Tak on taky nikdo neříká, že to bude bezproblémový přechod. Nemůžete ale popírat existenci již existujících technologií, natož automaticky vylučovat další pokrok, protože se Vám nelíbí technologie, která by se tím mohla stát životaschopnější, než je dnes. Mně se také násilné protlačování elektromobility nelíbí, jsem si vědom toho, jaké mnohé problémy to přinese, jsem si vědom toho, že pro některá nasazení je elektromobil nevhodný, ale kvůli tomu si nebudu vymýšlet takové hlouposti, jako že se v roce 2023 zastaví veškerý technologický pokrok. Výše zmíněné ukázka toho, jak obrovským způsobem se změnily technologie během posledních 30 let, jen ukazují, že dnes si ani nedokážeme představit, co bude v roce 2050. A Vy tu popíráte technologie, které existují už dnes, natož v roce 2050.
"Může se stát, že přijdeme o Taiwan, a budete ještě rád za to Atari... "
Tak to by byla pěkná brzda na pár let, ale zase si vymýšlíte blbosti. Mikročipy se vyrábí jen na Tchaj-wanu? Slyšel jste třeba o společnosti Samsung? Té, která třeba začala vyrábět 3nm čipy a využívat technologii GAA dříve než TSMC? Přišli bychom tím o značnou část výrobní kapacity, to ano, ale technologicky by to zas až taková brzda, abychom se vrátili do doby Atari, nebyla. Zase si jen vymýšlíte nesmysly. A mimo Samsungu tu máme ještě Intel. I když teď technologicky není na výši, opět to není něco, co by nás mělo vrátit do světa Atari.
"O tom, jak dlouho trvá změna legislativy, aby auta mohla jezdit sama, není třeba ani začínat"
Zajímavé, že v některých státech už ta autonomní auta (komerčně dostupné Level 3 bez nutnosti sledovat silnici) legálně jezdit mohou, sice hodně omezeně, ale mohou. U nás nesmíte zapomínat na to, že jsme součástí EU.
"Může se stát, že přijdeme o Taiwan, a budete ještě rád za to Atari... "
Tak to by byla pěkná brzda na pár let, ale zase si vymýšlíte blbosti. Mikročipy se vyrábí jen na Tchaj-wanu? Slyšel jste třeba o společnosti Samsung? Té, která třeba začala vyrábět 3nm čipy a využívat technologii GAA dříve než TSMC? Přišli bychom tím o značnou část výrobní kapacity, to ano, ale technologicky by to zas až taková brzda, abychom se vrátili do doby Atari, nebyla. Zase si jen vymýšlíte nesmysly. A mimo Samsungu tu máme ještě Intel. I když teď technologicky není na výši, opět to není něco, co by nás mělo vrátit do světa Atari.
"O tom, jak dlouho trvá změna legislativy, aby auta mohla jezdit sama, není třeba ani začínat"
Zajímavé, že v některých státech už ta autonomní auta (komerčně dostupné Level 3 bez nutnosti sledovat silnici) legálně jezdit mohou, sice hodně omezeně, ale mohou. U nás nesmíte zapomínat na to, že jsme součástí EU.
Odpovědět2 3
1) Tak primárně se řeší emise CO2. Ale nejsou jediné, třeba v případě těch lodí se primárně řeší SOx. Ať už ale řešíme takřka cokoli, doprava tvoří desítky procent. Tak si tedy konečně vymyslete nějaký parametr, ať má ten snajprik pravdu s tím jedním procentem. Spotřeba ropy je cca 40%, emise CO2 jsou cca 16%, NOx je 28%.... V jednotkách procent má silniční doprava zastoupení snad jen v těch SOx. Rozhodně ne ve spotřebě ropy.
2) A co to s tím má společného? Vy jste chtěl řešit spotřebu. No tak se tedy bavme o spotřebě, když se o ní chcete bavit. Cituji Vaše slova: "Zatímco předřečník píše o spotřebě, vy řešíte emise." Takže řešme spotřebu a ani ta není 1 %, ta je dokonce okolo 40%. Takže ať by se snajprik bavil o spotřebě ropy, o emisích CO2, emisích NOx, dokonce ani emisích SOx, tak nemá pravdu.
2) A co to s tím má společného? Vy jste chtěl řešit spotřebu. No tak se tedy bavme o spotřebě, když se o ní chcete bavit. Cituji Vaše slova: "Zatímco předřečník píše o spotřebě, vy řešíte emise." Takže řešme spotřebu a ani ta není 1 %, ta je dokonce okolo 40%. Takže ať by se snajprik bavil o spotřebě ropy, o emisích CO2, emisích NOx, dokonce ani emisích SOx, tak nemá pravdu.
Odpovědět1 0
"operují s tím, že technologie se posunou tak, aby jejich fantazie fungovala"
Ale tady se bavíme přece o již existujících technologiích. Mobilní aplikaci k autu máte už dnes. Kamery a senzory v autech, která jsou schopna sama zaparkovat, to už umí dnešní auta. Některá umí sama i na zavolání přijet. Bezdrátové nabíjení je také již existující technologie, která se už dnes zkouší v testovacích provozech. Už dnes se budují nabíjecí stanice před obchody a úřady. A tak bychom mohli pokračovat dál. Tady se přece nebavíme o tom, že se objeví nějaká snová technologie budoucnosti. Tady se hovoříme o rozšíření již existujících technologií (které navíc za 30 let jistě budou výrazně někde jinde než dnes).
Přečtěte si příspěvek v druhém vlákně o tom, jaká byla situace před 30 lety. Možná Vám to trochu pomůže si uvědomit, co vše jsme za tu dobu dokázali.
Ale tady se bavíme přece o již existujících technologiích. Mobilní aplikaci k autu máte už dnes. Kamery a senzory v autech, která jsou schopna sama zaparkovat, to už umí dnešní auta. Některá umí sama i na zavolání přijet. Bezdrátové nabíjení je také již existující technologie, která se už dnes zkouší v testovacích provozech. Už dnes se budují nabíjecí stanice před obchody a úřady. A tak bychom mohli pokračovat dál. Tady se přece nebavíme o tom, že se objeví nějaká snová technologie budoucnosti. Tady se hovoříme o rozšíření již existujících technologií (které navíc za 30 let jistě budou výrazně někde jinde než dnes).
Přečtěte si příspěvek v druhém vlákně o tom, jaká byla situace před 30 lety. Možná Vám to trochu pomůže si uvědomit, co vše jsme za tu dobu dokázali.
Odpovědět1 3
Dovolte mi, abych Vám připomenul dobu cca 30 let zpět (počátky 90. let).
Vyráběli jsme Favority, které konečně dostaly elektronické vstřikování. V podstatě neexistovaly mobilní telefony. Zavedla se první internetová přípojka do ČR, ještě dalších cca 5-10 let je internet pro Čechy jen nesplnitelným snem z budoucnosti. Televize jsme konečně začali ovládat dálkovými ovladači a nemuseli jsme vstávat a přepínat čudlíky přímo na nich. Hudbu jsme poslouchali z gramofonových desek nebo kazet. Jen málokdo měl CD přehrávač. Nabíjecí baterky byly NiCD s paměťovým efektem, NiMH a lithiové baterky (se čtvrtinovou hustotou ve srovnání s dneškem) byly zrovna čerstvým vynálezem uvedeným na trh. Na trh bylo uvedeno první Pentium, ti bohatší z nás měli tak 486 nebo 386, já tou dobou hrál ještě na Atari 800XL.
A takto bych mohl pokračovat dál. Opravdu si myslíte, že za 30 let budou technologie jen vzdáleně podobné těm dnešním? To bude úplně jiný svět.
"kdy se očekávalo, že do roku 2000"
No jedna věc je nějaký sen a očekávání a druhá je rozšíření již existující technologie. Proboha, vždyť už dneska umíme ta auta nabíjet bezdrátově, už dneska se dokonce k relativně běžnému modernímu autu připojíte mobilním telefonem, už dneska jsou auta, která umí sama řídit a zaparkovat, přeparkovat,... Proč by to nemohlo fungovat za 30 let, když to funguje už dnes?
Vyráběli jsme Favority, které konečně dostaly elektronické vstřikování. V podstatě neexistovaly mobilní telefony. Zavedla se první internetová přípojka do ČR, ještě dalších cca 5-10 let je internet pro Čechy jen nesplnitelným snem z budoucnosti. Televize jsme konečně začali ovládat dálkovými ovladači a nemuseli jsme vstávat a přepínat čudlíky přímo na nich. Hudbu jsme poslouchali z gramofonových desek nebo kazet. Jen málokdo měl CD přehrávač. Nabíjecí baterky byly NiCD s paměťovým efektem, NiMH a lithiové baterky (se čtvrtinovou hustotou ve srovnání s dneškem) byly zrovna čerstvým vynálezem uvedeným na trh. Na trh bylo uvedeno první Pentium, ti bohatší z nás měli tak 486 nebo 386, já tou dobou hrál ještě na Atari 800XL.
A takto bych mohl pokračovat dál. Opravdu si myslíte, že za 30 let budou technologie jen vzdáleně podobné těm dnešním? To bude úplně jiný svět.
"kdy se očekávalo, že do roku 2000"
No jedna věc je nějaký sen a očekávání a druhá je rozšíření již existující technologie. Proboha, vždyť už dneska umíme ta auta nabíjet bezdrátově, už dneska se dokonce k relativně běžnému modernímu autu připojíte mobilním telefonem, už dneska jsou auta, která umí sama řídit a zaparkovat, přeparkovat,... Proč by to nemohlo fungovat za 30 let, když to funguje už dnes?
Odpovědět2 3
"Zatímco předřečník píše o spotřebě, vy řešíte emise. To je potom těžké s vámi diskutovat."
1) Emise CO2 jsou přímo úměrné spotřebě.
2) Pokud chcete řešit spotřebu, tak tím hůře.
https://www.globalpetrolprices.com/common_images/articles/39/World%20oil%20demand%20by%20sector%202012.png (to už je poněkud starší)
https://www.statista.com/statistics/307194/top-oil-consuming-sectors-worldwide/
https://worldoceanreview.com/en/files/2014/05/wor3_c1a_fig_1-3.jpg (https://worldoceanreview.com/en/wor-3/oil-and-gas/sating-our-energy-hunger/)
Doprava má okolo 45-55 % spotřeby ropy (dají se najít i data okolo 65-75 %, ale těch 45-55 % je asi taková největší shoda mezi zdroji). Pokud vezmete tedy bod 1, tak Vám vyjde, že silniční doprava jí spotřebuje okolo 35-40%.
https://jeanbarker.files.wordpress.com/2012/06/oilconsumption.jpg (z tohoto by to vycházelo dokonce na 54 % pro silniční dopravu)
1) Emise CO2 jsou přímo úměrné spotřebě.
2) Pokud chcete řešit spotřebu, tak tím hůře.
https://www.globalpetrolprices.com/common_images/articles/39/World%20oil%20demand%20by%20sector%202012.png (to už je poněkud starší)
https://www.statista.com/statistics/307194/top-oil-consuming-sectors-worldwide/
https://worldoceanreview.com/en/files/2014/05/wor3_c1a_fig_1-3.jpg (https://worldoceanreview.com/en/wor-3/oil-and-gas/sating-our-energy-hunger/)
Doprava má okolo 45-55 % spotřeby ropy (dají se najít i data okolo 65-75 %, ale těch 45-55 % je asi taková největší shoda mezi zdroji). Pokud vezmete tedy bod 1, tak Vám vyjde, že silniční doprava jí spotřebuje okolo 35-40%.
https://jeanbarker.files.wordpress.com/2012/06/oilconsumption.jpg (z tohoto by to vycházelo dokonce na 54 % pro silniční dopravu)
Odpovědět1 0
Vy se na to pořád díváte optikou dneška. Je ale potřeba se na to dívat optikou roku 2050+, kdy ta elektrická auta budou tvořit nějaký vyšší podíl vozů na silnicích. Tehdy budeme mít úplně jiné technologie než dnes (jen si vezměte, jak vypadá dnešní auto a jak auto staré 30 let, tedy Favorit). Osobně si myslím, že se časem rozmůže bezdrátové nabíjení na parkovištích (zejména u takových věcí, jako je obchod, úřad,...), takže to nebude komplikovanější, ale naopak ještě pohodlnější než dnes. Zaparkujete před obchodem, poštou,..., auto se začne samo hned nabíjet, takže než něco vyřídíte, už tam budete mít pár dalších kWh na další jízdu. Na takové nabíjení při parkování navíc není potřeba nějaké přehnané kW. Pro dané instituce je to navíc další zdroj příjmů.
Odpovědět1 3
"taka lodiťka papa 50 ton paliva a tie sa neriešia"
Lodě se řeší. Mají stále přísnější emisní normy (podobně jako EURO u aut se jen za poslední dvě dekády zpřísňovaly snad 5krát), objevují se už i elektrické lodě.
" auta čo tvoria ani 1% spotreby paliva vo svete to riešime :D"
https://i0.wp.com/transportgeography.org/wp-content/uploads/greenhouse_transport_sector.png?resize=1024%2C424&ssl=1
Kolikrát budete ještě lhát? Silniční doprava je 74% emisí z dopravy, přičemž doprava tvoří 22 % emisí. Takže ta auta, která dle Vás netvoří ani procento, ve skutečnosti tvoří 16 %. Tak si přestaňte pořád vymýšlet blbosti.
Lodě se řeší. Mají stále přísnější emisní normy (podobně jako EURO u aut se jen za poslední dvě dekády zpřísňovaly snad 5krát), objevují se už i elektrické lodě.
" auta čo tvoria ani 1% spotreby paliva vo svete to riešime :D"
https://i0.wp.com/transportgeography.org/wp-content/uploads/greenhouse_transport_sector.png?resize=1024%2C424&ssl=1
Kolikrát budete ještě lhát? Silniční doprava je 74% emisí z dopravy, přičemž doprava tvoří 22 % emisí. Takže ta auta, která dle Vás netvoří ani procento, ve skutečnosti tvoří 16 %. Tak si přestaňte pořád vymýšlet blbosti.
Odpovědět2 0
"vidieť to aj na tom, ako obsadzuje čoraz väčšiu časť serverového trhu."
Není na tom vidět vůbec nic. Je potřeba se dívat na to, komu ten serverový trh odebírá. Není to na úkor ARM, ale na úkor Intelu na x86. Tím ale ve srovnání ARM vs x86 nedokážete nic, protože se bavíte o změně tržního podílu v rámci segmentu x86. To co se děje v rámci segmentu x86 ale nic nevypovídá o tom, jak si vede segment x86 vůči segmentu ARM.
Není na tom vidět vůbec nic. Je potřeba se dívat na to, komu ten serverový trh odebírá. Není to na úkor ARM, ale na úkor Intelu na x86. Tím ale ve srovnání ARM vs x86 nedokážete nic, protože se bavíte o změně tržního podílu v rámci segmentu x86. To co se děje v rámci segmentu x86 ale nic nevypovídá o tom, jak si vede segment x86 vůči segmentu ARM.
Odpovědět2 0
Ale však to už udělal. Musk není CEO Twitteru.
Odpovědět0 0
Máte pravdu, že je tam chybka, ale ne 4090, nýbrž 4080. Opraveno a díky. Mobilní RTX 4090 je na 21,7 tisíc bodů.
Odpovědět3 0
O 7nm se tvrdilo několikrát, že jde o limit pro křemík a že pak budou muset nastoupit nové materiály.
From the perspective of chip manufacturing, 7nm is the physical limit of silicon chips. (https://www.elinfor.com/knowledge/break-through-processwhy-is-7nm-the-physical-limitwhat-is-the-1-nm-manufacturing-process-in-america-p-10872)
Moore's Law — the ability to pack twice as many transistors on the same sliver of silicon every two years — will come to an end as soon as 2020 at the 7nm node (https://www.eetimes.com/moores-law-dead-by-2022-expert-says/)
But around 7nm, process node development will reach the limit of atoms.... After that, carbon nanotubes will need to take over. (http://maltiel-consulting.com/next-semiconductors-gen-cost-10-billion.html)
Hard Limit: 7nm, perhaps 5? (https://indico.cern.ch/event/358198/contributions/849867/attachments/713321/979290/FCC_Presentation_February_2015.pptx)
From the perspective of chip manufacturing, 7nm is the physical limit of silicon chips. (https://www.elinfor.com/knowledge/break-through-processwhy-is-7nm-the-physical-limitwhat-is-the-1-nm-manufacturing-process-in-america-p-10872)
Moore's Law — the ability to pack twice as many transistors on the same sliver of silicon every two years — will come to an end as soon as 2020 at the 7nm node (https://www.eetimes.com/moores-law-dead-by-2022-expert-says/)
But around 7nm, process node development will reach the limit of atoms.... After that, carbon nanotubes will need to take over. (http://maltiel-consulting.com/next-semiconductors-gen-cost-10-billion.html)
Hard Limit: 7nm, perhaps 5? (https://indico.cern.ch/event/358198/contributions/849867/attachments/713321/979290/FCC_Presentation_February_2015.pptx)
Odpovědět0 0
A Vy víte, jaký je ten limit? Kdysi se tvrdilo, že tím limitem je 7nm proces. Dnes jsme mnohem dál, než jsme si v minulosti mysleli, že se dostaneme. To neznamená, že překonávají fyzikální limity, jen s nimi dokážou pracovat tak, jak to předtím neuměli.
Odpovědět0 0
Problém je trochu v tom, že ta 10 let stará auta nebudou vypovídat o současném stavu. To, v jakém stavu je 10leté EV z roku 2013 v roce 2023, moc nevypovídá o tom, jak se bude chovat 10leté EV z roku 2023 v roce 2033.
Odpovědět0 0
"pripade potreby, by malo byt mozne namiesto baterie dat externe nabijanie. "
To ale je možné. Stačí tu baterku připojit do sítě. Takže se není třeba obávat, že by to nevydrželo celý Titanic. Vydrží to i maraton všech 8 dílů Harryho Pottera.
To ale je možné. Stačí tu baterku připojit do sítě. Takže se není třeba obávat, že by to nevydrželo celý Titanic. Vydrží to i maraton všech 8 dílů Harryho Pottera.
Odpovědět0 0
Jenže on to zas až takový nesmysl a tak pokrytecké není. Vy se totiž neptáte na otázku, co by se stalo, kdyby tomu bylo naopak.
Dejme tomu, že by Norsko tu ropu netěžilo a neprodávalo. Co by se stalo? Vytěžil by ji někdo jiný. Takže množství vytěžené ropy na světě by se tím nesnížilo, jen by to nebylo v Norsku. Spotřeba okolního světa by byla stejná, změnil by se jen zdrojový stát této ropy. A co Norsko? To by nemohlo dotovat elektromobilitu, tedy by tam muselo jezdit více vozů na ropná paliva. Takže by [Norsko] muselo tu ropu nakonec stejně těžit pro sebe (nebo ji kupovat odjinud). Takže navzdory tomu, že se na první pohled zdá, že Norsko je svou těžbou pokrytecké a množství spotřebované ropy nemění nebo dokonce zvyšuje, ve skutečnosti ji svou těžbou snižuje. Což je to, co je cílem.
Dejme tomu, že by Norsko tu ropu netěžilo a neprodávalo. Co by se stalo? Vytěžil by ji někdo jiný. Takže množství vytěžené ropy na světě by se tím nesnížilo, jen by to nebylo v Norsku. Spotřeba okolního světa by byla stejná, změnil by se jen zdrojový stát této ropy. A co Norsko? To by nemohlo dotovat elektromobilitu, tedy by tam muselo jezdit více vozů na ropná paliva. Takže by [Norsko] muselo tu ropu nakonec stejně těžit pro sebe (nebo ji kupovat odjinud). Takže navzdory tomu, že se na první pohled zdá, že Norsko je svou těžbou pokrytecké a množství spotřebované ropy nemění nebo dokonce zvyšuje, ve skutečnosti ji svou těžbou snižuje. Což je to, co je cílem.
Odpovědět2 1
"Takze casem se podle me zdani i provoz elektromobilu."
Tak to je v podstatě jistota. Jakým způsobem, to je otázka.
Tak to je v podstatě jistota. Jakým způsobem, to je otázka.
Odpovědět2 0
"Ale těch 30%, to je od Jabka fakt drzost."
Tak ono ale těch 30 % přece není jen u jabka, to je dlouholetý standard v této oblasti. Podobných 30 % má i Google a oba dva pro většinu vývojářů mají snížení na 15 %. 30 % měl dlouho i Microsoft (už 2 roky je ale na 12 %), 30 % má nadále Steam.
Tak ono ale těch 30 % přece není jen u jabka, to je dlouholetý standard v této oblasti. Podobných 30 % má i Google a oba dva pro většinu vývojářů mají snížení na 15 %. 30 % měl dlouho i Microsoft (už 2 roky je ale na 12 %), 30 % má nadále Steam.
Odpovědět0 0
A ona je Čína snad jedinou zemí mimo EU, která protlačuje elektromobilitu?
Odpovědět1 1
No vidíte, a byl to právě Skový Samsung, který mě přiměl přejít na iPhone v době, kdy jsem si neuměl představit, že bych kdykoli měl cokoli od Applu. Bohužel to byla mini verze, a to rozhodně nemělo nést Skové jméno. Nicméně ani další (a mnohem lepší) Androidy, se kterými jsem měl tu čest, mě moc nepřesvědčily.
Odpovědět1 0
Nechtěl byste to vysvětlit i těm ve zbytku světa? Proč máte pořád pocit, že se to týká jen EU?
Odpovědět5 0
Tak ono stačí se podívat na stránky Volva, je to asi 5 sekund googlování, přečíst dva relativně krátké odstavce textu a nehádat. https://www.autonationvolvocarssanjose.com/research/rear-collision-warning.htm
Jednoduše řečeno, když se blíží náraz zezadu, auto začne rychle blikat výstražnými, což 1, může pomoci řidiči vzadu si všimnout, že má opravdu více brzdit (to, že člověk špatně odhadne rychlost vozidla vepředu není nic tak zřídkavého), tedy snížit rychlost nárazu, 2) Vám si všimnout, že se něco blíží a připravit se na to. Přitáhne to bezpečnostní pásy pro zmírnění následků, aktivuje brzdy.
Jednoduše řečeno, když se blíží náraz zezadu, auto začne rychle blikat výstražnými, což 1, může pomoci řidiči vzadu si všimnout, že má opravdu více brzdit (to, že člověk špatně odhadne rychlost vozidla vepředu není nic tak zřídkavého), tedy snížit rychlost nárazu, 2) Vám si všimnout, že se něco blíží a připravit se na to. Přitáhne to bezpečnostní pásy pro zmírnění následků, aktivuje brzdy.
Odpovědět0 0
Tak ten Mercedes byl použit proto, že měl ukázat vliv zatížení na vůz se spalovacím motorem na jedné ze studií, která to trochu exaktněji testovala.
Pokud bychom se měli podívat na naftové pickupy, tak jsem našel např. následující (při naložení 500 kg):
Jeep Gladiator: nosnost 631 kg, zvýšení z 9,5 na 9,9 litru (+4%)
Renault Alaskan: nosnost 1045 kg, zvýšení z 8,3 na 9,0 (+8%) u MT a z 8,9 na 9,9 (+11%) u AT
Fiat Fullback: nosnost 1100 kg, zvýšení z 9,5 na 10,6 (+12%)
To tu máme čísla kolem +4 až +12 % (průměr +9%). S 636 kg navíc by to bylo patrně o něco vyšší nárůst, řekněme mezi +5 až +15% (průměr +11%). I tak je to výrazně méně než u toho Fordu. Pokud jde ale o nosnost, je potřeba si uvědomit, že tohle byla nejluxusnější verze. Standardní varianta s dlouhým dojezdem uveze 886 kg, se standardním dojezdem pak 1006 kg. Tam už je pak otázkou, jak daleko to potřebujete vozit.
Pokud bychom se měli podívat na naftové pickupy, tak jsem našel např. následující (při naložení 500 kg):
Jeep Gladiator: nosnost 631 kg, zvýšení z 9,5 na 9,9 litru (+4%)
Renault Alaskan: nosnost 1045 kg, zvýšení z 8,3 na 9,0 (+8%) u MT a z 8,9 na 9,9 (+11%) u AT
Fiat Fullback: nosnost 1100 kg, zvýšení z 9,5 na 10,6 (+12%)
To tu máme čísla kolem +4 až +12 % (průměr +9%). S 636 kg navíc by to bylo patrně o něco vyšší nárůst, řekněme mezi +5 až +15% (průměr +11%). I tak je to výrazně méně než u toho Fordu. Pokud jde ale o nosnost, je potřeba si uvědomit, že tohle byla nejluxusnější verze. Standardní varianta s dlouhým dojezdem uveze 886 kg, se standardním dojezdem pak 1006 kg. Tam už je pak otázkou, jak daleko to potřebujete vozit.
Odpovědět0 0
No vidíte, chybička se vloudila. Takže dokonce přes 1,5 hodiny na natankování. Díky za opravu.
Odpovědět0 0
"Tyhle kecy o tom co bude v obchodech za 2 roky, to je fakt ubohý "
Jde o zákulisní informace a není to Intel, kdo toto tvrdí. Vytýkejte Intelu to, co udělá Intel. Tohle nejsou sliby Intelu.
Jde o zákulisní informace a není to Intel, kdo toto tvrdí. Vytýkejte Intelu to, co udělá Intel. Tohle nejsou sliby Intelu.
Odpovědět0 0
Nadvakrát? Elektrický Sprinter ještě předchozí generace má nosnost 891-1045 kg, takže zhruba tu tunu uveze taky. Nebo, že by tuna v elektromobilu vážila jinak než v naftové dodávce? Pokud byste to chtěl porovnávat se 4,1-5,5tunovými verzemi Sprinteru, na které už potřebujete céčko, tak ano. To pak ve srovnání s 5,5tunovou verzí dokonce i natřikrát.
Odpovědět0 0
Základní verze váží 1995 kg, s nejvyšší nosností a vysokou střechou pak 2055 kg.
Odpovědět0 0
"takže ICE akceleruje lépe, ale výkon tam nemá"
Akceleruje lépe, pokud nejste líný si podřadit na nejnižší možný kvalt. Což z cílovky skoro nikdo nedělá. Ale plyn klidně sešlápne na podlahu a.... nic se neděje, protože to nemá výkon. U Springu to ten max. výkon při sešlápnutí má, pokud ho potřebuje, a podřazovat nemusí.
"Springu nemá řidič problém s jízdou s pedálem na podlaze a u ICEV tak v případě potřeby neučiní"
U ICEV to na tu podlahu zašlápne, proč by nezašlápl? Problém je v tom, že většina si nepodřadí a pokud ano, tak ne na nejnižší možný kvalt, aby měl nejvyšší možný výkon.
"Ne ani ten Spring nemá okamžitě maximální krouťák ani výkon"
Max. výkon má dostupný od cca 40 km/h, stačí se podívat na specifikace.
"Dobře když například potřebují předjet a vůz se doslova dusí, tak si nepodřádí a raději bude předjíždět stylem kamioňáka? "
Takových lidí je hodně. A pokud podřadí, tak ne na nejnižší kvalt. Ve 100km/h při předjíždění zařadím trojku tak možná já, ale většina lidí to bude drtit na "pružné zrychlení" nebo podřadí tak možná z pětky na čtyřku (bavíme se o Citigu), ale ne na trojku. Znovu, aby to Citigo mělo větší výkon, tak potřebuje 3400 otáček. Takže jestli se dusí třeba při 1500, opravdu bude podřazovat na 3400? Nepodřadí třeba na 2000, 2500? Ale 3400?
Akceleruje lépe, pokud nejste líný si podřadit na nejnižší možný kvalt. Což z cílovky skoro nikdo nedělá. Ale plyn klidně sešlápne na podlahu a.... nic se neděje, protože to nemá výkon. U Springu to ten max. výkon při sešlápnutí má, pokud ho potřebuje, a podřazovat nemusí.
"Springu nemá řidič problém s jízdou s pedálem na podlaze a u ICEV tak v případě potřeby neučiní"
U ICEV to na tu podlahu zašlápne, proč by nezašlápl? Problém je v tom, že většina si nepodřadí a pokud ano, tak ne na nejnižší možný kvalt, aby měl nejvyšší možný výkon.
"Ne ani ten Spring nemá okamžitě maximální krouťák ani výkon"
Max. výkon má dostupný od cca 40 km/h, stačí se podívat na specifikace.
"Dobře když například potřebují předjet a vůz se doslova dusí, tak si nepodřádí a raději bude předjíždět stylem kamioňáka? "
Takových lidí je hodně. A pokud podřadí, tak ne na nejnižší kvalt. Ve 100km/h při předjíždění zařadím trojku tak možná já, ale většina lidí to bude drtit na "pružné zrychlení" nebo podřadí tak možná z pětky na čtyřku (bavíme se o Citigu), ale ne na trojku. Znovu, aby to Citigo mělo větší výkon, tak potřebuje 3400 otáček. Takže jestli se dusí třeba při 1500, opravdu bude podřazovat na 3400? Nepodřadí třeba na 2000, 2500? Ale 3400?
Odpovědět0 0
"hádám, že Total energies mají pár stojanů i uvnitř areálu"
A tam údajně i hodinové fronty (pochopitelně, je to "až"). Já si to nevymyslel, mluvil o tom jeden z řidičů, který tím RIng Taxi ty lidi vozí (https://insideevs.com/news/389618/i-pace-laps-nurburgring-more-times-v8/). Taky bych čekal, že Ring Taxi tam bude mít svůj vlastní stojan.
A tam údajně i hodinové fronty (pochopitelně, je to "až"). Já si to nevymyslel, mluvil o tom jeden z řidičů, který tím RIng Taxi ty lidi vozí (https://insideevs.com/news/389618/i-pace-laps-nurburgring-more-times-v8/). Taky bych čekal, že Ring Taxi tam bude mít svůj vlastní stojan.
Odpovědět1 0
Ne, 322 tam nedosáhnete, alespoň ne s tou Teslou. Ta se přiblížila 290 km/h. Na 400 potřebujete ideálně klopený okruh, něco jako Nardo.
Odpovědět0 0
Takže zakážeme traktory, protože by s ním někdo mohl omylem najet na dálnici, nebo co jste tím chtěl říci? To auto tam prostě nemá co dělat. Že se tam objevit může, to je samozřejmě možné, ale nemělo by. Stejný problém můžete mít i s jinými typy vozidel, ale to z nich nedělá něco špatného.
Odpovědět0 0
"jak známo potřebný výkon (spotřeba) roste podle Newtona minimálně s kvadrátem rychlosti."
On roste dokonce s třetí mocninou. Zatímco na 150 km/h Vám stačí zhruba 40 kW, na dvojnásobnou rychlost 300 km/h už budete potřebovat zhruba 8krát tolik, cca 320 kW.
"protože ten pojede přes 400 v hodině"
To sice máte pravdu, ale než se na ni dostane,... Nicméně řekněme, že od první sekundy po poslední by ta auta jela maximálkou. Tesla 15 min (0,25h) * 322 km/h = 80,5 km, Veyron 12 min (0,2h)*401 km/h = 80,2 km. V podstatě by ujela stejnou vzdálenost. Problém je, že ze začátku pojedou dost podobně, takže zatímco Tesla by měla průměrnou rychlost za celou dobu asi tak 315 km/h (a cca 78 ujetých km), Veyron bude s průměrnou rychlostí někde kolem 370? To máme 74 km. Sice v závěru pojede výrazně rychleji, to ano, ale časově i kilometricky ujede méně.
On roste dokonce s třetí mocninou. Zatímco na 150 km/h Vám stačí zhruba 40 kW, na dvojnásobnou rychlost 300 km/h už budete potřebovat zhruba 8krát tolik, cca 320 kW.
"protože ten pojede přes 400 v hodině"
To sice máte pravdu, ale než se na ni dostane,... Nicméně řekněme, že od první sekundy po poslední by ta auta jela maximálkou. Tesla 15 min (0,25h) * 322 km/h = 80,5 km, Veyron 12 min (0,2h)*401 km/h = 80,2 km. V podstatě by ujela stejnou vzdálenost. Problém je, že ze začátku pojedou dost podobně, takže zatímco Tesla by měla průměrnou rychlost za celou dobu asi tak 315 km/h (a cca 78 ujetých km), Veyron bude s průměrnou rychlostí někde kolem 370? To máme 74 km. Sice v závěru pojede výrazně rychleji, to ano, ale časově i kilometricky ujede méně.
Odpovědět2 1
"Ze vraj dojazd 600km :D"
Jasně, WLTP norma jistojistě měří dojezd vozů na Nürburgringu. :)
"dajme tomu 80kWh?"
100 kWh
"to znamena že na plný plyn dokaže isť 6 minut a baterka je prazdna"
Není pravda. Těch 750 kW můžete odebírat max. 20 sekund (cca 4 kWh). Jednoduše proto, že to je tak rychlé, že už dosáhnete max. rychlosti. Takže pak to udržuje těch 322 km/h, což je asi 400 kW. Těch zbývajících 95-96 kWh Vám vydrží dalších 14,5 minuty, tedy celkem 15 minut (touto rychlostí to znamená 78 km, ne 30). Což je třeba více, než pod plným plynem vydrží spalovací Veyron (12 minut) nebo Chiron (9 minut). Mimochodem benzínový Jaguar s V8 dá ty okruhy 3krát (dojezd cca 80 km), pak má prázdnou nádrž.
"to znamena že druhe ostre kolo by už nedošlo a museli by ho tiskať do ciela :D"
V průměru to bude spotřebovávat tak 300 kW. 7,5 minuty je 0,125 hodiny, to máme cca 35-40 kWh na okruh. Mělo by to vydržet tak na 2,5-3 okruhy.
Jasně, WLTP norma jistojistě měří dojezd vozů na Nürburgringu. :)
"dajme tomu 80kWh?"
100 kWh
"to znamena že na plný plyn dokaže isť 6 minut a baterka je prazdna"
Není pravda. Těch 750 kW můžete odebírat max. 20 sekund (cca 4 kWh). Jednoduše proto, že to je tak rychlé, že už dosáhnete max. rychlosti. Takže pak to udržuje těch 322 km/h, což je asi 400 kW. Těch zbývajících 95-96 kWh Vám vydrží dalších 14,5 minuty, tedy celkem 15 minut (touto rychlostí to znamená 78 km, ne 30). Což je třeba více, než pod plným plynem vydrží spalovací Veyron (12 minut) nebo Chiron (9 minut). Mimochodem benzínový Jaguar s V8 dá ty okruhy 3krát (dojezd cca 80 km), pak má prázdnou nádrž.
"to znamena že druhe ostre kolo by už nedošlo a museli by ho tiskať do ciela :D"
V průměru to bude spotřebovávat tak 300 kW. 7,5 minuty je 0,125 hodiny, to máme cca 35-40 kWh na okruh. Mělo by to vydržet tak na 2,5-3 okruhy.
Odpovědět6 0
"takze ridic springu asi furt drti pedal na podlahu"
A proč by ho měl drtit? Když ale potřebuje, okamžitě tam má 33 kW. V ICE ne, v ICE si musíte ve srovnatelném autě podřadit, jinak tam těch 33 kW nemáte. A dost lidí nerado podřazuje.
"Kolik ridicu/automatu nepodradi, kdyz vuz "netahne"?"
No dle mé zkušenosti hodně.
"To je presne ten duvod proc ma lepsi akceleraci jak spring, protoze vyuziva mensiho vykonu "
Cože? Má lepší akceleraci, protože má menší výkon?
A proč by ho měl drtit? Když ale potřebuje, okamžitě tam má 33 kW. V ICE ne, v ICE si musíte ve srovnatelném autě podřadit, jinak tam těch 33 kW nemáte. A dost lidí nerado podřazuje.
"Kolik ridicu/automatu nepodradi, kdyz vuz "netahne"?"
No dle mé zkušenosti hodně.
"To je presne ten duvod proc ma lepsi akceleraci jak spring, protoze vyuziva mensiho vykonu "
Cože? Má lepší akceleraci, protože má menší výkon?
Odpovědět0 0
"Kdyz pojedou vedle sebe, tak jak budete predjizdet? "
Kdo pojede vedle sebe? Ta dvě 45km/h vozítka? To by byla teda sakra smůla.
"To je takovy problem sjet z obchvatu pred zacatkem silnice pro motorova vozidla?"
A proč by to měl být problém? A co to s tím má vůbec společného? Jde o to, že na té Vaší silnici pro motorová vozidla se s tím 45km/h vozítkem nesetkáte, protože tam nesmí. Problém vyřešen, protože problém neexistuje.
Kdo pojede vedle sebe? Ta dvě 45km/h vozítka? To by byla teda sakra smůla.
"To je takovy problem sjet z obchvatu pred zacatkem silnice pro motorova vozidla?"
A proč by to měl být problém? A co to s tím má vůbec společného? Jde o to, že na té Vaší silnici pro motorová vozidla se s tím 45km/h vozítkem nesetkáte, protože tam nesmí. Problém vyřešen, protože problém neexistuje.
Odpovědět0 0
A jakou má eSATA výhodu? Je to jen další rozhraní navíc, které lze nahradit pomocí USB3. Vždyť externí disk lze přes USB3 připojit naprosto v pohodě a jede hodně rychle (v případě USB 3.2 rychleji než eSATA).
Odpovědět1 0
No ale to není chybou rozhraní, ale flashky. Příčina problému je někde jinde. Jsou USB3.0 flashky, které mají rychlosti 20 MB/s, ale také ve stovkách MB/s. Tentýž problém budete mít i u USB 4.0, pokud si koupíte nevýkonnou flashku.
Odpovědět2 0
"ale to bolo vdaka rozsiritelnosti (zjavne vtedy bola moznost rozsirit RAM a storage). A to ako ste sam spomenul, uz pada."
Nepadá úplně. Pozor na to. RAM nerozšíříte, to je fakt, ale proč byste nerozšířil storage? Má to SATA porty a spoustu PCIe slotů, do kterých můžete strčit karty se spoustou dalších portů. Musíte si velmi dobře rozmyslet volbu RAM, ale jinak je to rozšiřitelné stále dost dobře.
Nepadá úplně. Pozor na to. RAM nerozšíříte, to je fakt, ale proč byste nerozšířil storage? Má to SATA porty a spoustu PCIe slotů, do kterých můžete strčit karty se spoustou dalších portů. Musíte si velmi dobře rozmyslet volbu RAM, ale jinak je to rozšiřitelné stále dost dobře.
Odpovědět1 0
Co se týče WLTP, tak těch 600 km platí pro Model S Plaid, ale nevím, zda i s tím Track Packem. Osobně si myslím, že ne a že to platí jen pro "standardní" ostrou verzi Plaid. Standardní Model S má dle WLTP 634 km.
Odpovědět0 0
Nebude to tím, že používáte flashku USB 2.0? USB 3.0 je přece dostatečně rychlé, ostatně na tom běží třeba i externí SSD a frčí to hodně rychle, stejně tak čtečky paměťových karet (USB3 je mnohem rychlejší než drtivá většina karet), nějak tam také nevidím potřebu mít nutně USB 4.
Odpovědět1 0
https://appleinsider.com/articles/19/06/14/high-end-users-on-why-im-buying-the-new-mac-pro
Kdo např. používá Mac Pro (v roce 2019 s Intelem), proč a kdy.
- vývojáři v Xcode, běh virtuálních strojů
- fotografové (Lightroom, Photoshop) - zde třeba ten Xeon W přišel vhod kvůli počtu jader, skvělé pro dávkové zpracovávání RAWů)
- zpracování videa
- medicínské vizualizace
- dlouhá životnost - v jednom případě jejich Macy Pro mají 6 let (to je k tomu, jak si za půlroku koupí nový), další říká, že běžně mají Macy Pro 6-8 let a pak jsou nadále využívány pro méně náročné úlohy, další říká, že v primárním použití vydrží minimálně 5 let, v sekundárním další 2-3 roky
- celá firma jede na Macích (tedy včetně ne-Mac Pro strojů)
- rozšiřitelnost (což ale u M2 v případě RAM padá, tam se nerozšíří)
- 10GbE
Kdo např. používá Mac Pro (v roce 2019 s Intelem), proč a kdy.
- vývojáři v Xcode, běh virtuálních strojů
- fotografové (Lightroom, Photoshop) - zde třeba ten Xeon W přišel vhod kvůli počtu jader, skvělé pro dávkové zpracovávání RAWů)
- zpracování videa
- medicínské vizualizace
- dlouhá životnost - v jednom případě jejich Macy Pro mají 6 let (to je k tomu, jak si za půlroku koupí nový), další říká, že běžně mají Macy Pro 6-8 let a pak jsou nadále využívány pro méně náročné úlohy, další říká, že v primárním použití vydrží minimálně 5 let, v sekundárním další 2-3 roky
- celá firma jede na Macích (tedy včetně ne-Mac Pro strojů)
- rozšiřitelnost (což ale u M2 v případě RAM padá, tam se nerozšíří)
- 10GbE
Odpovědět2 0
"co je jen na macOS ve videoprodukci a není na Windows?"
Třeba Apple Final Cut Pro. Mnoho produkce (nemusí jít nutně jen o video) jede jeden systém a nebudou mít MacBooky a pak jako hlavní stroj něco na Windows, protože je to levnější. Sílou Applu je synchronizace, celý ekosystém, spolupráce více zařízení a lidí na nich. Od telefonu přes tablet a notebooku až do velkého Macu Pro.
"Hele i kdyby byl tenkrát Intel lepší jak Zen, postavil byste mašinu pro video na Xeonu W nebo na i9?"
i9, ale řešil bych také grafiku.
Třeba Apple Final Cut Pro. Mnoho produkce (nemusí jít nutně jen o video) jede jeden systém a nebudou mít MacBooky a pak jako hlavní stroj něco na Windows, protože je to levnější. Sílou Applu je synchronizace, celý ekosystém, spolupráce více zařízení a lidí na nich. Od telefonu přes tablet a notebooku až do velkého Macu Pro.
"Hele i kdyby byl tenkrát Intel lepší jak Zen, postavil byste mašinu pro video na Xeonu W nebo na i9?"
i9, ale řešil bych také grafiku.
Odpovědět0 0
Normálně asi ne, ale přesto tu je pár nečekaných zajímavostí.
Je otázkou, kolik se toho spotřebovalo a kolik zvládne spalovací auto. Třeba takový Veyron zvládne jet na maximum jen 12 minut, Chiron dokonce jen 9. U Tesly, kdyby dokázala pořád brát max. výkon 750 kW a neomezil se výkon, by byla schopna to vybít za 8 minut. Což není možné a bude to déle, protože jakmile dosáhne max. rychlost 322 km/h, už nezrychluje kvůli omezovači a bude brát tak okolo 400 kW. Takže asi 20 sekund 750 kW než dosáhne max. rychlosti, tj. spotřebuje 4,2 kWh, zbývajících cca 95 kWh pak už bude zvládat max. s oněmi plus minus 400 kW, tedy 14,5 minuty. Dohromady 15 minut. To je po rovině. Na zatačkovité trati to bude mnohem déle, protože 1) má to zatáčky, takže max. výkon se nedá odebírat pořád, 2) může rekuperovat (silná rekuperace ale pro takový pokus není ideální, více to zahřívá baterku)
Jinak, co se týče Ring Taxi, jezdí tam s elektrickým I-Pace a benzínovými V8. Benzínová V8 nedá více než 3 kola na nádrž, elektrický I-Pace se většinou dává nabíjet po třech nebo čtyřech, takže během dne zvládne více jízd. Překvapivě je tam totiž rychlejší i nabíjení. To se dá zvládnout za zhruba půl hodiny, zatímco u benzínky jsou kvůli lidem, kteří si sem zajedou, i hodinové fronty. Divné, že tam nemají vlastní systém pro tankování.
Je otázkou, kolik se toho spotřebovalo a kolik zvládne spalovací auto. Třeba takový Veyron zvládne jet na maximum jen 12 minut, Chiron dokonce jen 9. U Tesly, kdyby dokázala pořád brát max. výkon 750 kW a neomezil se výkon, by byla schopna to vybít za 8 minut. Což není možné a bude to déle, protože jakmile dosáhne max. rychlost 322 km/h, už nezrychluje kvůli omezovači a bude brát tak okolo 400 kW. Takže asi 20 sekund 750 kW než dosáhne max. rychlosti, tj. spotřebuje 4,2 kWh, zbývajících cca 95 kWh pak už bude zvládat max. s oněmi plus minus 400 kW, tedy 14,5 minuty. Dohromady 15 minut. To je po rovině. Na zatačkovité trati to bude mnohem déle, protože 1) má to zatáčky, takže max. výkon se nedá odebírat pořád, 2) může rekuperovat (silná rekuperace ale pro takový pokus není ideální, více to zahřívá baterku)
Jinak, co se týče Ring Taxi, jezdí tam s elektrickým I-Pace a benzínovými V8. Benzínová V8 nedá více než 3 kola na nádrž, elektrický I-Pace se většinou dává nabíjet po třech nebo čtyřech, takže během dne zvládne více jízd. Překvapivě je tam totiž rychlejší i nabíjení. To se dá zvládnout za zhruba půl hodiny, zatímco u benzínky jsou kvůli lidem, kteří si sem zajedou, i hodinové fronty. Divné, že tam nemají vlastní systém pro tankování.
Odpovědět2 1
"Ale myslím si že jakmile konkurence nabídne o 10 min rychlejší čas (na hodině práce), tyhle studia šáhnou hned po konkurenci."
Toť otázkou. Nesahala po nich ani tehdy, když to běželo na Intelu, a i tehdy se to jistě dalo vyskládat levněji a rychleji. Tam je to dáno více faktory, do značné míry jde i o software (provázanost těch aplikací, některé jsou jen na macOS,...)
Toť otázkou. Nesahala po nich ani tehdy, když to běželo na Intelu, a i tehdy se to jistě dalo vyskládat levněji a rychleji. Tam je to dáno více faktory, do značné míry jde i o software (provázanost těch aplikací, některé jsou jen na macOS,...)
Odpovědět0 0
"Bavíme se o videoprodukci že? "
Tak samozřejmě. Vždycky se přece musíme bavit v kontextu cílové skupiny. Nebudeme formuli 1 posuzovat podle toho, jaký má kufr pro nedělní nákup. Apple míří především na videoprodukci (a tvůrce obecně), tak je oprávněnou otázkou ptát se na to, co uživateli v oblasti videoprodukce nabídne Apple a co Intel/AMD za stejné peníze. Tam může být levnější při lepším výkonu.
Když se budeme bavit třeba o hrách, no tak tam si Apple ani neškrtne, tam ho výrazně levnější konkurence úplně rozseká. Výkonem i cenou. Ale tam Apple nemíří. Ten svými Mac Pro míří na určitou část segmentu, tak ho posuzujme v kontextu zákazníka, který si kupuje přístroj v tomto segmentu. To, že v jiných segmentech má poměr ceny a výkonu dost špatný, o tom snad nemusíme ani diskutovat.
Tak samozřejmě. Vždycky se přece musíme bavit v kontextu cílové skupiny. Nebudeme formuli 1 posuzovat podle toho, jaký má kufr pro nedělní nákup. Apple míří především na videoprodukci (a tvůrce obecně), tak je oprávněnou otázkou ptát se na to, co uživateli v oblasti videoprodukce nabídne Apple a co Intel/AMD za stejné peníze. Tam může být levnější při lepším výkonu.
Když se budeme bavit třeba o hrách, no tak tam si Apple ani neškrtne, tam ho výrazně levnější konkurence úplně rozseká. Výkonem i cenou. Ale tam Apple nemíří. Ten svými Mac Pro míří na určitou část segmentu, tak ho posuzujme v kontextu zákazníka, který si kupuje přístroj v tomto segmentu. To, že v jiných segmentech má poměr ceny a výkonu dost špatný, o tom snad nemusíme ani diskutovat.
Odpovědět0 0
To hodně záleží na trase. Když se sejdou dobré okolnosti, viz výše, tak jsou možné naprosto fantastické hodnoty. Problém je, když to dotyčný začne prohlašovat za průměrnou spotřebu, za kterou to jezdí. Já se svým atmosférickým dvoulitrem také dokážu jet lehce nad 5, když je dobrá trasa, a to při svižné jízdě mírně překračující limity. Když se sejde noc, řídký provoz, ideální teplota, že člověk nevyužívá klimu, je to z kopce, ještě s k tomu přidá ulhaný PP, tak to na přístrojovce může vykouzlit hodně pěkné číslo i na 80km trase. A tu jízdu si užiju, rozhodně nic nelidského, právě naopak. Jede-li ten jeho zázračný brácha z Popradu z kopce v noci bez uzavírek, nemá klimu, a jeho PP mu kecá o 15 %, jak to v některých Fabiích SDI bylo, no tak těch 2,8 litru tam opravdu mohl vidět. Rozhodně mu ale totéž nevyjde, až bude tankovat nádrž u benzinky.
Odpovědět0 0
Tak stačit to asi stačí, ale pokud by člověk měl dát ty peníze, tak by přece jen asi chtěl, ať to něco vydrží a je to výkonem použitelné i za pár let. Takže si myslím, že 16GB RAM a 512GB SSD je taková konfigurace, pod kterou bych asi nešel. A to jsem na 50 tisících. O MacBooku jsem sice uvažoval, ale když vidím to, co např. nabízí Asus (Zenbook UM3402) za méně než poloviční cenu, tak to na Apple opravdu nevidím. Kdyby měl základ 16GB/512GB, tak by se o tom za 37 tisíc dalo uvažovat, takhle... Apple vždy začne být obvykle cenově jakž takž rozumný, až posune minimální konfigurace. Což se zde bohužel stále neděje. A obávám se, že se to nestane ani u iPhonu 15.
Odpovědět2 0
Jenže i kdybyste tam dal ten nejlevnější Intel, pořád to bude minimálně stejná cena při horším výkonu. A jestli do toho počítáme ty dva roky, tak bychom neměli zapomínat na vliv inflace, o který by ten Apple měl být nyní dražší. Jenže on není.
Odpovědět0 0
Díky, opraveno
Odpovědět0 0
Ono hodně záleží na tom, o čem se bavíme. Vy můžete mít stejnou jízdní dobu a úplně jiné spotřeby, stejně jako můžete mít stejnou spotřebu a úplně jinou jízdní dobu. Takové srovnávání s kolegou je velmi ošidné, on může mít úplně jiný styl jízdy, a to i tehdy, když pojedete za sebou a dojedete tam za stejnou dobu. Srovnávejte spíše svoje výsledky, tam se můžete dobrat průkaznějších hodnot.
V případě vysokooktanového benzínu jsem nějaké zásadní rozdíly nepozoroval (a pokud ano, tak spíše jako psychologický efekt). Maximálně tak nějaké nízké jednotky procent, které by mohly jít na vrub spíše jinému jízdnímu stylu, podmínkám...
Z mé zkušenosti je s atmosférami dobré jezdit tak, aby se nedusily, ale ani se nemusí nějak extrémně vytáčet. Prostě tak, aby ten motor vždy dokázal při sešlápnutí plynu rozumně zrychlit a netrápit se v žádném extrému. Pokud jde o turba, tak tam s Vámi budu souhlasit, tam je docela velký rozptyl mezi jízdou bez zatížení a se zátěží (zde pozor, nehovořím přímo o dravé jízdě, ale o zatížení - třeba kopec při stále téže rychlosti na tempomat). Atmosféra jezdí stále tak nějak stejně, turbo ne.
Co se týče té rychlé akcelerace, ono někteří takto jezdí ekorally. Rychle (ne úplně maximálně) se v pásmu co nejvyšší efektivity rozjedou (tzn. získají nejlepší poměr energie a spotřeby) a pak to auto nechají volně jet. Teď jsem si to tu simuloval a počítal akceleraci 100-130 km/h a udržování této rychlosti a vyšlo mi následující v jednotkách spotřeby na km:
pomalá akcelerace (minutu): 66
rychlá akcelerace (15 sekund): 69
maximální akcelerace (10 sekund): 70
Vtip je v tom udržování rychlosti. Max. akcelerace dosáhla nejhoršího výsledku, protože jsem pak pořád jel 130 (což potřebuje energii). Pokud ale potřebujete auto rozjet a pak ho třeba nechat plachtit, tak to jsou dramatické rozdíly. Rozjíždět auto pomalu, celou minutu na 130 km/h Vás bude stát 127 jednotek spotřeby, max. akcelerací jen 43 (ta max. akcelerace byla horší kvůli tomu, co se dělo po těch 43 jednotkách, ne při nich). Úplně jinak pak vyjde akcelerace 100-130 km/h (průměr 115) versus rozjetí se co nejrychleji 100-130km/h a pak neutrál doplachtit na 100, rozjetí se... s tímtéž průměrem. Tam to bylo 66 (pomalu) proti 45 (rychle).
V případě vysokooktanového benzínu jsem nějaké zásadní rozdíly nepozoroval (a pokud ano, tak spíše jako psychologický efekt). Maximálně tak nějaké nízké jednotky procent, které by mohly jít na vrub spíše jinému jízdnímu stylu, podmínkám...
Z mé zkušenosti je s atmosférami dobré jezdit tak, aby se nedusily, ale ani se nemusí nějak extrémně vytáčet. Prostě tak, aby ten motor vždy dokázal při sešlápnutí plynu rozumně zrychlit a netrápit se v žádném extrému. Pokud jde o turba, tak tam s Vámi budu souhlasit, tam je docela velký rozptyl mezi jízdou bez zatížení a se zátěží (zde pozor, nehovořím přímo o dravé jízdě, ale o zatížení - třeba kopec při stále téže rychlosti na tempomat). Atmosféra jezdí stále tak nějak stejně, turbo ne.
Co se týče té rychlé akcelerace, ono někteří takto jezdí ekorally. Rychle (ne úplně maximálně) se v pásmu co nejvyšší efektivity rozjedou (tzn. získají nejlepší poměr energie a spotřeby) a pak to auto nechají volně jet. Teď jsem si to tu simuloval a počítal akceleraci 100-130 km/h a udržování této rychlosti a vyšlo mi následující v jednotkách spotřeby na km:
pomalá akcelerace (minutu): 66
rychlá akcelerace (15 sekund): 69
maximální akcelerace (10 sekund): 70
Vtip je v tom udržování rychlosti. Max. akcelerace dosáhla nejhoršího výsledku, protože jsem pak pořád jel 130 (což potřebuje energii). Pokud ale potřebujete auto rozjet a pak ho třeba nechat plachtit, tak to jsou dramatické rozdíly. Rozjíždět auto pomalu, celou minutu na 130 km/h Vás bude stát 127 jednotek spotřeby, max. akcelerací jen 43 (ta max. akcelerace byla horší kvůli tomu, co se dělo po těch 43 jednotkách, ne při nich). Úplně jinak pak vyjde akcelerace 100-130 km/h (průměr 115) versus rozjetí se co nejrychleji 100-130km/h a pak neutrál doplachtit na 100, rozjetí se... s tímtéž průměrem. Tam to bylo 66 (pomalu) proti 45 (rychle).
Odpovědět0 0
70 v jednom proudu problém být může. Jenže takové cesty obvykle nemají délku kilometrů.
80 ve dvou proudech... no to se dá snad předjet, ne?
110... no tak tam snad takové auto ani legálně nesmí, ne? 110 se dává na silnice pro motorová vozidla, a tam takové vozítko nemůže.
80 ve dvou proudech... no to se dá snad předjet, ne?
110... no tak tam snad takové auto ani legálně nesmí, ne? 110 se dává na silnice pro motorová vozidla, a tam takové vozítko nemůže.
Odpovědět0 0
"cim vice dostupnych kW, tak tim mensi potreba drtit pedal az na podlahu ;) "
No a to je právě ono. U elektromobilu stačí sešlápnout plyn. U ICE s manuálem si o ty "dostupné" kW člověk musí říci podřazením, jinak je nemá. Což málokdo dělá. Málokdo třeba u toho Citiga při 70 km/h podřadí na dva, aby tam měl všech těch dostupných 44 kW. Pokud už podřadí, tak spíše na 3, takže má 30 kW (Spring 33 kW). Pokud podřadí na čtyřku, má tam 20 kW (Spring 33 kW). No a pokud nepodřadí a jen šlápne na plyn, tak má kolik "dostupných" kW? No 44 to není. Je to 17 kW. Půlka toho, co má Spring ve stejných podmínkách.
"Jen idiot by jedzil dlouhodbe na nizsi prevodovy stupen, aby mohl tocit motor na 3,5 tis. rpm"
Skvěle, to jsem rád, že to říkáte. Takže jste právě sám řekl, že neidioti s Citigem mají v drtivé většině případů pod pedálem plynu méně výkonu než ten "slaboučký" Spring. Řešením může být automat, ale většina těch autíček je s manuálem. A proto ve městě bude ve většině situací svižnější ten Spring. Protože jak sám říkáte, jen idiot by jezdit trvale na 3500, aby měl větší výkon než Spring.
No a to je právě ono. U elektromobilu stačí sešlápnout plyn. U ICE s manuálem si o ty "dostupné" kW člověk musí říci podřazením, jinak je nemá. Což málokdo dělá. Málokdo třeba u toho Citiga při 70 km/h podřadí na dva, aby tam měl všech těch dostupných 44 kW. Pokud už podřadí, tak spíše na 3, takže má 30 kW (Spring 33 kW). Pokud podřadí na čtyřku, má tam 20 kW (Spring 33 kW). No a pokud nepodřadí a jen šlápne na plyn, tak má kolik "dostupných" kW? No 44 to není. Je to 17 kW. Půlka toho, co má Spring ve stejných podmínkách.
"Jen idiot by jedzil dlouhodbe na nizsi prevodovy stupen, aby mohl tocit motor na 3,5 tis. rpm"
Skvěle, to jsem rád, že to říkáte. Takže jste právě sám řekl, že neidioti s Citigem mají v drtivé většině případů pod pedálem plynu méně výkonu než ten "slaboučký" Spring. Řešením může být automat, ale většina těch autíček je s manuálem. A proto ve městě bude ve většině situací svižnější ten Spring. Protože jak sám říkáte, jen idiot by jezdit trvale na 3500, aby měl větší výkon než Spring.
Odpovědět0 0
Ano, Perplexity funguje velmi hezky, to máte rozhodně pravdu. Je však potřeba dávat pozor na více věcí. Ne každá AI je automaticky generativní AI a ne každá generativní AI je spojena s vyhledávačem (a pak je právě problém, když takovou generativní AI, která na vyhledávač není napojená, chtějí lidé jako vyhledávač použít). Nemůžete chtít hledání po té generativní, protože ta k vyhledávání není přímo určená (jako např. ChatGPT, což je systém, který generuje obvykle velmi dobře, ale vyhledává mizerně). Je potřeba dávat pozor na to, co který systém vlastně dělá. Můžete mít generativní AI, která generuje nová data z toho, na čem byla naučena (to pak nevyhledá nové věci), nebo generativní AI spojenou s vyhledávačem, kdy se o vyhledávání informací stará vyhledávač (a klidně s pomocí AI) a generativní AI pak z vyhledaného obsahu vygeneruje obsah nový (tzn. není na něm naučena). Každopádně se dá čekat, že se tyto dvě technologie budou čím dál tím více prolínat, spolupracovat a asi časem splynou v jedno. Třeba to Perplexity je v tomto hodně daleko a vyhledávač s generativní AI kombinuje velmi slušně.
Odpovědět0 0
Jenže diskuze začala o tom, zda Apple s M2 stojí více nebo méně něž Apple s Intelem, ne to, zda Apple s čímkoli je levnější dražší než jiné PC s tímtéž HW (to víme, že ve většině případů je). A ceny Applů s procesorem M1/M2 proti podobným Applům s Intelem nižší jsou, takže ke slibovanému zlevnění skutečně došlo. A to i když do toho nebude míchat inflaci. Když ji tam zamícháme, to zlevnění bude ještě více patrné.
Dalšími ukázkami může být Mac mini. S Intelem začínal na 24 tisíc, nyní 17,5 (kdybychom do toho hodili inflaci, tak jsme někde kolem 16-16,5 tisíce). MacBooky totéž. Když jsem kupoval před lety pasivní notebook, Apple byl za 37-38 tisíc, takže jsem šel raději do Windows a Asusu za poloviční cenu. Dnes je za 30 tisíc s M1, resp. za 32 tisíc s M2. Ceny Applů se v praxi v mnoha případech snížily o cca 20+ % s procesory M1/M2 proti Intelu. Vidíme to i tady. Aspoň trochu srovnatelný Intel by vyšel na 250 tisíc (s Afterburner za 310), s M2 Ultra je za 200.
Dalšími ukázkami může být Mac mini. S Intelem začínal na 24 tisíc, nyní 17,5 (kdybychom do toho hodili inflaci, tak jsme někde kolem 16-16,5 tisíce). MacBooky totéž. Když jsem kupoval před lety pasivní notebook, Apple byl za 37-38 tisíc, takže jsem šel raději do Windows a Asusu za poloviční cenu. Dnes je za 30 tisíc s M1, resp. za 32 tisíc s M2. Ceny Applů se v praxi v mnoha případech snížily o cca 20+ % s procesory M1/M2 proti Intelu. Vidíme to i tady. Aspoň trochu srovnatelný Intel by vyšel na 250 tisíc (s Afterburner za 310), s M2 Ultra je za 200.
Odpovědět1 0
Výdrž je na dvě hodiny. Nevím, proč mi to z aktuality vypadlo. Doplním. Uvědomte si, že např. standardní 10000mAh powerbanka má 37 Wh, přičemž třeba baterka v MacBooku Air má 53 Wh, a ten s ní vydrží 18 hodin přehrávání videa. Tohle pohání stejný procesor M2, navíc je tam R2, spousta senzorů a dva malé 4K+ displeje. Je toho hodně, ale aby to kleslo jen na pár minut?
Odpovědět2 0
Ale jak jste to měřil? Uvědomte si, že tu se Vám míchají dvě spotřeby, okamžitá a průměrná.
Příklad. Máte počáteční a cílovou rychlost, ustálená spotřeba je třeba 5 litrů u první (třeba 80 km/h) a 6 litrů u druhé (třeba 100 km/h). Berme nějaký určitý časový úsek, třeba 3 sekundy. V prvním případě rychlého zrychlení sice aktuální spotřeba stoupne na 10 litrů, ale jen na chvilku, třeba jeden časový úsek a pak už jedete další časové úseky za 6 litrů. V druhém případě sice aktuální spotřeba stoupne třeba na 7 litrů, ale ta akcelerace Vám místo jednoho časového úseku zabere třeba 5 těchto úseků. Zatímco v prvním případě se akcelerace a následná jízda odehraje v posloupnosti 10+6+6+6+6, tedy 34, v druhém případě je to 7+7+7+7+7, tedy 35, nemluvě o tom, že v prvním případě máte za daný čas průměrnou rychlost (90+100+100+100+100)/5 = 98 km/h, zatímco v druhém postupným zrychlováním je to jen 90 km/h.
Pokud to tak přepočítáme na nějaké virtuální jednotky, ať se v tom nezamotáme, v prvním případě máme 34 jednotek paliva na 98 jednotek vzdálenosti (tzn, 0,347 paliva na jednotku vzdálenosti), ve druhém 35 jednotek paliva na 90 jednotek vzdálenosti (tzn. 0,389 paliva).
Příklad. Máte počáteční a cílovou rychlost, ustálená spotřeba je třeba 5 litrů u první (třeba 80 km/h) a 6 litrů u druhé (třeba 100 km/h). Berme nějaký určitý časový úsek, třeba 3 sekundy. V prvním případě rychlého zrychlení sice aktuální spotřeba stoupne na 10 litrů, ale jen na chvilku, třeba jeden časový úsek a pak už jedete další časové úseky za 6 litrů. V druhém případě sice aktuální spotřeba stoupne třeba na 7 litrů, ale ta akcelerace Vám místo jednoho časového úseku zabere třeba 5 těchto úseků. Zatímco v prvním případě se akcelerace a následná jízda odehraje v posloupnosti 10+6+6+6+6, tedy 34, v druhém případě je to 7+7+7+7+7, tedy 35, nemluvě o tom, že v prvním případě máte za daný čas průměrnou rychlost (90+100+100+100+100)/5 = 98 km/h, zatímco v druhém postupným zrychlováním je to jen 90 km/h.
Pokud to tak přepočítáme na nějaké virtuální jednotky, ať se v tom nezamotáme, v prvním případě máme 34 jednotek paliva na 98 jednotek vzdálenosti (tzn, 0,347 paliva na jednotku vzdálenosti), ve druhém 35 jednotek paliva na 90 jednotek vzdálenosti (tzn. 0,389 paliva).
Odpovědět0 0
"Ked som sa snazil ist na spotrebu tak zrychlenie z 60 na 80 mi trvalo cez minut "
To ale není nejlepší způsob, jak snížit spotřebu. Pro snížení spotřeby je potřeba se spíše rychle dostat na požadovanou rychlost a pak ji udržovat. Souvisí to s účinností motoru, která je obvykle nejlepší ve středních otáčkách při poměrně velké zátěži. Lepší je jet pár sekund v nejefektivnějším režimu a spotřebu chviličku skokově navýšit, než to trápit pomalou akcelerací a mít sice menší navýšení okamžité spotřeby, ale po dlouhou dobu.
Pro nízkou spotřebu potřebujete plynulou jízdu a nemáte-li hybrida, tak hlavně jet tak, aby se co nejméně brzdilo (aby se to pak nemuselo dohánět šlapáním na plyn, a tedy zvýšenou spotřebou). Pokud už ale zrychlujete, je lepší zrychlit spíše krátce rychle než dlouho pomalu.
To ale není nejlepší způsob, jak snížit spotřebu. Pro snížení spotřeby je potřeba se spíše rychle dostat na požadovanou rychlost a pak ji udržovat. Souvisí to s účinností motoru, která je obvykle nejlepší ve středních otáčkách při poměrně velké zátěži. Lepší je jet pár sekund v nejefektivnějším režimu a spotřebu chviličku skokově navýšit, než to trápit pomalou akcelerací a mít sice menší navýšení okamžité spotřeby, ale po dlouhou dobu.
Pro nízkou spotřebu potřebujete plynulou jízdu a nemáte-li hybrida, tak hlavně jet tak, aby se co nejméně brzdilo (aby se to pak nemuselo dohánět šlapáním na plyn, a tedy zvýšenou spotřebou). Pokud už ale zrychlujete, je lepší zrychlit spíše krátce rychle než dlouho pomalu.
Odpovědět1 0
Neříkám, že není možné mít na nějaké specificky vhodné trase na PP 2,8 (noc, řídký provoz, cesta z kopce, měření dle PP a ne dotankování,...). Rozhodně to ale není průměrná spotřeba. Jinak co se týče spotřeby, lepší než rovina je pro ICE mírně kopcovitý terén ;-)
Odpovědět0 0
"Chybi mi tu zminka, ze ma 6 PCIe slotu. "
Nechybí, protože článek je o procesoru, ne o Macu Pro.
"Teda ja vam nevim, ale netvrdil Apple, ze diky jeho vlastnim CPU budou jeho stroje levnejsi"
Nejsou snad? Počítače s jeho procesory v drtivé většině levnější jsou a mnohdy o dost. Mac Pro M2 Ultra začíná na 200 tisících. Má to 24jádrové CPU (se všemi těmi video akcelerátory), 64GB paměti (pro GPU i RAM), 1TB SSD. A teď si to naklikejme u Intelu. Dejme tam 16jádrový Xeon (ten má HT, takže 32 vláken, na druhou stranu nemá akcelerátory pro ty kodeky jako M2, což je patrně to využití, kvůli kterému se to bude především kupovat), 48 GB RAM, GPU s 8 GB (tedy 56GB v GPU+RAM, tedy méně) a 1TB SSD. Cena 246 tisíc. Nevím, mě 20 % dolů přijde zajímavé u víceméně univerzálního stroje.
Pokud bychom ale chtěli opravdu mluvit jen pro video nasazení (kam to především míří), tak si myslím, že ta dnešní varianta M2 Ultra se všemi těmi akcelerátory výkonem rozseká i vrcholnou variantu s 28jádrovým Xeonem a dvojicí Radeonů Vega II Pro. Takže M2 Ultra se 76jádrovým GPU, 192GB RAM a 4TB SSD je za 308 tisíc. Verze Intel s výše zmíněným Xeonem a dvěma Radeony, 192GB RAM a 4TB SSD stojí 831 tisíc. Pokud byste chtěl namítat, že u M2 Ultra je paměť sdílená, tak můžeme do toho Intelu vzít 96 GB RAM (+2×32GB u GPU). tedy na celkem 160 GB paměti a budeme to mít vyrovnanější. 801 tisíc. A myslím, že výkon pro zpracování videa bude u M2 Ultra díky akcelerátorům výrazně vyšší, nemluvě o spotřebě, která bude výrazně nižší.
Nechybí, protože článek je o procesoru, ne o Macu Pro.
"Teda ja vam nevim, ale netvrdil Apple, ze diky jeho vlastnim CPU budou jeho stroje levnejsi"
Nejsou snad? Počítače s jeho procesory v drtivé většině levnější jsou a mnohdy o dost. Mac Pro M2 Ultra začíná na 200 tisících. Má to 24jádrové CPU (se všemi těmi video akcelerátory), 64GB paměti (pro GPU i RAM), 1TB SSD. A teď si to naklikejme u Intelu. Dejme tam 16jádrový Xeon (ten má HT, takže 32 vláken, na druhou stranu nemá akcelerátory pro ty kodeky jako M2, což je patrně to využití, kvůli kterému se to bude především kupovat), 48 GB RAM, GPU s 8 GB (tedy 56GB v GPU+RAM, tedy méně) a 1TB SSD. Cena 246 tisíc. Nevím, mě 20 % dolů přijde zajímavé u víceméně univerzálního stroje.
Pokud bychom ale chtěli opravdu mluvit jen pro video nasazení (kam to především míří), tak si myslím, že ta dnešní varianta M2 Ultra se všemi těmi akcelerátory výkonem rozseká i vrcholnou variantu s 28jádrovým Xeonem a dvojicí Radeonů Vega II Pro. Takže M2 Ultra se 76jádrovým GPU, 192GB RAM a 4TB SSD je za 308 tisíc. Verze Intel s výše zmíněným Xeonem a dvěma Radeony, 192GB RAM a 4TB SSD stojí 831 tisíc. Pokud byste chtěl namítat, že u M2 Ultra je paměť sdílená, tak můžeme do toho Intelu vzít 96 GB RAM (+2×32GB u GPU). tedy na celkem 160 GB paměti a budeme to mít vyrovnanější. 801 tisíc. A myslím, že výkon pro zpracování videa bude u M2 Ultra díky akcelerátorům výrazně vyšší, nemluvě o spotřebě, která bude výrazně nižší.
Odpovědět1 0
1, To by mě zajímalo, jak může takové spotřeby dosáhnout, normální jízdou to určitě nejde.
2, Že to říká PP, neznamená, že je to pravda. Dívám se na spotřeby reálných uživatelů, PP ve Fabii SDI kecá v průměru o cca 8 % (u některých okolo 4 %, u některých až o 15 %). Takže z 2,8 máme 2,9-3,2.
3, Že se na jedné trase dá dosáhnout nízké spotřeby, neznamená, že za to jezdí auto v průměru. Také mám trasu, kterou jezdím za cca 5,0-5,2 dle PP (asi 5,3-5,5 v reálu), ale průměrná spotřeba na pumpě je 7,6.
4, Zmínil bratr kterým směrem? On Poprad-Košice je poněkud z kopce. Dá to těch 2,8 i do kopce? ;-)
Za 2,8 litru to prostě nejezdí. V průměru prostě ne. Je strašně zajímavé, že každý druhý diskutér na českém a slovenském internetu je o desítky procent úspornější než nejúsporněji jezdící člověk v Evropě, který si to měří dle dotankování na pumpě a uvádí to na SM. Ale nikoho z těchto československých borců, kteří jezdí o litr i litry úsporněji než nejúspornější lidé na kontinentu, na SM nevidím.
2, Že to říká PP, neznamená, že je to pravda. Dívám se na spotřeby reálných uživatelů, PP ve Fabii SDI kecá v průměru o cca 8 % (u některých okolo 4 %, u některých až o 15 %). Takže z 2,8 máme 2,9-3,2.
3, Že se na jedné trase dá dosáhnout nízké spotřeby, neznamená, že za to jezdí auto v průměru. Také mám trasu, kterou jezdím za cca 5,0-5,2 dle PP (asi 5,3-5,5 v reálu), ale průměrná spotřeba na pumpě je 7,6.
4, Zmínil bratr kterým směrem? On Poprad-Košice je poněkud z kopce. Dá to těch 2,8 i do kopce? ;-)
Za 2,8 litru to prostě nejezdí. V průměru prostě ne. Je strašně zajímavé, že každý druhý diskutér na českém a slovenském internetu je o desítky procent úspornější než nejúsporněji jezdící člověk v Evropě, který si to měří dle dotankování na pumpě a uvádí to na SM. Ale nikoho z těchto československých borců, kteří jezdí o litr i litry úsporněji než nejúspornější lidé na kontinentu, na SM nevidím.
Odpovědět1 0
"Však ten za (nulu, pokud ho někdo jako já dostal v ceně telefonu) 0 - 50 Kč to utře úplně stejně. "
No to pozor. Ten hadřík je určený pro speciální verze displejů Apple s nanotexturovou povrchovou úpravou. Klasický displej od Applu si klidně utírejte hadříkem za nulu, ten má standardní povrch a použití standardního hadříku nikdo nikomu nebere. Ale ten hadřík za 600 Kč (ač určitě předražený je) je určený pro ty speciální varianty displejů. Nanotextura na nich (dle Applu) vyžaduje speciální způsob čištění. Nakolik je to však pravdou, to nevím.
"takový Apple stojan na monitor za skoro 30 tis.?"
Jo, tohle je jasná šílenost, stejně jako kolečka na Mac Pro za 20 tisíc.
"Fakt by mě zajímalo, kým byla společnost Counterpoint za tuto analýzu zaplacena."
A kdo by to měl platit? Apple? Ten, o jehož výrobních nákladech (na iPhony) vyšla tou samou agenturou zpracovaná studie před pár měsíci? Podle ní má Apple iPhone 14 Pro Max výrobní náklady 464 USD, přičemž začíná na 1099 USD. U Applu jsou tak výrobní náklady dokonce větší částí než u Samsungu, a to 42 %. Z tohoto pohledu je tu tím více předraženým Samsung a ne Apple.
No to pozor. Ten hadřík je určený pro speciální verze displejů Apple s nanotexturovou povrchovou úpravou. Klasický displej od Applu si klidně utírejte hadříkem za nulu, ten má standardní povrch a použití standardního hadříku nikdo nikomu nebere. Ale ten hadřík za 600 Kč (ač určitě předražený je) je určený pro ty speciální varianty displejů. Nanotextura na nich (dle Applu) vyžaduje speciální způsob čištění. Nakolik je to však pravdou, to nevím.
"takový Apple stojan na monitor za skoro 30 tis.?"
Jo, tohle je jasná šílenost, stejně jako kolečka na Mac Pro za 20 tisíc.
"Fakt by mě zajímalo, kým byla společnost Counterpoint za tuto analýzu zaplacena."
A kdo by to měl platit? Apple? Ten, o jehož výrobních nákladech (na iPhony) vyšla tou samou agenturou zpracovaná studie před pár měsíci? Podle ní má Apple iPhone 14 Pro Max výrobní náklady 464 USD, přičemž začíná na 1099 USD. U Applu jsou tak výrobní náklady dokonce větší částí než u Samsungu, a to 42 %. Z tohoto pohledu je tu tím více předraženým Samsung a ne Apple.
Odpovědět0 0
"Vývoj, softwarová podpora, reklamace, reklama, držení náhradních dílů skladem. Nevím co autor článku čekal?"
A není zrovna tohle to, o čem ten článek je??? Četl jste ho vůbec?
"Pokud už chcete někoho někoho drtit za marže, zkus te Apple. Ten si ze svojich zákazníků dělá srandu. Třeba na jejich čistícím hadříků za 600kč, mají asi tak 595kč zisk"
Jenže to se bavíte o příslušenství. To je hodně nebo šíleně drahé u všech značek.
A není zrovna tohle to, o čem ten článek je??? Četl jste ho vůbec?
"Pokud už chcete někoho někoho drtit za marže, zkus te Apple. Ten si ze svojich zákazníků dělá srandu. Třeba na jejich čistícím hadříků za 600kč, mají asi tak 595kč zisk"
Jenže to se bavíte o příslušenství. To je hodně nebo šíleně drahé u všech značek.
Odpovědět2 0
Zase nesmysl (https://www.spritmonitor.de/de/uebersicht/45-Skoda/398-Fabia.html?fueltype=1&constyear_s=1999&constyear_e=2008&power_s=47&power_e=50). Reálná průměrná lidí dle dotankování s Fabii SDI je 4,9 litru na 100 km. Nejúsporněji jezdící člověk tam má 3,8.
Odpovědět4 0
"Problém je ranná a poobedňajšia špička a situácia keď vám také prdítko zrazu v pravom pruhu ide maximálkou 45 km/h na mestskom okruhu, kde je 90 km/h."
Stejně jako když se tam objeví traktor, což jsem tady v Ostravě na městských dvouproudých cestách s max. 80 zažil už mnohokrát. A ten jede ještě pomaleji. Mimochodem, městský okruh je silnicí pro motorová vozidla (alespoň ta Vaše v Košicích je), kam vozidla, která nemohou jet 80 km/h, ani nesmí. Takže nebojte se, po Opátskej to tam opravdu nepotkáte.
Znova, já neříkám, že tohle je ideální řešení dopravy, naopak. Já jsem spíše proti takovým prdítkům.
Stejně jako když se tam objeví traktor, což jsem tady v Ostravě na městských dvouproudých cestách s max. 80 zažil už mnohokrát. A ten jede ještě pomaleji. Mimochodem, městský okruh je silnicí pro motorová vozidla (alespoň ta Vaše v Košicích je), kam vozidla, která nemohou jet 80 km/h, ani nesmí. Takže nebojte se, po Opátskej to tam opravdu nepotkáte.
Znova, já neříkám, že tohle je ideální řešení dopravy, naopak. Já jsem spíše proti takovým prdítkům.
Odpovědět0 0
Pár se jich tu v diskuzích našlo. Buď přímo nebo něco tomu odpovídající. Nedávno tu třeba někdo říkal, že by chtěl podobné malé vozítko za 150 tisíc na své 2km dojíždění do práce, a kdyby to existovalo, tak by si ho hned koupil. A také to, že tam měla začít elektromobilita, protože právě v takových prdítcích dává smysl. Tak by mě docela zajímalo, zda už si toho Citroena Ami koupil nebo ne.
Odpovědět0 0
""80"(2 pruhy) cca 4 km navazuje na "110" ;) takže ano má délku kilometrů.. "
A ta 110 má jeden pruh? Bavíme se přece o jednopruhovém řešení.
A ta 110 má jeden pruh? Bavíme se přece o jednopruhovém řešení.
Odpovědět0 0
"Ty dnešní litry mají přes 80 kW (není řeč o starých 40+ kW atmosférách)."
Jenže tu je řeč právě o atmosférách. Jen pro představu. Atmosférická 1.8 má při 2000 rpm 31 kW. Jde o to, že při běžné jízdě bude 33kW Spring výrazně svižnějším autem než třeba 44kW nebo 55kW atmosférický litr. Jednoduše proto, že ty mají vyšší výkon než 33 kW až od nějakých 3300-3500 otáček, kam se většina z nich v životě ani nepodívá, natož, aby to byly průměrné otáčky a my mohli říci, že mají stejnou dynamiku. Nebo Vy chcete opravdu říci, že průměrné otáčky u cílové skupiny těchto vozů jsou 3500?
"Jakou má Spring dynamiku od 90-140 km/h?"
Mizernou, nikdo nikdy netvrdil opak.
"I to Citygo dá např. stovku citelně dřív než Spring "
Samozřejmě, nikdo nikdy netvrdil opak.
Viz ten odkaz https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299633142 Citigo při jízdě na krev ten Spring naprosto rozmetá. To přece není vůbec překvapivé. Ostatně má max. výkon 44 kW proti 33 kW. To by bylo hodně divné, kdyby to Citigo bylo pomalejší. Problém je ale v tom, že typický řidič jezdí spíše takto: https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547280 nebo takto: https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547281, takže v běžném provozu naopak ten Spring rozmetá to Citigo. Jednoduše proto, že málokterý řidič v Citigu drží průměrné otáčky na 3500, aby se průměrně pohyboval na 33 kW, které má Spring k dispozici takřka neustále.
Jde o to, jak s tím ti lidé jezdí. Pokud budete jezdit na maximum, není na trhu horší auto než Citigo. Takovou lemru línou aby člověk pohledal. Jde ale o to, že lidé takto nejezdí. Třeba pro představu, jedete 70 km/h v silném litrovém Civicu s 95 kW. Když zašlápnete plyn v Springu, máte tam 33 kW. Co v Civicu? No pokud běžně jezdíte 70 km/h na trojku, tak super, máte tam 66 kW a Spring úplně rozmetáte. No, myslím, že většina lidí v této rychlosti nebude mít asi ani čtyřku, to jsme na 50 kW. Většina bude mít asi pětku, no to máme 38 kW. To už zas tak moc proti 33 kW u Springu není. Jsou i takoví, kteří se řídí rádci řazení a mají tam šestku. Jenže to už jsme na 27 kW.
Znova, jde o to, jak s tím ti lidé jezdí. To, že Spring bude při požadavku na max. dynamiku naprostý lenoch, to nikdo nepopírá. Jenže v běžném provozu to je docela svižné autíčko, protože těch jeho 33 kW v městském provozu málokdo běžně využívá. Jak říká, u 1.0 to znamená být cca 3400+ otáček, u 1.4 2600+, u 1.8 2100+, u 1.0T už je to ale jen 1800+.
Jenže tu je řeč právě o atmosférách. Jen pro představu. Atmosférická 1.8 má při 2000 rpm 31 kW. Jde o to, že při běžné jízdě bude 33kW Spring výrazně svižnějším autem než třeba 44kW nebo 55kW atmosférický litr. Jednoduše proto, že ty mají vyšší výkon než 33 kW až od nějakých 3300-3500 otáček, kam se většina z nich v životě ani nepodívá, natož, aby to byly průměrné otáčky a my mohli říci, že mají stejnou dynamiku. Nebo Vy chcete opravdu říci, že průměrné otáčky u cílové skupiny těchto vozů jsou 3500?
"Jakou má Spring dynamiku od 90-140 km/h?"
Mizernou, nikdo nikdy netvrdil opak.
"I to Citygo dá např. stovku citelně dřív než Spring "
Samozřejmě, nikdo nikdy netvrdil opak.
Viz ten odkaz https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299633142 Citigo při jízdě na krev ten Spring naprosto rozmetá. To přece není vůbec překvapivé. Ostatně má max. výkon 44 kW proti 33 kW. To by bylo hodně divné, kdyby to Citigo bylo pomalejší. Problém je ale v tom, že typický řidič jezdí spíše takto: https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547280 nebo takto: https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547281, takže v běžném provozu naopak ten Spring rozmetá to Citigo. Jednoduše proto, že málokterý řidič v Citigu drží průměrné otáčky na 3500, aby se průměrně pohyboval na 33 kW, které má Spring k dispozici takřka neustále.
Jde o to, jak s tím ti lidé jezdí. Pokud budete jezdit na maximum, není na trhu horší auto než Citigo. Takovou lemru línou aby člověk pohledal. Jde ale o to, že lidé takto nejezdí. Třeba pro představu, jedete 70 km/h v silném litrovém Civicu s 95 kW. Když zašlápnete plyn v Springu, máte tam 33 kW. Co v Civicu? No pokud běžně jezdíte 70 km/h na trojku, tak super, máte tam 66 kW a Spring úplně rozmetáte. No, myslím, že většina lidí v této rychlosti nebude mít asi ani čtyřku, to jsme na 50 kW. Většina bude mít asi pětku, no to máme 38 kW. To už zas tak moc proti 33 kW u Springu není. Jsou i takoví, kteří se řídí rádci řazení a mají tam šestku. Jenže to už jsme na 27 kW.
Znova, jde o to, jak s tím ti lidé jezdí. To, že Spring bude při požadavku na max. dynamiku naprostý lenoch, to nikdo nepopírá. Jenže v běžném provozu to je docela svižné autíčko, protože těch jeho 33 kW v městském provozu málokdo běžně využívá. Jak říká, u 1.0 to znamená být cca 3400+ otáček, u 1.4 2600+, u 1.8 2100+, u 1.0T už je to ale jen 1800+.
Odpovědět0 0
"Neodpověděl jste na to co se stane s takovým skrčkem když se srazí s nyní běžným suv ve městě. "
Ale co na tom chcete řešit? Jasně, že takový skrček dopadne špatně, což podobně platí o mopedu ze stejné kategorie. A špatně dopadne i SUV po střetu s tatrovkou. Že menší auta mají horší bezpečnost než větší, to je tak nějak... nepřekvapující.
Jde o to, že tahle autíčka prostě nemají potenciál zaznamenat nějaký větší prodejní úspěch. Jsou nepraktická, jak sám správně podotýkáte, méně bezpečná. Není divu, že mají tak malé prodejní úspěchy. Lidé nechtějí dělat moc kompromisů a raději než tohle za 150 tisíc si koupí pořádné 4-5místné auto s vyšší bezpečností za 300 tisíc. No v dnešní době spíše nějaký malý "crossover" za 450.
"pak jste neodpověděl, jak se slušně dostanu z vedlejší na hlavní bez toho abych při větším provozu neriskoval život."
U každého auta musíte přizpůsobit jízdu jeho schopnostem. I těch Vašich 60 kW Vás bude výrazně limitovat např. při předjíždění proti tomu, co si budete moci dovolit a s autem se 300 kW. U těch skrčků té akceleraci pomáhá fakt, že tam nemusíte šaškovat se spojkou, prokluzem a otáčkami (nepočítáme-li automaty).
Ale co na tom chcete řešit? Jasně, že takový skrček dopadne špatně, což podobně platí o mopedu ze stejné kategorie. A špatně dopadne i SUV po střetu s tatrovkou. Že menší auta mají horší bezpečnost než větší, to je tak nějak... nepřekvapující.
Jde o to, že tahle autíčka prostě nemají potenciál zaznamenat nějaký větší prodejní úspěch. Jsou nepraktická, jak sám správně podotýkáte, méně bezpečná. Není divu, že mají tak malé prodejní úspěchy. Lidé nechtějí dělat moc kompromisů a raději než tohle za 150 tisíc si koupí pořádné 4-5místné auto s vyšší bezpečností za 300 tisíc. No v dnešní době spíše nějaký malý "crossover" za 450.
"pak jste neodpověděl, jak se slušně dostanu z vedlejší na hlavní bez toho abych při větším provozu neriskoval život."
U každého auta musíte přizpůsobit jízdu jeho schopnostem. I těch Vašich 60 kW Vás bude výrazně limitovat např. při předjíždění proti tomu, co si budete moci dovolit a s autem se 300 kW. U těch skrčků té akceleraci pomáhá fakt, že tam nemusíte šaškovat se spojkou, prokluzem a otáčkami (nepočítáme-li automaty).
Odpovědět0 0
Já ale mluvím o těch 6 kW, místo pro jednoho dva lidi, max. 50 km/h,... V diskuzích v minulosti tu bylo takových čtenářů mnoho, kteří tvrdili, že se s takovými auty mělo začít u elektromobility.
Co se týče Springu, tak těch 33kW má to auto skoro neustále (od 40 km/h pořád). Uvědomte si, že běžný benzínový litr má takový výkon až od nějakých 3300-3500 otáček. Kdo jezdí nad 3500 otáček, aby měl větší výkon než Spring? Při 3500 otáčkách se tak možná přeřazuje, ale rozhodně je nemáte jako minimální (nebo alespoň průměrné), abyste měl větší výkon než Spring. Většina lidí se bude pohybovat někde kolem 2000 rpm a tam má litr asi 18 kW.
1, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547280 (tohle je srovnání s 44kW Citigem, když řidič řadí tak, aby po přeřazení měl 1500 otáček, tam, kam ty otáčky po přeřazení spadnou, tedy otáčky minimální - dynamická dominance Springu je myslím naprosto zřejmá).
2, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547281 (tady, když mu po přeřazení spadnou otáčky na 2000)
3, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299633142 (když jedete úplně na maximum, tak se Spring pochopitelně vůbec nechytá - jenže trvale do červeného to skoro nikdo netočí)
Běžní řidič s tím autem jezdí někde mezi režimy 1 a 2.
Co se týče Springu, tak těch 33kW má to auto skoro neustále (od 40 km/h pořád). Uvědomte si, že běžný benzínový litr má takový výkon až od nějakých 3300-3500 otáček. Kdo jezdí nad 3500 otáček, aby měl větší výkon než Spring? Při 3500 otáčkách se tak možná přeřazuje, ale rozhodně je nemáte jako minimální (nebo alespoň průměrné), abyste měl větší výkon než Spring. Většina lidí se bude pohybovat někde kolem 2000 rpm a tam má litr asi 18 kW.
1, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547280 (tohle je srovnání s 44kW Citigem, když řidič řadí tak, aby po přeřazení měl 1500 otáček, tam, kam ty otáčky po přeřazení spadnou, tedy otáčky minimální - dynamická dominance Springu je myslím naprosto zřejmá).
2, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299547281 (tady, když mu po přeřazení spadnou otáčky na 2000)
3, https://eu.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/299633142 (když jedete úplně na maximum, tak se Spring pochopitelně vůbec nechytá - jenže trvale do červeného to skoro nikdo netočí)
Běžní řidič s tím autem jezdí někde mezi režimy 1 a 2.
Odpovědět2 0
No vidíte, a spousta lidí se mě tu v diskuzích snaží přesvědčit, že právě něco takového je snem každého městského řidiče.
Dacia Spring má v běžných městských rychlostech 2krát větší výkon než podobné malé auto s ICE. Když sešlápnete plyn, tak jste tam měl 33 kW (od cca 40 km/h). Na 33kW musíte takový litrový tříválec vytočit na 3500 otáček (jenže běžný člověk nejezdí 50 na dvojku, ale na trojku nebo na čtyřku, dokonce jsou šílenci, kteří to jezdí na pětku - třeba 44kW Citigo má v 50 km/h na trojku 19 kW, na čtyřku 14 kW, ten trapný Spring 33 kW). Při 2000 otáčkách, které jsou u takových ICE v provozu typické, mají běžná auta výkon sotva poloviční.
Dacia Spring má v běžných městských rychlostech 2krát větší výkon než podobné malé auto s ICE. Když sešlápnete plyn, tak jste tam měl 33 kW (od cca 40 km/h). Na 33kW musíte takový litrový tříválec vytočit na 3500 otáček (jenže běžný člověk nejezdí 50 na dvojku, ale na trojku nebo na čtyřku, dokonce jsou šílenci, kteří to jezdí na pětku - třeba 44kW Citigo má v 50 km/h na trojku 19 kW, na čtyřku 14 kW, ten trapný Spring 33 kW). Při 2000 otáčkách, které jsou u takových ICE v provozu typické, mají běžná auta výkon sotva poloviční.
Odpovědět2 0
"Ano nejen ve městech bývá problém předjet díky hustotě provozu v obou směrech "
No ale hustý provoz přece obvykle nejezdí rychle a ve městech už vůbec ne. Čím hustější provoz je, tím se jede pomaleji, a čím řidší je, tím rychleji jede, ale tím jednodušší je zase předjet. Za další, ta jednoproudá silnice s limitem 50+ ve městě obvykle nemá délku kilometrů.
No ale hustý provoz přece obvykle nejezdí rychle a ve městech už vůbec ne. Čím hustější provoz je, tím se jede pomaleji, a čím řidší je, tím rychleji jede, ale tím jednodušší je zase předjet. Za další, ta jednoproudá silnice s limitem 50+ ve městě obvykle nemá délku kilometrů.
Odpovědět0 0
"Ale rozhodně bych podobné rozhodnutí neobhajoval."
Já to neobhajuju, jen říkám, proč to tak je. To je rozdíl. Naopak, myslím si, že taková autíčka příliš smysl nemají, a zákazníci to svým nezájmem také dávají už hodně dlouho najevo. Na to, jak smysluplné tyto vozy jsou, tu máme jiné diskutéry, kteří pořád tvrdí, že přesně něco takového je naprosto ideálním elektromobilem, kde se mělo začít.
"Malý elektromobil si typicky pořídím, když bydlím těsně z aměstem, jenže to do města jedu po silnicích s rychlostí 90 nebo 80 kmh."
Tohle už také záleží na konkrétních městech. V poslední době je situace taková, že v podstatě jedete jen z obce do obce a už je docela zázrak potkat 70 (a pokud ano, zpravidla jde o víceproudou silnici).
Já to neobhajuju, jen říkám, proč to tak je. To je rozdíl. Naopak, myslím si, že taková autíčka příliš smysl nemají, a zákazníci to svým nezájmem také dávají už hodně dlouho najevo. Na to, jak smysluplné tyto vozy jsou, tu máme jiné diskutéry, kteří pořád tvrdí, že přesně něco takového je naprosto ideálním elektromobilem, kde se mělo začít.
"Malý elektromobil si typicky pořídím, když bydlím těsně z aměstem, jenže to do města jedu po silnicích s rychlostí 90 nebo 80 kmh."
Tohle už také záleží na konkrétních městech. V poslední době je situace taková, že v podstatě jedete jen z obce do obce a už je docela zázrak potkat 70 (a pokud ano, zpravidla jde o víceproudou silnici).
Odpovědět0 0
1, Já ale neříkám, že je ježdění v tomhle dobrý nápad. Na to jsou tady jiní diskuzní experti, kteří zastávají názor, že 50 takových mikroaut na cestě je lepší než jeden autobus MHD. V tom, co říkáte, s Vámi naprosto souhlasím. I proto pořád tvrdím, že elektromobilita v takových mikroautech pro 1-2 lidi nemá velký smysl a neřeší problém. Lidé buď pojedou autobusem, nebo si koupí podstatně větší auto pro 4-5 lidí, které je mnohem univerzálnější, ale ne takový kompromis, byť by byl levný. Taková malá auta nikdy nefungovala ani jako ICE, alespoň po druhé světové si asi nevybavuju žádné lidové vozítko, které by bylo úspěšné a bylo jen dvoumístné.
Jen se vyjadřuju k tomu, proč to jezdí 45 km/h. Důvod je legislativní, ne že by to více nedalo. To, že s tím mohou jezdit lidé od 15 let neznamená, že říkám, ať to dělají a že to podporuju.
2, To je možné. Nicméně to, jaká to bude brzda, také záleží na tom, jak moc rychle se tam reálně jezdí, jak dlouhý ten úsek je. Je-li tam hustý provoz, tak se tam patrně pojede spíše pod limit. Je-li tam řídký provoz, tak takovou "strašnou brzdu" nebude problém předjet, ne? Tedy za předpokladu, že se tam dá předjíždět.
Jen se vyjadřuju k tomu, proč to jezdí 45 km/h. Důvod je legislativní, ne že by to více nedalo. To, že s tím mohou jezdit lidé od 15 let neznamená, že říkám, ať to dělají a že to podporuju.
2, To je možné. Nicméně to, jaká to bude brzda, také záleží na tom, jak moc rychle se tam reálně jezdí, jak dlouhý ten úsek je. Je-li tam hustý provoz, tak se tam patrně pojede spíše pod limit. Je-li tam řídký provoz, tak takovou "strašnou brzdu" nebude problém předjet, ne? Tedy za předpokladu, že se tam dá předjíždět.
Odpovědět2 0
1, Jenže to bys pak nemohl řídit od 15 let, což tohle můžeš.
2, A proč by to nemělo stačit? Jestli někde můžeš ve městě jet rychleji než 50, tak ta silnice bude mít v jednom směru nejspíš dva pruhy.
2, A proč by to nemělo stačit? Jestli někde můžeš ve městě jet rychleji než 50, tak ta silnice bude mít v jednom směru nejspíš dva pruhy.
Odpovědět1 0
"Urcite maji na mysli pomaly pidi vuz s tragickym dojezdem?"
No pokud se za vzor ideálního elektromobilu dává jednomístný CityEl, auta s maximálkou "klidně 50" a podobně, tak asi ano. Diskutoval jsem tu o tom mnohokrát.
No pokud se za vzor ideálního elektromobilu dává jednomístný CityEl, auta s maximálkou "klidně 50" a podobně, tak asi ano. Diskutoval jsem tu o tom mnohokrát.
Odpovědět0 0
Do města to stačí. Je to kvůli tomu, aby to bylo klasifikováno jako čtyřkolka (přesněji jako "lehký quadrimobil") a nikoli jako auto, takže to lze řídit se skupinou AM už od 15 let. Moc nevím, co na tom má být tak vtipného. Na 45 km/h jsou čtyřkolky limitovány normálně a nikomu to moc vtipné nepřijde.
Odpovědět2 0
Což se víceméně i stalo. U většiny karet (alespoň u Nvidie) spotřeba klesla a u některých výrazně, zatímco výkon rostl.
Odpovědět1 0
Ne, nepletu. Pozor na to, o čem se bavíme. Já se tady bavím o lidech v diskuzích, ne o reálných zákaznících. To je právě to, nač se snaží upozornit druhá polovina článku.
Tady v diskuzích se roky snažím vysvětlit přesně to, co říkáte, že takové prdítko není tím, co chce běžný člověk. Ale najde se tu spousta lidí (tím "tu" myslím diskuze na internetu včetně SHW), kteří si pořád myslí, že malý lidový elektromobil pro dva pod 200 tisíc je přesně tím, o čem sní skoro každý Evropan dnem i nocí. Přitom prodejní čísla i u ICE ukázala, že to není pravdou. Já si to, že většina lidí chce podobné malé elektrické minipidi nemyslím, ale lidé v diskuzích , kteří "BY" si to koupili, ano. Skuteční lidé, kteří pak dávají peníze u dealera na stůl, si to nemyslí také.
Tady v diskuzích se roky snažím vysvětlit přesně to, co říkáte, že takové prdítko není tím, co chce běžný člověk. Ale najde se tu spousta lidí (tím "tu" myslím diskuze na internetu včetně SHW), kteří si pořád myslí, že malý lidový elektromobil pro dva pod 200 tisíc je přesně tím, o čem sní skoro každý Evropan dnem i nocí. Přitom prodejní čísla i u ICE ukázala, že to není pravdou. Já si to, že většina lidí chce podobné malé elektrické minipidi nemyslím, ale lidé v diskuzích , kteří "BY" si to koupili, ano. Skuteční lidé, kteří pak dávají peníze u dealera na stůl, si to nemyslí také.
Odpovědět1 2
"Taková sr@čka malá za 3/4 míče, a hnusná"
Za 3/4 milionu je Fiat New 500, ne Topolino. To vychází z Ami, které je za oněch 170-250+ tisíc podle verze a dotací. Fiat si za 500-design určitě nechá něco připlatit, takže tam si myslím, že bez dotací to pod 300 tisíc nebude. Co se týče kufru, má to prostor na 63 litrů. Není moc, ale nějaký ten nákup to odveze.
"Hroznej bazmek "
No vidíte a spousta lidí Vás tu bude přesvědčovat, že přesně něco takového je tím pravým, jak se má elektromobilita vyvíjet.
Za 3/4 milionu je Fiat New 500, ne Topolino. To vychází z Ami, které je za oněch 170-250+ tisíc podle verze a dotací. Fiat si za 500-design určitě nechá něco připlatit, takže tam si myslím, že bez dotací to pod 300 tisíc nebude. Co se týče kufru, má to prostor na 63 litrů. Není moc, ale nějaký ten nákup to odveze.
"Hroznej bazmek "
No vidíte a spousta lidí Vás tu bude přesvědčovat, že přesně něco takového je tím pravým, jak se má elektromobilita vyvíjet.
Odpovědět1 2
"Ale to i v tomto případě, protože když loď bude cca cestě, tak bude tma, pokud jich tedy neplánují tolik aby se střídaly..."
To je zase takové to 100% myšlení. Žádné řešení není 100%, ale obvykle jedno z mnoha použitých řešení. Nemyslím si, že kdekoli, kam toto bude případně plout, to bude 100% zdroj veškeré elektrické energie v oblasti.
To je zase takové to 100% myšlení. Žádné řešení není 100%, ale obvykle jedno z mnoha použitých řešení. Nemyslím si, že kdekoli, kam toto bude případně plout, to bude 100% zdroj veškeré elektrické energie v oblasti.
Odpovědět0 0
1, Nemyslím si, že by s žárovkami lidé svítili méně než teď s LEDkami (nepočítáme-li nějaké dekorační prvky). Když svítit potřeboval, svítil, a naopak. Tehdy i teď. Jenže teď to žere řádově méně. Výsledná spotřeba svícení je neporovnatelná s předchozími roky. Na tu by ses s LEdkami dostal možná tak, kdybys svítil 24 hodin denně.
2, Drahá možná, ale životnost je výrazně vyšší. Takže jsou v zásadě stejně drahá a mnohem úspornější.
2, Drahá možná, ale životnost je výrazně vyšší. Takže jsou v zásadě stejně drahá a mnohem úspornější.
Odpovědět0 0
"Prostě se zakáže vyrábět elektrickou energii nejlogičtěji přímo v místě. "
Ten projekt má dost diskutabilních otázek, kdy se dá pochybovat o smysluplnosti plánů, jenže ne vždy se dá elektrická energie vyrábět přímo na místě a i tady ten projekt míří. A třeba offshore větrná elektrárna se na pevnině buduje dost... těžko.
Máš nějaký menší ostrov. Jadernou elektrárnu tam asi stavět nebudeš. A pokud chceš nahradit dnešní výrobu elektřiny, tak ti zbývá to zaplácat soláry nebo větrníky na místě nebo to tam dovézt třeba z těch větrníků na moři něčím takovým a krajinu na ostrově mít volnou.
Ten projekt má dost diskutabilních otázek, kdy se dá pochybovat o smysluplnosti plánů, jenže ne vždy se dá elektrická energie vyrábět přímo na místě a i tady ten projekt míří. A třeba offshore větrná elektrárna se na pevnině buduje dost... těžko.
Máš nějaký menší ostrov. Jadernou elektrárnu tam asi stavět nebudeš. A pokud chceš nahradit dnešní výrobu elektřiny, tak ti zbývá to zaplácat soláry nebo větrníky na místě nebo to tam dovézt třeba z těch větrníků na moři něčím takovým a krajinu na ostrově mít volnou.
Odpovědět0 0
No to sice můžete, ale pohybuju, že se toto Vaše řešení pro ICE uchytí (dosud se to stále běžně nepoužívá). Naproti tomu bezdrátové silnice jsou něčím, co by se i uchytit mohlo.
Odpovědět0 0
No ten boj byl docela v pořádku. Řekl bych, že tam byl problém spíše s efektivitou než se spotřebou. To je zásadní rozdíl, mezi těmito dvěma věcmi je potřeba rozlišovat. 40 W může být horší než 100 W podle toho, co ta spotřeba dělá za praktický účinek. Pokud už sem tahat nějaký příklad z EU, tak místo žárovek raději vysavače, tam se efektivita nezvýšila.
Odpovědět0 0
Bez nabíjení se na takové hodnoty nedostanete, alespoň ne s normálním autem. Byly nějaké pokusy jako Lupo 3L TDI, A2 3L TDI (tam šlo o 3l/100km a nebyly to dokonce ani hybridy) a pak tu byl VW XL1 (tam šlo dokonce o 1l/100km), jenže to už byl nabíjecí hybrid. Bez nabíjení se na 1 litr nedostanete, a to ani kdyby ten motor měl 100% účinnost (jestli má běžné auto spotřebu 6 litrů při 33% účinnosti motoru, bude mít 2 litry při 100% účinnosti - aby to mělo 1 litr, muselo by to dnes jezdit za 3). V normálním autě to nejde a v A8 už vůbec ne. Jakmile to nabíjíte ze zásuvky, není problém, protože můžete měřící cyklus (ale i reálný provoz) zajet na šťávu z nabité baterky a nepoužít spalovací motor.
Odpovědět0 0
Nevím jak Vy, ale já tím maglevem jel a je to docela fajn hukot. Nové tratě pro maglev se v Číně staví a měly by jezdit rychleji než ty současné.
Odpovědět0 0
1) Já měl za to, že kola na dálnici nesmí.
2) I kdyby to bylo na normální silnici, pokud Vás bude auto objíždět, nebude zarovnané pro nabíjení, tedy se nebude v tu chvíli nabíjet, protože bude úplně mimo cívky v silnici.
3) Ten člověk v autě je mnohem blíž té cívce než Vy jako na kole. Nějakým zázrakem to ti řidiči, kteří se tam střídali, přežili, a to v tom jeli hodiny. Proč byste to neměl přežít Vy, kdo je od toho auta dál, a to auto Vás objíždí sekundu?
2) I kdyby to bylo na normální silnici, pokud Vás bude auto objíždět, nebude zarovnané pro nabíjení, tedy se nebude v tu chvíli nabíjet, protože bude úplně mimo cívky v silnici.
3) Ten člověk v autě je mnohem blíž té cívce než Vy jako na kole. Nějakým zázrakem to ti řidiči, kteří se tam střídali, přežili, a to v tom jeli hodiny. Proč byste to neměl přežít Vy, kdo je od toho auta dál, a to auto Vás objíždí sekundu?
Odpovědět0 0
"Vždyť píšu, že na městské přískoky vám stačí chvilka ráno a večer..."
A o tom to přece celé je. Pro tyto přískoky máte v létě tu elektřinu v podstatě zadarmo, protože je to z oněch přebytků, které byste nikam neuložil, a tedy ani nespotřeboval. A o víkendu, pokud nejste na výletě a je hezky, z nich nabijete i to, co jste nestihl přes týden (nemusíte mít každý den auto nabité na 100%). Otázkou jsou pak ta SW nebo HW řešení, aby se o to člověk nemusel příliš starat.
A o tom to přece celé je. Pro tyto přískoky máte v létě tu elektřinu v podstatě zadarmo, protože je to z oněch přebytků, které byste nikam neuložil, a tedy ani nespotřeboval. A o víkendu, pokud nejste na výletě a je hezky, z nich nabijete i to, co jste nestihl přes týden (nemusíte mít každý den auto nabité na 100%). Otázkou jsou pak ta SW nebo HW řešení, aby se o to člověk nemusel příliš starat.
Odpovědět0 0
"Ale stáváte se otrokem technologie... To moc nechcete. "
V roce 2023 bych už předpokládal nějakou formu automatizace.
"Podle textu patrně pracujete z domu, pak pro vás platí jiná pravidla jako pro zbytek populace, která do té práce prostě fyzicky musí a většinou i s tím autem. "
Jenže v létě máte tak dlouhé dny, že rozhodně to auto nemizí s východem slunce a nepřijíždí s jeho západem. I to auto, kterým přijede pozdě odpoledne z práce, můžete ještě pár hodin nabíjet, aniž by se to jakkoli projevilo na baterce, do které už nemůžete nic uložit, ale pořád vyrábíte nad svou spotřebu domácnosti. Ale můžete to uložit do auta.
V roce 2023 bych už předpokládal nějakou formu automatizace.
"Podle textu patrně pracujete z domu, pak pro vás platí jiná pravidla jako pro zbytek populace, která do té práce prostě fyzicky musí a většinou i s tím autem. "
Jenže v létě máte tak dlouhé dny, že rozhodně to auto nemizí s východem slunce a nepřijíždí s jeho západem. I to auto, kterým přijede pozdě odpoledne z práce, můžete ještě pár hodin nabíjet, aniž by se to jakkoli projevilo na baterce, do které už nemůžete nic uložit, ale pořád vyrábíte nad svou spotřebu domácnosti. Ale můžete to uložit do auta.
Odpovědět0 0
"pak v baterce zbývá využitelných 3kWh. To je v kontextu nabíjení BEV úplné nic. "
3 kWh je 20 km jízdy, to je půlka denního průměrného nájezdu. Ale může to být více, protože to auto přijede domů ještě v době, kdy slunce svítí a může ho ten solár napájet, aniž by se vybíjela baterie. Takže třeba i dvojnásobek. Pozor, já neříkám, že EV bude jezdit výhradně na přebytky celý rok. Ale v některých obdobích může být zajímavým způsobem, jak uchovat energii, kterou byste jinak nevyužil.
3 kWh je 20 km jízdy, to je půlka denního průměrného nájezdu. Ale může to být více, protože to auto přijede domů ještě v době, kdy slunce svítí a může ho ten solár napájet, aniž by se vybíjela baterie. Takže třeba i dvojnásobek. Pozor, já neříkám, že EV bude jezdit výhradně na přebytky celý rok. Ale v některých obdobích může být zajímavým způsobem, jak uchovat energii, kterou byste jinak nevyužil.
Odpovědět0 0
"Máte spočítané za jakých podmínek a jaká navýšená kapacita baterie se vám vyplatí kvůli autu? "
Proč byste navyšoval baterku kvůli autu, když tím navýšením baterky je to auto? Navyšovat baterku u domu je docela nesmysl, protože ty přebytky jsou v létě tak obrovské, že byste to musel zvýšit minimálně o řád, abyste nic "nevyhodil". Jestli máte třeba 10kWh baterku a denně i s autem spotřebujete řekněme 15 kWh, tak slunný letní den Vám udělá přebytek možná i okolo 20-25 kWh za den. Jenže pokud budete mít hezky dva týdny v kuse, tak to máte přes 300 kWh přebytků. To by bylo neskutečně drahé pro to dělat baterku. Vtip je v tom, že bez auta byste těch přebytků měl třeba 400 kWh. Takže připojením auta sice přebytky úplně nevyřešíte, ale většina z toho může být z přebytkové energie, tedy v podstatě zadarmo.
"Vypráskat ji zbytečně do auta a pak elektriku kupovat je zbytečné"
Když bude pršet a vypráskáte ji autem? No to ale přece nic zásadního přece nemění. Vypráskáte ji do auta a pak budete kupovat elektriku pro dům, nebo ji vypráskáte pro dům, ale pak budete kupovat elektriku pro auto. Jde ale o to, že auto Vám umožní z toho soláru za dobrého počasí odebrat (uložit) více toho, co vyrobí, co by jinak nebylo využito (nepočítáme-li prodej do sítě). Pokud bez auta začínáte nový den na 50% kapacitě baterky, tak v 9-10 ráno solár přestane plnit baterku, protože je plná. Když tam ale přihodíte auto, může ráno začít třeba z 20 % a baterka bude plná až v 11-12. Jde o to, že to auto už má těch pár kWh, které by ten solár bez něj od těch 9-10 do večera už neukládal. On přestane ukládat kvůli baterce tak či tak, jen o něco později. Vy ale těch pár kWh máte... v tom autě.
"Ale už je to o tom, na to myslet.
Jo, to je problém, to by se muselo nějak automatizovat, naskriptovat...
Proč byste navyšoval baterku kvůli autu, když tím navýšením baterky je to auto? Navyšovat baterku u domu je docela nesmysl, protože ty přebytky jsou v létě tak obrovské, že byste to musel zvýšit minimálně o řád, abyste nic "nevyhodil". Jestli máte třeba 10kWh baterku a denně i s autem spotřebujete řekněme 15 kWh, tak slunný letní den Vám udělá přebytek možná i okolo 20-25 kWh za den. Jenže pokud budete mít hezky dva týdny v kuse, tak to máte přes 300 kWh přebytků. To by bylo neskutečně drahé pro to dělat baterku. Vtip je v tom, že bez auta byste těch přebytků měl třeba 400 kWh. Takže připojením auta sice přebytky úplně nevyřešíte, ale většina z toho může být z přebytkové energie, tedy v podstatě zadarmo.
"Vypráskat ji zbytečně do auta a pak elektriku kupovat je zbytečné"
Když bude pršet a vypráskáte ji autem? No to ale přece nic zásadního přece nemění. Vypráskáte ji do auta a pak budete kupovat elektriku pro dům, nebo ji vypráskáte pro dům, ale pak budete kupovat elektriku pro auto. Jde ale o to, že auto Vám umožní z toho soláru za dobrého počasí odebrat (uložit) více toho, co vyrobí, co by jinak nebylo využito (nepočítáme-li prodej do sítě). Pokud bez auta začínáte nový den na 50% kapacitě baterky, tak v 9-10 ráno solár přestane plnit baterku, protože je plná. Když tam ale přihodíte auto, může ráno začít třeba z 20 % a baterka bude plná až v 11-12. Jde o to, že to auto už má těch pár kWh, které by ten solár bez něj od těch 9-10 do večera už neukládal. On přestane ukládat kvůli baterce tak či tak, jen o něco později. Vy ale těch pár kWh máte... v tom autě.
"Ale už je to o tom, na to myslet.
Jo, to je problém, to by se muselo nějak automatizovat, naskriptovat...
Odpovědět0 0
"Zbytek světa nemá EURO 7"
No to sice nemá, ale emisní normy má také včetně plánovaných zákazů
"nemá zákaz spalovacích motorů do roku 2035"
Zbytek světa nemá zákaz spalovacích motorů od roku 2035? No tak třeba Norsko není v EU a plánováno je to tam myslím 2026 nebo tak nějak. 2035 to plánuje např. Japonsko (to je snad v EU?), na některé kategorie vozů v roce 2035 také Chile, Nový Zéland, Kolumbie (také nemám pocit, že by byly v EU), některé státy USA (také není EU), některé části Kanady (není EU jakbysmet). Singapur (který také není v EU) zakazuje diesely už od roku 2025, od roku 2030 musí být vozidla minimálně elektrifikovaná.
"nemá vrtule a panely místo atomových elektráren"
Ty jsou jen v EU? Tak proč má Uruguay větší podíl větrné energie než Německo? Nad 10 % to tvoří např. v Brazílii, Austrálii, Keni nebo Maroku. Největším producentem na počet MWh v solárech je Čína a USA. Největší zastoupení solární energie má Austrálie, nad průměrem EU je ještě Honduras, Chile, Japonsko, Izrael a Indie.
"nereguluje počet uhelných elektráren v podstatě na čistou nulu"
Zajímavé, že k plánu zavřít uhelné elektrárny se přidala Kanada, Jižní Korea, Indonésie, Vietnam, Egypt, Nepál, Singapur, Chile.
No to sice nemá, ale emisní normy má také včetně plánovaných zákazů
"nemá zákaz spalovacích motorů do roku 2035"
Zbytek světa nemá zákaz spalovacích motorů od roku 2035? No tak třeba Norsko není v EU a plánováno je to tam myslím 2026 nebo tak nějak. 2035 to plánuje např. Japonsko (to je snad v EU?), na některé kategorie vozů v roce 2035 také Chile, Nový Zéland, Kolumbie (také nemám pocit, že by byly v EU), některé státy USA (také není EU), některé části Kanady (není EU jakbysmet). Singapur (který také není v EU) zakazuje diesely už od roku 2025, od roku 2030 musí být vozidla minimálně elektrifikovaná.
"nemá vrtule a panely místo atomových elektráren"
Ty jsou jen v EU? Tak proč má Uruguay větší podíl větrné energie než Německo? Nad 10 % to tvoří např. v Brazílii, Austrálii, Keni nebo Maroku. Největším producentem na počet MWh v solárech je Čína a USA. Největší zastoupení solární energie má Austrálie, nad průměrem EU je ještě Honduras, Chile, Japonsko, Izrael a Indie.
"nereguluje počet uhelných elektráren v podstatě na čistou nulu"
Zajímavé, že k plánu zavřít uhelné elektrárny se přidala Kanada, Jižní Korea, Indonésie, Vietnam, Egypt, Nepál, Singapur, Chile.
Odpovědět0 0
"A celé to ztroskotá na tom, že se nebudou výrobci schopni dohodnout na jednom standardu."
No, ze začátku to bude jistě hodně veselé. Ale pak se to asi nějak ustálí. Situace z posledních let ukazuje, že se k těm standardům v technologiích dá přece jen dokopat.
"Stejně tak jako s výměnnými bateriemi. "
Výměnné baterie napříč více výrobci asi nemají šanci. Je tolik různých aut různých tvarů, že tohle standardizovat asi ani nejde. Některá auta mají strukturální baterie, takže další problém. Navíc technologie baterií je to, čím se ta auta mohou odlišovat, tedy konkurenční výhoda. NIO výměnné baterky má, ale hůře bude lákat na své solid-state baterky, pokud je bude možné nainstalovat do auta jiné značky.
"Ale rozhodně si nedovedu představit, že by to muselo být ve všech silnicích."
Tak to by hlavně bylo naprosto zbytečné. Tohle je potřeba na dálnicích, ale jinde je to zbytečná komplikace. Co se týče statického bezdrátu, docela mě zaujala tato myšlenka (https://www.yankodesign.com/images/design_news/2022/03/this-parking-car-stopper-doubles-as-wireless-charger-for-your-electric-vehicle/Watt-wireless-charging-station-for-EVs-6.jpg). A není ani potřeba ta parkoviště rozkopávat.
No, ze začátku to bude jistě hodně veselé. Ale pak se to asi nějak ustálí. Situace z posledních let ukazuje, že se k těm standardům v technologiích dá přece jen dokopat.
"Stejně tak jako s výměnnými bateriemi. "
Výměnné baterie napříč více výrobci asi nemají šanci. Je tolik různých aut různých tvarů, že tohle standardizovat asi ani nejde. Některá auta mají strukturální baterie, takže další problém. Navíc technologie baterií je to, čím se ta auta mohou odlišovat, tedy konkurenční výhoda. NIO výměnné baterky má, ale hůře bude lákat na své solid-state baterky, pokud je bude možné nainstalovat do auta jiné značky.
"Ale rozhodně si nedovedu představit, že by to muselo být ve všech silnicích."
Tak to by hlavně bylo naprosto zbytečné. Tohle je potřeba na dálnicích, ale jinde je to zbytečná komplikace. Co se týče statického bezdrátu, docela mě zaujala tato myšlenka (https://www.yankodesign.com/images/design_news/2022/03/this-parking-car-stopper-doubles-as-wireless-charger-for-your-electric-vehicle/Watt-wireless-charging-station-for-EVs-6.jpg). A není ani potřeba ta parkoviště rozkopávat.
Odpovědět0 0
A kde kdo říká, že se to vozidlo nikdy nezastavilo?
Odpovědět0 0
"Mňa by zasa zaujímal vodič auta, 100 hodín bez zastavenia? Ale asi tam žiadny vodič nebol."
Řidiči se střídali.
"A prečo prestali jazdiť po tých 100 hodinách?"
Protože cílem bylo dosáhnout 100 hodin
Řidiči se střídali.
"A prečo prestali jazdiť po tých 100 hodinách?"
Protože cílem bylo dosáhnout 100 hodin
Odpovědět0 0
No když myslíš...
Odpovědět0 0
"Ne, nabíjet z baterky pro barák je blbost a navyšovat kapacitu baterie kvůli elektromobilu je nehorázně drahé řešení. Vyplatilo by se při větších pravidelných denních nájezdech."
Úplná blbost to není, protože problém těch solárů s baterkami je, že domácnost nemá takovou spotřebu, aby za slunných dní celou tu baterku spotřebovala a už velmi brzy přes den je to plné. Takže se pak ráno začíná s baterkou nabitou klidně na polovinu, zatímco se tím mohlo nabít elektroauto, aby to bylo kam ukládat. Není to ale tak jednoduché, protože pokud má být škaredě, tak naopak chcete, aby tam ta polovina zůstala.
Úplná blbost to není, protože problém těch solárů s baterkami je, že domácnost nemá takovou spotřebu, aby za slunných dní celou tu baterku spotřebovala a už velmi brzy přes den je to plné. Takže se pak ráno začíná s baterkou nabitou klidně na polovinu, zatímco se tím mohlo nabít elektroauto, aby to bylo kam ukládat. Není to ale tak jednoduché, protože pokud má být škaredě, tak naopak chcete, aby tam ta polovina zůstala.
Odpovědět0 0
"Cena celého soláru, batérie, servis, údržba sa musí v danej dobe rozpočítať."
Nikdo netvrdí, že ne.
"Aj tie prebytky majú svoju cenu."
A jakou cenu tedy mají, když jinak Vám přebytek nepřinese žádný příjem a ani ho nespotřebujete?
"Si predstavte, že vám solár kvôli technickej chybe pol roka nevyrába, lebo sa niečo pokazilo, čo treba vymeniť, objednať, opraviť. Vy budete tvrdiť, že však nič sa nedeje."
Kde něco takového tvrdím? Děje. Nebudete mít elektřinu pro domácnost, tu tak musíte zaplatit. Musíte to opravit. To musíte zaplatit. Auto nemůže jezdit na přebytky, ty tak musíte zaplatit. Tak jak neděje?
"Ak jej v danom roku vyrobíte iba polovicu, tak prepočítaná cena elektriny na životnosť systému vám v danom roku stúpne na dvojnásobok."
To totiž záleží na tom, kolik té výroby dokáže zužitkovat. A to je právě ten problém. Pokud Vám solár vyrobí 3krát tolik elektřiny, kolik spotřebujete, tak i když to spadne na polovinu, pořád máte stejnou investici do soláru a stejné množství spotřebované energie, tedy stejnou cenu elektřiny.
Mám tu přístup k datům z jednoho soláru s baterkou. Nyní by jeho dosavadní výroba za uplynulé období měla být cca 3,8 MWh. Jenže bylo využito jen 1,6 MWh, protože 2,2 MWh byly přebytky, které už nebylo kam uložit. Kolik peněz by bylo nutné zaplatit za provoz elektromobilu, kdyby se těmito 2,2 MWh nabil? Do toho auta by se narvalo 2,2 MWh energie, která už existuje, která už byla vyrobena a zaplacena v ceně soláru, jen neměla žádné využití. Kdyby měla, nejezdilo by to zadarmo. Jenže ona nemá.
Jestli ten solár stál např. 10 tisíc EUR, tak dnes to znamená, že na možnost využití 1,6 MWh jste zaplatil 10 tisíc eur, tedy 6,25 EUR na možnost vyrobit 1 kWh ročně. Když tam prásknete EV, můžete se na to dívat ze dvou pohledů.
1, Rozpočítáte to. Stálo Vás to 10 tisíc EUR, ale s EV nespotřebujete 1,6 MWh, ale dohromady 3,8 MWh, které to vyrobí. Pak to ale snížilo to cenu na 2,6 EUR za 1kWh výrobní kapacitu ročně. Tedy ano, pak můžete být spokojen, že to EV nejezdí zadarmo, ale pak současně musíte říci, že přidání EV Vám snížilo cenu soláru ;-)
2 Nebo můžete říci, že EV jezdí ve slunných dnech zadarmo. Pro domácnost máte pořád cenu 6,25 EUR na možnost vyrobit 1 kWh ročně, zbývá Vám "bezplatných" 2,2 MWh na EV.
Je to v podstatě o úhlu pohledu. Ať tam to EV bude nebo nebude, investice do soláru bude stejná a spotřeba energie domácnosti bude také stejná. Buď se na to můžete dívat tak, že EV jezdí na nevyužité přebytky zadarmo, nebo že využití přebytků snižuje celkovou cenu vyrobené kWh pro všechny případy užití. Ať tak či onak, přidání EV ve výsledku zlevní buď provoz auta nebo provoz domácnosti. To už je jen o tom, jak se na to chcete dívat. Těch 2,2 MWh byste z toho do EV nicméně rozhodně nedostal právě z těch důvodů, které uvádíte "nabíjací a vybíjací cyklus je ovplyvnený životom rodiny a denným cyklom". Proč? To píšu níže.
"Proste musíte mať kapacitu batérie takú, aby dokázala nabrať toľko, koľko spotrebuje domácnosť a auto spolu a vyčerpať ju, aby na druhý deň mal kam solár ukladať"
Ano, a to je právě ono. Když tam nebude EV, tak ty přebytky děláte už docela brzy (navíc ten solár vyrábí hodně energie i odpoledne, kdy se všichni vrátí domů). S EV to můžete vybít večer tak, aby to ráno bylo opravdu skoro vybité a mělo to přes den co sbírat. Protože co je problém? Bez EV je ta baterka ve slunném období ráno stále hodně nabitá. Jenže ani to EV to nepobere úplně. Ani zdaleka.
Větší baterka je zbytečně drahá a problém vůbec neřeší. Ke 4-5kWp dáte obvykle 10kWh baterku. No jo, jenže to máte v 10-11 dopo nabité. Za letní slunný den by Vám to nabilo klidně i 40kWh baterii. Takže tam dejme 40kWh baterku. No jo, jenže následující den budete startovat třeba s nabitými 35 kWh (5 kWh spotřebujete přes večer). A další slunný den by přidal dalších 40 kWh, takže tam budeme dávat 75kWh baterku? Další ráno startujeme se 70 kWh. Třetí slunný den... To skončíme se 110 nabitými kWh. Jak dlouho takto chcete pokračovat? Větší baterkou nevyřešíte nic.
Pár slunných dní a potřeboval byste stovky kWh, abyste nic nevyhodil. Hodíte tam EV, do toho uložíte třeba 15 projetých kWh, nepotřebujete zvětšovat baterku a jezdíte na energii, kterou jste vyrobil, ale neměl kam uložit. Stále budete vyhazovat hodně energie, ale aspoň část z ní využijete pro provoz auta, aniž byste kvůli tomu musel vyrobit více energie (a dimenzovat solár na větší výkony).
Nikdo netvrdí, že ne.
"Aj tie prebytky majú svoju cenu."
A jakou cenu tedy mají, když jinak Vám přebytek nepřinese žádný příjem a ani ho nespotřebujete?
"Si predstavte, že vám solár kvôli technickej chybe pol roka nevyrába, lebo sa niečo pokazilo, čo treba vymeniť, objednať, opraviť. Vy budete tvrdiť, že však nič sa nedeje."
Kde něco takového tvrdím? Děje. Nebudete mít elektřinu pro domácnost, tu tak musíte zaplatit. Musíte to opravit. To musíte zaplatit. Auto nemůže jezdit na přebytky, ty tak musíte zaplatit. Tak jak neděje?
"Ak jej v danom roku vyrobíte iba polovicu, tak prepočítaná cena elektriny na životnosť systému vám v danom roku stúpne na dvojnásobok."
To totiž záleží na tom, kolik té výroby dokáže zužitkovat. A to je právě ten problém. Pokud Vám solár vyrobí 3krát tolik elektřiny, kolik spotřebujete, tak i když to spadne na polovinu, pořád máte stejnou investici do soláru a stejné množství spotřebované energie, tedy stejnou cenu elektřiny.
Mám tu přístup k datům z jednoho soláru s baterkou. Nyní by jeho dosavadní výroba za uplynulé období měla být cca 3,8 MWh. Jenže bylo využito jen 1,6 MWh, protože 2,2 MWh byly přebytky, které už nebylo kam uložit. Kolik peněz by bylo nutné zaplatit za provoz elektromobilu, kdyby se těmito 2,2 MWh nabil? Do toho auta by se narvalo 2,2 MWh energie, která už existuje, která už byla vyrobena a zaplacena v ceně soláru, jen neměla žádné využití. Kdyby měla, nejezdilo by to zadarmo. Jenže ona nemá.
Jestli ten solár stál např. 10 tisíc EUR, tak dnes to znamená, že na možnost využití 1,6 MWh jste zaplatil 10 tisíc eur, tedy 6,25 EUR na možnost vyrobit 1 kWh ročně. Když tam prásknete EV, můžete se na to dívat ze dvou pohledů.
1, Rozpočítáte to. Stálo Vás to 10 tisíc EUR, ale s EV nespotřebujete 1,6 MWh, ale dohromady 3,8 MWh, které to vyrobí. Pak to ale snížilo to cenu na 2,6 EUR za 1kWh výrobní kapacitu ročně. Tedy ano, pak můžete být spokojen, že to EV nejezdí zadarmo, ale pak současně musíte říci, že přidání EV Vám snížilo cenu soláru ;-)
2 Nebo můžete říci, že EV jezdí ve slunných dnech zadarmo. Pro domácnost máte pořád cenu 6,25 EUR na možnost vyrobit 1 kWh ročně, zbývá Vám "bezplatných" 2,2 MWh na EV.
Je to v podstatě o úhlu pohledu. Ať tam to EV bude nebo nebude, investice do soláru bude stejná a spotřeba energie domácnosti bude také stejná. Buď se na to můžete dívat tak, že EV jezdí na nevyužité přebytky zadarmo, nebo že využití přebytků snižuje celkovou cenu vyrobené kWh pro všechny případy užití. Ať tak či onak, přidání EV ve výsledku zlevní buď provoz auta nebo provoz domácnosti. To už je jen o tom, jak se na to chcete dívat. Těch 2,2 MWh byste z toho do EV nicméně rozhodně nedostal právě z těch důvodů, které uvádíte "nabíjací a vybíjací cyklus je ovplyvnený životom rodiny a denným cyklom". Proč? To píšu níže.
"Proste musíte mať kapacitu batérie takú, aby dokázala nabrať toľko, koľko spotrebuje domácnosť a auto spolu a vyčerpať ju, aby na druhý deň mal kam solár ukladať"
Ano, a to je právě ono. Když tam nebude EV, tak ty přebytky děláte už docela brzy (navíc ten solár vyrábí hodně energie i odpoledne, kdy se všichni vrátí domů). S EV to můžete vybít večer tak, aby to ráno bylo opravdu skoro vybité a mělo to přes den co sbírat. Protože co je problém? Bez EV je ta baterka ve slunném období ráno stále hodně nabitá. Jenže ani to EV to nepobere úplně. Ani zdaleka.
Větší baterka je zbytečně drahá a problém vůbec neřeší. Ke 4-5kWp dáte obvykle 10kWh baterku. No jo, jenže to máte v 10-11 dopo nabité. Za letní slunný den by Vám to nabilo klidně i 40kWh baterii. Takže tam dejme 40kWh baterku. No jo, jenže následující den budete startovat třeba s nabitými 35 kWh (5 kWh spotřebujete přes večer). A další slunný den by přidal dalších 40 kWh, takže tam budeme dávat 75kWh baterku? Další ráno startujeme se 70 kWh. Třetí slunný den... To skončíme se 110 nabitými kWh. Jak dlouho takto chcete pokračovat? Větší baterkou nevyřešíte nic.
Pár slunných dní a potřeboval byste stovky kWh, abyste nic nevyhodil. Hodíte tam EV, do toho uložíte třeba 15 projetých kWh, nepotřebujete zvětšovat baterku a jezdíte na energii, kterou jste vyrobil, ale neměl kam uložit. Stále budete vyhazovat hodně energie, ale aspoň část z ní využijete pro provoz auta, aniž byste kvůli tomu musel vyrobit více energie (a dimenzovat solár na větší výkony).
Odpovědět0 0
"připouštějí, že Evropa je kapka v moři"
Až na to, že to neřeší jen Evropa
Až na to, že to neřeší jen Evropa
Odpovědět0 0
Takové myšlenky tu už byly ;-) https://www.svethardware.cz/patent-bmw-vyroba-elektriny-na-vymolech-pomoci-energie-z-tlumeni/58721
Odpovědět3 0
