc překáží."
Proč postrádají smysl? Tak to je snad o tom určení, ne? Ono se to musí kvůli vysokému počtu jader hodit na HPC? Pokud je to procesor určený pro cloud, a svou cloudovou funkci plní dobře (hodně jader pro VM, nízká spotřeba), tak byl úkol splněn velmi dobře.
Proč postrádají smysl? Tak to je snad o tom určení, ne? Ono se to musí kvůli vysokému počtu jader hodit na HPC? Pokud je to procesor určený pro cloud, a svou cloudovou funkci plní dobře (hodně jader pro VM, nízká spotřeba), tak byl úkol splněn velmi dobře.
Odpovědět0 0
Co se mi nelíbí? Že jste si do srovnání vzal 120W desktopový Ryzen a ne mobilní 15W. Výsledky 15W Ryzenu vůči ARMu tady vůbec neřeším. Je úplně jedno, zda je horší nebo lepší než ARM, o to tady v diskuzi vůbec nejde. Jediné, co se mi nelíbí, je to, až abyste podpořil Váš oblíbený ARM, tak jste mobilnímu procesoru předhodil do srovnání desktopový Ryzen a ne aspoň trochu adekvátní mobilní verzi. Ty tři odstavce jste napsal úplně zbytečně, protože se vůbec netýkají toho, o co mi šlo :-)
Odpovědět2 0
To, co jste napsal, je sice hezké, ale vůbec neřeší to, na co jsem narážel.
Jsem tu vedle Vás asi jediný, kdo si myslí, že ARM to nakonec vyhraje i v desktopové oblasti. Nicméně kvůli tomu nebudu proti mobilnímu ARMu stavět 120W x86. O to mi jde. Já neříkám, že je x86 lepší, ale jen to, že je blbost stavět srovnání x86 vs ARM na srovnávání mobilního a desktopového 120W procesoru, aby to vyšlo záměrně ještě mnohem hůř, než jak to ve skutečnosti je.
Jsem tu vedle Vás asi jediný, kdo si myslí, že ARM to nakonec vyhraje i v desktopové oblasti. Nicméně kvůli tomu nebudu proti mobilnímu ARMu stavět 120W x86. O to mi jde. Já neříkám, že je x86 lepší, ale jen to, že je blbost stavět srovnání x86 vs ARM na srovnávání mobilního a desktopového 120W procesoru, aby to vyšlo záměrně ještě mnohem hůř, než jak to ve skutečnosti je.
Odpovědět6 0
Ale no tak, bavíme se tu o mobilních CPU a Vy vytáhnete desktopový 7800X? Co tak vzít mobilní 8jádro? 8jádrový Ryzen 7 7730U má např. 15W TDP.
Odpovědět6 0
"S vnutornou pametou by nic take nebolo mozne."
Ale je jasné, že by nebylo možné? A jak se vůbec dostala mimo ten adresář?
"ale to su len velmi slabe, obcas nespolahlive a hlavne velmi neprakticke nahrady za poriadny diskovy pristup"
Na iPhonu sice neuděláš vůbec nic (tam máš přístup jen a pouze na fotky, které můžeš jen a pouze stáhnout a jinak vůbec nic, ale dosud jsem neměl potřebu s tím cokoli dělat), ale na Androidu nevím o ničem, s čím by byl nějaký výraznější problém.
"A pri synchronizacii velkeho mnozstva dat (napr. zopar gigabajtov fotiek a videi z dovolenky) je to aj ooovela rychlejsie."
Pokud má USB 2.0, tak jistě ano, pokud má USB 3.0+, tak z té vnitřní paměti to stáhneš možná mnohem rychleji než z karty.
"S vnutornou pametou vtedy uzivatel uz nespravi nic, ale microSD si vyberie von a tak o svoje subory nepride."
To je jistě pravda.
"Ale nie vzdy sa daju synchronizovat na cloud. "
Tak já hlavně nevidím důvod, proč vše hned zálohovat na cloud, obzvláště přes data. Cloudové zálohy mám na datech vypnuté.
Já neříkám, že paměťová karta je něco špatného a že to tam nemá být. Dnes to ale prostě lidi zajímá čím dál tím méně, protože lidé jsou tvorové pohodlní a nechce se jim s tím drbat.
Ale je jasné, že by nebylo možné? A jak se vůbec dostala mimo ten adresář?
"ale to su len velmi slabe, obcas nespolahlive a hlavne velmi neprakticke nahrady za poriadny diskovy pristup"
Na iPhonu sice neuděláš vůbec nic (tam máš přístup jen a pouze na fotky, které můžeš jen a pouze stáhnout a jinak vůbec nic, ale dosud jsem neměl potřebu s tím cokoli dělat), ale na Androidu nevím o ničem, s čím by byl nějaký výraznější problém.
"A pri synchronizacii velkeho mnozstva dat (napr. zopar gigabajtov fotiek a videi z dovolenky) je to aj ooovela rychlejsie."
Pokud má USB 2.0, tak jistě ano, pokud má USB 3.0+, tak z té vnitřní paměti to stáhneš možná mnohem rychleji než z karty.
"S vnutornou pametou vtedy uzivatel uz nespravi nic, ale microSD si vyberie von a tak o svoje subory nepride."
To je jistě pravda.
"Ale nie vzdy sa daju synchronizovat na cloud. "
Tak já hlavně nevidím důvod, proč vše hned zálohovat na cloud, obzvláště přes data. Cloudové zálohy mám na datech vypnuté.
Já neříkám, že paměťová karta je něco špatného a že to tam nemá být. Dnes to ale prostě lidi zajímá čím dál tím méně, protože lidé jsou tvorové pohodlní a nechce se jim s tím drbat.
Odpovědět0 0
Tak vzhledem k tomu, že ve vesmíru se to používá už desítky let a funguje to, tak je docela dobře možné, že na zemi to bude fungovat také.
Odpovědět2 0
"Dnes su kapacity vnutornych pameti dostatocne, takze pametovu kartu iba kvoli kapacite pameti riesit urcite netreba."
Právě sis sám odpověděl. Pokud jsou, jak sám říkáš, kapacity vnitřních pamětí dostatečné, tak o to menší důvod je tam dnes dávat tu podporu pro paměťovou kartu, takže potvrzuješ to, co jsem psal na začátku. Podpora paměťové karty je dnes pro mnoho uživatelů už irelevantní, protože jak jsi sám řekl, kapacity vnitřních pamětí jsou dostatečné.
Tím neříkám, že mít tuto podporu je něco špatného, jen to dnes už mnoho lidí moc nezajímá. Ty jsi např. výjimka.
Právě sis sám odpověděl. Pokud jsou, jak sám říkáš, kapacity vnitřních pamětí dostatečné, tak o to menší důvod je tam dnes dávat tu podporu pro paměťovou kartu, takže potvrzuješ to, co jsem psal na začátku. Podpora paměťové karty je dnes pro mnoho uživatelů už irelevantní, protože jak jsi sám řekl, kapacity vnitřních pamětí jsou dostatečné.
Tím neříkám, že mít tuto podporu je něco špatného, jen to dnes už mnoho lidí moc nezajímá. Ty jsi např. výjimka.
Odpovědět0 0
"Preco myslis, ze dalsie uloziste robi v systeme bordel ?!?! "
Vždyť jsem to psal. V každé aplikaci pak zvlášť řešíš (nebo taky někdy ani nemůžeš řešit), co se má kam ukládat. Takže si pak koupíš třeba telefon s menší pamětí, abys zjistil, že aplikace, u které jsi počítal, že velká data půjdou na SD, na SD dát nejde, protože to v aplikaci nejde nastavit... Podobných nepříjemných překvapení jsem už na telefonech s Androidem zažil spoustu a třeba já osobně si raději připlatím za větší vnitřní paměť než za možnost mít SD karty. Už jsem asi dost starý na to, abych takové blbosti pořád řešil. Ostatně i proto jsem ochoten si koupit mnohem dražší iPhone než nějaký Android (a i připlatit dost za paměť), protože nechci nic nastavovat. Chci, aby to fungovalo okamžitě a ničím mě to neotravovalo. Jasně, někdo může SD kartu preferovat a nic proti tomu... Já bych už SD kartu v telefonu nechtěl. Jedna jednotná řádově rychlejší paměť, na kterou se jednotně přistupuje a je to.
Vždyť jsem to psal. V každé aplikaci pak zvlášť řešíš (nebo taky někdy ani nemůžeš řešit), co se má kam ukládat. Takže si pak koupíš třeba telefon s menší pamětí, abys zjistil, že aplikace, u které jsi počítal, že velká data půjdou na SD, na SD dát nejde, protože to v aplikaci nejde nastavit... Podobných nepříjemných překvapení jsem už na telefonech s Androidem zažil spoustu a třeba já osobně si raději připlatím za větší vnitřní paměť než za možnost mít SD karty. Už jsem asi dost starý na to, abych takové blbosti pořád řešil. Ostatně i proto jsem ochoten si koupit mnohem dražší iPhone než nějaký Android (a i připlatit dost za paměť), protože nechci nic nastavovat. Chci, aby to fungovalo okamžitě a ničím mě to neotravovalo. Jasně, někdo může SD kartu preferovat a nic proti tomu... Já bych už SD kartu v telefonu nechtěl. Jedna jednotná řádově rychlejší paměť, na kterou se jednotně přistupuje a je to.
Odpovědět0 0
No návrháři si to myslí celkem dobře. Paměťové karty sice nejsou úplně k zahození, ale pro mnoho lidí je to irelevantní vlastnost. Mít o řád až dva řády pomalejší úložiště, které v systému akorát dělá bordel, protože člověk musí řešit, co je na které paměti, je akorát k vzteku. Ano, příplatky jsou mnohdy šílené, ale za tu jednoduchost to mnoha lidem stojí.
Odpovědět0 2
Mně naopak přijde, že drtivá většina Androidů jde rychlostí časem dost dolů, ale to je jistě i množstvím nainstalovaných aplikací. Když vidím, jak mnoha lidem Androidy běží po nějaké době, docela mě jímá hrůza (ono když s tím člověk nepracuje denně a pak to po pár měsících dostane do ruky k vyřešení nějakého problému, tak si toho zpomalení všimne). Což je také možná důvod, proč nepozoruju nějaké zpomalení na iOSu (efekt pomalu vařící se žáby) - tam je to spíše v rámci aktualizací některých aplikací (třeba teď jsou naprosto zoufalé Mapy.cz). Jinak co se týče nařízení délky podpory, do toho se snaží mluvit např. Německo https://www.svethardware.cz/pravo-na-opravu-dle-nemecka-az-7-let-hw-i-sw-podpory/55891
Odpovědět0 0
No vidíš a rodiče mají 22”, protože se jim tam větší monitor nevejde. Možná ještě 24” by s odřenýma ušima vešla, ale větší už ne.
Odpovědět1 1
Tak ono pokud člověk má solár a už to nemá kam ukládat, tak těžba může být i zajímavou alternativou. Otázkou je, jaká kryptoměna. Aby to mělo smysl, měla by to být elektřina, která by byla nevyužita, na HW, který by byl nevyužit (nekupován primárně pro těžbu)
Odpovědět0 0
Lidar Tesla nikdy neměla. Měla radary (a už je má znovu), ne lidary. A ano, radar dokáže vidět to, co nevidí kamera, ale pořád nechápete to, že pokud Vám další senzor přidá nějakou funkčnost navíc, ale pokazí to, co fungovalo bez něj (protože kvůli své nekvalitě nebo principu fungování dá chybná data tam, kde kamery fungují, a rozbije jim to), může být společný výsledek horší(!) než předtím. Takže se ptám znova. Vyvíjel jste někdy rekonstrukci 3D scény nebo alespoň měření hloubky na základě více různých typů senzorů? Máte zkušenosti s kombinováním více různých typů senzorů dohromady pro účely zjišťování hloubky?
Odpovědět0 0
A prečo by to mala byť somarina?
4K je na 27" monitoru naprosto v pohodě. Mít možnost si dát dvě okna vedle sebe, přičemž stále mají na šířku Full HD (no ono to bude o něco méně, protože si člověk zapne asi zvětšení, třeba já mám 125 %), to je k nezaplacení. Neskutečně praktická věc. On taky ne každý chce obří monitor, ale to 4K je opravdu velmi užitečné i na takové úhlopříčce. Pro hraní, tam už to chce výkonné GPU, ale to by při 4K chtělo nezávisle na úhlopříčce.
4K je na 27" monitoru naprosto v pohodě. Mít možnost si dát dvě okna vedle sebe, přičemž stále mají na šířku Full HD (no ono to bude o něco méně, protože si člověk zapne asi zvětšení, třeba já mám 125 %), to je k nezaplacení. Neskutečně praktická věc. On taky ne každý chce obří monitor, ale to 4K je opravdu velmi užitečné i na takové úhlopříčce. Pro hraní, tam už to chce výkonné GPU, ale to by při 4K chtělo nezávisle na úhlopříčce.
Odpovědět0 0
A není cena "tak trochu" dána výrobcem?
Odpovědět0 0
"s tym osobnym autom v tom bol absolutne nevinne"
Ale tu přece nejde o vinu, ale o to, zda by člověk takové kolizi dokázal zabránit. Někteří by to možná zadupli (a dopadlo by to stejně), někteří by možná přidali, aby se mu vyhnuli, nebo to nejspíš strhli doprava, což by zvýšilo možnost vyhnutí se. Ale zastavit se zrovna v kolizní dráze... Mně když na bok začal najíždět odbočující člověk, který si mě nevšiml (což dodnes nechápu), tak jsem to strhnul vpravo a srážce se vyhnul. Kdybych zabrzdil, tak mám pěkně poškrábané auto.
Ale tu přece nejde o vinu, ale o to, zda by člověk takové kolizi dokázal zabránit. Někteří by to možná zadupli (a dopadlo by to stejně), někteří by možná přidali, aby se mu vyhnuli, nebo to nejspíš strhli doprava, což by zvýšilo možnost vyhnutí se. Ale zastavit se zrovna v kolizní dráze... Mně když na bok začal najíždět odbočující člověk, který si mě nevšiml (což dodnes nechápu), tak jsem to strhnul vpravo a srážce se vyhnul. Kdybych zabrzdil, tak mám pěkně poškrábané auto.
Odpovědět0 0
"Kór třeba autonomní řízení tesly, která se dobrovolně zbavuje senzorů které ji dávaly lepší informace jak má člověk, tak vlastně teslu degradovali na člověka se všemi jeho neduhy."
Proboha, vždyť to jsme si tu vysvětlovali už mnohokrát. Další senzor navíc nemusí znamenat, že dostanete lepší výsledek, pokud Vám do systému zanáší nové chyby. Zkoušel jste někdy vyvíjet systémy s více typy senzorů, které se měly doplňovat? Ono se totiž velmi dobře může stát (a z mé vlastní zkušenosti se to také stává), že přídavný senzor sice opraví něco, na co nestačí původní senzory, ale naopak zanáší do systému takové chyby, že nefunguje to, co fungovalo s těmi původními. A někdy to dojde dokonce tak daleko, že nový systém více věcí rozbije, než opraví (opět, vlastní zkušenost právě s kombinací RGB a hloubkových kamer při rekonstrukci 3D scény).
Proboha, vždyť to jsme si tu vysvětlovali už mnohokrát. Další senzor navíc nemusí znamenat, že dostanete lepší výsledek, pokud Vám do systému zanáší nové chyby. Zkoušel jste někdy vyvíjet systémy s více typy senzorů, které se měly doplňovat? Ono se totiž velmi dobře může stát (a z mé vlastní zkušenosti se to také stává), že přídavný senzor sice opraví něco, na co nestačí původní senzory, ale naopak zanáší do systému takové chyby, že nefunguje to, co fungovalo s těmi původními. A někdy to dojde dokonce tak daleko, že nový systém více věcí rozbije, než opraví (opět, vlastní zkušenost právě s kombinací RGB a hloubkových kamer při rekonstrukci 3D scény).
Odpovědět0 0
"navíc už se bavíme v základu o poměrně drahém rychlonabíjení a taky jen o nákladové složce"
Ještě jednou, není to poměrně drahé rychlonabíjení poměrně drahé např. právě i proto, že už tam může být ta cena baterky? Není to už dnes dražší o tu korunu, protože tam už je ta koruna za baterku? Jinak řečeno, není tam to navýšení ceny rychlonabíjení (ta koruna navíc) kvůli baterkám už dnes?
Ještě jednou, není to poměrně drahé rychlonabíjení poměrně drahé např. právě i proto, že už tam může být ta cena baterky? Není to už dnes dražší o tu korunu, protože tam už je ta koruna za baterku? Jinak řečeno, není tam to navýšení ceny rychlonabíjení (ta koruna navíc) kvůli baterkám už dnes?
Odpovědět0 0
A není už dnes dražší např. i právě kvůli tomu? Nicméně si odpovězme na otázkou, o kolik to prodraží. 2,4 MWh je 2400 kWh, při ceně 100 USD/kWh se tu bavíme o řekněme 300 tisících USD za celý baterkový systém navíc. Taková LFP baterka teoreticky udělá za životnost 4000 cyklů, takže tu hovoříme o tom, že tím proteče cca 9 milionů kWh (2400*4000 minus snižování kapacity). To máme navýšení 0,033 USD na kWh, 0,73 Kč. Navíc se to díky baterce může dimenzovat na nižší odběry (není nutné to dimenzovat na špičku, když o tu se stará ta baterka). Nula to není, ale násobky cen to také neudělá.
Odpovědět1 0
Tak to je otázkou, co si představujete pod velkou ztrátou. RTE moderních lithiových baterek je hodně vysoké.
Odpovědět0 0
Obvykle tam jsou vyrovnávací baterky. Třeba Pepsi má pro nabíječku Tesla Semi s max. 4×750 kW záložní baterku s 2,4 MWh (dobíjí to i vlastním solárem)
https://www.svethardware.cz/tesla-semi-u-pepsi-ctyrem-750kw-nabijenim-pomaha-2-4mwh-baterie/59856
https://www.svethardware.cz/tesla-semi-u-pepsi-ctyrem-750kw-nabijenim-pomaha-2-4mwh-baterie/59856
Odpovědět1 0
"Opravdu nelze syntetické palivo vyrábět jinak než elektřinou (hint:líh)? "
Pokud se bavíme o syntetickém benzinu, tak v procesu máte spoustu elektřiny (jednak nejprve potřebujete vyrobit vodík a potom ho dát dokupy s CO2). Pokud chcete jezdit na ethanol, což se třeba děje v jihoamerických státech, tak tam jste sice v pozitivní energetické bilanci při jeho výrobě, ale pak to lijete do motoru, který má ve špičce tak 35-45% účinnost, ve většině podmínek kolem 25-35 %. Takové auto má o cca 25-30 % vyšší spotřebu než benzínové (protože líh má menší energetickou hustotu), takže taková 110kW Octavia by žrala asi 8 litrů ethanolu na 100 km. Na výrobu jednoho litru ethanolu potřebujete cca 4-8 kWh energie (záleží např. na tom, zda z cukrové třtiny nebo obilí), takže na výrobu ethanolu pro ujetí 100 km potřebujete 32-64 kWh energie (ne nutně jen elektrické). Baterkový elektromobil na stejné množství energie ujede 200-300 km. V případě syntetického benzinu je to ještě horší a tam je ten poměr téměř řádově jinde.
Opravdu nelze vodík vyrábět jinak než z elektřiny?
To je právě to, o čem v diskuzích i článcích pořád hovořím. Vodík nemá smysl, pokud se vyrábí z elektřiny, protože elektřinu je lepší použít přímo než přes vodíkové kolečko, které si vynutí 2-2,5krát vyšší spotřebu elektrické energie. Pokud je ale vodík jinak nevyužitým odpadem jiné výroby (není tím primárním produktem), nebo se vyrábí nějak jinak, než pomocí elektřiny (já nevím, třeba nějaké bakterie), tak může mít rozhodně smysl. Neříkám, že ne. Jen nemá smysl, pokud se vyrábí přes elektřinu (resp. procesem, ze kterého se dá vytřískat více energie v elektřině než ve vodíku).
Pokud se bavíme o syntetickém benzinu, tak v procesu máte spoustu elektřiny (jednak nejprve potřebujete vyrobit vodík a potom ho dát dokupy s CO2). Pokud chcete jezdit na ethanol, což se třeba děje v jihoamerických státech, tak tam jste sice v pozitivní energetické bilanci při jeho výrobě, ale pak to lijete do motoru, který má ve špičce tak 35-45% účinnost, ve většině podmínek kolem 25-35 %. Takové auto má o cca 25-30 % vyšší spotřebu než benzínové (protože líh má menší energetickou hustotu), takže taková 110kW Octavia by žrala asi 8 litrů ethanolu na 100 km. Na výrobu jednoho litru ethanolu potřebujete cca 4-8 kWh energie (záleží např. na tom, zda z cukrové třtiny nebo obilí), takže na výrobu ethanolu pro ujetí 100 km potřebujete 32-64 kWh energie (ne nutně jen elektrické). Baterkový elektromobil na stejné množství energie ujede 200-300 km. V případě syntetického benzinu je to ještě horší a tam je ten poměr téměř řádově jinde.
Opravdu nelze vodík vyrábět jinak než z elektřiny?
To je právě to, o čem v diskuzích i článcích pořád hovořím. Vodík nemá smysl, pokud se vyrábí z elektřiny, protože elektřinu je lepší použít přímo než přes vodíkové kolečko, které si vynutí 2-2,5krát vyšší spotřebu elektrické energie. Pokud je ale vodík jinak nevyužitým odpadem jiné výroby (není tím primárním produktem), nebo se vyrábí nějak jinak, než pomocí elektřiny (já nevím, třeba nějaké bakterie), tak může mít rozhodně smysl. Neříkám, že ne. Jen nemá smysl, pokud se vyrábí přes elektřinu (resp. procesem, ze kterého se dá vytřískat více energie v elektřině než ve vodíku).
Odpovědět1 0
"To už je snad snazší vyrábět sinteticke uhlovodíky."
No počkat, snazší? Vždyť ty syntetické uhlovodíky se vyrábí z onoho vodíku, proti kterému se vymezujete.
Máte elektřinu.
1) Tu můžete spotřebovat jako elektřinu. Přes baterku je to s velmi solidním RTE.
2) Nebo to proženete přes ten vodík. Takže ztrátová elektrolýza, stlačení nebo jiné zpracování (další ztráta), a pak ztrátová výroba elektřiny zpět v palivovém článku. Tady se nebavíme o tom, že jeho výroba je stále neefektivní. Ona ani efektivní nikdy být nemůže, to fyzikálně nedává smysl. Na 1 kg vodíku Vám auto ujede cca 100 km. Jenže i kdybyste ho vyráběl 100% efektivně, potřebujete na jeho výrobu 40 kWh. Na to Vám baterkové elektroauto ujede 200-250 km. Resp. na 20 kWh, na které Vám baterkové auto ujede 100 km, vodíkové ujede asi 40-50 km.
3) Nebo to proženete přes syntetické palivo. Takže vezmete ten pekelně ztrátový vodík z bodu 2, pak vezmete další energii k tomu, abyste dostal ze vzduchu CO2, pak vezmete další energii, abyste ten vodík spojil s CO2, a máte syntetické palivo. To je takové množství energie, že z 20kWh už neujedete 100 km jako v baterkovém elektromobilu, ale to už se bavíme snad jen o vyšších jednotkách km, možná něčem okolo 10 km.
No počkat, snazší? Vždyť ty syntetické uhlovodíky se vyrábí z onoho vodíku, proti kterému se vymezujete.
Máte elektřinu.
1) Tu můžete spotřebovat jako elektřinu. Přes baterku je to s velmi solidním RTE.
2) Nebo to proženete přes ten vodík. Takže ztrátová elektrolýza, stlačení nebo jiné zpracování (další ztráta), a pak ztrátová výroba elektřiny zpět v palivovém článku. Tady se nebavíme o tom, že jeho výroba je stále neefektivní. Ona ani efektivní nikdy být nemůže, to fyzikálně nedává smysl. Na 1 kg vodíku Vám auto ujede cca 100 km. Jenže i kdybyste ho vyráběl 100% efektivně, potřebujete na jeho výrobu 40 kWh. Na to Vám baterkové elektroauto ujede 200-250 km. Resp. na 20 kWh, na které Vám baterkové auto ujede 100 km, vodíkové ujede asi 40-50 km.
3) Nebo to proženete přes syntetické palivo. Takže vezmete ten pekelně ztrátový vodík z bodu 2, pak vezmete další energii k tomu, abyste dostal ze vzduchu CO2, pak vezmete další energii, abyste ten vodík spojil s CO2, a máte syntetické palivo. To je takové množství energie, že z 20kWh už neujedete 100 km jako v baterkovém elektromobilu, ale to už se bavíme snad jen o vyšších jednotkách km, možná něčem okolo 10 km.
Odpovědět0 0
A kde by měl být? Snad ne už na trhu. Propána, výzkum něčeho takového, to je obvykle 10-15 let, než se to dostane na trh. Takže jestli v laboratoři někde otestují baterku a publikují nějaký článek nebo tiskovku, tak to v podstatě jen začátek, ne konec toho cyklu. To nejste v závěrečné, ale počáteční(!) fázi.
Třeba QuantumScape nás různými prototypy baterek zásobuje už pěknou řádku let, už je také nějakou dobu dodává automobilkám. Ale už před těmi X lety říkal, že to bude vyrábět nejdřív v roce 2024, a to ještě v nepříliš velkých sériích. Nezapomínáte např. na to, že je na to potřeba postavit továrnu? Získat všechna stavební povolení, postavit to, zprovoznit, zahájit ověřovací výrobu,... Jen toto máte několik let poté, co máte hotovou vyvinutou baterku. Vždyť to je úplně normální proces. Je něco jiného oznámení vývoje, nějakého výsledku, a úplně, úplně někde časově jinde je spuštění výroby.
Třeba QuantumScape nás různými prototypy baterek zásobuje už pěknou řádku let, už je také nějakou dobu dodává automobilkám. Ale už před těmi X lety říkal, že to bude vyrábět nejdřív v roce 2024, a to ještě v nepříliš velkých sériích. Nezapomínáte např. na to, že je na to potřeba postavit továrnu? Získat všechna stavební povolení, postavit to, zprovoznit, zahájit ověřovací výrobu,... Jen toto máte několik let poté, co máte hotovou vyvinutou baterku. Vždyť to je úplně normální proces. Je něco jiného oznámení vývoje, nějakého výsledku, a úplně, úplně někde časově jinde je spuštění výroby.
Odpovědět0 0
Ty Vaše příklady nejsou šťastné. Vy píšete o technologických standardech, které ovlivňují kompatibilitu. U těch baterek ale o takový standard nejde. Každé má své pro a proti, a tak se bude lišit především nasazení. Na-Ion má např. širší pracovní rozsah teplot, takže zatímco někde tady je v zásadě jedno, zda využijeme LFP nebo Na-Ion pro úložiště energie, severské země nebo naopak tropické, budou sahat spíše k Na-Ion. Potřebujete co nejnižší cenu elektroauta? No tak do základní verze nacpete Na-Ion, do středního dojezdu LFP a do Long Range NCM. Ty technologie se nevylučují, nedělají Vám problémy s kompatibilitou.
Odpovědět0 0
"Mne by zajimalo, jestli existuje oprvdu solidni studie, ktera by se zabyvala dopadem vyroby a recyklace baterii/akumulatoru na zivotni prostredi."
Jestli Vás to opravdu zajímá, stačí použít Google (a platební kartu, protože spousta těch studií je za paywallem). Vezměte si tak roční dovolenou, abyste všechny ty studie zvládl přečíst, najít jejich slabiny i silné stránky a udělat si z toho nějaký závěr. Spousta z nich se ale bohužel týká jen emisí CO2, ale ne dalších dopadů.
Jestli Vás to opravdu zajímá, stačí použít Google (a platební kartu, protože spousta těch studií je za paywallem). Vezměte si tak roční dovolenou, abyste všechny ty studie zvládl přečíst, najít jejich slabiny i silné stránky a udělat si z toho nějaký závěr. Spousta z nich se ale bohužel týká jen emisí CO2, ale ne dalších dopadů.
Odpovědět1 0
Tak ona spousta firem používá pořád stejné články a např. můj fotoaparát má nachlup stejný akumulátor jako jeho předchůdce před 10 lety. Každopádně ten vývoj tu postupně je.
Když už jsme u těch dronů, tak třeba DJI Mavic Mini měl 8,36 Wh v 50 gramech, tedy 167 Wh/kg. Mavic Mini 3 má 18,1 Wh v 80,5 gramech, tedy 225 Wh/kg, resp. 28,4 Wh ve 121 gramech, tedy 235 Wh/kg. To je 35%, resp. 41% navýšení hustoty během 3 let.
DJI Inspire 1 měl 99,9 Wh na 570 gramů, tedy 175 Wh/kg, dnešní DJI Inspire má 98,8 Wh ve 470 gramech, tedy 210 Wh/kg, navýšení o 20 % za 9 let. Mnohem méně než v prvním případě, ale stále lepší než nic. Znova, jde především o postupnou evoluci, ne nutně revoluci. Jestli někdo čeká, že se zničehonic objeví v novém produktu baterky s dvakrát vyšší hustotou, tak bude čekat asi do smrti. Ale až umře, tak ty články budou mít tu hustotu třeba 5násobnou od doby, kdy začal čekat, jen si toho nevšimne, protože bláhově čeká na skok. Jsou to ale především kroky, ne skoky.
I na 24jádrové Core i9 jsme neskočili rovnou ze 486. Postavte vůči sobě CPU z roku 2010 a 2023 se stejnou konfigurací jader. Nějaká revoluce veskrze žádná, ale 4jádrové Core i3-12100 s 3,3/4,3 GHz dá v Geekbenchi 2119/6874 bodů, zatímco 4jádrové Core i7-960 s 3,2/3,46 GHz jen 488/1636 bodů. Mezigeneračně žádná revoluce, ale za 13 let Vám stoupl výkon 4,2-4,4násobně, a to se Boost zvýšil jen o 25 %. TDP se navíc snížila ze 130 na 60 W.
Když už jsme u těch dronů, tak třeba DJI Mavic Mini měl 8,36 Wh v 50 gramech, tedy 167 Wh/kg. Mavic Mini 3 má 18,1 Wh v 80,5 gramech, tedy 225 Wh/kg, resp. 28,4 Wh ve 121 gramech, tedy 235 Wh/kg. To je 35%, resp. 41% navýšení hustoty během 3 let.
DJI Inspire 1 měl 99,9 Wh na 570 gramů, tedy 175 Wh/kg, dnešní DJI Inspire má 98,8 Wh ve 470 gramech, tedy 210 Wh/kg, navýšení o 20 % za 9 let. Mnohem méně než v prvním případě, ale stále lepší než nic. Znova, jde především o postupnou evoluci, ne nutně revoluci. Jestli někdo čeká, že se zničehonic objeví v novém produktu baterky s dvakrát vyšší hustotou, tak bude čekat asi do smrti. Ale až umře, tak ty články budou mít tu hustotu třeba 5násobnou od doby, kdy začal čekat, jen si toho nevšimne, protože bláhově čeká na skok. Jsou to ale především kroky, ne skoky.
I na 24jádrové Core i9 jsme neskočili rovnou ze 486. Postavte vůči sobě CPU z roku 2010 a 2023 se stejnou konfigurací jader. Nějaká revoluce veskrze žádná, ale 4jádrové Core i3-12100 s 3,3/4,3 GHz dá v Geekbenchi 2119/6874 bodů, zatímco 4jádrové Core i7-960 s 3,2/3,46 GHz jen 488/1636 bodů. Mezigeneračně žádná revoluce, ale za 13 let Vám stoupl výkon 4,2-4,4násobně, a to se Boost zvýšil jen o 25 %. TDP se navíc snížila ze 130 na 60 W.
Odpovědět0 0
"Už 1/4 storočia sa rozprava o novodobych bateriach, len čo stoho ked prešlo 1/4 storočia a stale na trh nedorazili. "
Tak jen pro info, před 25-30 lety měly Li-Ion hustotu 90 Wh/kg. Dnes je standard 240-280 Wh/kg a do aut už se montují i s 360 Wh/kg, tedy jsou na trhu. Já nevím, jak byste si představoval nějakou změnu, když ani 3-4násobek nestačí.
"Zatial najlepši koncept je vodik."
Vodík je především neskutečné mrhání energií. Ten má smysl tehdy, pokud jde o odpad z výroby něčeho jiného, co by nebylo využito.
Tak jen pro info, před 25-30 lety měly Li-Ion hustotu 90 Wh/kg. Dnes je standard 240-280 Wh/kg a do aut už se montují i s 360 Wh/kg, tedy jsou na trhu. Já nevím, jak byste si představoval nějakou změnu, když ani 3-4násobek nestačí.
"Zatial najlepši koncept je vodik."
Vodík je především neskutečné mrhání energií. Ten má smysl tehdy, pokud jde o odpad z výroby něčeho jiného, co by nebylo využito.
Odpovědět3 1
Nedáváte náhodou dohromady několik věcí najednou? To, že Vaše zařízení nevydrží dva týdny nabité, neznamená, že se neděje pokrok v baterkách. Ona totiž výdrž souvisí nejen s nabídkou energie (kolik jí máte v baterii), ale také s poptávkou (kolik chce z té baterie samotné zařízení). A přiznejte si, že dnes telefon používáte výrazně jinak než před 10 lety a ta poptávka je mnohonásobně vyšší.
Ty baterky v telefonech jsou dnes kapacitou cca 5-7krát větší než v minulosti, jenže on také výkon těch zařízení je někde jinde. Ono pohánět 6,5" displej je úplně jiná legrace než maličký monochromatický LCD s 1,5". Kdysi se z telefonu zavolalo, max. napsala nějaká zpráva, dnes na tom hodiny surfujete na internetu, mnozí na tom hrají náročné hry, sledují seriály,... Ona třeba i první generace iPhonu SE s 1642mAh baterkou zvládne vydržet 4-6 dní bez nabití, když ji používáte jako hloupý telefon.
Ty baterky v telefonech jsou dnes kapacitou cca 5-7krát větší než v minulosti, jenže on také výkon těch zařízení je někde jinde. Ono pohánět 6,5" displej je úplně jiná legrace než maličký monochromatický LCD s 1,5". Kdysi se z telefonu zavolalo, max. napsala nějaká zpráva, dnes na tom hodiny surfujete na internetu, mnozí na tom hrají náročné hry, sledují seriály,... Ona třeba i první generace iPhonu SE s 1642mAh baterkou zvládne vydržet 4-6 dní bez nabití, když ji používáte jako hloupý telefon.
Odpovědět4 0
A ten Biwatt, který vyšel včera, jste nepostřehl? Tak šup, přečíst i ten ;-)
Odpovědět1 0
LiFePo4 bude nahrazeno (nebo spíše doplněno) spíše tím sodíkem (Na-Ion), alespoň v dohledné době. Ostatně se tak už děje. S vyšší kapacitou bych u vápenato-antimonových baterek nepočítal. Kdyby to bylo v tomto ohledu dobré, je docela pravděpodobné, že by tu hodnotu zmínili. Nedivil bych se, kdyby to bylo v desítkách Wh/kg. Nicméně antimon se zkouší také v rámci Li-Ion akumulátorů.
Odpovědět2 1
No jestli čekáte zázrak, jednorázový obrovský skok, tak to se nikdy nedočkáte, a po 20 letech zjistíte, že ho žijete, jen jste si ho nevšiml. Revoluce v technologiích nejsou zas tak časté, to hlavní je postupná evoluce, nikoli revoluce. A jak vůbec ten zázrak chcete definovat? Jako, že najednou auta z 270 Wh/kg skočí na 500 Wh/kg? No to se jistojistě nestane, ale přesto dnes už máte na trhu auta s 360 Wh/kg a těch 500 Wh/kg možná za 10 let v těch autech mít budete. V lithiových článcích se nějaká zásadní revoluce od jejich vynalezení nestala, přesto mají 4násobnou kapacitu proti stavu před 30 lety.
To přece dávno není nějaké "jen roky píše". Můžete si koupit auta se solid-state baterkami, sodíkové baterky (v mopedech, autech, jako úložiště do domácnosti). Mně právě přijde opak, po letech psaní se ty technologie konečně dají koupit. Sice především v Číně, ale dají. Neexistují jen na papíře, ale už jsou mnohdy alespoň v testovacích provozech...
Ten stav "jen se o tom píše" ale bude vždycky. Nebudeme tady přece psát běžně "aktuality" o tom, že se už pět let dá něco koupit. Aktuality jsou ve většině o tom, co se vymyslelo a co se bude dát (snad) koupit. To, že ono se to pak skutečně dostává na trh, se dost zapomíná. Před pár lety se psalo o křemíkových akumulátorech (lithiové s příměsí křemíku), no dnes je už můžete mít v telefonu (opět v Číně).
To přece dávno není nějaké "jen roky píše". Můžete si koupit auta se solid-state baterkami, sodíkové baterky (v mopedech, autech, jako úložiště do domácnosti). Mně právě přijde opak, po letech psaní se ty technologie konečně dají koupit. Sice především v Číně, ale dají. Neexistují jen na papíře, ale už jsou mnohdy alespoň v testovacích provozech...
Ten stav "jen se o tom píše" ale bude vždycky. Nebudeme tady přece psát běžně "aktuality" o tom, že se už pět let dá něco koupit. Aktuality jsou ve většině o tom, co se vymyslelo a co se bude dát (snad) koupit. To, že ono se to pak skutečně dostává na trh, se dost zapomíná. Před pár lety se psalo o křemíkových akumulátorech (lithiové s příměsí křemíku), no dnes je už můžete mít v telefonu (opět v Číně).
Odpovědět5 1
To záleží na definici vesmíru. NASA má třeba hranici stanovenu na 80 km (od této hranice uznává člověka jako astronauta).
Odpovědět2 0
Hlavní výhodou Na-Ion baterií má být právě cena. Bohužel tu v tomto případě neznáme.
Odpovědět1 0
Jaké ceny proboha? Kde jsou v článku nějaké ceny? Celý článek je přece o výkonu. Dopíšu tam "body". To by mě nikdy nenapadlo, že někdo do toho začne tahat ceny, když je tam celou dobu řeč o bodech v Geekbenchi.
Odpovědět7 1
Protože tam má chyby a (asi záměrná) opomenutí. AMD má 1 MB L2 cache na jádro, jenže těch jeho uváděných 16 MB u Applu je pro všechna P-jádra dohromady, takže 2 MB na jádro. Tedy ne 16krát více, ale jen 2krát. E-jádra mají 1 MB na jádro. Dále opomněl (záměrně?) zmínit poslední úroveň cache. Základní M2 má 16+4MB L2 cache a 8MB L3 cache, celkem 28 MB cache. 8jádrový Ryzen 7 7700X má 8MB L2 + 32MB L3, celkem 40 MB cache. Takže žádné 16násobky pro Apple se nekonají.
Odpovědět5 0
Odpovědět0 0
Ano, elektroinstalace je velký problém, a to pro obě platformy (nemálo elektromobilů také chytlo od standardní elektroinstalace a ne od baterky - např. známá kauza utopených Fiskerů, které po hurikánu shořely od standardní elektroinstalace). Na ICE je těch míst, odkud se šíří požáry (a nejsou u BEV), hodně, obvykle je to ve spojení s chybou v elektronice. BEV má extra problém v baterce, ale zase je odolnější ve spojení elektřina versus různé unikající tekutiny, které sužují ICE.
ICE tak zejména ve spojení s elektronikou může mít problémy s palivovou soustavu, tak i o samotným motorem, a to i mechanicky (požár od turbodmychadla není nic až tak výjimečného - velmi "populární" především u těžké techniky). Ostatně čerstvá zpráva, Hyundai a KIA v USA svolávají další téměř sto tisíc ICE aut, protože mohou shořet od olejové pumpy a vyzývá řidiče, aby své vozy parkovali venku daleko od budov. A jen si vzpomeňme, jaké haló bylo z toho, když kvůli požárům baterek k parkování venku daleko od domů vyzval Chevrolet u Boltu.
I já osobně bych se elektromobilu bál kvůli riziku požáru, ale samotná data ukazují, že se bojím spíše neprávem. Já tu hrůzu z požáru elektromobilu naprosto chápu, ale nelíbí se mi ten dvojí metr, který tu často panuje.
ICE tak zejména ve spojení s elektronikou může mít problémy s palivovou soustavu, tak i o samotným motorem, a to i mechanicky (požár od turbodmychadla není nic až tak výjimečného - velmi "populární" především u těžké techniky). Ostatně čerstvá zpráva, Hyundai a KIA v USA svolávají další téměř sto tisíc ICE aut, protože mohou shořet od olejové pumpy a vyzývá řidiče, aby své vozy parkovali venku daleko od budov. A jen si vzpomeňme, jaké haló bylo z toho, když kvůli požárům baterek k parkování venku daleko od domů vyzval Chevrolet u Boltu.
I já osobně bych se elektromobilu bál kvůli riziku požáru, ale samotná data ukazují, že se bojím spíše neprávem. Já tu hrůzu z požáru elektromobilu naprosto chápu, ale nelíbí se mi ten dvojí metr, který tu často panuje.
Odpovědět0 0
Jak by mluvili fandové, to je docela jasné (ti si zpravidla vyzobnou danou vlastnost v době, kdy je tam jejich značka dobrá, a naopak ji bagatelizují, když je v tom jejich značka špatná). Mě však zajímají fakta. Intel je s efektivitou úplně mimo (ale jinak vypadá, že se mu daří ty karty dost dobře ladit a zlepšovat), AMD RDNA 3 bohužel na Ada Lovelace v efektivitě nestačí. Tohle by mělo být někde tak okolo 100-105 W max.
A to se bavíme o klasickém herním výkonu. Kdybychom do toho začali tahat ray-tracing, kde je rozdíl výkonu RTX 4060 vs RX 7600 20-50 % podle rozlišení a cca 12% rozdíl ve spotřebě, tak tam se RX 7500 spotřebou možná tak vyrovná s RTX 4060, ale výkonem bude cca 25-60% níže. Bohužel, AMD v této generaci tahá za kratší konec provazu, ačkoli tomu mělo být podle původních předpokladů opačně.
A to se bavíme o klasickém herním výkonu. Kdybychom do toho začali tahat ray-tracing, kde je rozdíl výkonu RTX 4060 vs RX 7600 20-50 % podle rozlišení a cca 12% rozdíl ve spotřebě, tak tam se RX 7500 spotřebou možná tak vyrovná s RTX 4060, ale výkonem bude cca 25-60% níže. Bohužel, AMD v této generaci tahá za kratší konec provazu, ačkoli tomu mělo být podle původních předpokladů opačně.
Odpovědět1 0
A já se někdy vyjadřoval o příčině? Příčina je tady naprosto irelevantní. Vyjadřoval jsem se jen o tom, že Radeon RX 7500 podle uniklých údajů žere hodně na to, jaký má výkon (ve srovnání s konkurencí). Zda za to může 6nm proces, chyba v návrhu, mimozemšťani nebo politická situace v Ugandě, na tom vůbec nic nezmění. Prostě to má vzhledem k (očekávanému) výkonu vysokou spotřebu.
Odpovědět1 0
No to Vaše srovnání je sice hezké, ale to je srovnání proti RX 7600! My se tu ale bavíme o výkonu proti RX 7500, ne RX 7600. RX 7500 bude proti RX 7600 o 10-15 % pomalejší. Takže jestli je RTX 4060 proti RX 7600 remíza (no ona je RTX 4060 v rastru asi o 5 % rychlejší, záleží na rozlišení), tak se dostáváme na onen rozdíl 15-20 % (RTX 4060 vs RX 7500 - ne vs 7600, ale vs 7500). A přesto má mít RTX 4060 ještě nižší spotřebu.
Odpovědět1 0
To, jaká je cena, ale nic nemění na tom, že to má vzhledem k výkonu docela vysokou spotřebu. Je to dáno horším procesem? To pravděpodobně ano, ale tou větou "nizsi energeticka efektivita je dana horsim procesem" jste právě sám potvrdil, že to má nižší energetickou efektivitu, tedy vyšší spotřebu.
Odpovědět0 0
Jenže ono to právě "nějakej výkon" vzhledem ke spotřebě nemá. Ten šel sice proti minulé generaci nahoru o nějakých 26 %, což je větší nárůst než u RTX 4060 (14%), jenže RTX 4060 je o 5 % výkonnější než RX 7600, OC verze od Asusu o 7 %. Přesto ta OC verze žere 131 W u her, zatímco Radeon 152 W. Takže větší výkon za nižší spotřebu, no nevím, ale mě přijde, že Nvidia toho předvedla více než AMD. Nvidia má 0,82 % výkonu na watt, Radeon jen 0,66 % výkonu na watt. Já bych tedy byl raději, kdyby se AMD podařilo to, co Nvidii, než aby se Nvidii podařilo to, co AMD.
Odpovědět1 0
Vzhledem na ten výkon určitě ano. Jestli bude RTX 4060 o cca 15-20 % výkonnější, ale přesto bude mít odhadem o cca 15 % nižší spotřebu, tak ano, je to vysoká spotřeba. V případě 7900 XTX by to byl spotřeba supernízká, ale u RX 7500 je to prostě hodně.
Odpovědět3 1
Opraveno, díky.
Odpovědět0 0
Vždyť požáry spalovacích aut jsem bohužel docela běžným jevem. Nebo si statistiky ty stovky tisíc vozů vymýšlejí? Automobilky svolávají statisíce aut kvůli desítkám požárů přiznaných vznícených aut a vymýšlejí si to? Proč by to proboha dobrovolně dělaly? Proč by automobilka říkala, že jim shořelo 20 aut, kvůli tomu svolávají půl milionu aut do servisů, když by to nebyla pravda?
https://www.nfpa.org/-/media/Files/News-and-Research/Fire-statistics-and-reports/US-Fire-Problem/osvehiclefires.pdf
V roce 2018 okolo 181,5 tisíc požárů "highway" aut, 490 úmrtí. Celkový počet 212,5 tisíc vozidel a 560 úmrtí. Na parkovišti bylo 16 % ze všech požárů (tzn. jen v roce 2019 se na parkovištích v USA shořelo 29 tisíc aut a kdo ví, kolik jich ještě bylo parkujících na silnicích a jiným místech nevedených jako parkoviště). 63% požárů začíná v motoru, převodovce nebo u kol. 47 % je zapříčiněno mechanickou závadou, 21 % závadou v elektrických rozvodech.
https://www.nfpa.org/-/media/Files/News-and-Research/Fire-statistics-and-reports/US-Fire-Problem/osvehiclefires.pdf
V roce 2018 okolo 181,5 tisíc požárů "highway" aut, 490 úmrtí. Celkový počet 212,5 tisíc vozidel a 560 úmrtí. Na parkovišti bylo 16 % ze všech požárů (tzn. jen v roce 2019 se na parkovištích v USA shořelo 29 tisíc aut a kdo ví, kolik jich ještě bylo parkujících na silnicích a jiným místech nevedených jako parkoviště). 63% požárů začíná v motoru, převodovce nebo u kol. 47 % je zapříčiněno mechanickou závadou, 21 % závadou v elektrických rozvodech.
Odpovědět1 0
Já nevím, jestli to mělo být vtipné, nebo co jste tím chtěl říci, ale jestli jste ročník 1958, tak jste za svůj život zažil těch baterkových revolucí hned několik. Při Vašem narození byly vrcholem baterkové technologie NiCD ještě s paměťovým efektem, ve Vašich 9 letech byly vynalezeny NiMH, které se sice už v 70. letech podívaly do vesmíru, ale koupit jste si je mohl až ve svých 31 letech. Lithiový akumulátor jste si mohl koupit poprvé ve svých 33 letech. Tehdy měl 80 Wh/kg a 200 Wh/l, dnes mají v případně Li-Ion NCM cca 240-360 Wh/kg a 700-800 Wh/l.
Odpovědět1 0
To je také kvůli tomu, že o těch se ještě často píše. Kdyby se mělo psát o každém požáru ICE, tak se nepíše o ničem jiném. Jen v USA každým rokem shoří 170-200 tisíc ICE aut ročně (cca 450-550 denně).
V roce 2000 tam bylo cca 280 milionů ICE aut, z toho shořelo téměř 200 tisíc, to je cca 1 ICE auto z 1400. Současně tam z 1,7 milionů elektromobilů shořelo 52 kusů, to je cca 1 BEV z 32500. Švédská statistika hovoří o 1:1300 u ICE/HEV a 1:38000 u BEV (až překvapivě moc to odpovídá té americké)
V roce 2000 tam bylo cca 280 milionů ICE aut, z toho shořelo téměř 200 tisíc, to je cca 1 ICE auto z 1400. Současně tam z 1,7 milionů elektromobilů shořelo 52 kusů, to je cca 1 BEV z 32500. Švédská statistika hovoří o 1:1300 u ICE/HEV a 1:38000 u BEV (až překvapivě moc to odpovídá té americké)
Odpovědět2 0
To by bylo nepřehledné (hůře by se opticky oddělovaly řády) a takový zápis snad pravidla pravopisu ani nepřipouští.
Odpovědět0 0
"pravděpodobně to bude spíš následek předchozího mechanického poškození než nějaký vnitřní probíhající proces v autě."
No ona ta lithiová baterka se také nevznítí jen tak sama z legrace, pokud je v pořádku. Vždy je to o tom, že tam je něco mechanicky špatně. U ICE i u BEV. Jen tak namátkou, v minulém roce Ford svolával přes 500 tisíc zbrusu nových ICE aut, protože měly mechanickou chybu ve vstřikovačích a při parkování to vedlo k požárům více než 20 vozů, které s sebou vzaly 3 domy. Majitelům Ford doporučoval parkovat vozy venku. BMW svolávalo milion ICE vozů, bylo minimálně 7 vznícených. RAM svolával 300 tisíc pickupů po minimálně šesti požárech, některé byly při parkování. Hyundai/KIA svolávaly dokonce několikrát 600+500+300 tisíc vozů po (minimálně 6) požárech, opět i při parkování. Já bych také nečekal, že se ICE samo od sebe vznítí a nové, které nebylo poškozeno při žádné nehodě, už vůbec ne... A děje se to.
No ona ta lithiová baterka se také nevznítí jen tak sama z legrace, pokud je v pořádku. Vždy je to o tom, že tam je něco mechanicky špatně. U ICE i u BEV. Jen tak namátkou, v minulém roce Ford svolával přes 500 tisíc zbrusu nových ICE aut, protože měly mechanickou chybu ve vstřikovačích a při parkování to vedlo k požárům více než 20 vozů, které s sebou vzaly 3 domy. Majitelům Ford doporučoval parkovat vozy venku. BMW svolávalo milion ICE vozů, bylo minimálně 7 vznícených. RAM svolával 300 tisíc pickupů po minimálně šesti požárech, některé byly při parkování. Hyundai/KIA svolávaly dokonce několikrát 600+500+300 tisíc vozů po (minimálně 6) požárech, opět i při parkování. Já bych také nečekal, že se ICE samo od sebe vznítí a nové, které nebylo poškozeno při žádné nehodě, už vůbec ne... A děje se to.
Odpovědět1 0
Tečka se může používat i v psané češtině (zpravidla pro peněžní částky). Zde to používáme také z důvodu, aby se čísla případně nezalamovala na řádcích (pevná mezera občas dělá problémy) a tvořila opticky jednolitý celek i tehdy, pokud se nezalamují.
Odpovědět0 0
Jde o různé statistiky. Ve Švédsku např. ročně blafne 0,08 % spalovacích aut, ale jen 0,004 % elektrických (ale jak bylo řečeno v článku, to je dáno i tím, že jsou novější). Navíc se ukazuje, že moderní EV mají tu bezpečnost vyšší než starší modely, takže ačkoli počty EV na silnicích jsou násobně vyšší, požáry nerostou. Další statistika ukazuje dokonce 50 násobek (na stejný počet prodaných vozů), ale důvody budou jistě opět podobné (nová auta). V Koreji to i s kauzou hořících Hyundaiů Kona bylo 4krát více pro ICE.
Tohle ve větším ukáže až čas (dnes jsou ty statistiky zkreslené mládím EV), nicméně když si vezmeme, kolik požárů EV bylo před takovými 5 lety a nyní máme snad o dva řády více EV na cestách, tak mi nepřijde, že by to rostlo.
"On je totiž sakra rozdíl jestli vám blafne ICE následkem havárie nebo BEV při prostém stání v garáži"
Rozdíl je to v čem? Při nehodách může shořet ICE i BEV, na parkovišti nebo v garáži může shořet ICE i BEV. Já už vznícené parkující ICE zažil na stejném parkovišti 2krát. Jednou dokonce v docela malé vzdálenosti od mého auta.
Tohle ve větším ukáže až čas (dnes jsou ty statistiky zkreslené mládím EV), nicméně když si vezmeme, kolik požárů EV bylo před takovými 5 lety a nyní máme snad o dva řády více EV na cestách, tak mi nepřijde, že by to rostlo.
"On je totiž sakra rozdíl jestli vám blafne ICE následkem havárie nebo BEV při prostém stání v garáži"
Rozdíl je to v čem? Při nehodách může shořet ICE i BEV, na parkovišti nebo v garáži může shořet ICE i BEV. Já už vznícené parkující ICE zažil na stejném parkovišti 2krát. Jednou dokonce v docela malé vzdálenosti od mého auta.
Odpovědět2 0
Musíte opravdu to 2048bitové SVE cpát do každé diskuze? Jste s tím už opravdu otravný. Kdyby to bylo aspoň vtipné.
Odpovědět2 0
"Pokud se akumulátor nabíjením přehřívá. Mobil na to nijak nereaguje. Nesníží proud, nepočká až bude akumulátor na nižší teplotě."
Pak je na místě se ptát, proč je tam pak těch 10+ teplotních senzorů? Jen tak z legrace tam nebudou. Proč např. iPhone a iPad zastavuje nabíjení, když je příliš horký?
Apple: https://support.apple.com/en-us/HT201678
Huawei: https://consumer.huawei.com/en/support/content/en-us00409974/
Samsung: https://www.samsung.com/ie/support/galaxy-battery/charging-tips/
realme: https://www.realme.com/in/support/kw/doc/2059661?queryId=&articleIndex=4
A tak bych mohl pokračovat dál. Snad všichni výrobci píšou, že v případě přehřívání zpomalí nebo zastaví nabíjení. Takže ano, sníží proud. Je to naprosto běžná praxe.
"Pasivní chlazení přece nemůžeme brát jako termo management. Nic se přitom neřídí."
Jenže ty telefony si to nabíjení dle teploty řídí, viz výše. Není to sice plný thermo-management, ale úplně hloupě se to bez ohledu na cokoli opravdu nenabíjí. Mimochodem, existuje i několik telefonů s aktivním chlazením, je jich zatím málo.
Pak je na místě se ptát, proč je tam pak těch 10+ teplotních senzorů? Jen tak z legrace tam nebudou. Proč např. iPhone a iPad zastavuje nabíjení, když je příliš horký?
Apple: https://support.apple.com/en-us/HT201678
Huawei: https://consumer.huawei.com/en/support/content/en-us00409974/
Samsung: https://www.samsung.com/ie/support/galaxy-battery/charging-tips/
realme: https://www.realme.com/in/support/kw/doc/2059661?queryId=&articleIndex=4
A tak bych mohl pokračovat dál. Snad všichni výrobci píšou, že v případě přehřívání zpomalí nebo zastaví nabíjení. Takže ano, sníží proud. Je to naprosto běžná praxe.
"Pasivní chlazení přece nemůžeme brát jako termo management. Nic se přitom neřídí."
Jenže ty telefony si to nabíjení dle teploty řídí, viz výše. Není to sice plný thermo-management, ale úplně hloupě se to bez ohledu na cokoli opravdu nenabíjí. Mimochodem, existuje i několik telefonů s aktivním chlazením, je jich zatím málo.
Odpovědět0 1
"Akumulátory v mobilech nemají, žádný termo managemet"
Ale to přece není pravda. Třeba to 240W nabíjení u realme (https://static.c.realme.com/IN/wm-thread/1611644372011454464.jpg) využívá grafenového chladiče, 13 teplotních senzorů a další snímače, které to vše hlídají. Pro chlazení se u některých telefonů využívají např. výparníkové komory, takže kapalinové chlazení,...
Ale to přece není pravda. Třeba to 240W nabíjení u realme (https://static.c.realme.com/IN/wm-thread/1611644372011454464.jpg) využívá grafenového chladiče, 13 teplotních senzorů a další snímače, které to vše hlídají. Pro chlazení se u některých telefonů využívají např. výparníkové komory, takže kapalinové chlazení,...
Odpovědět2 2
Předpokládáte správně. Opraveno, díky.
Odpovědět0 0
Tak ono to svým způsobem univerzální je i na těch Teslách, které se liší počty i typy senzorů. Nějakou základní obecnou konfiguraci senzorů to asi vyžadovat bude, ale patrně to nebude muset být přesně daný počet senzorů v přesně daných lokacích, přesně daného typu... Ostatně, pokud máte algoritmus např. pro rozpoznávání hloubky z klasických kamer, tak tam už jen musíte přepsat pár čísel v konfiguráku (ohnisková vzdálenost, vzdálenost kamer, rozlišení, kalibrace pro rektilineární zkreslení,...) a bude to fungovat v podstatě s čímkoli.
Odpovědět1 0
