Myslím, že jsem napsal naprosto jasně, že jde o případ dovedený do absurdna pro názornost. Cituji: "Tak to zkusme dovést úplně do absurdna.", příspěvek z 8.8.2024 11:38. Že Vy jste to bral jako něco, co považuju za reálné, ačkoli jsem uvedl, že jde o záměrně přehnané číslo pro názornost a vysvětlení konceptu, za to nemohu.
Odpovědět0 0
Zajímavé, že Tesla s napájením Superchargerů s desítkami stojanů problém nemá. Znova, pokud máte třeba 40 stojanů se 150 kW (a to existuje už dnes), tak to bude mít odběr stejný jako 10 stojanů se 600 kW nebo 8 stojanů se 750 kW. Také za stejnou dobu obsloužíte stejný počet aut. Rychlost nabíjení na jeden stojan Vám nezmění odběr celého Superchargeru, ten zůstane totožný. To je to, co jsem se tu na tom příkladě s nabíjením za jedinou sekundu snažil vysvětlit.
Odpovědět0 0
Aha, Vy jste vůbec nepochopil, o čem je řeč. Auto nabité za 1 sekundu je samozřejmě naprosto záměrně přehnané a nerealistické. Nikdo tady netvrdí ani nechtěl tvrdit, že se auto bude nabíjet za 1 sekundu, proboha. Kde jste na takovou blbost přišel? Bylo to použito k tomu, abych tu na naprosto záměrně absurdním případě vysvětlil ten koncept vlivu změny rychlosti nabíjení na změnu počtu nabíjených aut. Bylo to záměrně tak absurdní, aby to tam každý viděl. No, očividně ani to nestačilo.
Odpovědět0 0
A na čem jiném byste to chtěl trénovat? Nerozumím tomu, co s tím má co dělat výrok nějakého politika.
Odpovědět0 0
To, že je tam poslal, sice máte pravdu, ale ta časová posloupnost je tam opačná. Nejprve s ním nechtěli mít nic společného (11/2022) a pak je poslal někam (11/2023). Nežaluje je kvůli tomu, co se stalo pak (po 11/2023), ale co se stalo před (po 11/2022). Jasně, to pak logicky vedlo k tomu, že s ním nechtěli mít nic společného i nadále.
Odpovědět3 0
Více jader je Vám u spousty aplikací k ničemu. Ne nutně kvůli tomu, že by byly špatně napsané, ale že to ani pořádně nejde. Sám mám 12jádro, protože vím, že větší počet vláken uživím (pracuji s fotografiemi a videem, takže tam se především při dávkovém zpracování více jader hodí - výsledek jednoho nečeká na druhý), ale u mnoha jiných aplikací tohle je problém, a tam Vám pomůže jedině frekvence (a vyšší IPC obecně).
Opravdu si neumím představit, k čemu by mi bylo třeba 100jádro. Ano, dávkové zpracování fotek bych měl výrazně rychleji i při nižších taktech, ale jinak moc nevím, kde by to čemu pomohlo. Na počítači Vám neběží takové množství úloh, které by se daly efektivně rozsekat na jednotlivá vlákna, která by dostatečně efektivně využila potenciál těch jader. Stejně tak je problém při rozsekání jedné aplikace na více vláken, protože pak zase čekáte na ty jednotlivé výsledky.
Studentům to vysvětluju takto. Máte na stole 1000 papírů, které potřebujete zpracovat, každý trvá třeba 10 sekund. Takže to 1 človek udělá za 10000 sekund. Dostanete druhého pracovníka. Takže to rozdělíte na poloviny. Jeden to udělá třeba za 4990 sekund, druhý za 5010. Pro celkový čas je důležitý čas nejpomalejšího článku, navíc to ještě musíte rozdělit mezi ty dva a sloučit zpět, což Vám zabere třeba 5 sekund. Jste na 5015 sekundách, ne 5000.
Teď jich máte třeba 100. Každý z nich dostane 10 papírů, teoreticky 100 sekund. No ale představte si sám sebe, jak rozdělujete 1000 papírů mezi 100 lidí. Jenom toto by Vám zabralo třeba tak 200 sekund. A pak to ještě poskládat zpět, až to bude hotové korektně zpět (chodí Vám to v jiném pořadí). Tak třeba 250 sekund. To jste na 450 sekundách (práci už nepočítám, ta se schová v té režii). A teď 1000 pracovníků. Každý dostane jediný papír na 10 sekund. Ale než to rozdělíte mezi 1000 lidí, tak máte 2000 sekund na rozdělení, 2500 sekund na složení, celkem 4500 sekund a trvá to v podstatě stejně dlouho jako pouhým dvěma pracovníkům.
A to jsme měli ideální případ, že každé vlákno pracuje na vlastních datech. Teď si představte situaci (se 100 pracovníky), kdy pracovník 2 s papírem 15 pro jeho dokončení potřebuje data od pracovníka 3 z papíru 24. Takže tam přijde, ale pracovník 3 zrovna s tímto papírem pracuje a upravuje ho. Takže ten musí být zamčený, pracovník 2 čeká, než pracovník 3 výpočet dokončí, kolonky opraví a odemkne papír k přístupu.
Mohl bych Vám dát spoustu příkladů např. z mých vlastních aplikací, kde se více jader s úspěchem používá, a kde to prostě nejde a frekvence je základ. A tohle byl opravdu jen maličký základ všech problémů, které Vám u vícevláknového zpracování vyskočí.
Opravdu si neumím představit, k čemu by mi bylo třeba 100jádro. Ano, dávkové zpracování fotek bych měl výrazně rychleji i při nižších taktech, ale jinak moc nevím, kde by to čemu pomohlo. Na počítači Vám neběží takové množství úloh, které by se daly efektivně rozsekat na jednotlivá vlákna, která by dostatečně efektivně využila potenciál těch jader. Stejně tak je problém při rozsekání jedné aplikace na více vláken, protože pak zase čekáte na ty jednotlivé výsledky.
Studentům to vysvětluju takto. Máte na stole 1000 papírů, které potřebujete zpracovat, každý trvá třeba 10 sekund. Takže to 1 človek udělá za 10000 sekund. Dostanete druhého pracovníka. Takže to rozdělíte na poloviny. Jeden to udělá třeba za 4990 sekund, druhý za 5010. Pro celkový čas je důležitý čas nejpomalejšího článku, navíc to ještě musíte rozdělit mezi ty dva a sloučit zpět, což Vám zabere třeba 5 sekund. Jste na 5015 sekundách, ne 5000.
Teď jich máte třeba 100. Každý z nich dostane 10 papírů, teoreticky 100 sekund. No ale představte si sám sebe, jak rozdělujete 1000 papírů mezi 100 lidí. Jenom toto by Vám zabralo třeba tak 200 sekund. A pak to ještě poskládat zpět, až to bude hotové korektně zpět (chodí Vám to v jiném pořadí). Tak třeba 250 sekund. To jste na 450 sekundách (práci už nepočítám, ta se schová v té režii). A teď 1000 pracovníků. Každý dostane jediný papír na 10 sekund. Ale než to rozdělíte mezi 1000 lidí, tak máte 2000 sekund na rozdělení, 2500 sekund na složení, celkem 4500 sekund a trvá to v podstatě stejně dlouho jako pouhým dvěma pracovníkům.
A to jsme měli ideální případ, že každé vlákno pracuje na vlastních datech. Teď si představte situaci (se 100 pracovníky), kdy pracovník 2 s papírem 15 pro jeho dokončení potřebuje data od pracovníka 3 z papíru 24. Takže tam přijde, ale pracovník 3 zrovna s tímto papírem pracuje a upravuje ho. Takže ten musí být zamčený, pracovník 2 čeká, než pracovník 3 výpočet dokončí, kolonky opraví a odemkne papír k přístupu.
Mohl bych Vám dát spoustu příkladů např. z mých vlastních aplikací, kde se více jader s úspěchem používá, a kde to prostě nejde a frekvence je základ. A tohle byl opravdu jen maličký základ všech problémů, které Vám u vícevláknového zpracování vyskočí.
Odpovědět1 0
Mně 18 % přijde málo. Když jsem programoval ještě na Pentium 4 HT (a některé novější Core poté, co se HT vrátilo), už tehdy to přidávalo o něco více. Asi to ale byl jen dobrý typ aplikací, který tomu HT vyhovoval.
Odpovědět1 0
1, Já se ale nebavím o převozu cisterny, ale o jejím spálení. Tolik benzinu/nafty totiž ICE spálí ze svou životnost.
3, Trojka byla o hmotnosti aut. Nějak nechápu spojitost s objemem 2.0.
4, Tyto aktualizace se přece dají skloubit.
5, To je možné.
3, Trojka byla o hmotnosti aut. Nějak nechápu spojitost s objemem 2.0.
4, Tyto aktualizace se přece dají skloubit.
5, To je možné.
Odpovědět0 0
V serverové oblasti jsou procesory se 100+ jádry k dispozici. Pro běžného spotřebitele nemá 100+jádrový procesor valného smyslu, tak proč by ho zbytečně uváděli?
Odpovědět2 0
Ano má, opraveno. Díky
Odpovědět0 0
1, Metody recyklace se zlepšují a především ano, recyklace baterek není jednoduchá, ale když Vás zajímá na jedné straně plus, tak Vás také musí zajímat na druhé straně to minus. Co ty emise z poloviny tahačové cisterny spálené za životnost auta, desítky litrů oleje, filtry a další specifické spotřební zboží?
2, Zajímavé. Nejprve byl hlavním strašákem kobalt. Ten se z větší části vyřešil, tak najednou kobalt a děti v Africe problém nejsou, a problém je nikl. LFP, Na-Ion, K-Ion nemá ani ten nikl.
3, Na co odpovídáte?
4, Elektrická infrastruktura se neustále aktualizuje. Měnit se bude dříve nebo později i bez elektromobilů. Ano, bude to dříve, bude to za robustnější a bude to dražší.
5, No však o tom mluvím. Není důvod, aby se v případě ICE do peněženek nás všech sahalo a v případě BEV ne. Nechápu moc Vaši otázku, když se oba (aspoň myslím) snažíme říci totéž.
2, Zajímavé. Nejprve byl hlavním strašákem kobalt. Ten se z větší části vyřešil, tak najednou kobalt a děti v Africe problém nejsou, a problém je nikl. LFP, Na-Ion, K-Ion nemá ani ten nikl.
3, Na co odpovídáte?
4, Elektrická infrastruktura se neustále aktualizuje. Měnit se bude dříve nebo později i bez elektromobilů. Ano, bude to dříve, bude to za robustnější a bude to dražší.
5, No však o tom mluvím. Není důvod, aby se v případě ICE do peněženek nás všech sahalo a v případě BEV ne. Nechápu moc Vaši otázku, když se oba (aspoň myslím) snažíme říci totéž.
Odpovědět0 0
"Nehledě třeba nad nemyslitelným pro elektromaniaky, že slušné auto má cca tři tuny"
Proboha, co je pro vás slušné elektrické auto? 3 tuny neváží ani elektrická BMW i7, která má 5,4 metru. Neváží tolik ani Mercedes EQS v nejtěžší verzi. Přes 3 tuny jsem našel až Mercedes-Maybach EQS SUV, 5,1 metrů dlouhé obří SUV. Vymýšlíte si nesmysly.
"Oponujete tím že toto se stát nemůže, á vidím každý den jak jsou všichni výborní řidiči. "
Kde jsem se k něčemu takovému vyjadřoval? To si vymýšlíte podruhé.
"a vy na to přeci není problém si naplánovat dovolenou cestu od nabíječky k nabíječce, ano toto každý chce na dovolené dělat"
A k tomuto jsem se zas vyjadřoval kdy v této diskuzi? To si vymýšlíte potřetí. Jinak, ta auta si tu cestu dnes už plánují sama, proč byste to měl dělat Vy? Víte o tom, že je rok 2024?
Proboha, co je pro vás slušné elektrické auto? 3 tuny neváží ani elektrická BMW i7, která má 5,4 metru. Neváží tolik ani Mercedes EQS v nejtěžší verzi. Přes 3 tuny jsem našel až Mercedes-Maybach EQS SUV, 5,1 metrů dlouhé obří SUV. Vymýšlíte si nesmysly.
"Oponujete tím že toto se stát nemůže, á vidím každý den jak jsou všichni výborní řidiči. "
Kde jsem se k něčemu takovému vyjadřoval? To si vymýšlíte podruhé.
"a vy na to přeci není problém si naplánovat dovolenou cestu od nabíječky k nabíječce, ano toto každý chce na dovolené dělat"
A k tomuto jsem se zas vyjadřoval kdy v této diskuzi? To si vymýšlíte potřetí. Jinak, ta auta si tu cestu dnes už plánují sama, proč byste to měl dělat Vy? Víte o tom, že je rok 2024?
Odpovědět0 0
Ono to opravdu hodně záleželo na aplikaci. Pamatuju si na jednu vícevláknovou aplikaci, kterou jsem kdysi napsal, tak tam HT přidalo cca 2/3 výkonu navíc (4vláknová aplikace na 2C/4T proti jednovláknové běžela na 330 % - tzn. za ne úplně správného předpokladu předpokladu, že 2jádrová/2vláknová by byla přesně na 200 %, tak HT by přidalo 65 % navíc).
Odpovědět1 1
Autor není nadšenec do elektromobility. Naopak mám rád klasické poctivé točivé atmosférické motory, sám vůz s takovým motorem vlastním a jen velmi nerad bych se ho zbavoval. Tak si nevymýšlejte, když o mně nic nevíte.
1, Recyklovat se musí ICE i EV. Výsledky takového článku by se Vám asi nelíbily. Zase byste mě akorát nařkl z propagace elektromobility. Teď se tu dívám hned na dva články cradle-to-grave emisí a pro ICE to věru moc dobře nevypadá.
2, Vždycky budou z těžkých kovů? Jak definujete těžký kov? LFP těžké kovy nemají, Na-Ion těžké kovy nemají, K-Ion těžké kovy nemají,... Baterie s vysokou hustotou tyto kovy asi mít budou pořád, to je fakt, ale podíl baterií bez nich je stále větší a větší (v Číně je už 70 % EV s bateriemi bez těžkých kovů).
3, Ano, těžká jsou, s tím se dá souhlasit. Nicméně postupně se to může zlepšovat.
4, A proč by si lidé měli hned dobíjet auto, když se vrátí z práce? Neujeli přece tolik, aby to museli mít okamžitě plně nabité. Vždyť to mohou nabít pomalu přes noc, nebo zítra, pozítří,... Proč by se mělo vše hned rozkopávat? Rekonstrukce se dějí průběžně, až bude na řadě další, může se to udělat současně.
5, Cenu za každý ujetý kilometr platí ICE taky (přepočteně v ceně benzínu, ovlivňuje to i spotřeba). Nechápu argument. Nic se nemění, platit za kilometr je něco, co se rozhodně dá očekávat a není důvod, aby to EV neplatila, když ICE svým způsobem také. Pojistky jsou problém kvůli konstrukci těch aut, ta se opravdu mění.
6, Neletí strmě dolů, stagnují. To je rozdíl. Pro Vaši informaci, meziročně EV za červen v EU stále rostla o 3 %, za první polovinu roku o 4 % (https://www.jato.com/resources/media-and-press-releases/european-bev-demand-slows-tesla-volkswagen-lose-ground). A to i přes výpadky těch dotací (to, že mají zásadní vliv, nikdo nerozporuje). Mírný růst není "letí strmě dolů".
"Chápu že pan autor je nadšenec"
Chápete blbě, viz výše.
"Tady je o každém teoretickém pokusu článek, ale tvrdá data z reality tu člověk nenajde. "
A jaká tvrdá data byste si představoval? Když člověk přinese tvrdá data z reality, tak se je snažíte shodit jako propagaci elektromobilů.
1, Recyklovat se musí ICE i EV. Výsledky takového článku by se Vám asi nelíbily. Zase byste mě akorát nařkl z propagace elektromobility. Teď se tu dívám hned na dva články cradle-to-grave emisí a pro ICE to věru moc dobře nevypadá.
2, Vždycky budou z těžkých kovů? Jak definujete těžký kov? LFP těžké kovy nemají, Na-Ion těžké kovy nemají, K-Ion těžké kovy nemají,... Baterie s vysokou hustotou tyto kovy asi mít budou pořád, to je fakt, ale podíl baterií bez nich je stále větší a větší (v Číně je už 70 % EV s bateriemi bez těžkých kovů).
3, Ano, těžká jsou, s tím se dá souhlasit. Nicméně postupně se to může zlepšovat.
4, A proč by si lidé měli hned dobíjet auto, když se vrátí z práce? Neujeli přece tolik, aby to museli mít okamžitě plně nabité. Vždyť to mohou nabít pomalu přes noc, nebo zítra, pozítří,... Proč by se mělo vše hned rozkopávat? Rekonstrukce se dějí průběžně, až bude na řadě další, může se to udělat současně.
5, Cenu za každý ujetý kilometr platí ICE taky (přepočteně v ceně benzínu, ovlivňuje to i spotřeba). Nechápu argument. Nic se nemění, platit za kilometr je něco, co se rozhodně dá očekávat a není důvod, aby to EV neplatila, když ICE svým způsobem také. Pojistky jsou problém kvůli konstrukci těch aut, ta se opravdu mění.
6, Neletí strmě dolů, stagnují. To je rozdíl. Pro Vaši informaci, meziročně EV za červen v EU stále rostla o 3 %, za první polovinu roku o 4 % (https://www.jato.com/resources/media-and-press-releases/european-bev-demand-slows-tesla-volkswagen-lose-ground). A to i přes výpadky těch dotací (to, že mají zásadní vliv, nikdo nerozporuje). Mírný růst není "letí strmě dolů".
"Chápu že pan autor je nadšenec"
Chápete blbě, viz výše.
"Tady je o každém teoretickém pokusu článek, ale tvrdá data z reality tu člověk nenajde. "
A jaká tvrdá data byste si představoval? Když člověk přinese tvrdá data z reality, tak se je snažíte shodit jako propagaci elektromobilů.
Odpovědět0 0
"nebo se to vydá tou rozumější(levnější) cestou a plnou rychlostí si nabijete jen sporadicky"
Takže o to méně aut bude na té rychlonabíječce v souběhu. Tedy tu sám říkáte další důvod, proč to rychlé nabíjení kvůli souběhu takový problém.
"takže vytahování nějakých šílených teoretických čísel zase vypovídá spíše o vaší zaujatosti ;)"
Šílená čísla tu vytahuju kvůli vysvětlení konceptu, aby bylo i těm, kteří to nejsou schopni pochopit, více jasné, jaká je tam ta matematická závislost, kterou ignorují. Když budete nabíjet 10krát rychleji, auta se budou na nabíječce nabíjet 10krát kratší dobu (1/10), a tedy bude v souběhu 10krát méně aut (1/10). 10krát větší rychlost krát 1/10 aut = stejná rychlost. To je jediné, co jsem tím chtěl říci. Nikdo se tu nesnaží říci, že v budoucnu budeme auta nabíjet za sekundu. O tom to fakt nebylo :-)
Takže o to méně aut bude na té rychlonabíječce v souběhu. Tedy tu sám říkáte další důvod, proč to rychlé nabíjení kvůli souběhu takový problém.
"takže vytahování nějakých šílených teoretických čísel zase vypovídá spíše o vaší zaujatosti ;)"
Šílená čísla tu vytahuju kvůli vysvětlení konceptu, aby bylo i těm, kteří to nejsou schopni pochopit, více jasné, jaká je tam ta matematická závislost, kterou ignorují. Když budete nabíjet 10krát rychleji, auta se budou na nabíječce nabíjet 10krát kratší dobu (1/10), a tedy bude v souběhu 10krát méně aut (1/10). 10krát větší rychlost krát 1/10 aut = stejná rychlost. To je jediné, co jsem tím chtěl říci. Nikdo se tu nesnaží říci, že v budoucnu budeme auta nabíjet za sekundu. O tom to fakt nebylo :-)
Odpovědět0 0
"kdy takových výkonů nabíjení dosáhli v laboratorních podmínkách, (měli takovou nabíječku atd.) Kolik je takových reálně?"
Ale co to mění na výsledku? Jestli je ta rychlost v praxi menší, tak to zvýší dobu nabíjení, zvýší počet nabíjených aut, ale každé bude mít menší odběr, takže celkový odběr bude stále stejný. Když tu rychlost zvýšíte, tak tam bude méně aut s větším nabíjecím výkonem, celkový odběr bude stejný. Nechápu tedy, co jste tímto argumentem chtěl vlastně sledovat, jakému tématu v této diskuzi se měl vlastně věnovat.
Ale co to mění na výsledku? Jestli je ta rychlost v praxi menší, tak to zvýší dobu nabíjení, zvýší počet nabíjených aut, ale každé bude mít menší odběr, takže celkový odběr bude stále stejný. Když tu rychlost zvýšíte, tak tam bude méně aut s větším nabíjecím výkonem, celkový odběr bude stejný. Nechápu tedy, co jste tímto argumentem chtěl vlastně sledovat, jakému tématu v této diskuzi se měl vlastně věnovat.
Odpovědět1 0
"já jsem realista"
Realista, který není schopen pochopit realitu. Tam ta auta nemáte jak nacpat, aby se to tak nabíjelo. jasně, že elektromobilita má obrovské problémy, ale tohle nemá jak nastat. To nelze fyzicky provést. Ta auta tam nemůžete tak rychle připojit. Zkusím ještě jeden příklad.
Jede Vám po dálnici 100 aut těsně za sebou ve 2sekundovém rozestupu. Všech 100, tak jak jsou, zamíří na nabíječku se 100 stojany. Uvažujme tu naprosto nejšílenější možnost pro ten nejhorší možný souběh, co existuje. Naprosto turboextramegaworst scenario, jaký může být. Máme tu bezdrátové nabíjení bez jakékoli režie, v okamžiku přijetí auta v téže sekundě začne plnou rychlostí nabíjet auto, po celou dobu max. výkonem. Nic horšího nejde. Žádné zdržení vystupováním, připojováním kabelu, placení, nic. Okamžitě. A ať máme co nejšílenější odběr, 120 MW na auto. Za 2 sekundy nabité.
10:00:00 přijede 1. auto, 10:00:02 je nabité, 10:00:02 přijede 2. auto (dříve nemůže, jelo těsně za 1. autem), 10:00:04 je nabité,... Máte tam dvě sekundy odběr 120 MW, a tak furt dokola. Odběr stále 120 MW, protože je to tak rychlé, že než tam dojede další auto, to předchozí je nabité. I kdyby tam byla nějaká prodleva a byl nějaký souběh, to nabíjení je tak rychlé, že tu oddálíme nabíjení o jednotky sekund.
A teď to 100krát zpomalme na 1,2 MW, tedy 200sekundové nabíjení. 10:00:00 přijede první auto, bude se nabíjet 200 sekund do 10:03:20, 10:00:02 přijede druhé auto, bude se nabíjet 100 sekund do 10:03:22.
V 10:03:18, kdy se pořád ještě nabíjí první auto, přijede po skoro 200 sekundách auto číslo 100. Takže nabíjíte 100 aut současně s 1,2 MW, tzn. 120 MW. Máte 100 připojených aut a stále odebíráte stejný výkon 120 MW. Chápete? Čím rychleji to budete nabíjet, tím menší počet aut budete mít v souběhu, protože i v našem nejšílenějším případě, kdy jsme na 100 stojanů poslali 100 aut za sebou (což se opravdu nestane), to i bez jakékoli režie nestíháme vůbec tak rychle připojovat.
Čím rychlejší ta nabíječka bude, tím menší je možnost, že tam bude současně více připojených aut. Fakt si to představte. 100 stojanů, nabití za 2 sekundy. Vždyť mít tam při tak krátkém nabíjení dvě současně připojená a nabíjená auta by byl zázrak.
"Vy jste nadšenec do elektromobility"
Nejsem. Ale prostě nebudu si něco nalhávat a představovat si nereálnou možnost, že se 100 aut najednou objeví na jenom místě a v tutéž sekundu se na tomto jednom místě všech 100 aut připojí k rychlonabíječce.
"všechny automobilky které s velkou pompou ohlásili že od nějakého roku už budou vyrábět auta jen na tužkovky z toho rychle couvají"
No však to je jen dobře, že jim to konečně došlo. To ale vůbec nic nemění na tom, že čím rychleji nabíjíte, tím menší možnosti souběhu vznikají.
Realista, který není schopen pochopit realitu. Tam ta auta nemáte jak nacpat, aby se to tak nabíjelo. jasně, že elektromobilita má obrovské problémy, ale tohle nemá jak nastat. To nelze fyzicky provést. Ta auta tam nemůžete tak rychle připojit. Zkusím ještě jeden příklad.
Jede Vám po dálnici 100 aut těsně za sebou ve 2sekundovém rozestupu. Všech 100, tak jak jsou, zamíří na nabíječku se 100 stojany. Uvažujme tu naprosto nejšílenější možnost pro ten nejhorší možný souběh, co existuje. Naprosto turboextramegaworst scenario, jaký může být. Máme tu bezdrátové nabíjení bez jakékoli režie, v okamžiku přijetí auta v téže sekundě začne plnou rychlostí nabíjet auto, po celou dobu max. výkonem. Nic horšího nejde. Žádné zdržení vystupováním, připojováním kabelu, placení, nic. Okamžitě. A ať máme co nejšílenější odběr, 120 MW na auto. Za 2 sekundy nabité.
10:00:00 přijede 1. auto, 10:00:02 je nabité, 10:00:02 přijede 2. auto (dříve nemůže, jelo těsně za 1. autem), 10:00:04 je nabité,... Máte tam dvě sekundy odběr 120 MW, a tak furt dokola. Odběr stále 120 MW, protože je to tak rychlé, že než tam dojede další auto, to předchozí je nabité. I kdyby tam byla nějaká prodleva a byl nějaký souběh, to nabíjení je tak rychlé, že tu oddálíme nabíjení o jednotky sekund.
A teď to 100krát zpomalme na 1,2 MW, tedy 200sekundové nabíjení. 10:00:00 přijede první auto, bude se nabíjet 200 sekund do 10:03:20, 10:00:02 přijede druhé auto, bude se nabíjet 100 sekund do 10:03:22.
V 10:03:18, kdy se pořád ještě nabíjí první auto, přijede po skoro 200 sekundách auto číslo 100. Takže nabíjíte 100 aut současně s 1,2 MW, tzn. 120 MW. Máte 100 připojených aut a stále odebíráte stejný výkon 120 MW. Chápete? Čím rychleji to budete nabíjet, tím menší počet aut budete mít v souběhu, protože i v našem nejšílenějším případě, kdy jsme na 100 stojanů poslali 100 aut za sebou (což se opravdu nestane), to i bez jakékoli režie nestíháme vůbec tak rychle připojovat.
Čím rychlejší ta nabíječka bude, tím menší je možnost, že tam bude současně více připojených aut. Fakt si to představte. 100 stojanů, nabití za 2 sekundy. Vždyť mít tam při tak krátkém nabíjení dvě současně připojená a nabíjená auta by byl zázrak.
"Vy jste nadšenec do elektromobility"
Nejsem. Ale prostě nebudu si něco nalhávat a představovat si nereálnou možnost, že se 100 aut najednou objeví na jenom místě a v tutéž sekundu se na tomto jednom místě všech 100 aut připojí k rychlonabíječce.
"všechny automobilky které s velkou pompou ohlásili že od nějakého roku už budou vyrábět auta jen na tužkovky z toho rychle couvají"
No však to je jen dobře, že jim to konečně došlo. To ale vůbec nic nemění na tom, že čím rychleji nabíjíte, tím menší možnosti souběhu vznikají.
Odpovědět1 2
Tak to zkusme dovést úplně do absurdna. Máte systém, který nabije (natankuje) auto za jedinou vteřinu s automatickým platebním systémem (nebudeme se tedy zdržovat chozením k pokladně a předpokládejme, že se to začne nabíjet okamžitě v době připojení, ať je to ještě vypjatější). Jedou dvě auta těsně za sebou, přijíždí na benzinku, jedou v klasickém 2sekundovém odstupu. První přijede ke stojanu 10:00:00, druhé 10:00:02. Řidiči naprosto stejnou rychlostí vystoupí a za 20 sekund připojí pistoli. První tedy začne tankovat 10:00:20 a 10:00:21 je natankované. Druhé začne tankovat 10:00:22 (tedy už poté, co je první natankované, první ho svým ultrahypermegasuperturboextrarychlým tankováním nijak neovlivní) a skončí 10:00:23. Čím rychleji tankujete, tím menší je šance, že tam máte nějaký souběh.
Kdybyste měl takové čerpací stanice benzínu, kde byste tankoval za sekundu, tak Vám i na dálnici stačí jediný stojan. No v podstatě by bylo lepší mít dva tři, a to jen kvůli tomu, že ta režie okolo (vystoupení, připojení, odpojení, nastoupení) už zabere tolik času, že toto je to, co zdržuje ostatní, ne tankování.
A i kdyby byl souběh, tak si to představme. Ti řidiči přijedou v úplně stejnou dobu, úplně stejně připojí pistoli. První i druhý tedy 10:00:20 připojí pistoli. Možnosti:
1, Oba budou tankovat současně plnou rychlostí, a pak máme problém s 2krát vyšším odběrem, oba ale budou 10:00:21 natankovaní. To je to, čeho se bojíte. Ale proč bychom museli volit tuto cestu, když máme dvě další?
2, Druhého zatím nenatankujeme a počkáme. První je hotov 10:00:21, druhého tedy začneme tankovat o sekundu později v 10:00:21 a 10:00:22 je natankovaný. Problém? Zdržení minimální, max. odběr roven odběru jednoho auta.
3, Tankujeme oba současně, ale poloviční rychlostí. Takže oba začnou 10:00:20 a skončí 10:00:22. Problém? Zdržení minimální, max. odběr znovu roven odběru jednoho auta.
Čím rychleji tankujete, tím menší šance je, že máte nějaký souběh, a pokud přece jen, omezení rychlosti nebo posunutí v čase je o to menší problém, protože to trvá už tak krátce (a ta režie, která se stává stále výraznějším problémem, to pomůže ještě více vyhladit).
Kdybyste měl takové čerpací stanice benzínu, kde byste tankoval za sekundu, tak Vám i na dálnici stačí jediný stojan. No v podstatě by bylo lepší mít dva tři, a to jen kvůli tomu, že ta režie okolo (vystoupení, připojení, odpojení, nastoupení) už zabere tolik času, že toto je to, co zdržuje ostatní, ne tankování.
A i kdyby byl souběh, tak si to představme. Ti řidiči přijedou v úplně stejnou dobu, úplně stejně připojí pistoli. První i druhý tedy 10:00:20 připojí pistoli. Možnosti:
1, Oba budou tankovat současně plnou rychlostí, a pak máme problém s 2krát vyšším odběrem, oba ale budou 10:00:21 natankovaní. To je to, čeho se bojíte. Ale proč bychom museli volit tuto cestu, když máme dvě další?
2, Druhého zatím nenatankujeme a počkáme. První je hotov 10:00:21, druhého tedy začneme tankovat o sekundu později v 10:00:21 a 10:00:22 je natankovaný. Problém? Zdržení minimální, max. odběr roven odběru jednoho auta.
3, Tankujeme oba současně, ale poloviční rychlostí. Takže oba začnou 10:00:20 a skončí 10:00:22. Problém? Zdržení minimální, max. odběr znovu roven odběru jednoho auta.
Čím rychleji tankujete, tím menší šance je, že máte nějaký souběh, a pokud přece jen, omezení rychlosti nebo posunutí v čase je o to menší problém, protože to trvá už tak krátce (a ta režie, která se stává stále výraznějším problémem, to pomůže ještě více vyhladit).
Odpovědět1 1
Díky, opraveno
Odpovědět0 0
4) Některé procesory (resp. části procesorů) bude vyrábět tam, některé u sebe. Není to přece nic nového. Už teď se CPU část pro Meteor Lake vyrábí v Intelu, ale GPU pro tentýž procesor u TSMC. Arrow Lake bude CPU i GPU u TSMC, ale 6+8 verze budou u Intelu. Lunar Lake je TSMC, ale Panther Lake je Intel...
Odpovědět2 0
A bude těch 8 stojanů najednou v provozu? Toto jsou už rychlosti, které se už pomalu blíží tankování a i u tankování nejsou všechna auta u stojanů tankována najednou (zatímco jeden tankuje, druhý vystupuje z auta, třetí platí,...). Uvědomte si, že čím rychleji nabíjíte, tím kratší dobu to děláte, tím kratší je doba souběhu.
Budete-li mít 20 stojanů a pomalé nabíjení třeba na hodinu, bude drtivá většina obsazených stojanů aktivně nabíjet, protože nabíjecí režie (připojování, odpojování, vyjednávání komunikace) tvoří naprosto drtivou část procesu. Budete-li mít 20 stojanů a extrémně rychlé nabíjení na minuty, nemálo z těch stojanů bude řešit nabíjecí režii a nebude se aktivně nabíjet, a především tam nebudou tak dlouho stát.
Propána, už jsme si to vysvětlovali tolikrát. Máte parkoviště se 60 místy, do každého auta, které přijede, potřebujete dát 10 kWh (pro jednoduchost počítání). Když to budete nabíjet 10 kW, tak každé auto zabere hodinu. Takže auto, které přijede v 17:00, se bude nabíjet ještě v 17:59, a auto, které přijede v 17:59, s ním bude v souběhu (ale už nebude, pokud přijede v 18:00). Ale když ho budete nabíjet s 600 kW, tak se nabije za minutu. Takže auto, které přijede v 17:00, bude v 17:01 nabité, a auto, které přijede v 17:59, to vůbec nijak neovlivní.
Tak a teď tam dejte 60 aut. Máte-li 10kW nabíjení, nabíjí se Vám tam zhruba 60 aut × 10 kW = 600 kW. Máte-li 600kW nabíjení, tak se opravdu stane, že všech 60 aut přijede na parkoviště přesně v 17:00, aby se všech 60 aut připojilo ve stejnou sekundu v 17:00:00 a všechna byla nabita v 17:01:00 a pak se mezi 17:01 až 18:00 nenabíjelo ani jediné? Nebudou jezdit spíše postupně? V podstatě budete mít pořád připojené jedno auto se stejnými 600 kW, protože než tam přijede, zaparkuje a připojí se další, to původní je už nabité a nic neodebírá. Podobně to funguje u rychlonabíječek (včetně čerpacích stanic). Čím rychlejší je nabíjecí proces (resp. proces tankování), tím méně častý je souběh.
Hodně to zjednodušuju, ale snad je jasný ten koncept. I když vzhledem k tomu, že jsme si to vysvětlovali asi 100krát, o tom dost pohybuju.
Budete-li mít 20 stojanů a pomalé nabíjení třeba na hodinu, bude drtivá většina obsazených stojanů aktivně nabíjet, protože nabíjecí režie (připojování, odpojování, vyjednávání komunikace) tvoří naprosto drtivou část procesu. Budete-li mít 20 stojanů a extrémně rychlé nabíjení na minuty, nemálo z těch stojanů bude řešit nabíjecí režii a nebude se aktivně nabíjet, a především tam nebudou tak dlouho stát.
Propána, už jsme si to vysvětlovali tolikrát. Máte parkoviště se 60 místy, do každého auta, které přijede, potřebujete dát 10 kWh (pro jednoduchost počítání). Když to budete nabíjet 10 kW, tak každé auto zabere hodinu. Takže auto, které přijede v 17:00, se bude nabíjet ještě v 17:59, a auto, které přijede v 17:59, s ním bude v souběhu (ale už nebude, pokud přijede v 18:00). Ale když ho budete nabíjet s 600 kW, tak se nabije za minutu. Takže auto, které přijede v 17:00, bude v 17:01 nabité, a auto, které přijede v 17:59, to vůbec nijak neovlivní.
Tak a teď tam dejte 60 aut. Máte-li 10kW nabíjení, nabíjí se Vám tam zhruba 60 aut × 10 kW = 600 kW. Máte-li 600kW nabíjení, tak se opravdu stane, že všech 60 aut přijede na parkoviště přesně v 17:00, aby se všech 60 aut připojilo ve stejnou sekundu v 17:00:00 a všechna byla nabita v 17:01:00 a pak se mezi 17:01 až 18:00 nenabíjelo ani jediné? Nebudou jezdit spíše postupně? V podstatě budete mít pořád připojené jedno auto se stejnými 600 kW, protože než tam přijede, zaparkuje a připojí se další, to původní je už nabité a nic neodebírá. Podobně to funguje u rychlonabíječek (včetně čerpacích stanic). Čím rychlejší je nabíjecí proces (resp. proces tankování), tím méně častý je souběh.
Hodně to zjednodušuju, ale snad je jasný ten koncept. I když vzhledem k tomu, že jsme si to vysvětlovali asi 100krát, o tom dost pohybuju.
Odpovědět1 3
Ty nové procesory Intelu, Panther Lake a Clearwater Forest. Asi to není z textu úplně zřejmé, mrknu a případně poupravím.
Odpovědět0 0
Do jakého jiného kontextu? Ptal jste se, kde je těch 3,3%, tak jsem Vám řekl kde a vysvětlil i důvod, proč jsem počítal i 5000. To, že 13900 má více času na nasbírání reklamací než 14900, je opět zmíněno v obou článcích, takže jaký jiný kontext nebo metriku máte vlastně na mysli?
Odpovědět2 0
Tak si přečtěte ten článek, na který to odkazuje, ať nemusíte z ničeho vycházet a něco předpokládat. Pokud chcete vědět, jak je na tom RTL, tak abyste ta čísla nějak dokázal interpretovat (jsou 3 % hodně nebo málo?), potřebujete relevantní srovnání i s dalšími generacemi, tedy např. i s Core 12. generace. A abyste měl relevantní srovnání s konkurencí, tak je dobré tam vzít opět alespoň dvě generace, abyste se nedostal do srovnání, kdy to náhodou vyjde dobře/špatně díky tomu, že trefíte něco, co není úplně vypovídající. Proto tam jsou srovnání napříč řadami, ale třeba také na základě toho počtu CCD, protože se při psaní článku ukázalo, že 2CCD modely mají asi 2násobnou poruchovost než 1CCD.
Odpovědět2 0
Zapomínáte na 14900 a 59xxX.
14900K - 3,31%, 14900KF - 3,13% a 14900KS - 1,43%
5900X - 2,37%, 5950X - 3,27% (tady máte těch 3,3 %)
7900 - 1,56%, 7900X - 1,19%, 7900X3D - 1,45%, 7950X - 2,1%, 7950X3D - 2,11%
Např. Ryzeny 7000 mají ve verzích s jedním CCD cca 0,9 %, ale se dvěma CCD už cca 1,7 %, V případě Ryzenů 5000 je to 1,2 % proti 2,7 %. Core 14900x mají cca 3,1 %, starší Core 13900x pak 5,0 %.
14900K - 3,31%, 14900KF - 3,13% a 14900KS - 1,43%
5900X - 2,37%, 5950X - 3,27% (tady máte těch 3,3 %)
7900 - 1,56%, 7900X - 1,19%, 7900X3D - 1,45%, 7950X - 2,1%, 7950X3D - 2,11%
Např. Ryzeny 7000 mají ve verzích s jedním CCD cca 0,9 %, ale se dvěma CCD už cca 1,7 %, V případě Ryzenů 5000 je to 1,2 % proti 2,7 %. Core 14900x mají cca 3,1 %, starší Core 13900x pak 5,0 %.
Odpovědět2 1
V NASech umíraly i Celerony, naštěstí se to dalo opravit rezistorem za pár korun. Jen zabralo pár hodin času přijít na to, kde je problém, sehnat díl, rozebrat to a složit zpátky.
Odpovědět0 0
Skoro každý notebook má něco, já mám ale jen "kusové" zkušenosti, na kterých se nedají dělat nějaké průkaznější statistiky.
Měl jsem kdysi dva Sony, oběma odešla klávesnice, jinak běžely v pohodě i po skoro 10 letech (nepočítám baterii). Neznám HP, kterému by neshořel napájecí adaptér. Asus mám už tuším 9. rokem, kromě výměny adaptéru žádná závada. Žena má pracovního Della (nějaký 15" Latitude) a tam naprosto pravidelně odchází ventilátory, to se mění tak každého 1,5 roku. U jejího vlastního Dellu problémy s adaptérem (zpackaný vendor lock, který nefunguje ani na vlastních produktech).
Měl jsem kdysi dva Sony, oběma odešla klávesnice, jinak běžely v pohodě i po skoro 10 letech (nepočítám baterii). Neznám HP, kterému by neshořel napájecí adaptér. Asus mám už tuším 9. rokem, kromě výměny adaptéru žádná závada. Žena má pracovního Della (nějaký 15" Latitude) a tam naprosto pravidelně odchází ventilátory, to se mění tak každého 1,5 roku. U jejího vlastního Dellu problémy s adaptérem (zpackaný vendor lock, který nefunguje ani na vlastních produktech).
Odpovědět3 0
Data z Alzy máte v tom předchozím článku, na který se tento odkazuje. A AMD se dvěma CCD tam mají skutečně asi dvojnásobné množství reklamací než ty max. 8jádrové (mezi 1,9 až 3,3 %). Pro zajímavost, Intel 14900Kx mají cca 3,1 %, nicméně 13900x jsou už přes 5 %.
Odpovědět2 1
Opraveno
Odpovědět0 0
A které konkrétně? A jde o problém AI jako takové nebo o problém dané firmy? Nebo jen akciové bubliny, která (ne)ovlivní technologii samotnou? Že se nedaří nějaké firmě s AI ještě neznamená, že praská AI. To, že hodnota akcií firem pracujících s AI nejspíš dost klesne, je klidně dost dobře možné, ale i tak to vůbec nemusí znamenat, že technologie jako taková "praskne". Tady je potřeba dávat pozor, zda se bavíme o nástroji samotném nebo o tom, kdo s tím nástrojem něco dělá, nebo kdo ho vyvíjí, nebo jak oceníme toho, kdo ho vyvíjí... To jsou odlišné věci, nelze je házet do jednoho pytle.
Odpovědět2 0
A v čem jí naletěli?
Odpovědět1 1
A jak má takové prasknutí AI bubliny vypadat?
Odpovědět1 1
No právě že moc očekávaný až tak není, viz článek. P-Core přišla o frekvenci jen mírně (v případě 265KF), více udělá absence HT. Jenže E-Core mají naopak vyšší takt a mnohem vyšší IPC. Ostatně 285K má výkon v MT vyšší než 14900K a platí tam totéž.
Odpovědět0 0
To může, ale nemusí být pravda. U některých produktů to platí (a i ještě s horším poměrem), u některých ne. 7600X nyní stojí 229 USD, u nás 5300-5500 Kč (tzn. cca 23,5 Kč za USD včetně DPH). Takže jestli 9600X má být za 279 USD, tak by to vycházelo spíše na 6500-6700 Kč.
Odpovědět0 0
A proč by 9600X měla stát 8000?
Odpovědět0 0
Vzhledem k těm cenám v USA a našim českým cenám se u 9950X dá odhadovat asi 15 tisíc Kč. Dopsal jsem to do článku, ale je to opravdu jen odhad na základě poměrů jednotlivých čísel.
Odpovědět1 0
Opraveno, díky za upozornění.
Odpovědět3 0
"Vy ste tu priniesol senzáciu, ako nový najvýkonnejší procesor AMD je v MT Geekbench je horší od Intel procesorov."
Já z toho žádnou senzaci nedělám. Kde? Senzaci a hysterii z toho možná děláte Vy, ten článek se žádnou hysterii nesnaží vyvolat. Vůbec ničím. Nadpis i článek jasně říká, že je to jeden výsledek v jednom benchmarku. Jestli to chápete jako hysterii, tak za to já nemůžu, že to přeháníte a vidíte tam něco, co tam není. Já nemohu ovlivnit to, jak moc špatně pochopíte napsaný text.
"Ako chcete byť objektívny na základe jediného výsledku?"
Znova, nikdo tu nikdy nikde neřekl, že AMD nemá v MT na Intel. Jen, že v jednom testu ho v MT nepřekonal. Jestli to chápete jako, že AMD nemá v MT na Intel obecně, je to Vaše chyba a Váš problém a neschopnost chápat naprosto jasně explicitně napsaný text.
"Ale práve preto ste tento článok nemali vydať, zvlášť, keď procesory ani ešte neboli vydané. "
Tyhle články se vydávají běžně jak u AMD, tak i u Intelu. Dokonce právě proto, že ty procesory nebyly vydané a spoustu lidí zajímá, jaký výkon asi budou mít.
Já z toho žádnou senzaci nedělám. Kde? Senzaci a hysterii z toho možná děláte Vy, ten článek se žádnou hysterii nesnaží vyvolat. Vůbec ničím. Nadpis i článek jasně říká, že je to jeden výsledek v jednom benchmarku. Jestli to chápete jako hysterii, tak za to já nemůžu, že to přeháníte a vidíte tam něco, co tam není. Já nemohu ovlivnit to, jak moc špatně pochopíte napsaný text.
"Ako chcete byť objektívny na základe jediného výsledku?"
Znova, nikdo tu nikdy nikde neřekl, že AMD nemá v MT na Intel. Jen, že v jednom testu ho v MT nepřekonal. Jestli to chápete jako, že AMD nemá v MT na Intel obecně, je to Vaše chyba a Váš problém a neschopnost chápat naprosto jasně explicitně napsaný text.
"Ale práve preto ste tento článok nemali vydať, zvlášť, keď procesory ani ešte neboli vydané. "
Tyhle články se vydávají běžně jak u AMD, tak i u Intelu. Dokonce právě proto, že ty procesory nebyly vydané a spoustu lidí zajímá, jaký výkon asi budou mít.
Odpovědět0 0
Ono to bylo myšleno spíše překvapivě blízko pro Intel-hatery. Pokud byl rozdíl od AMD okolo 40 % a nyní by měl být nějakých 10-15 %, je to docela skok. Nicméně jak to přesně bude, to se teprve uvidí.
Odpovědět2 0
Pokud vím, tak 9000X3D mají být ještě před ARL-S, a to v září/říjnu. Alespoň takové informace se obvykle zmiňují.
Odpovědět0 0
Nebyl bych tak pesimistický. Když se člověk podívá na ES2 a QS, jsou tam docela šílené nárůsty výkonu. Tohle se ještě stále může zlepšit, stále to ještě není finální varianta procesoru. Každopádně zázraky v ST asi čekat nemůžeme vzhledem ke snížení frekvencí (otázkou ale je, zda ten Boost, i když nižší, bude dosahovat častěji než Raptor Lake, kde to bylo spíše imaginární, obvykle nedosažitelné číslo - to by pak ty frekvence mohly být i skoro stejné).
Odpovědět0 1
"To že byla 3090Ti dražší než 4090 nic neznamená, porovnávám přece novější se starší generací, ne naopak."
A to mění co? No tak si to otočte a srovnejte 4090 vs 3090 Ti nebo který směr vlastně chcete. Dělá to z 4090 méně high-endovou kartu? Obě byly a jsou špičkami ve své době. Že je jedna dražší nebo levnější, její "high-endovost" nijak neovlivňuje.
"Předpokládám, že většina zákazníků si vybere grafickou kartu dle svých finančních mantinelů a ne dle názvu. A většinou je to koupě ob dvě a více generací."
Ale ano, s tímto máte pravdu, ale stále to nijak nemění třídu, do které ta karta patří. 5060 prostě high-endem nebude, i když bude výkonnější než 2080 a bude stát stejně. Význam slova "high-end" je "horní konec". Tak to musí být na "horním konci" rozsahu. Cena 2080 ve své době na horním konci rozsahu byla. Dnes už tam ale tatáž částka není. Dnes je tatáž částka někde v prostřední části. Doba se změnila. Dnes ten horní konec prostě vypadá jinak. Z 5060 tímto high-end prostě neuděláte. Popírá to význam toho slova.
A to mění co? No tak si to otočte a srovnejte 4090 vs 3090 Ti nebo který směr vlastně chcete. Dělá to z 4090 méně high-endovou kartu? Obě byly a jsou špičkami ve své době. Že je jedna dražší nebo levnější, její "high-endovost" nijak neovlivňuje.
"Předpokládám, že většina zákazníků si vybere grafickou kartu dle svých finančních mantinelů a ne dle názvu. A většinou je to koupě ob dvě a více generací."
Ale ano, s tímto máte pravdu, ale stále to nijak nemění třídu, do které ta karta patří. 5060 prostě high-endem nebude, i když bude výkonnější než 2080 a bude stát stejně. Význam slova "high-end" je "horní konec". Tak to musí být na "horním konci" rozsahu. Cena 2080 ve své době na horním konci rozsahu byla. Dnes už tam ale tatáž částka není. Dnes je tatáž částka někde v prostřední části. Doba se změnila. Dnes ten horní konec prostě vypadá jinak. Z 5060 tímto high-end prostě neuděláte. Popírá to význam toho slova.
Odpovědět0 1
"nejdu nesmyslně několik generací zpět"
Ano, je to svým způsobem nesmyslné. Ale je to nesmyslné záměrně, aby tam bylo dobře vidět úskalí toho argumentu.
"ale srovnání s o dva roky staší generací není zas takový rozdíl a růst ceny bude minimální. "
Jenže Vy to pořád berete v kontextu mezi generacemi, což má výše zmíněná úskalí. RTX 3090 Ti byla např. ještě dražší než RTX 4090. Ale obě jsou nejvýkonnější karty své doby. Je RTX 3090 Ti "high-endovější" kartou než RTX 4090? Ne, obě mířily na stejný trh, byly stejnou špičkou své doby, ačkoli jejich ceny byly mezigeneračně odlišné. RTX 4080 a RTX 3080 jsou na tom cenově opačně, ale obě mířily opět na stejnou cílovou skupinu a obě patří svým výkonem zhruba na stejné místo pod nejvyšší high-end své doby.
Ano, je to svým způsobem nesmyslné. Ale je to nesmyslné záměrně, aby tam bylo dobře vidět úskalí toho argumentu.
"ale srovnání s o dva roky staší generací není zas takový rozdíl a růst ceny bude minimální. "
Jenže Vy to pořád berete v kontextu mezi generacemi, což má výše zmíněná úskalí. RTX 3090 Ti byla např. ještě dražší než RTX 4090. Ale obě jsou nejvýkonnější karty své doby. Je RTX 3090 Ti "high-endovější" kartou než RTX 4090? Ne, obě mířily na stejný trh, byly stejnou špičkou své doby, ačkoli jejich ceny byly mezigeneračně odlišné. RTX 4080 a RTX 3080 jsou na tom cenově opačně, ale obě mířily opět na stejnou cílovou skupinu a obě patří svým výkonem zhruba na stejné místo pod nejvyšší high-end své doby.
Odpovědět0 1
"Myslím, že toto vzathovat na auta dost dobře nejde. "
Jestli se Vám nelíbí auta, tak tu stále máte onen problém s cenou GeForce 9800 GTX+, která byla levnější než GeForce RTX 4060. Je tedy RTX 4060 větším high-endem než 9800 GTX+?
"Který parametr je tedy důležitý a rozhodne o tom co která karta nahrazuje?"
Jde o soubor parametrů. Své hraje i ta cena, to neříkám, že ne, ale není to parametr jediný, roli hraje i ten název, výkon, situace na trhu. Vraťme se k té RTX 4060. Ta stojí více, než stála 9800 GTX+, přesto ji řadíme do výrazně nižší třídy. Proč? 9800 GTX+ patřila v rámci své doby do třídy nejvýkonnějších karet, tehdy byl cenový rozsah jiný než dnes. 9800 GTX+ byla ve své době na špici s výkonem, cenou, názvem. Proto to byl high-end. Nejde o absolutní cenu, ale o to, kde se nachází v aktuálním rozsahu cen. Rozsahu aktuálních výkonů, cen, pozicování na trhu - jaká je cílová skupina...
RTX 4060 je výkonem ve spodní části střední nabídky (pod tím máte ještě RTX 3050, RX6600, RX6400 a další výběhovky), takže to nemůže být high-end, přestože to stojí více než kdysi high-endová 9800 GTX+ (a z té to nedělá kvůli ceně low-end). Nad tím máte ještě 4070, 4080, 4090.
Co by pak byly tyto karty, když by RTX 4060 byla high-endem kvůli ceně v rámci nějakého srovnání s minulostí? ultra-hyper-super-turbo-mega-giga-high-end? I cenou je RTX 4060 ve spodní části dnešní střední nabídky, opět nad tím máte spoustu dražších karet. Dokonce i ta cena říká, že to není high-endová karta, když to zdaleka není na nejvyšším konci cenového ani výkonnostního spektra. Název napoví, ale není plně směrodatný. Třeba Radeon RX 7900 XT má "9", zatímco GeForce RTX 4080 má "8", přesto patří do podobné třídy výkonem i cenou.
"Takže dle vás 4080 nahrazuje 3080 a jde o zdražení o 50%?"
Ano i ne. Ta karta je totiž výrazně výkonnější (o 40-50% než 3080), nahrazuje spíše RTX 3080 i 3090 zároveň (tu překonává o 25-30%), a nezapomeňte, že RTX 4080 Super je dražší jen o 25 %. Vaší logikou by RTX 4080 byla vyšším high-endem než výkonnější RTX 4080 Super (která začínala cenou níž než 4080). A to je další nesmysl. RTX 4090 pak nahrazuje především RTX 3090 Ti.
Cenu i výkon musíte brát v kontextu doby, ne vzhledem k minulosti. To pak přijdete na takové blbosti, jako že 9800 GTX+ je low-end, protože byla levnější RTX 4060, nebo že slabší RTX 4080 je vyšším high-endem než výkonnější RTX 4080 Super.
Jestli se Vám nelíbí auta, tak tu stále máte onen problém s cenou GeForce 9800 GTX+, která byla levnější než GeForce RTX 4060. Je tedy RTX 4060 větším high-endem než 9800 GTX+?
"Který parametr je tedy důležitý a rozhodne o tom co která karta nahrazuje?"
Jde o soubor parametrů. Své hraje i ta cena, to neříkám, že ne, ale není to parametr jediný, roli hraje i ten název, výkon, situace na trhu. Vraťme se k té RTX 4060. Ta stojí více, než stála 9800 GTX+, přesto ji řadíme do výrazně nižší třídy. Proč? 9800 GTX+ patřila v rámci své doby do třídy nejvýkonnějších karet, tehdy byl cenový rozsah jiný než dnes. 9800 GTX+ byla ve své době na špici s výkonem, cenou, názvem. Proto to byl high-end. Nejde o absolutní cenu, ale o to, kde se nachází v aktuálním rozsahu cen. Rozsahu aktuálních výkonů, cen, pozicování na trhu - jaká je cílová skupina...
RTX 4060 je výkonem ve spodní části střední nabídky (pod tím máte ještě RTX 3050, RX6600, RX6400 a další výběhovky), takže to nemůže být high-end, přestože to stojí více než kdysi high-endová 9800 GTX+ (a z té to nedělá kvůli ceně low-end). Nad tím máte ještě 4070, 4080, 4090.
Co by pak byly tyto karty, když by RTX 4060 byla high-endem kvůli ceně v rámci nějakého srovnání s minulostí? ultra-hyper-super-turbo-mega-giga-high-end? I cenou je RTX 4060 ve spodní části dnešní střední nabídky, opět nad tím máte spoustu dražších karet. Dokonce i ta cena říká, že to není high-endová karta, když to zdaleka není na nejvyšším konci cenového ani výkonnostního spektra. Název napoví, ale není plně směrodatný. Třeba Radeon RX 7900 XT má "9", zatímco GeForce RTX 4080 má "8", přesto patří do podobné třídy výkonem i cenou.
"Takže dle vás 4080 nahrazuje 3080 a jde o zdražení o 50%?"
Ano i ne. Ta karta je totiž výrazně výkonnější (o 40-50% než 3080), nahrazuje spíše RTX 3080 i 3090 zároveň (tu překonává o 25-30%), a nezapomeňte, že RTX 4080 Super je dražší jen o 25 %. Vaší logikou by RTX 4080 byla vyšším high-endem než výkonnější RTX 4080 Super (která začínala cenou níž než 4080). A to je další nesmysl. RTX 4090 pak nahrazuje především RTX 3090 Ti.
Cenu i výkon musíte brát v kontextu doby, ne vzhledem k minulosti. To pak přijdete na takové blbosti, jako že 9800 GTX+ je low-end, protože byla levnější RTX 4060, nebo že slabší RTX 4080 je vyšším high-endem než výkonnější RTX 4080 Super.
Odpovědět1 1
Takhle to nemůžete brát, cena není jediný parametr. Stejnou logikou by dnešní Fabie nahrazovala Octavii, a to není pravda. Kam by pak mířila třeba 4080 Super, která byla při uvedení o 200 USD levnější než 4080? S touto Vaší logikou, kdyby se to roztáhlo na větší časový úsek, by byla GeForce RTX 4060 větším high-endem, než kdysi byla high-endová GeForce 9800 GTX+. A to jistě uznáte, že je nesmysl.
Odpovědět1 2
Tak ono stačí, když se v telefonech dá nastavit výkonnostní profil (některé to umožňují).
Odpovědět0 0
"u vás by v tom případě byla normální rychlost kdyby o tom psalo kolik webů?"
Stačí jeden, třeba ten oficiální od Intelu. Relevantní je to, zda je příčina MOŽNÁ nebo příčina JISTÁ. A to je ten problém, na který upozorňuji. Máte problém v rozlišování mezi oficiální a neoficiální informací, něčím, co se vyšetřuje, a něčím, co už je výsledkem vyšetřování,... Vždyť už když se začaly řešit ty profily, tak se ukazovalo, že to možná nebude 100% řešení, ale že to problém výrazně umocňuje.
"po kolikáté najisto našel intel příčinu pádů těchto cpu?"
Pokud vím, tak poprvé (ale mohu se mýlit). Po napájecích profilech se problém dále vyšetřoval, což platilo stejně tak po chybě v eTVB. Tam vydal stanovisko, že sice našel chybu, ale není to chyba primární, která se dále vyšetřuje. Pokud tu krátkou prodlevu zveřejněním chyby a tím, že se problém dále vyšetřuje, považujete za oficiální nalezení příčiny, tak podruhé.
"A není problém že se to objeví až po nějakém čase, tak se chová chyba mikrokódu?"
Pokud ta chyba nastavuje zvýšené napětí, které postupně poškozuje procesor, tak ano, přesně takto se chyba mikrokódu projevuje.
Stačí jeden, třeba ten oficiální od Intelu. Relevantní je to, zda je příčina MOŽNÁ nebo příčina JISTÁ. A to je ten problém, na který upozorňuji. Máte problém v rozlišování mezi oficiální a neoficiální informací, něčím, co se vyšetřuje, a něčím, co už je výsledkem vyšetřování,... Vždyť už když se začaly řešit ty profily, tak se ukazovalo, že to možná nebude 100% řešení, ale že to problém výrazně umocňuje.
"po kolikáté najisto našel intel příčinu pádů těchto cpu?"
Pokud vím, tak poprvé (ale mohu se mýlit). Po napájecích profilech se problém dále vyšetřoval, což platilo stejně tak po chybě v eTVB. Tam vydal stanovisko, že sice našel chybu, ale není to chyba primární, která se dále vyšetřuje. Pokud tu krátkou prodlevu zveřejněním chyby a tím, že se problém dále vyšetřuje, považujete za oficiální nalezení příčiny, tak podruhé.
"A není problém že se to objeví až po nějakém čase, tak se chová chyba mikrokódu?"
Pokud ta chyba nastavuje zvýšené napětí, které postupně poškozuje procesor, tak ano, přesně takto se chyba mikrokódu projevuje.
Odpovědět0 0
O to, co dělá Intel, a za jakým úmyslem, tady ale vůbec nejde. Já Vás chci upozornit na Váš dlouhodobý problém v tom, že máte vždy strašně rychle jasně v tom, v čem je problém, aniž byste o tom měl nějaké důkazy. Pokud máte nějakou domněnku, klidně ji prezentujte, to Vám nikdo nebere, ale prezentujte ji jako domněnku a ne jako jistotu, když to jistě nevíte. A je to problém i v případě, kdyby to nakonec byla pravda.
Odpovědět0 1
Neříkám, že jste se spletl o 100 %. Jenže ono i kdyby se později ukázalo, že jste měl 100% pravdu, tak je to stále špatně takto prohlašovat, když zatím nevíte, zda to tak opravdu je. A o to mi celou dobu šlo.
Odpovědět0 1
Konečně. Vidíte, proč Vás pořád varuju před předčasnými soudy, kdy nemáte jasno o viníkovi (myslím tím “co”, ne “kdo”)? Tak jste si byl jistý, že je to frekvencemi. Vysoké takty/spotřeby problém umocňovaly, ale nejsou prvotní příčinou, i když s tím dost souvisely - bylo to chybně nastaveným napětím (a proto to tím bylo ovlivněno).
Odpovědět0 0
Takže se nakonec ukazuje, že to nebylo vyhnáním těch procesorů až na krev, které jste tu jistojistě prohlašoval za jasný zdroj problémů? Jinak s tou oxidací to také není tak jasné.
Odpovědět0 0
"Tohle nikdo nekoupí."
No přímo to nekoupí. V aktualitě se přece píše, že jde o procesory pro embedded systémy.
No přímo to nekoupí. V aktualitě se přece píše, že jde o procesory pro embedded systémy.
Odpovědět2 0
Problémem je, že ne každá křemíková součástka je na to teplo stejně citlivá. Některý procesor se nefunkčním šrotem stane při 100 °C, některý při 115 °C. Když budete první provozovat na 95 °C, bude mnohem blíže své smrti než druhý při 100 °C, ačkoli je ta druhá teplota vyšší. Je totiž dál od teploty, která je kritická.
Zvětšení TjMax tak nemusí nutně znamenat, že je ten čip horší, ale naopak. Tady je zásadní otázkou to, co ta TjMax v daném případě představuje, protože nevíme, jak moc blízko destrukční teplotě ji výrobce nastavil, a jaká ta destrukční teplota vlastně je. Víme, že se při ní aktivují obranné mechanismy, ale nevíme, jak blízko smrti jsou nastaveny.
Zvětšení TjMax tak nemusí nutně znamenat, že je ten čip horší, ale naopak. Tady je zásadní otázkou to, co ta TjMax v daném případě představuje, protože nevíme, jak moc blízko destrukční teplotě ji výrobce nastavil, a jaká ta destrukční teplota vlastně je. Víme, že se při ní aktivují obranné mechanismy, ale nevíme, jak blízko smrti jsou nastaveny.
Odpovědět0 0
Já se nezastávám Samsungu, já se Vám snažím vysvětlit, leč marně, že to Samsung pokazil na jiném místě než na 200MPx snímači. Cožpak to nechápete? Nejde o to KDO to pokazil, ale ČÍM to pokazil. A znovu podotýkám, 200MPx snímač není určen k tomu, aby se s ním fotily 200MPx fotky, ale fotky skládané (v nižších rozlišeních). Snad s tím nefotíte 200MPx snímky :-) To pak nevyužíváte to, k čemu tam to vysoké rozlišení ve skutečnosti je.
Odpovědět0 0
Vy opravdu nerozumíte psanému textu. To, co předvádíte, nemá obdoby. Člověk Vám třikrát napíše, že za to může Samsung a Vy to pochopíte přesně opačně. Jak to děláte? To děláte schválně?
1, Může za to Samsung (to KDO jsme přece už vyřešili dávno)
2, Nemůže za to 200MPx rozlišení čipu (tohle CO od KDO z bodu 1 za to přímo nemůže)
3, Může za to odšumování, tedy SW, ne 200MPx HW (tohle CO od KDO z bodu 1 za to může)
Nebo ještě jinak. Ano, udělal to Samsung, ale Samsung to neudělal 200MPx rozlišením čipu, ale Samsung to udělal softwarem k tomu čipu.
1, Může za to Samsung (to KDO jsme přece už vyřešili dávno)
2, Nemůže za to 200MPx rozlišení čipu (tohle CO od KDO z bodu 1 za to přímo nemůže)
3, Může za to odšumování, tedy SW, ne 200MPx HW (tohle CO od KDO z bodu 1 za to může)
Nebo ještě jinak. Ano, udělal to Samsung, ale Samsung to neudělal 200MPx rozlišením čipu, ale Samsung to udělal softwarem k tomu čipu.
Odpovědět0 0
K tomu, že jestli to udrží informaci 1000 let, tak to jistojistě udrží i třeba 50 let, což už jistě praktická informace je. Jde o to, že to maximum pokrývá i praktické mnohem kratší intervaly s velkým přehledem.
Odpovědět5 0
Tady máte dvojsečný meč. Když dostanete málo, sice nevyděláte, ale také to nezvedne cenu elektřinu obecně. Kdyby Vám platili hodně, tak sice vyděláte, ale zase se to projeví na všeobecné ceně elektřiny v průměru. Takže co z toho je ideální? I pár šušňů je lepší, než kdybyste nedostal vůbec nic, ne? A třeba i dnes ji od Vás vykoupí za 1,2-3 Kč/kWh, což není zrovna málo. Stejně jste tu baterku už koupil, tak proč ji nenechat něco vydělat? Ale když nechcete Vy, někdo jiný se toho jistě rád ujme.
Pokud jde o pohotovostní zásahy (a ne jen běžné vyrovnávání špiček), tak ty jsou extrémně drahé a podle australské studie něco takového může přinést tisíce AUD na připojené auto. Třeba další australský případ. Chlápek platil 6000 AUD ročně za elektřinu, se solárem to stlačil na 2000 AUD, díky V2G (Leaf jako záložní baterie pro síť) vydělává 2000 USD ročně a přebytky ze solárů ještě prodává, takže -6000 AUD se dostal na +2500 AUD. Otázkou samozřejmě je, jak to bude fungovat tady.
Pokud jde o pohotovostní zásahy (a ne jen běžné vyrovnávání špiček), tak ty jsou extrémně drahé a podle australské studie něco takového může přinést tisíce AUD na připojené auto. Třeba další australský případ. Chlápek platil 6000 AUD ročně za elektřinu, se solárem to stlačil na 2000 AUD, díky V2G (Leaf jako záložní baterie pro síť) vydělává 2000 USD ročně a přebytky ze solárů ještě prodává, takže -6000 AUD se dostal na +2500 AUD. Otázkou samozřejmě je, jak to bude fungovat tady.
Odpovědět0 0
"tak kdo dle vás"
Konečně jde krásně vidět, kde je ten zásadní problém, proč mi nerozumíte. "tak KDO dle..." Zase KDO. Proč KDO? Stejný problém jako s Intelem, neřešíme KDO, ale CO. Tady přece neřešíme to, že za to může Samsung. Vždyť to jsem Vám i potvrdil. Tak proč se zase točíte kolem něčeho, co jsme si už dávno potvrdili? KDO máme dávno vyřešené, proboha. My tu neřešíme KDO, ale CO!
Říkám, že to nemůžete automaticky házet na 200MPx snímač (protože na to jste reagoval), když jiné fotoaparáty s 200MPx snímači produkují lepší výsledky. Problémem je primárně zpracování obrazu Samsungu, ne to 200MPx rozlišení čipu. Zase jste našel špatného viníka. Resp. správnou firmu, ale nesprávnou věc ve firmě. Problémem špatných fotek Vašeho Samsungu není 200MPx rozlišení čipu (i když i to se na tom trochu podílí), ale SW, který ten obraz z toho 200MPx čipu zpracovává.
Konečně jde krásně vidět, kde je ten zásadní problém, proč mi nerozumíte. "tak KDO dle..." Zase KDO. Proč KDO? Stejný problém jako s Intelem, neřešíme KDO, ale CO. Tady přece neřešíme to, že za to může Samsung. Vždyť to jsem Vám i potvrdil. Tak proč se zase točíte kolem něčeho, co jsme si už dávno potvrdili? KDO máme dávno vyřešené, proboha. My tu neřešíme KDO, ale CO!
Říkám, že to nemůžete automaticky házet na 200MPx snímač (protože na to jste reagoval), když jiné fotoaparáty s 200MPx snímači produkují lepší výsledky. Problémem je primárně zpracování obrazu Samsungu, ne to 200MPx rozlišení čipu. Zase jste našel špatného viníka. Resp. správnou firmu, ale nesprávnou věc ve firmě. Problémem špatných fotek Vašeho Samsungu není 200MPx rozlišení čipu (i když i to se na tom trochu podílí), ale SW, který ten obraz z toho 200MPx čipu zpracovává.
Odpovědět0 0
Protože za to dostanete zaplaceno?
Odpovědět0 0
No však tak to obvykle také je. Za prodanou energii zpět dostávají řidiči v těchto projektech většinou zpět (resp. nabijí to levně, když je přebytek, prodávají draho, když je nedostatek). Něco podobného (ne sice pro pohotovostní účely) v případě solárů můžete dělat už i dnes v ČR.
Odpovědět0 0
Ono je to určeno k tomu, aby se to skládalo do sebe (tzn. není to určeno k tomu, aby to fotilo do 200 MPx, i když tam ta možnost je). Každopádně přestřelené to je, protože skládat 16 pixelů do sebe je šílenost, stačí 4. Nicméně zrovna u Samsungu je nesprávné dávat špatné výsledky za vinu vysokému rozlišení (máte opět nesprávného viníka), ale především zpracování obrazu. I když i ti pidipixely se tam přičiní, Samsung má často špatné výsledky i s takovými počty pixelů a velikostmi, kde jiní produkují nádhernou kvalitu snímků. Samsung vždycky trpěl na over-processing.
Odpovědět0 0
Jenže sítě se upgradují neustále. Proč k tomu neuzpůsobit síť, když se stejně už provádí její údržba, modernizace? Každá síť to dříve nebo později bude potřebovat.
Odpovědět0 0
Měl jsem takový notebook už v roce 2010 nebo tak nějak, šlo to nastavit na 50% (pro trvalé připojení do sítě) a 80% (pro ty, kteří chtěli pracovat na baterku a šetřit to). Pracoval jsem především na síti, ale měl jsem to nastavené na 80%. Sice ta baterka tam byla i po více než 10 letech pořád ta původní, nicméně docela rychle byla pro mobilní použití nepoužitelná, to už tak třetím rokem (ale to bylo i tím, že ten notebook měl sám o sobě výdrž asi 3 hodiny jako nový).
Odpovědět0 0
Proč? Dokážete být konkrétnější?
Odpovědět0 0
Tak jasně, že nemělo. Ale třeba 100 °C lépe přežije procesor s TjMax 100 °C než s 95 °C. A lépe to přežije ten se 105 °C než se 100 °C, ne? Takže je ta vyšší hodnota automaticky negativní věc?
Odpovědět1 0
Toto začíná být marketingově více protlačovaná věc, takže z doby, kdy to ani nešlo zjistit, se dostáváme do doby, kdy to začíná být marketingovým tahákem (protože je to spojeno s životností, která zajímá většinu).
Za další, využívá se jen malá část kapacity, a ne každý den hrozí blackout, aby se to maximálně využilo (to spíše při klasickém vykrývání solárových špiček). Např. ze statistik z Austrálie, kde to používají, se pro tyto účely využilo celkem 1 % energie, která těmi auty protekla. Takže snížení životnosti o 1 %. Je to opravdu takový problém? To není problém ani pro NMC, a i kdyby to bylo 10 %, tak to stále není tolik, aby to udělalo dramatický rozdíl. Proboha, tam přece denně nelítají desítky kWh z auta sem a tam, aby se to na tom akumulátoru nějak výrazně projevilo. Na tyto účely se používalo 4 % z kapacity akumulátoru (tzn. 1,6 kWh, které z toho šlo při dané situaci dostat).
Za další, využívá se jen malá část kapacity, a ne každý den hrozí blackout, aby se to maximálně využilo (to spíše při klasickém vykrývání solárových špiček). Např. ze statistik z Austrálie, kde to používají, se pro tyto účely využilo celkem 1 % energie, která těmi auty protekla. Takže snížení životnosti o 1 %. Je to opravdu takový problém? To není problém ani pro NMC, a i kdyby to bylo 10 %, tak to stále není tolik, aby to udělalo dramatický rozdíl. Proboha, tam přece denně nelítají desítky kWh z auta sem a tam, aby se to na tom akumulátoru nějak výrazně projevilo. Na tyto účely se používalo 4 % z kapacity akumulátoru (tzn. 1,6 kWh, které z toho šlo při dané situaci dostat).
Odpovědět1 1
Pokud máte v autě LFP, tak nemáte šanci to ucyklovat (ta spíš odejde stářím než cykly), tak proč to nevyužít k tomuto? Obvykle to i něco vydělá zpět.
Odpovědět3 0
Meteor Lake má dokonce 110 °C a zatím se žádné problémy nevyskytují (což neznamená, že se tak nemůže stát)
Odpovědět1 1
Tohle ale může znamenat i opak, méně náchylné procesory ke zničení.
Odpovědět1 1
Je jedno, co zvýšili nebo snížili. Ať to vezmete jako zvýšení daní pro ICE z nízkého základu nebo snížení daní pro EV z vysokého základu, v obou případech je to ve výsledku "daňová úleva pro EV".
Odpovědět0 1
"Navíc tyto experimenty financují z prodeje fosilních produktů jiným (a obíráním těch co si chtějí koupit ICE) a tváří se jak jsou ekologičtí..."
No to ale ekologické je (za předpokladu, že elektrický pohon bereme jako ekologický). Zkuste se sám sebe zeptat, co by se stalo, kdyby to Norsko nedělalo. Nemělo by tedy peníze na podporu elektromobility a jezdilo by tam více spalovacích aut. Kde pro ně vezme tu ropu?
1, Použije svou ropu. No ale jestli použije svou ropu, tak ji neprodá jiným. Takže ti jiní, kteří ji dnes kupují od Norska, ji budou muset vytěžit jinde. Těžba ropy (a její spalování) stoupne.
2, Použije ropu někoho jiného. Klesne těžba ropy v Norsku (nepoužije ji pro své potřeby ani potřeby někoho jiného). Jenže... Ropu pro Norsko musí vytěžit někdo jiný, takže jsme na tomtéž, jen jste přesunul místo těžby z Norska jinam. Jenže tím to nekončí. Někdo těží ropu pro Norsko. Takže těžbu někde mimo Norsko navýšíte dokonce dvakrát (jednou pro potřeby Norska, které přestalo těžit a prodávat a které ji teď najednou potřebuje, a jednou pro potřeby toho, kdo ji od Norska kupoval). -1+2=+1. Těžba ropy (a její spalování) stoupne.
Nevím jak Vám, ale mně to v součtu ekologické přijde.
No to ale ekologické je (za předpokladu, že elektrický pohon bereme jako ekologický). Zkuste se sám sebe zeptat, co by se stalo, kdyby to Norsko nedělalo. Nemělo by tedy peníze na podporu elektromobility a jezdilo by tam více spalovacích aut. Kde pro ně vezme tu ropu?
1, Použije svou ropu. No ale jestli použije svou ropu, tak ji neprodá jiným. Takže ti jiní, kteří ji dnes kupují od Norska, ji budou muset vytěžit jinde. Těžba ropy (a její spalování) stoupne.
2, Použije ropu někoho jiného. Klesne těžba ropy v Norsku (nepoužije ji pro své potřeby ani potřeby někoho jiného). Jenže... Ropu pro Norsko musí vytěžit někdo jiný, takže jsme na tomtéž, jen jste přesunul místo těžby z Norska jinam. Jenže tím to nekončí. Někdo těží ropu pro Norsko. Takže těžbu někde mimo Norsko navýšíte dokonce dvakrát (jednou pro potřeby Norska, které přestalo těžit a prodávat a které ji teď najednou potřebuje, a jednou pro potřeby toho, kdo ji od Norska kupoval). -1+2=+1. Těžba ropy (a její spalování) stoupne.
Nevím jak Vám, ale mně to v součtu ekologické přijde.
Odpovědět0 0
MagSafe :-)
Odpovědět2 0
Že to je primárně pro edge systémy, je v článku uvedeno.
Odpovědět1 0
Já reagoval na pojem daňové úlevy, ne na způsob dosažení.
Odpovědět0 0
"Pokud to nemate nebo je tam nejake rozmezi, tak si vyrobce vybere to, co z jeho pohledu mu zarucuje nejakou treba konkurencni vyhodu."
Jenže pak o tom zpravidla vím. Když koupím OC GPU, tak vím, že je to přetaktované, a že to má takové a makové takty. A že výrobce za ně ručí. Když koupím notebook s přetaktovaným CPU, tak se dozvím, že je nastaven na takovou a makovou TDP nebo že je nějak přetaktovaný. Když si koupím nepřetaktovaný procesor a základní desku vhodnou pro přetaktování, tak předpokládám, že dokud nezapnu přetaktovávací funkci (a jedno jak se aktivuje), tak to bude nepřetaktované, protože jsem nikde nebyl informován o tom, že by to mělo něco někde automaticky nastavit jinak.
"Nejak nerozumim co se snazite rict. Duvod, proc ty CPU odchazeji muze byt 1 nebo 2 nebo 3, ale zatim jsem nikde nevidel duvod, ktery by stal mimo komentenci a zodpovednost Intelu."
Protože já tu neřeším kdo způsobil problém, ale co způsobilo problém. Vy tu jasně prohlašujete, že víte kdo a co způsobilo problém. A já říkám, že jste nepředložil důkaz o tom, že byste si mohl být jist, že ten zdroj problému (to CO, ne KDO) opravdu znáte a můžete ho podložit. Ale nezdráháte se pořád prohlašovat, že ho znáte. To je to, co řeším.
Jenže pak o tom zpravidla vím. Když koupím OC GPU, tak vím, že je to přetaktované, a že to má takové a makové takty. A že výrobce za ně ručí. Když koupím notebook s přetaktovaným CPU, tak se dozvím, že je nastaven na takovou a makovou TDP nebo že je nějak přetaktovaný. Když si koupím nepřetaktovaný procesor a základní desku vhodnou pro přetaktování, tak předpokládám, že dokud nezapnu přetaktovávací funkci (a jedno jak se aktivuje), tak to bude nepřetaktované, protože jsem nikde nebyl informován o tom, že by to mělo něco někde automaticky nastavit jinak.
"Nejak nerozumim co se snazite rict. Duvod, proc ty CPU odchazeji muze byt 1 nebo 2 nebo 3, ale zatim jsem nikde nevidel duvod, ktery by stal mimo komentenci a zodpovednost Intelu."
Protože já tu neřeším kdo způsobil problém, ale co způsobilo problém. Vy tu jasně prohlašujete, že víte kdo a co způsobilo problém. A já říkám, že jste nepředložil důkaz o tom, že byste si mohl být jist, že ten zdroj problému (to CO, ne KDO) opravdu znáte a můžete ho podložit. Ale nezdráháte se pořád prohlašovat, že ho znáte. To je to, co řeším.
Odpovědět0 0
Ta úvaha má jednu zásadní chybu. U elektrických letadel se neuvádí dolet “až”, ale garantovaný dolet, tedy s bateriemi na konci životnosti, ve špatném počasí, s časovou a dalšími rezervami. Jestli to má garantovaných 800 km, tak normálně to dá odhadem tak 1500-2000 km. Už si nepamatuju, který elektrický letoun to byl, ale byl tam snad dvojnásobný rozdíl mezi tím, co garantovali, a tím co by to zvládlo.
Rychlost by mě také zajímala.
Rychlost by mě také zajímala.
Odpovědět2 0
"Jeho guidelance zaroven byli delane timto smerem."
To je klidně možné (a pravděpodobné). Výrobce desky by ale o tomto měl uživatele jasně informovat, že jeho "výchozí" systém není "výchozí". Já nevím jak Vy, ale pokud nezapnu nějaké přetaktování nebo nejsem informován o tom, že kupuju přetaktovanou komponentu (např. GPU od výroby, nějakou řadu OC), tak bych předpokládal, že když to složím dokupy, tak není přetaktována. Od Intelu jsem to přetaktované nekoupil, tak kde se to tam vzalo? "Přetaktováním" zde rozumím provoz mimo standardní specifikace (ne nutně vyšší takt).
"jde to rovnez za Intelem"
Ale to tu přece neřešíme. Řešíme tu to, že Vy nevíte, zda je to možnost 1 nebo 2 (nebo třeba 3), ale jasně to házíte na 1. Házíte to na příliš vysoké limity, přitom to může být třeba v tom návrhu čipu, který s těmi limity nesouvisí, a to, co říkáte, vůbec nemusí být pravda.
To je klidně možné (a pravděpodobné). Výrobce desky by ale o tomto měl uživatele jasně informovat, že jeho "výchozí" systém není "výchozí". Já nevím jak Vy, ale pokud nezapnu nějaké přetaktování nebo nejsem informován o tom, že kupuju přetaktovanou komponentu (např. GPU od výroby, nějakou řadu OC), tak bych předpokládal, že když to složím dokupy, tak není přetaktována. Od Intelu jsem to přetaktované nekoupil, tak kde se to tam vzalo? "Přetaktováním" zde rozumím provoz mimo standardní specifikace (ne nutně vyšší takt).
"jde to rovnez za Intelem"
Ale to tu přece neřešíme. Řešíme tu to, že Vy nevíte, zda je to možnost 1 nebo 2 (nebo třeba 3), ale jasně to házíte na 1. Házíte to na příliš vysoké limity, přitom to může být třeba v tom návrhu čipu, který s těmi limity nesouvisí, a to, co říkáte, vůbec nemusí být pravda.
Odpovědět0 0
"Jen toto řešení se nelíbí intelu, bo to moc sníží výkon cpu."
Tomu se nelíbilo, že to přestřelili zase na druhou stranu. Pokud máte 253W procesor a necháte ho běžet bezlimitně, tak se dá docela očekávat, že to může být nestabilní. Stejně tak ale když máte 253W procesor, tak nechcete, aby ho výrobce desky v defaultu škrtil na 125 nebo 188 W (či kolik to bylo), když je to 253W procesor. Takže to zas neběželo ve standardu, akorát na druhou stranu.
Tomu se nelíbilo, že to přestřelili zase na druhou stranu. Pokud máte 253W procesor a necháte ho běžet bezlimitně, tak se dá docela očekávat, že to může být nestabilní. Stejně tak ale když máte 253W procesor, tak nechcete, aby ho výrobce desky v defaultu škrtil na 125 nebo 188 W (či kolik to bylo), když je to 253W procesor. Takže to zas neběželo ve standardu, akorát na druhou stranu.
Odpovědět0 0
Teď nějak nerozumím, na co jste vlastně reagoval (resp. že jste nepochopil, na co jsem reagoval já).
Odpovědět0 0
"Přirozenější, mnohem názornější a tedy i správnější by bylo dát na vodorovnou osu příkon, protože to je nezávisle proměnná."
No ale to je zase ten první graf. Jsou tam právě proto oba grafy, aby si každý mohl vybrat, za chce studovat výkon při spotřebě nebo spotřebu při výkonu. Ano, v případě toho prvního tam mohl být i ten poměr.
No ale to je zase ten první graf. Jsou tam právě proto oba grafy, aby si každý mohl vybrat, za chce studovat výkon při spotřebě nebo spotřebu při výkonu. Ano, v případě toho prvního tam mohl být i ten poměr.
Odpovědět0 0
"i když vše tomu nasvědčuje, určitě to tím není"
Ano i ne. Ukazuje se, že ty procesory byly dost nestabilní, když překračovaly specifikace a kdy opravdu jely "na krev". Když jsou ale v rámci specifikací, jsou obvykle (ale nikoli vždy) stabilní. Každopádně jsou o řády stabilnější. To přece ví všichni a ví to i Intel a sám to i řekl. Provoz nad rámec specifikací je nestabilní. To přece nemusíme řešit. Tahle záležitost je vyřešena.
Co je třeba vyřešit, je možnost nestability v případě, kdy to běží v rámci těch specifikací. A tady nevíme, čím je to způsobeno. Nebo Vy opravdu víte, zda je to tím, že i standardní nastavení je "na krev" a nastavení na nižší TDP zajistí 100% stabilitu? Jste si natolik jistý, že byste Intelu mohl podat nějaký důkaz, o který byste to mohl opřít? Ano nebo ne?
Tím, co říkám výše, neříkám, že to vylučuju, nebo že bych s tím automaticky nesouhlasil (je dost možné, že máte pravdu). Já ale nemám důkaz, že to tak je. A divím se, že Vy ho máte, když to tak jistojistě prohlašujete a když ho možná ani Intel nemá (a možná má a nechce to přiznat). Když se podívám třeba na grafy watt/výkon, tak tam vidím, že od cca 150 W ty procesory výrazně lezou nahoru, tzn. tam vypadá, že jsou mimo optimum (u 9950X totéž vidím po překonání 250 W). Ale nevím, zda je právě toto důvodem i těch zbývajících pádů. Je to pravděpodobné. Jistě to ale nevím. Víte to jistě Vy?
Ano i ne. Ukazuje se, že ty procesory byly dost nestabilní, když překračovaly specifikace a kdy opravdu jely "na krev". Když jsou ale v rámci specifikací, jsou obvykle (ale nikoli vždy) stabilní. Každopádně jsou o řády stabilnější. To přece ví všichni a ví to i Intel a sám to i řekl. Provoz nad rámec specifikací je nestabilní. To přece nemusíme řešit. Tahle záležitost je vyřešena.
Co je třeba vyřešit, je možnost nestability v případě, kdy to běží v rámci těch specifikací. A tady nevíme, čím je to způsobeno. Nebo Vy opravdu víte, zda je to tím, že i standardní nastavení je "na krev" a nastavení na nižší TDP zajistí 100% stabilitu? Jste si natolik jistý, že byste Intelu mohl podat nějaký důkaz, o který byste to mohl opřít? Ano nebo ne?
Tím, co říkám výše, neříkám, že to vylučuju, nebo že bych s tím automaticky nesouhlasil (je dost možné, že máte pravdu). Já ale nemám důkaz, že to tak je. A divím se, že Vy ho máte, když to tak jistojistě prohlašujete a když ho možná ani Intel nemá (a možná má a nechce to přiznat). Když se podívám třeba na grafy watt/výkon, tak tam vidím, že od cca 150 W ty procesory výrazně lezou nahoru, tzn. tam vypadá, že jsou mimo optimum (u 9950X totéž vidím po překonání 250 W). Ale nevím, zda je právě toto důvodem i těch zbývajících pádů. Je to pravděpodobné. Jistě to ale nevím. Víte to jistě Vy?
Odpovědět2 1
"Prosím vás mějte trochu soudnosti, "
Já říkám, že byl dokonce únik ohledně 2 slotů, ne to, že si myslím, že dle úniků bude 2slotový. Ohledně svého názoru na věc jsem neřekl ani slovo.
Já říkám, že byl dokonce únik ohledně 2 slotů, ne to, že si myslím, že dle úniků bude 2slotový. Ohledně svého názoru na věc jsem neřekl ani slovo.
Odpovědět1 0
Není to zas tak hrozné, pravidelně pracuju na 13,3" a dá se to (spíš mi vadí malé rozlišení než úhlopříčka). Každopádně příští notebook bude určitě alespoň 14" (při dnešních tenkých rámečcích bude stejně menší než moje stará 13,3").
Odpovědět0 0
Jenže AMD v tomto otočilo a zatímco minulý měsíc tvrdilo, že novinky staré X3D nepřekonají, nyní už v prezentaci říkalo, že překonají nejen 5000X3D (co bylo v prezentaci), ale mírně i 7000X3D (ve vybraném setu her).
Odpovědět1 0
Nová generace bude Arrow Lake, ne Alder Lake (to je Core 12G).
Odpovědět1 0
"co nenávidím nejvíce tak styl, zapírat, zapírat a zapírat"
A co Intel zapírá? Zase mu přičítáte něco, co neudělal, neřekl a podobně? Nebo naopak zapomínáte, na to, co řekl nebo udělal, protože se Vám to "hodí"? Intel problém přiznal, tak si nevymýšlejte lži.
A co Intel zapírá? Zase mu přičítáte něco, co neudělal, neřekl a podobně? Nebo naopak zapomínáte, na to, co řekl nebo udělal, protože se Vám to "hodí"? Intel problém přiznal, tak si nevymýšlejte lži.
Odpovědět1 1
A není to v zásadě totéž?
Odpovědět0 3
Opraveno, díky.
Odpovědět3 0
"A ta grafika bude čtyř nebo pěti slotová???"
Pokud mluvíme o únicích, hovoří se dokonce jen o 2 slotech (https://www.svethardware.cz/nvidia-geforce-rtx-5090-ma-mit-udajne-uzky-2slotovy-chladic/60735)
Pokud mluvíme o únicích, hovoří se dokonce jen o 2 slotech (https://www.svethardware.cz/nvidia-geforce-rtx-5090-ma-mit-udajne-uzky-2slotovy-chladic/60735)
Odpovědět1 2
Tyhle hodnoty jsou v tom druhém grafu (červená čára).
Odpovědět1 0
Já s videem pracuju taky dost často a třeba VirtualDub je na tom v případě Ryzenu 5900X (65W vs 105W) v podstatě stejně (při různých měřeních jsem dostával trochu delší, ale i trochu kratší časy s nižším TDP), takže tady bych to hodnotil jako takřka nulový vliv na výkon, snad jen možná trochu rychleji se zadýchá při přesouvání šipkami po jednotlivých framech, je-li aplikováno více úprav najednou. DaVinci Resolve je asi v převodu o 10 % pomalejší, tam byl ale vliv na spotřebu a teplotu hodně výrazný (ze 142 na 87W, z 90 °C na 66 °C). Ještě jsem chtěl otestovat dávkový převod fotek, ale nějak jsem na to zapomněl. Každopádně po prvotních testech asi zůstanu na snížené 65W TDP.
Odpovědět0 0
No to právě vůbec ne, ten propad výkonu je tam dost malý, zatímco u spotřeby obrovský. Kdybychom chtěli vzít analogii k Fabii RS (třeba té první), tak je to jako mít ve standardu 96 kW a spotřebu 5,8, přitom mít možnost to nechat běžet max. na 88 kW (to opravdu není HTP), ale bude to žrát zhruba 3 litry.
Odpovědět1 0
"nejdrive, vy sam pisete o neomezenem vs 120W.. cili 320W vs 120W, ne 253W."
Tím neomezeným jsem měl na mysli, že se mu neomezovala standardní MTP, a ta je 253 W, ne 320 W. Asi to bylo trochu nejasné, za to se omlouvám, nicméně níže těch 253 W explicitně zmiňuju. 320W je speciální režim pro 14900KS.
"Mix workload je fajn, ale ukaze Vam zkresleny vysledek, jelikoz ta efektivita prave nejvic klesa v MT."
To sice máte pravdu, ale uživatel přece nepoužívá jen a pouze MT aplikace. Tam mu výkon bude padat v průměru o něco více, to asi ano, nicméně obecně v aplikacích může čekat -9 %. A nás přece zajímá spíše to, o kolik to bude padat obecně v aplikacích a hrách, ne nějakém specifickém setu aplikací, aby to "vyšlo co nejhůře". Jasně, pokud zrovna v té nejpoužívanější aplikaci to spadne o 25 %, bude to nepříjemné, a pak je na zvážení, zda jít až tak moc dolů, ale jestli se chceme bavit o tom, o kolik snížení TDP snižuje výkon, měli bychom se bavit obecněji.
"Doufam,z e se ARL povede Intelu lepe"
To já také. Ale on ani Raptor Lake není zas až tak tragický jak vypadá. Jen se Intel měl zastavit o pár set MHz níž a nižších PBP/MTP. Ten procesor by vypadal o dost jinak, přitom HW by byl naprosto totožný. Blbé je, že to v podstatě zabilo především to papírové nastavení. Jak jsme viděli v diskuzi níže, kdyby to Intel uříznul na mnohem nižší, třeba 120W MTP, smáli bychom se tu AMD, jak žere, že se zbytečně hodní za výkonem, a že je neefektivní. Vždyť jste to viděl v příspěvku (12.7.2024 11:26). Podívejte se na ty hodnoty. Kdo tam vychází hůře? Je to opravdu Intel? Nepovedlo se nastavení procesorů Raptor Lake, ty procesory samy o sobě tak špatné nejsou (neříkám, že jsou hardwarově lepší než AMD, ale rozhodně se daly lépe nastavit, aby vypadaly dost dobře). Ty testy, které tu ukazují, máte k dispozici.
Tím neomezeným jsem měl na mysli, že se mu neomezovala standardní MTP, a ta je 253 W, ne 320 W. Asi to bylo trochu nejasné, za to se omlouvám, nicméně níže těch 253 W explicitně zmiňuju. 320W je speciální režim pro 14900KS.
"Mix workload je fajn, ale ukaze Vam zkresleny vysledek, jelikoz ta efektivita prave nejvic klesa v MT."
To sice máte pravdu, ale uživatel přece nepoužívá jen a pouze MT aplikace. Tam mu výkon bude padat v průměru o něco více, to asi ano, nicméně obecně v aplikacích může čekat -9 %. A nás přece zajímá spíše to, o kolik to bude padat obecně v aplikacích a hrách, ne nějakém specifickém setu aplikací, aby to "vyšlo co nejhůře". Jasně, pokud zrovna v té nejpoužívanější aplikaci to spadne o 25 %, bude to nepříjemné, a pak je na zvážení, zda jít až tak moc dolů, ale jestli se chceme bavit o tom, o kolik snížení TDP snižuje výkon, měli bychom se bavit obecněji.
"Doufam,z e se ARL povede Intelu lepe"
To já také. Ale on ani Raptor Lake není zas až tak tragický jak vypadá. Jen se Intel měl zastavit o pár set MHz níž a nižších PBP/MTP. Ten procesor by vypadal o dost jinak, přitom HW by byl naprosto totožný. Blbé je, že to v podstatě zabilo především to papírové nastavení. Jak jsme viděli v diskuzi níže, kdyby to Intel uříznul na mnohem nižší, třeba 120W MTP, smáli bychom se tu AMD, jak žere, že se zbytečně hodní za výkonem, a že je neefektivní. Vždyť jste to viděl v příspěvku (12.7.2024 11:26). Podívejte se na ty hodnoty. Kdo tam vychází hůře? Je to opravdu Intel? Nepovedlo se nastavení procesorů Raptor Lake, ty procesory samy o sobě tak špatné nejsou (neříkám, že jsou hardwarově lepší než AMD, ale rozhodně se daly lépe nastavit, aby vypadaly dost dobře). Ty testy, které tu ukazují, máte k dispozici.
Odpovědět0 0
"V metrice na Computerbase vychazi ten rozdil cca 20+%, coz je uz podstatne verohodnotnejsi."
253W proti 125W je u toho Vašeho testu -17 %, ne -20 %. Rozdíl může být dán rozdílnou skladbou testů. V té Vaší recenzi použili 10 aplikací, v té, co jsem posílal já, 47. Asi se shodneme, která bude průkaznější, ne?
Blender s Intelem:
Intel 253W: 61,1 s
Intel 125W: 76,3 s
Rozdíl -20 %, ve Vašem testu -18 %.
253W proti 125W je u toho Vašeho testu -17 %, ne -20 %. Rozdíl může být dán rozdílnou skladbou testů. V té Vaší recenzi použili 10 aplikací, v té, co jsem posílal já, 47. Asi se shodneme, která bude průkaznější, ne?
Blender s Intelem:
Intel 253W: 61,1 s
Intel 125W: 76,3 s
Rozdíl -20 %, ve Vašem testu -18 %.
Odpovědět0 0
Jo a pokud jde přímo o výkon v Blenderu, tak tam byly výsledky následující:
Intel 253W: 61,1 s
Intel 125W: 76,3 s
Intel 95W: 86,8 s
Intel 65W: 110,1 s
AMD 5800X3D: 164,3 s
Např. 16jádrová 5950X měla 92,1 s, což odpovídá zhruba 95W MTP Intelu (86,8 s). Skutečná spotřeba 5950X v testu 117 W, 95W Intel měl 91 W. S Ryzeny 5000 jste už moc daleko na to, aby tam AMD vypadalo dobře.
Intel 253W: 61,1 s
Intel 125W: 76,3 s
Intel 95W: 86,8 s
Intel 65W: 110,1 s
AMD 5800X3D: 164,3 s
Např. 16jádrová 5950X měla 92,1 s, což odpovídá zhruba 95W MTP Intelu (86,8 s). Skutečná spotřeba 5950X v testu 117 W, 95W Intel měl 91 W. S Ryzeny 5000 jste už moc daleko na to, aby tam AMD vypadalo dobře.
Odpovědět0 0
Tak dole jsem uváděl odkaz, kde to zkoušeli. Výkonem by to Intel vyhrál, spotřebou nikoli.
V aplikacích: 120W Intel měl výkon 91,4 % (proti neomezenému 14900K), 5800X3D 55,4 % (tam se prostě projeví ta kupa jader navíc)
Ve hrách 1080p: 120W Intel měl 97,3 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 120W Intel měl 98,6 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 120W Intel měl spotřebu 91 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 120W Intel měl spotřebu 106 W, 5800X3D 52 W
====================
Kdybychom srovnali 95W Intel, vypadalo by to následovně:
V aplikacích: 95W Intel měl výkon 85,4 %, 5800X3D 55,4 %
Ve hrách 1080p: 95W Intel měl 93,1 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 95W Intel měl 95,6 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 95W Intel měl spotřebu 69 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 95W Intel měl spotřebu 80 W, 5800X3D 52 W
====================
Kdybychom srovnali 65W Intel, vypadalo by to následovně:
V aplikacích: 65W Intel měl výkon 75,2 %, 5800X3D 55,4 %
Ve hrách 1080p: 65W Intel měl 84,8 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 65W Intel měl 87,9 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 65W Intel měl spotřebu 45 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 65W Intel měl spotřebu 48 W, 5800X3D 52 W
Takže ne, 5800X3D by ho neporazil, ani kdyby ten Intel běžel na pouhých 65 W MTP. Intel by měl vyšší výkon především v aplikacích, ve hrách by to bylo jen o chlup lepší (tam X3D prostě boduje), Intel by dokonce vítězil nižší spotřebou.
V aplikacích: 120W Intel měl výkon 91,4 % (proti neomezenému 14900K), 5800X3D 55,4 % (tam se prostě projeví ta kupa jader navíc)
Ve hrách 1080p: 120W Intel měl 97,3 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 120W Intel měl 98,6 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 120W Intel měl spotřebu 91 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 120W Intel měl spotřebu 106 W, 5800X3D 52 W
====================
Kdybychom srovnali 95W Intel, vypadalo by to následovně:
V aplikacích: 95W Intel měl výkon 85,4 %, 5800X3D 55,4 %
Ve hrách 1080p: 95W Intel měl 93,1 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 95W Intel měl 95,6 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 95W Intel měl spotřebu 69 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 95W Intel měl spotřebu 80 W, 5800X3D 52 W
====================
Kdybychom srovnali 65W Intel, vypadalo by to následovně:
V aplikacích: 65W Intel měl výkon 75,2 %, 5800X3D 55,4 %
Ve hrách 1080p: 65W Intel měl 84,8 %, 5800X3D 84,1 %
Ve hrách 1440p: 65W Intel měl 87,9 %, 5800X3D 85,8 %
V aplikacích: 65W Intel měl spotřebu 45 W, 5800X3D 59 W
Ve hrách: 65W Intel měl spotřebu 48 W, 5800X3D 52 W
Takže ne, 5800X3D by ho neporazil, ani kdyby ten Intel běžel na pouhých 65 W MTP. Intel by měl vyšší výkon především v aplikacích, ve hrách by to bylo jen o chlup lepší (tam X3D prostě boduje), Intel by dokonce vítězil nižší spotřebou.
Odpovědět0 0
"každopádně neporovnál proti jiné značce!"
A to je špatně to porovnat proti jiné značce? Není právě to objektivní se na to podívat z více pohledů, tedy nejen proti předchůdci, ale i proti konkurenci? I ten zdroj tam má grafy srovnání vůči Intelu a i on zmiňuje, že AMD je ZA Intelem. To, že výsledky v MT jsou "strong" zmiňuju i já, viz "20550 bodů, ač opravdu velmi dobrý výkon". Tak kde je problém?
A to je špatně to porovnat proti jiné značce? Není právě to objektivní se na to podívat z více pohledů, tedy nejen proti předchůdci, ale i proti konkurenci? I ten zdroj tam má grafy srovnání vůči Intelu a i on zmiňuje, že AMD je ZA Intelem. To, že výsledky v MT jsou "strong" zmiňuju i já, viz "20550 bodů, ač opravdu velmi dobrý výkon". Tak kde je problém?
Odpovědět0 0
Ale to ten článek nikde nenaznačuje a neříká. Ten říká, že na něj nemá v jednom benchmarku v jeho MT části.
Odpovědět0 0
No to by mě také zajímalo.
Odpovědět1 0
V nadpisu nemůže být všechno. To by to nebyl nadpis, ale článek. To byste tam musel mít názvy obou procesorů, oba výsledky (no vlastně čtyři,... asi spíše šest),... kde to tam proboha chcete nacpat? Nevymýšlejte nesmysly. Ten nadpis je napsán tak, aby vystihoval podstatu věci (jeden benchmark 9950X, výborný výsledek v ST, ne nejlepší v MT), nikde nelhal, nezaváděl,... Článek objektivně posuzuje procesor vůči předchůdci i konkurenci, nic nezatajuje, aby si vyzobával jen to, co se hodí na jednu stranu.
Co je na slově "vynikající" subjektivní? Že to dost slušně překonává jak předchůdce, tak konkurenční Intel, je to nejvýkonnější procesor na světě v ST, to je přece i objektivně "vynikající", ne?
Co je na slově "vynikající" subjektivní? Že to dost slušně překonává jak předchůdce, tak konkurenční Intel, je to nejvýkonnější procesor na světě v ST, to je přece i objektivně "vynikající", ne?
Odpovědět1 0
